Zelená svěžest bylinek a čerstvě posečené trávy, něžné tóny rozkvetlé levandule, červeň zralých jahod, teplé odstíny dřeva a proutěných košíků, modř letního nebe a k tomu hrnky na kávu a tvarohový koláč na lněném ubruse vás provedou líným dopolednem na terase, kde ševelí teplý větřík a vzduchem se linou vůně, které si pamatujete z dětství.
To vše vás v tomto domě obklopí, vtáhne a pohltí. Domek Danky a Luboše je přesně tím místem, kde se okamžitě cítíte jako doma a odkud se jen těžko odchází.
Působivou venkovskou atmosféru vnesla do domu Danka. Kreativní majitelka je autorkou nápadů a iniciátorkou změn, které realizují společně s manželem. FOTO MIRO POCHYBA
Společná cesta
Danka je „dítě z činžáku“. Prožila v bytovce celý život a o stěhování do rodinného domu nechtěla zpočátku ani slyšet. Její manžel Luboš však jako správný stavbař toužil postavit pro rodinu dům. „V bytě jsem stále něco měnila a předělávala, ale už ani moc nebylo co,“ směje se Danka.
Příležitost zařizovat něco nového, a ještě celý dům, byla pro ni lákavá, a tak se nakonec nechala přemluvit. Od té doby nabraly věci rychlý spád – v dubnu 2013 začali stavět a v září se čtyřčlenná rodina stěhovala. Jak žertem dodává Luboš, daroval si dům k padesátce.
Před domem rostou pestrobarevné květiny, všude bují levandule. Danka nemá ráda uhlazené zahrady i tu svou chtěla naturální a pestrou. Takovou neškolenou, venkovskou. „U nás si květiny rostou, kde je napadne. Je to podle mě takové přirozenější,“ říká. FOTO MIRO POCHYBA
Nejdříve však potřebovali pozemek. Ve vyhlédnuté lokalitě velký výběr nebyl, a tak koupili, co se nabízelo – nevelkou zvláštně tvarovanou parcelu, která byla v přední části tak úzká, že se dům na obvyklé místo, tedy na začátek pozemku sousedící s ulicí, nevešel. Postavili ho proto na opačném konci, kde se pozemek rozšiřuje.
„Alespoň se kolemjdoucí mohou potěšit pohledem na naši zahrádku. Tak se snažíme, aby byla pěkná,“ usmívá se pozitivní domácí paní. Díky Lubošovým zkušenostem se jim podařilo dokončit dům za půl roku, ale na stavbě trávili oba opravdu hodně času – každý den po práci i o víkendech.
„Hodně jsme si tu udělali svépomocí a taky jsme se tu nadřeli, ale měli jsme z toho radost. Tak jsme tím domem žili, až jsem se sem začala těšit. Díky tomu se mi z našeho bytu neodcházelo tak těžko. A dnes jsem ráda, činžák mi vůbec nechybí,“ přiznává Danka.
Venkovská romantika. V nevelké zahradě najdete na každém kroku nějaké romantické zákoutí či dekoraci, která nese Dančin rukopis. FOTO MIRO POCHYBA
Život je změna
Dělba úkolů byla u manželů spravedlivá – Luboš dům projektoval a řídil řemeslníky, po práci a o víkendech chodili na stavbu společně pracovat oba a interiér si vzala na starost Danka. Po nastěhování však zůstala bez práce. „Byla jsem z toho nešťastná. Kvůli mému věku o mě nebyl zájem,“ vzpomíná. Nebyla však zvyklá nic nedělat, a tak se naplno pustila do zařizování domu.
A protože různé věci, které by chtěla, nenašla nikde v nabídce, začala si je sama vyrábět. I k nábytku přistupovala tvořivě – většina zařízení se do domu přestěhovala z bytu spolu s majiteli, ale pod její rukama změnily barvu, vzhled či funkci. Kuchyňské skříňky například využila v předsíni a boty si tu odkládají do příborníku. „Líbil se mi, dá se využít praktičtěji a je přehlednější než běžné botníky,“ zdůvodňuje kreativní majitelka.
Každá místnost v domě je záměrně trochu jiná. Kuchyni charakterizuje barevná kombinace krémové bílé, jehličnanové zelené a barvy dřeva. Asi nejvýrazněji se zde projevují prvky venkovského stylu, který je společným znakem celého domu. FOTO MIRO POCHYBA
Dveře do komory chtěla Danka sladit se zbytkem kuchyně, natřela je proto zeleně. Barevné vosky, které se zachytily v plastické struktuře povrchu, jim dodaly vzhled starého dřeva. „Dveře jsem natřela tajně, zatímco byl manžel v práci, a s malou dušičkou jsem čekala, jak zareaguje, když přijde domů. Byl nadšený, a tak mi spadl kámen ze srdce,“ směje se.
Při zařizování byl pro ni užitečným zdrojem informací a inspirace i portál Modrá střecha, který přispěl k další změně. „Některé své věci jsem tu zveřejnila a měly úspěch. Sama bych na to neměla odvahu, ale lidé na Modré střeše mě přesvědčili, abych své výrobky nabídla i na prodej. Zjistila jsem, že je o ně zájem, a postupně se to rozběhlo.“
Dnes Danka pracuje doma, dělá to, co ji baví, a je šťastná. Vymýšlí a vyrábí různé předměty z přírodních materiálů ve venkovském a „vintage“ stylu. „Jsem doma a je mi dobře,“ usmívá se spokojeně.
Obývací pokoj a kuchyň jsou samostatné místnosti, ale neoddělují je dveře – je to praktický kompromis mezi oddělenou klasikou a moderním otevřeným prostorem. FOTO MIRO POCHYBA
Současný pestrý venkov
Dančin a Lubošův dům se neustále mění – dostává nové barvy, materiály, detaily. „Ze začátku jsem chtěla mít všechno bílé. Tehdy byl velkou módou provensálský styl. Ale časem jsem zjistila, že to není pro mě. Chyběly mi barvy,“ říká majitelka s pronikavě modrýma očima a zářivými rusými copy. A tak si vytvořila vlastní styl s barvami a drobnostmi, které má ráda.
„Každý pokoj v domě je jiný, všechny ale spojují společné prvky – venkovský styl a přírodní materiály, ale zároveň má každá místnost trochu odlišný charakter i barevnost. Chtěla jsem, aby byl každý prostor trochu překvapením. I mě ta změna vždy potěší,“ říká Danka, která do bílého interiéru postupně přidala barvy: v kuchyni použila sytou zelenou, obývací pokoj je přírodní, v ložnici zazářila mátová na pozadí starých cihel, pokoj pro hosty je laděný do modra… Ke změnám však byly i další důvody.
„Při stavbě jsme neměli ani dost času na přemýšlení, ani peněz nazbyt, protože byt byl prodán a potřebovali jsme dům rychle dokončit. Zvolili jsme tedy jednoduché řešení a nyní interiér postupně upravujeme.“ Navíc se dospělé děti odstěhovaly, a tak se z dceřina pokoje stala ložnice pro hosty, ze synovy zase Dančina dílna.
Stolek v obývacím pokoji patří k upraveným kouskům z Ikey. Jeho vyměněná horní deska je v duchu Dančina hesla „z nového staré“ vyrobena z nových dřevěných desek, které s manželem přebrousili a upravili tak, aby vypadaly jako staré. Danka prozrazuje, že z opravdu starého dřeva je v domě jen pár polic. FOTO MIRO POCHYBA
Danka je člověk, který neposedí a v hlavě má neustále nové plány. „Naše mamina stále něco předělává a vždy mě do toho zatáhne,“ postěžuje si naoko Luboš, ale všichni dobře víme, že to dělá rád. Nakonec je to vidět na něm i na domě.
Martinin pohled
Dančin a Lubošův dům je přesně typem domova, který je autentický a zcela vystihuje naturel svých majitelů. Je překrásný, na každém jeho detailu je vidět, že byl vytvořen s rozmyslem a citem. Je také příkladem toho, že když vystoupíme ze své komfortní zóny a zkusíme něco, co by nás ani ve snu nenapadlo, můžeme dosáhnout cílů, které nám od základu změní život. Přesně tak, jak se to stalo Dance.
Celý dům je velice vkusný, což není u venkovských a „vintage“ interiérů pravidlem, protože jsou často zaneseny příliš mnoha věcmi. Tady se ale podařilo nalézt správnou míru, kdy je interiér příjemně zabydlený, ale stále vzdušný a decentní. Moc se mi líbí i to, jak Danka využila starý nábytek – je to nejen originální, ale i zodpovědné k životnímu prostředí.
Postel a noční stolky dostaly nový barevný nátěr a dřevěné detaily. Starý nábytek měl přesně ten tvar, který Danka chtěla – venkovský, ale ne přezdobený, dotvořila ho tedy tak, aby dokonale zapadl do její představy o interiéru ložnice. FOTO MIRO POCHYBA
Na stěně za postelí přibyl tuto zimu obklad z pásků nařezaných ze starých cihel. „Obkládali jsme to asi týden a myslím, že jsme se za tu dobu i dvakrát rozváděli,“ směje se Danka. „Ale když bylo vše hotové, byl nakonec manžel rád.
Kdo zde bydlí
Danka, která vymýšlí a vlastnoručně vytváří různé originální doplňky do domácnosti, její manžel Luboš, stavební inženýr, a do třetice rodinný miláček – kříženec Blackie. Dančiny nápadité výrobky naleznete na www.facebook.com/danao69 nebo na www.sashe.sk/Danao.
Tento interiér jsme objevili na webu Modrá strecha.
Pokoj pro hosty je laděn do bílo-modra. Nábytku do něj se v domě našlo dost – skříně tu zůstaly, komoda se přestěhovala z obývacího pokoje, jen rozkládací postel je nová. Dvířka ze staré kuchyňské linky zde dostala roli praktických věšáků, různé košíky uháčkovala Danka z jutového provázku. FOTO MIRO POCHYBA
Časy (i pokoje) se mění. Do domu se manželé stěhovali ještě se dvěma dětmi, dnes už jsou však obě dospělé a osamostatnily se. Z někdejší dceřiny ložnice vznikl pokoj pro hosty, aby měly děti kde přespat, když přijedou k rodičům na návštěvu, synovu si Danka postupně upravuje na dílnu. FOTO MIRO POCHYBA
Postel a noční stolky dostaly nový barevný nátěr a dřevěné detaily. Starý nábytek měl přesně ten tvar, který Danka chtěla – venkovský, ale ne přezdobený, dotvořila ho tedy tak, aby dokonale zapadl do její představy o interiéru ložnice. FOTO MIRO POCHYBA
Pracovní stolek se do obýváku přestěhoval z někdejší dětského pokoje. S obroušenou vrchní deskou se dříve běžný černý kus nábytku změnil v originál jediný svého druhu. FOTO MIRO POCHYBA
Stolek v obývacím pokoji patří k upraveným kouskům z Ikey. Jeho vyměněná horní deska je v duchu Dančina hesla „z nového staré“ vyrobena z nových dřevěných desek, které s manželem přebrousili a upravili tak, aby vypadaly jako staré. Danka prozrazuje, že z opravdu starého dřeva je v domě jen pár polic. (foto: MIRO POCHYBA)
Obývací pokoj a kuchyň jsou samostatné místnosti, ale neoddělují je dveře – je to praktický kompromis mezi oddělenou klasikou a moderním otevřeným prostorem. FOTO MIRO POCHYBA
Nový život pro starý nábytek. Většina nábytku se z bytu stěhovala do domu spolu s majiteli – mnohé kusy byly z Ikey a mnohým Danka změnila vzhled. „Líbí se mi styl tohoto nábytku a také to, že jsou to jednoduché věci, často ze dřeva a z přírodních materiálů, které si můžete i sami upravit. Nejsou finančně náročné, takže vám není líto je trochu dotvořit. Člověk má pak takový svůj originál.“ FOTO MIRO POCHYBA
V obývacím pokoji převládají přírodní materiály ve svých přirozených barvách. „Je tu víc dřeva, botanické obrázky. Je laděný do skandinávského venkovského stylu, který není tak chladný jako klasické skandinávské interiéry,“ vysvětluje Danka. FOTO MIRO POCHYBA
Zajímavé detaily či milé drobnosti zde potěší oko opravdu všude. FOTO MIRO POCHYBA
Kuchyňský stůl má už své roky a za ten čas prošel několika proměnami – z původního dřevěného přes „bílé období“ až po dnešní zeleno-dřevěnou úpravu. „Nejprve jsem si chtěla nějaký pěkný zelený stůl do kuchyně koupit, ale tento je stále dobrý. Je velký, z kvalitního dřeva a má úložný prostor. Bylo mi líto zbavit se ho, tak jsem mu jen změnila design.“ FOTO MIRO POCHYBA
Každá místnost v domě je záměrně trochu jiná. Kuchyni charakterizuje barevná kombinace krémové bílé, jehličnanové zelené a barvy dřeva. Asi nejvýrazněji se zde projevují prvky venkovského stylu, který je společným znakem celého domu. FOTO MIRO POCHYBA
Linka je starší klasika z Ikey, která se majitelce vždy líbila. Poskládali ji s manželem vlastnoručně, stejně se dvojice s pomocí dětí postarala i o malování a realizaci podlah. Pracovní deska patří k položkám v Dančině plánu změn – časem by zde měla být dřevěná. FOTO MIRO POCHYBA
Venkovní pracovní stůl a terasa kousek od něj jsou letním pracovištěm, kde vznikají Dančiny výrobky. Hrubou práci se dřevem zastane Luboš, Danka se pak postará o povrchovou úpravu a konečné stylové dotvoření. Když se jejich syn odstěhoval z domu, jeho pokoj se začal postupně měnit v tzv. zimní dílnu. FOTO MIRO POCHYBA
Terasa za domem se postupně měnila – nejprve se zvětšila její plocha, později přibyla stříška a nedávno dřevěná stěna, která ji chrání před převládajícím větrem a deštěm. Stěnu natřeli majitelé na bílo, aby odrážela světlo a co nejméně tak zastínila kuchyni. FOTO MIRO POCHYBA
Dům není velký a stojí v zadní části parcely – manželům se nepodařilo najít pozemek, jaký si představovali, tak se museli přizpůsobit tomu, který koupili. A přestože vcházíte do novostavby, veranda ve stylu starých venkovských domů zde nesmí chybět. FOTO MIRO POCHYBA
Venkovská romantika. V nevelké zahradě najdete na každém kroku nějaké romantické zákoutí či dekoraci, která nese Dančin rukopis. FOTO MIRO POCHYBA
Zpočátku majitelé o zahradě nic nevěděli. Netušili, co s holým pozemkem. Ale návrh zahradního architekta vůbec nevystihoval jejich představy. Rozhodli se tedy dělat věci podle sebe a rostliny sázet postupně tak, jak se jim to líbilo. „Je to trochu pokus-omyl. Někde nám vznikla džungle, něco roste jinak, než se píše v knihách, ale nám to nevadí. Necháváme zahradě volnou ruku.“ FOTO MIRO POCHYBA
Před domem rostou pestrobarevné květiny, všude bují levandule. Danka nemá ráda uhlazené zahrady i tu svou chtěla naturální a pestrou. Takovou neškolenou, venkovskou. „U nás si květiny rostou, kde je napadne. Je to podle mě takové přirozenější,“ říká. FOTO MIRO POCHYBA
Působivou venkovskou atmosféru vnesla do domu Danka. Kreativní majitelka je autorkou nápadů a iniciátorkou změn, které realizují společně s manželem. FOTO MIRO POCHYBA
Danka, která vymýšlí a vlastnoručně vytváří různé originální doplňky do domácnosti, její manžel Luboš, stavební inženýr, a do třetice rodinný miláček – kříženec Blackie. Dančiny nápadité výrobky naleznete na www.facebook.com/danao69 nebo na www.sashe.sk/Danao. FOTO MIRO POCHYBA
TEXT ERIKA KUHNOVÁ FOTO MIRO POCHYBA ZDROJ časopis HOME