Starý dům v Klánovicích prošel proměnou: Nyní je z něj domov, kde příroda vstupuje až do obývacího pokoje
Představte si, že bydlíte v krásné čtvrti plné zeleně, ale váš dům je… no, řekněme ne úplně ideální. Je to zrcadlová kopie sousedního domu, soukromí nula, z oken koukáte rovnou k sousedům do obýváku a celkově to celé nějak nesedí do okolí. Přesně to byl problém staré vily, která na tomhle místě stála dřív.
Majitelé se s tím nechtěli smířit, a tak se rozhodli pro radikální řešení – starý dům šel pryč a místo něj vzniklo něco, co dává daleko větší smysl.
Když váš barák prostě nefunguje
Možná to znáte – domov by měl být místem klidu, ale pokud vám někdo neustále kouká do oken, moc příjemné to není. Původní vila nejenže nijak extra nezapadala do okolí, ale hlavně nenabízela to, co majitelé chtěli – pohodu, soukromí a propojení s přírodou.
Proto se spojili s architekty z AIR ateliéru, konkrétně s Ing. arch. Vítězslavem Táborským a Ph.D., Ing. arch. Alešem Jeřábkem, a dali dohromady plán, jak postavit domov, který bude opravdu sedět jak jim, tak i místu, kde stojí.
Dům, který konečně dává smysl
Hlavním cílem bylo vytvořit prostor, který nebude jen hezky vypadat na fotkách, ale bude se v něm hlavně dobře žít. Obývák je proto propojený se zahradou obřími okny, takže máte pocit, že příroda je součástí interiéru. Navíc podlahu snížili o pár schodů, což dodalo místnosti úplně jiný rozměr – je vzdušnější a útulnější zároveň.
Super detail? Posuvné skleněné dveře mezi jídelnou a terasou. V létě je stačí otevřít a rázem máte obývák, jídelnu a zahradu v jednom. Ideální pro rodinné večeře nebo prostě jen na pohodové večery s vínem venku.
Žádné nesmyslné materiály, jen to, co funguje
Tady se nešlo cestou „čím luxusnější, tím lepší“. Všechno bylo vybrané tak, aby to vypadalo dobře, bylo praktické a hlavně vydrželo. Dřevo hraje hlavní roli – na fasádě, na podlahách i na nábytku. Díky tomu dům působí příjemně, teple a přirozeně zapadá do prostředí borovicového lesa.
Ložnice jsou orientované do zahrady, aby si každý užil klid a soukromí, a celý obytný prostor je řešený tak, aby v něm bylo co nejvíc přirozeného světla. Žádné tmavé kouty, žádné zbytečné složitosti – prostě domov, ve kterém se člověk cítí dobře.
Výsledek? Bydlení, jaké si přáli
Místo zastaralé vily tu teď stojí dům, který perfektně zapadl do okolí a hlavně – majitelé v něm mají přesně to, co chtěli. Pohodlí, klid, soukromí a propojení s přírodou. A o to přece jde, ne?
FOTOGALERIE
Redakčně zpracovala: Lucia Blažiová
Foto: Jiří Alexander Bednář