Netradiční dům na Rašovce. Fasádu mají z materiálu, který ještě nebyl v Česku takovýmto způsobem použit
Skleněný dům s železobetonovou konstrukcí měl interiér vymyšlený ještě dřív, než vznikl jeho náčrt. Není divu, vždyť jeho majitelkou je interiérová designérka, která měla jasno hned, když poprvé uviděla stavební pozemek.
Nepřehlédnutelnou dominantou severních Čech je vrchol hory Ještědu. A právě na jižním svahu jeho hřebene, jemuž se říká „na Rašovce“, vyrostl ne úplně tradiční rodinný dům. Název osady Rašovka je odvozen od slova rašit, na jaře tu totiž dochází k prudkému tání sněhu díky jižní orientaci a příroda ožívá viditelně dřív než v okolí.
Protože se dům nachází ve výšce šesti set metrů nad mořem, majitelé z něj mají nádherný výhled na scenérii Českého ráje. Místní horské mikroklima je specifické rychlými změnami počasí, častým větrem, hustou mlhou i srážkami.
Architekti a kamarádi v jednom
Příběh tohoto domu se začal psát přibližně před osmi lety po tom, co interiérová designérka Iveta Zachariášová a její manžel Jan objevili poslední volný stavební pozemek na Rašovce.
Hned při první návštěvě pozemku si ujasnili svou vizi budoucího hnízdečka. Byly v ní jednoduché tvary, střídmé barvy, syrovost materiálů, sklo, pohledový beton i kovové prvky. Tyto představy jim do finálního návrhu domu pomohli zformovat jejich dlouholetí kamarádi z ateliéru SAD – Adam Jirkal a Tomáš Kubák.
Zpoždění úřadů bylo nakonec pozitivem
Jedněmi z hlavních požadavků bylo propojení vnitřních prostorů s exteriérem a zachování výhledů do krajiny, ve které převažují kvetoucí louky. To všechno bez oplocení, aby dům splynul s okolím. Jak tomu už u staveb bývá, i tuto provázely komplikace.
Administrativní záležitosti a úřednická mašinérie, jako například stavební povolení, trvaly skoro tři roky. Toto zpoždění však bylo nakonec pozitivem. Peníze, které majitelé neinvestovali do stavby, za ten čas zhodnotili jinde. Díky tomu si mohli paradoxně dovolit technicky náročnější řešení finální stavby.
Stavba bez kompromisů
„Jak se dům rodil, postupně jsme pochopili, že zkrátka nemůžeme dělat žádné kompromisy. Proto je dům obložen korkem a ve skleněném rohu nestojí žádný sloupek – navzdory statice i logice,“ popsala začátky majitelka.
V rohovém okně tak i díky zpoždění úřadů nepřekáží opěrný sloup. Roh totiž tvoří posuvné portály, které je možné roztáhnout a otevřením obou stěn obývacího pokoje se tato místnost jako mávnutím kouzelného proutku propojí se zahradou.
Střecha, na které se parkuje
Dům s půdorysem obdélníku architekti orientovali po vrstevnici. Jeho štíhlá hmota se zešikma zařezává do strmého svahu cesty a hřeben se pomyslně sklání po svahu směrem do zahrady. Má délku 22,5 metru a šířku 7 metrů.
Podél severní strany pozemku vede cesta, na kterou ho architekti museli napojit. Proto je střecha zčásti plochá a slouží jako parkovací stání pro dvě vozidla. Zbylá část je řešena jako sedlová střecha se sklonem od 30° do 43° na východním štítě.
Zastřešená terasa vnořená do domu
Přízemí i hlavní plocha zahrady se nacházejí 4,5 m pod úrovní této komunikace. Hlavní vstup najdeme na západní straně. Přístup k němu je ze schodiště podél kamenné zdi. Dům má kromě klasické siluety i několik zvláštností. Jednou z nich je kompletně otevřená stěna ve východním štítu.
Skleněná stěna tu zešikma ustupuje za obrysovou hranu, díky čemuž vznikla zastřešená terasa. Ta přiléhá k jižní straně, kde je do hmoty domu prolomen další otvor na celou výšku podlaží. Všechny obytné místnosti přízemí, včetně koupelny, se svými skleněnými otvory na jižní straně otvírají krajině.
Překvapení při vrtání studny
Některá překvapení, která stavbu provázela, jsou dnes už jen úsměvnou vzpomínkou. Jedním z nich byl i nález uhlí. Hluboko pod domem se nacházejí vápencové krasové útvary naplněné vodou, ke které sahá studniční vrt.
A právě při vrtání studny se z vrtné soupravy najednou začal valit černý kouř a prach. Místní stavební firma, která se ujala konstrukčně náročné stavby, pod domem narazila na vrstvu černého uhlí.
Unikátní fasáda z korkových desek
Za zmínku stojí i reliéfní fasáda z desek z portugalského expandovaného korku. Majitele domu pro ni přemluvili architekti. Jde o materiál, který dosud nebyl v České republice takovýmto způsobem použit.
Povrch korku vlivem počasí a slunce postupně dozrál do zajímavého hnědošedého odstínu a doslova láká kolemjdoucí k dotyku. Desky různých tlouštěk se na fasádě střídají ve vertikálních pásech a příjemně barevně ladí se sedlovou střechou. Ta je z falcovaného hliníkového plechu antracitové barvy.
Dlažba ze starých chodníků
Stropy a obvodové stěny domu byly odlity z pohledového železobetonu, pro podhled střechy architekti zvolili bílenou březovou překližku.
Koncept doplňuje venkovní dlažba z velkých žulových kamenů ze starých chodníků. Podobají se původní liberecké dlažbě s její specifickou růžovou barvou. Podobně velkoryse byl kdysi vydlážděn celý Liberec.
Takto se postupně rodil celý dům – s respektem k místním tradicím, materiálu i k okolí.
Světlo, prostor a čistota
Zařízení interiéru neměl na starosti nikdo jiný než majitelka a interiérová designérka v jednom. Vnitřní dispozice podle jejích slov vznikly ještě dřív než samotný dům. Díky dlouholetým zkušenostem měla od začátku jasno a řešila jen sladění s konstrukcí.
„Světlo, prostor, čistota interiéru a barevná střídmost mě zavedly především do studií Konsepti a Ligne Roset, na kterých je postaven základ vnitřního vybavení nábytkem,“ prozradila Iveta Zachariášová.
Designové ikony v interiéru
Srdcem domu je prostorný obývací pokoj s kuchyní, ve kterých dominují výrazná červená pohovka Ploum a luxusní závěsný otočný krb francouzské značky. Ikonický model Gyrofocus byl vůbec prvním krbem s rotací 360°. Barevně ladí s antracitovými rámy oken. Celkový jednoduchý ráz dotváří tmavá podlahová stěrka. V hlavní obytné části domu najdeme i odpočinkovou galerii pod střechou.
Per aspera ad astra
Ačkoliv koncept domu působí jednoduše, architekti by s odstupem času mohli vyprávět o úpravách ve statice, náročných základech i konstrukčních rébusech, které bylo třeba vyřešit.
„Nakonec všechno dobře dopadlo položením posledního žulového kamene do dlažby,“ doplnila majitelka. Rodinný dům byl dokonce oceněn jednou z hlavních cen v soutěži Karla Hubáčka – Stavba roku Libereckého kraje.
Rodinný dům na Rašovce pod Ještědem
architektonický ateliér: Atelier SAD
autoři: Iveta Zachariášová, Adam Jirkal, Tomáš Kubák
lokalita: Na Rašovce, Šimonovice, Česká republika
projekt: 2016-2019
realizace: 2020
zastavěná plocha: 158 m2
plocha pozemku: 1 685 m2
FOTOGALERIE
Text: Sláva Štefancová
Foto: BoysPlayNice