Záhřebský dům se strohým jménem J2

Záhřebský dům se strohým jménem J2 dostal vpolovině ledna letošního roku vZadaru cenu Draga Galiće – Svaz chorvatských architektů ho vyhlásil za nejlepší loňskou realizaci vkategorii rodinných domů. Krátce předtím vyšel vLondýně Atlas světové architektury 21. století vydavatelství Phaidon. Jeho autoři dílo ateliéru 3LHD neváhali zařadit mezi oněco víc než tisíc elitních staveb ztéměř devadesáti zemí. Jaký je dům, jemuž byly prokázány tyto pocty?
Reklama

Především na první pohled působí menší, než ve skutečnosti je. Patří přitom knejmenším vilám realizovaným ateliérem 3LHD: novější dům se stejně lakonickým názvemKje větší až otřetinu. Mimochodem vtéže čtvrti jako J2 se vokruhu přibližně pěti kilometrů nacházejí všechny vily projektované tímto týmem tří architektů ajedné architektky.

Vyhlídka před prahem
Když procházíte kolem J2 tichou uličkou ve čtvrti Šalati, rozhodně nevypadá, že je vněm bazén, místnost pro fitness, sauna atři podlaží sobytnými prostory ve dvou křídlech. Zulice především není vidět nejnižší podlaží předního křídla, vsunuté do klesajícího terénu jednoho znejjižnějších výběžků pohoří Medvednica. Právě zde jsou zmíněné rekreační prostory.

Iluzi čtyřbokého útvaru menšího než ve skutečnosti se však podařilo navodit nejen promyšleným využitím daností terénu, ale itvarováním domu, kde architekti šikovně využili ve svůj prospěch perspektivu: severní, dvorní křídlo přibližně vpolovině zešikmili vpůdorysu tak, aby pohled na ně uzavíral sousední objekt stojící blízko uliční čáry, aklamlivé vnímání proporcí domu dovedli do dokonalosti klesající střechou. Díky tomu průčelí tvarově zapadá mezi okolní tradičně pojaté vily.

Architekti z3DLH nezůstali jen uredukce objemu optickým klamem, vyřešili ireálné zeštíhlení. To znamenalo hlubší zásah do objemu: přízemí má zulice podobu éterického polštáře, který tvoří garáž se stěnami ze skleněných dílců avelký výřez komfortního vstupu.

Vstup je netradičním spojením verandy aklasické otevřené galerie. Vjeho řešení se dají najít analogie sbarokními rezidencemi včetně bezprostředního spojení se schodištěm. Autem se dá zajet až před vchod anež se vcházející obrátí ke dveřím ve skleněné stěně, nabízí se mu pohled na úbočí sdomy ponořenými vzeleni. Scenérie je vidět ve výřezu už zulice adíky precizně vypočítanému mírnému stoupání příjezdové cestičky ke vchodu zůstává soukromí zahrady za domem nenarušeno. Perspektiva zároveň objekt ještě více odhmotňuje.

Díky posuvným dílům před okny se může měnit vzhled fasády. Tato okna vedou do dvou dětských pokojů. Výrazná přítomnost dřeva zdůrazňuje vztah domu sokolní přírodou. Přes tuto koupelnu se vchází do ložnice rodičů vpřízemí domu. Umyvadlové mísy uložené na desce se dnes těší velké oblibě, zajímavým prvkem je skleněná stěna se vsazenými zrcadly, která odděluje vanu.

Procítěno, vypočítáno – postaveno
Motiv lomené linie se vdomě zjevuje vmenších či nápadnějších detailech – ivrozdílné výšce podlahy. Už při vstupu se podlaha lomí třikrát (pokud zohledníme ipříjezdovou cestu), zpřízemí vedou ještě schody kvelké ložnici.

Od originálního vstupu do domu se začíná odvíjet ihlavní komunikační osa. Nenaráží na zeď, ale prochází skleněnou stěnou svchodovými dveřmi adále se plynule vine aklesá schodištěm do obývacího prostoru vsuterénu domu, orientovaného do zahrady. Tato linie je plně zřetelná ina fasádě obrácené do zahrady, kde na ni upozorňuje zalomený pás skleněné stěny.

Při pohledu na lomené linie obrysu budovy aúhel, jímž stoupá skleněná stěna schodiště, přijde člověku na mysl spojitost sterénem, protože vliniích je až přírodní rozmanitost. Pohled do výkresů ukáže, že navázání na terén není ani zdaleka jen intuitivní. Naopak, je přesně vypočteno – sklon rampy schodiště se blíží úhlu odklonění přilehlého křídla aze stejného vztahu vychází iztvárnění teras kolem domu aspojovacího chodníku. Tím se podvědomé vnímání vzájemných vztahů domu ajeho okolí ještě více zdůrazní.

Úvaha ovrškovité čtvrti
Složitosti rozvržení záhřebské vily nebudeme dále rozebírat. Zůstaňme při náznaku akonstatování, že dobrá architektura od nepaměti vzniká rozvinutím harmonických vztahů zvnitřku izvnějšku. Kromě této základní podmínky však musí také něčím upoutat. Ve vile J2 najdeme hned několik zajímavých řešení – jako příklad můžeme zmínit dispozici nejvyššího podlaží, čili podlaží snejcennějším výhledem, jenž těší především děti. Mají tu nejen společný prostor mezi čtyřmi stěnami, ale mohou ivyjít na terasu anadýchat se čerstvého vzduchu. Velké zasklení obývacího pokoje svýhledem do okolí se sice vlokalitě ležící nedaleko historického vrcholku zvučného jména Kaptol dá očekávat, jeho detaily jsou však osobité. Naopak úplně nezvyklé je, že automobil zaparkovaný vgaráži dotváří kompozici fasády domu (při pohledu ze dvora dokonce na druhém podlaží). Protože skleněná stěna garáže není čirá ačrtá se jen kontura auta, výsledek působí decentně. Tento netradiční prvek lze spojit stendencí využívat jako výtvarný prostředek neurčitý náznak předmětu za průsvitnou, hlavně osvětlenou plochou avůbec stransparentním trendem vsoučasném designu – vnábytkové tvorbě, ale ivmódním návrhářství.

Půdorys suterénu Půdorys 1. podlaží

Zdá se, že inavzdory dostatku originálních detailů se prestiž domu zakládá především na vztahu kprostředí, který je vzhledem kpropracovanosti nutno nazvat systémovým, až filozofickým. Rodina majitelů si tu už asi po dlouhých letech konečně žije ve spokojenosti. Na parcele totiž už jednou stavěli. Vdomě starém více než padesát let se však cítili izolovaní od zahrady, atak musel ustoupit nové architektuře.

TEXT: Karol Klanic
FOTO: Damir Fabijanić

Reklama
Reklama

Komentovat