Šikovná záměna: místo bytu úsporný dům
Nápad přestěhovat se na stará kolena z bytu do domu není až tak neobvyklý. Přestěhovat se však na důchod do domu s tím, že v komfortnějším prostoru budete mít zároveň podstatně nižší náklady na bydlení, tomu se říká šikovné řešení.
„Bylo to v létě. Seděli jsme v kuchyni a přemýšleli, co s naším velkým bytem. Čtyři z pěti dětí se od nás už totiž odstěhovaly, nájemné je dnes drahé a my jsme měli důchod na krku,“ vzpomíná paní Mária na to, jak se dostali ke stavbě pasivního domu.
„Začalo to nápadem vyměnit sporák, pokračovalo myšlenkou vyměnit celý byt, až jsme se nakonec rozhodli postavit v naší zahradě dům. Měli jsme totiž takový rodinný klenot – pozemek v úzké uličce jedné ze čtvrtí, které se šplhají do kopců nad městem. Kdysi tu byl vinohrad mých prarodičů, my jsme ho využívali jako zahradu.“
FOTO: Dano Veselský
FOTO: Dano Veselský
Místo bytu úsporný dům
Původně si Ján a Mária představovali, že stráví podzim života pod šikmou střechou malé chaloupky. Protože neměli velké úspory a plánovali postavit dům za to, co utrží za prodej bytu, potřebovali stavět rychle a relativně levně. Zároveň chtěli mít jako důchodci co nejnižší měsíční náklady na bydlení. Logickou volbou tedy byla nízkoenergetická dřevostavba. „Našli jsme si nějaké přízemní nízkoenergetické domy za dobrou cenu, jenže když se o všem dozvěděly děti, museli jsme svoje plány přehodnotit. Prý bychom tím tento krásný pozemek zničili,“ směje se sympatická majitelka.
„Jeden z našich synů totiž studoval na ekonomické univerzitě a zabýval se i ekonomickou výhodností pasivních staveb,“ doplňuje ji manžel. „On nás navedl na pasivní dům, konkrétně na typový dům EcoCube, který navrhl architekt Björn Kierulf z ateliéru Createrra spolu s firmou ForDom. Když jsme si zjistili podrobnosti, bylo rozhodnuto. Tento dům je totiž ještě výhodnější než nízkoenergetický.“
Nakonec si tedy manželé na důchod nepostavili chaloupku, ale dům, který se líbí i jejich dětem. „Vždyť komu jinému bychom měli důvěřovat, když ne vlastnímu synovi?“ zdůvodňuje paní Mária. „Musím říci, že nám poradil dobře a máme z domu velikou radost,“ uznává. „I když je moderní a zvenčí určitě nesplňuje mou romantickou představu chaloupky. Ale vůbec mi to nepřekáží. Je to totiž dům, který si můžeme dovolit – tedy popravdě i díky tomu, že nám při jeho stavbě finančně vypomohly naše děti. Oba jsme totiž učitelé a celý život jsme mohli o domě jen snít. Takže děti jsme vychovali na sídlišti, ale naše vnoučata už běhají u dědy a babičky po zahradě u domu.“
Akumulaci tepla a krokovou neprůzvučnost zabezpečují v lehké dřevěné konstrukci domu nepálené cihly uložené v nosné příčce a ve stropě. FOTO: ForDom
Aby byl únik tepla směrem do země omezen na minimum, dům je založen progresivním způsobem – na ocelobetonové desce, izolované zespodu vrstvou pěnoskla chráněného geotextilií. FOTO: ForDom
Dům je postaven z difuzně otevřených panelů na bázi dřeva – nosnou funkci v nich plní boxové sloupky, zateplení 420 mm minerální vlny uložené ve dvou vrstvách, opláštění je z desek OSB a DHF. Desky OSB o tloušťce 15 mm a se spoji přelepenými páskami tvoří vzduchotěsnou rovinu na vnitřní straně obvodových stěn. Směrem do interiéru potom následuje instalační rovina a vnitřní povrch ze sádrovláknitých desek. Vnější povrch tvoří provětrávaný obklad z modřínu nebo cementovláknitých desek. FOTO: ForDom
Jednoduše = levněji
Pozemek pana Jána a paní Márie byl nejen krásný, ale měl z pohledu stavby pasivního domu i velkou výhodu – svažoval se mírně na jih, takže dům na něm se dal ideálně orientovat. Aby se mohla budova nazývat pasivní, musí mít totiž roční potřebu tepla na vytápění nižší než 15 kWh/m2, což je opravdu velmi málo. K dosažení těchto parametrů je optimální jednoduchý tvar domu (tak, aby na co největší vytápěný objem připadal co nejmenší ochlazovaný povrch) s fasádou obrácenou na jih a vybavenou velkými okny, která v zimě zabezpečí maximální solární zisky. Další podmínkou jsou dobře izolované obvodové konstrukce, pokud možno bez tepelných mostů, jimiž uniká jen minimum tepla.
Důležité je jejich důkladné utěsnění. Je zásadní i z hlediska správného fungování řízeného větrání s rekuperací (zpětným získáváním tepla) – tento způsob výměny vzduchu podstatně omezuje běžné tepelné ztráty větráním. Splnění těchto podmínek zabezpečují v domech typu EcoCube originální panely široké 2,5 m a vysoké 6 m. Panely s výškou dvou podlaží vytvoří uvnitř stavby jasnou vzduchotěsnou rovinu, na níž lze všechny spoje jednoduše utěsnit ještě dřív, než přibydou příčky, stropy a instalační rošt. Další výhodou je, že se z nich dá hrubá stavba smontovat za jediný den.
Jelikož se jedná o typový projekt, má předem definovanou cenu a navíc jsou všechny důležité detaily doladěné, takže stavba postupuje rychle a bez větších komplikací.
Stěnové vytápění a chlazení je zabezpečeno nízkoteplotním rozvodem zabudovaným v sádrokartonových deskách. FOTO: ForDom
Nízkonákladové teplo
Protože manželé zde bydlí teprve od léta, tedy přibližně půl roku, neověřili si zatím na vlastní kůži slib firmy ForDom, že je provoz domu bude stát v průměru 1 000 až 1 250 Kč měsíčně. Vzhledem ke zkušenostem dodavatele z dříve postavených domů EcoCube je však jejich důvěra na místě. „V přechozím období jsme si vystačili s rekuperací, tehdy byla spotřeba energie v domě opravdu velmi nízká,“ tvrdí pan Ján. „Ještě však nemáme za sebou celou zimu, která je energeticky nejnáročnějším obdobím – když mrzne a nesvítí slunce, je třeba přitopit, takže spotřeba je samozřejmě vyšší.“
Větrání s rekuperací zabezpečuje větrací jednotka umístěná v technické místnosti – v ní se přiváděný čerstvý, ale studený vzduch v zimě ohřeje od odváděného, teplého, ale vydýchaného. Čerstvý vzduch se do jednotky přivádí přes předsazený solankový výměník, zakopaný v zahradě, který v létě přiváděný vzduch ochlazuje a v zimě předehřívá. Toto zařízení zabezpečuje v domě nejen neustále čerstvý vzduch, ale většinu roku i příjemnou teplotu.
V nejchladnějších dnech je však přece jen nutné do interiéru teplo dodat, ohřívat je třeba i vodu pro běžné používání. Zdrojem tepla pro oba případy je malé tepelné čerpadlo země/voda, které ohřívá vodu v třísetlitrovém zásobníku. Díky úspornosti pasivního domu zde tepelné čerpadlo s výkonem 3 kW, běžně určené jen pro ohřev vody, postačuje i na vytopení celého objektu. Teplo se do místnosti odevzdává stěnami, v nichž jsou zabudovány sálavé panely s teplovodními trubkami. Stěny domu vybavené rozvody pro sálavé vytápění zároveň slouží v létě k chlazení místností – přivádí se do nich totiž studená voda ochlazená pomocí solankového okruhu, kterým se v létě chladí i větrací vzduch.
Celý systém se ovládá velmi snadno pomocí malého termostatu – na něm se nastavuje letní i zimní provoz, hraniční teploty i tři rychlosti větrání.
„Zvenčí je dům architektův, ale zevnitř je náš,“ říká majitelka. „I když v dispozici jsme nic neměnili, neboť nám plně vyhovovala. Nejdůležitější bylo pro nás místo pro velký jídelní stůl. Každý víkend se tu totiž sejde celá rodina, našich pět dětí i s vnoučaty, a všichni se sem krásně vejdeme. Z toho máme největší radost. A že tu mají drobci dost místa na běhání – v domě i venku.“ FOTO: Dano Veselský
Vytápěná plocha: 123,23 m2
Měrná tepelná ztráta: 14,7 W/m2 (výpočet podle PHPP při vzduchotěsnosti n50 = 0,6 1/h a 22 °C)
Větrací jednotka: Santos 370 DC (Paul), výkon 120 m3/h, účinnost rekuperace 92,7 %
Tepelné čerpadlo: Ochsner Europa Mini EWT, vytápěcí výkon 3 kW
Zásobníkový ohřívač vody: Viessmann Vitocell, objem 300 l
Pŕízemí Poschodí
Energeticky pasivní dům EcoCube+
- zastavěná plocha 81,3 m2, užitková plocha 123,6 m2
- typový dům v pasivním standardu s názvem EcoCube navrhla architektonická kancelář Createrra spolu s výrobcem montovaných dřevostaveb, zvolenskou firmou ForDom. Modulový systém umožňuje postavit několik typů pasivních domů – od malých přízemních, asi 90 m2, až po 156 m2 užitkové plochy.
TEXT: Erika Kuhnová
FOTO: Dano Veselský a ForDom
ZDROJ: časopis HOME
