Efektivní budovy budoucnosti 2.

Návrh každé stavby patří do rukou odborníků. O energeticky efektivním domě to platí dvojnásob. To je rada budoucím stavebníkům.

4. Co poradit investorovi pasivního domu? 
Máme už několik desítek projektantů, kteří v této oblasti získali mezinárodní certifikát (Certified Passive House Designer). Mnoho stavebních firem už má zkušenost s výstavbou pasivních domů; pokud někdo realizoval několik staveb s výsledkem testu neprůvzdušnosti pod 0,6 1/h, umí stavět dost kvalitně. Pokud ne, možná se to právě na vašem domě naučí, měl by však alespoň vědět, o čem to vlastně je. Součástí kvalitního projektu jsou výpočty v PHPP či podobném softwaru, který respektuje reálné fungování efektivních domů a místní klima.

5. Jsou pasivní domy i ekonomicky efektivním řešením?
Chceme-li návratnost za dva tři roky, ani ne. V případě, že počítáme celkové náklady během životnosti budovy, situace je opačná – běžný dům je mrháním penězi. Z grafu na obrázku dole je zřejmé, že v součtu kapitalizovaných investičních nákladů a provozních nákladů jsou běžné domy velmi neefektivním řešením. Z dlouhodobého hlediska jsou nejvýhodnější pasivní domy, případně i velmi dobré nízkoenergetické domy. Pokles investičních nákladů na pasivní domy souvisí se zjednodušením technologií provozu domu. Pak jeho energetická náročnost klesne pod určitou hranici. V budoucnosti možná pokles ceny aktivních systémů pro získávání energie z prostředí zmírní růst investičních nákladů téměř nulových domů. Na druhé straně můžeme očekávat vyšší ceny energie, a tedy strměji stoupající čáru provozních nákladů – po roce 2020 možná budou domy vyžadované směrnicí 2010/31/EU i ekonomicky nejefektivnějším řešením.

6. Dá se standardu pasivního domu dosáhnout i rekonstrukcí starší stavby?
Hodně pasivních domů jsou rekonstruované objekty. Je-li možné doplnit potřebnou tepelnou izolaci, vyměnit okna a instalovat větrací systém s rekuperací, dá se dopracovat k domu, který bude srovnatelný se špičkovými novostavbami. Většinou nedovedeme odstranit všechny tepelné mosty či jiná slabá místa konstrukce. O to pečlivěji potom musíme vyřešit ostatní prvky stavby. Pokud se nepodaří dosáhnout parametrů pasivního domu v plném rozsahu, nevadí – důležité je provádět rekonstrukce co možná nejlépe a udržet stavbu v rámci rozumných ekonomických limitů. 

Obvykle začínáme doplněním tepelné izolace stěn a střechy. Potřebné tloušťky nám určí výpočet. Moderní okna osadíme až do roviny tepelné izolace. Tak zmenšíme tepelný most v místě jejich osazení a zároveň potlačíme „utopení“ oken, které známe z mnoha příkladů „zateplení“ fasád. Rovinu neprůvzdušnosti ve zděných novostavbách tvoří zpravidla vnitřní omítka, při rekonstrukci ji někdy řešíme opravou vnější omítky. V rámci možností se snažíme doplnit tepelné izolace podlahy (to je důležité i z hlediska komfortu) a přerušení tepelných mostů. Rozvody větrání i rekuperační jednotku dokážeme skrýt do podhledu pomocných prostorů (nebo použijeme systém s malými jednotkami v každé místnosti). Komplexní rekonstrukce může znamenat i kompletní výměnu techniky domu.

Porovnání tepelných ztrát staršího domu před rekonstrukcí a po ní – snížení tepla na vytápění o 90 % (foto: PHI Darmstadt) Chceme-li rekonstruovat, musíme si uvědomit, že právě rekonstrukcí doslova zakonzervujeme standard domu na několik desetiletí. Nikdo nebude předělávat právě opravenou omítku, jen aby doplnil pár centimetrů izolace. Proto je rozumné vykonat potřebné kroky co nejkvalitněji i za tu cenu, že se rekonstrukce rozdělí do několika etap. Například izolaci stěn doplníme hned, větrání s rekuperací nainstalujeme později.

7. Jaký je rozdíl v užívání běžného a pasivního domu?
Často se setkáváme s tvrzením, že v pasivním domě se nedají otevírat okna. To je hloupost! Obvykle se do každé obytné místnosti navrhuje alespoň jedno otevíratelné okno. Pravda však je, že čerstvý vzduch je do interiéru vhodnější přivádět větracím systémem. Obyvatele domu tak neobtěžuje prach, hmyz, průvan či hluk z exteriéru. V zimě se zbytečně neztrácí teplo. V létě lze větrací vzduch trochu ochladit. Větrání okny je tedy možné, ale na úkor komfortu a úspornosti provozu. Dalším rozdílem je vyšší povrchová teplota stěn a oken. K dosažení tepelné pohody se nemusí vzduch ohřívat na tak vysokou teplotu jako v běžných stavbách. V létě je nutné dbát na důsledné stínění oken. S vhodným stíněním se dům obejde bez strojového chlazení v klimatizaci, která zvyšuje investiční i provozní náklady. Z hlediska komfortu klimatizace není optimálním řešením. Energeticky efektivní domy nemají jiná podstatná provozní specifika.

8. Proč stavět energeticky efektivní domy?
Pro výstavbu efektivních budov můžeme mít ekonomickou motivaci, kterou je úspora provozních nákladů. Ekologické důvody vycházejí ze snahy zmenšit negativní vliv výstavby na životní prostředí. Ke stavbě energeticky efektivního domu může prioritně vést i snaha o co nejlepší kvalitu vnitřního prostředí. Taková výstavba má však výhody i pro společnost – není třeba budovat nové elektrárny, klesá naše závislost na dodávkách plynu či ropy z nestabilních regionů, vytvářejí se nová pracovní místa. U stavební výroby se nemusíme obávat, že se pracovní příležitosti přesunou někam na Dálný východ. Proto mnohé země podporují výstavbu nízkoenergetických domů. Postupně zpřísňují požadavky norem, jdou příkladem ve vlastních investicích, podle dosažené míry úspornosti přispívají na financování vícenákladů. 

Dalším důvodem pro zmíněnou výstavbu je skutečnost, že dům s téměř nulovou potřebou energie je budoucím evropským standardem. Ten bude za necelých deset let platit u všech novostaveb. Pokud nechceme, aby nás uvedený termín zastihl nepřipravené, měli bychom se už dnes soustředit na výstavbu domů co nejbližších budoucím požadavkům. Nechceme přece stavět domy, které budou za několik let morálně zastaralé a zralé na zásadní rekonstrukci! Nejsme dost bohatí, abychom si mohli dovolit až tak „laciná“ řešení.

Literatura
1. Směrnice EP a Rady EU z 19. května 2010 o energetické hospodárnosti budov, Brusel: EP a RE, 2010.
2. Pifko, H., Špaček, R. a i.: Efektívne bývanie. Bratislava: Eurostav, 2008.
3. Tywoniak, J.: Nízkoenergetické domy I (II). Praha: Grada, 2005 (2008).
4. Nagy, E.: Nízkoenergetický a energeticky pasívny dom. Bratislava: JAGA GROUP, 2009.
5. Feist, W.: Das Passivhaus… Darmstadt: PHI, 2002.
6. Krapmeyer, H. – Drossler, E.: CEPHEUS: Wohnkomfort ohne Heizung. Wien: Springer, 2001. 
7. Treberspurg, M.: Neues Bauen miz der Sonne. Springer, Wien, 2004
8. Pifko, H.: Nízkoenergetické domy (učební pomůcka). Bratislava: FA STU, 2009.
9. Pifko, H.: Nízkoenergetické domy. In: Vinárčiková, J. a kol.: Zásady architektonického navrhovania stavieb. Bratislava: Verlag Dashofer, 2011.

TEXT: Ing. arch. Henrich Pifko, Ph.D.
FOTO a SCHÉMATA: archiv autora
Odpovědný redaktor: Matej Šišolák