Ideální střecha moderního rodinného domu

Trendem jsou dnes tmavé krytiny v odstínech granitu či antracitu, které vypadají velmi elegantně. Z hlediska přehřívání jsou však praktičtější volbou světlejší odstíny. FOTO VELUX

Na vzhled střechy i její konstrukci má vliv i typ krytiny. Lehké krytiny – bitumenové (asfaltové), vláknocementové, plechové nebo plastové – mají nižší hmotnost, a tím i nižší nároky na únosnost krovu, a také obvykle i nižší cenu. Většinou však mají kratší životnost a jejich nevýhodou je hlučnost a tepelná vodivost, které je třeba zohlednit v konstrukci střechy. Těžké krytiny – betonové a keramické – kladou vyšší nároky na konstrukci střechy. Jde o dražší, ale také odolnější materiály bez nároků na údržbu a s dlouhou životností.

FOTO VELUX

Šikmá střecha

Sedlová střecha se sklonem kolem 45° má jednoduchý charakter. Je jasným odkazem na tradiční venkovskou výstavbu, který se často a úspěšně uplatňuje i v moderní architektuře. Pokud hovoříme o tradici, jde zejména o siluetu domu, protože podkroví se dnes na rozdíl od minulosti využívá na bydlení. S tím je nutně spojeno i přizpůsobení původní konstrukce – krov by například neměl omezovat možnosti dispozičního řešení podkroví (vhodná je např. hambalková konstrukce, která nemá sloupky).

Důležitá je i tepelná izolace, která omezuje tepelné ztráty. Její tloušťka závisí na vlastnostech izolačního materiálu. Pro představu je podle platné normy zapotřebí přibližně 30 cm minerální izolace. Podstatné je také bezpečné zajištění těsnosti proti srážkové vlhkosti ze strany exteriéru, ze strany interiéru by zas měla parozábrana bránit pronikání vodní páry do konstrukce krovu. To znamená aplikovat z každé strany střešní skladby na to určenou fólii, důkladně utěsněnou páskami. I malé spáry, například při průchodu instalací, by totiž mohly vést k energetickým ztrátám, stavebním poruchám či poškození konstrukce.

Přizpůsobení tradiční konstrukce šikmé střechy pro bydlení tedy přináší náročné detaily, s nimiž je spojena vyšší pracnost i cena. Moderní řešení nabízejí tzv. těžké střechy – keramické nebo betonové. Mají jednodušší konstrukci, jejich výhodou je i vyšší tepelněakumulační schopnost, díky které dokážou účinně eliminovat letní přehřívání a teplotní výkyvy v podkroví.

Praktická rada. Nejběžnější zateplení šikmé střechy v rodinných domech je mezi a pod krokvemi – je to tradiční způsob, který však může být omezující při větší tloušťce tepelné izolace, požadované stále přísnějšími normami. Přidáním vrstvy tepelné izolace nad krokve se získá větší vnitřní prostor v obytném podkroví a zároveň se minimalizují tepelné mosty z dřevěných krokví. Zateplení z vnější strany oceníte i při rekonstrukci, protože není třeba rozebírat vnitřní obklad v podkroví. (Foto Bramac)

Masivní, tzv. těžká střecha má vysokou tepelněakumulační schopnost, díky čemuž prokazatelně eliminuje letní přehřívání a zmenšuje teplotní výkyvy v podstřešním prostoru. Pozitivem je také účinná zvuková izolace.

Výhodou šikmé střechy je bezproblémové odvodnění a dlouhá životnost.

K moderním rodinným domům se hodí jednoduché sedlové.

Šikmé střechy se u nás nejčastěji pokrývají taškami – pálenými nebo betonovými.

Výrobci kvalitních tašek uvádějí jejich životnost až 100 let.

Plochou střechou lze čistě a jednoduše překrýt dům s v podstatě libovolným půdorysem. Její přesahy se mohou využít k zastínění zasklených ploch, čímž se elegantně a účinně omezí letní přehřívání interiéru. foto shutterstock

Plochá střecha

Ploché střechy charakterizuje jednoduchost – ať už jde o vzhled, nebo konstrukci – a ta patří k typickým znakům moderní architektury. Jednodušší přitom znamená i levnější řešení. Ploché střechy však mají ve srovnání se šikmými vyšší nároky na údržbu. Jsou také citlivé na kvalitu materiálů i odvedené práce, což může mít vliv na jejich životnost – komplikace mohou způsobit například nesprávně realizované přechody přes střechu nebo spoje krytiny. Při správném a funkčním odvodnění, použití kvalitních materiálů a dodržení předepsané skladby a technologických postupů však funguje plochá střecha zcela spolehlivě.

Plochá střecha má sklon od 2 do 10 ° (spád je důležitý kvůli odvodnění). V podstatě jde o strop doplněný o tepelnou izolaci a izolaci proti vodě, což může být realizováno několika způsoby. U rodinných domů obvykle postačuje nejjednodušší řešení – tzv. jednoplášťová plochá střecha s běžným pořadím vrstev (s hydroizolací navrchu a tepelnou izolací pod ní). Pořadí vrstev však může být i obrácené nebo smíšené, rovněž střešních plášťů může být více – dva nebo tři, oddělené vzduchovou mezerou.

Dosáhne se tím lepších vlastností, složitější konstrukce jsou však i dražší. Krytiny se používají povlakové (vodotěsné a spojité) – nejčastěji z asfaltových pásů nebo plastových fólií, které je obvyklé chránit před působením UV záření vrstvou štěrku. Střechy, které se využívají jako pobytové terasy, vyžadují odolnější konstrukci i materiály.

Vegetační střechy ISOVER nabízí několik variant řešení ozeleněných střech, a to například úspornou střechu pro nízkou extenzivní vegetaci; střešní louku, která umožňuje osázet střechu i zajímavější zelení nebo střešní zahradu s neomezeným výběrem rostlin od trvalek po keře a stromy. Opravdovou relaxační zónou pak může být grill střecha, která spojuje výhody intenzivní střešní zahrady a terasy. www.isover.cz

FOTO VELUX

Velmi efektní, ale především příjemnou variantu zastřešení představují zelené střechy. Jejich největším přínosem je zlepšení klimatu v podstřeší.

Ploché střechy patří k typickým prvkům moderní architektury.

Jednoduchý tvar domu s plochou (případně nízkou sedlovou) střechou je výhodný i z ekonomického a ekologického hlediska. V případě kostky, resp. kvádru, je totiž výhodný poměr vytápěného objemu k ochlazování povrchu. Tím se přirozeně omezí tepelné ztráty objektu a jsou nižší nároky na vytápění.

Pro představu: pro splnění hodnoty tepelného odporu pro domy s téměř nulovou potřebou energie, která bude požadována po roce 2021, je na ploché střeše potřebná vrstva EPS o tloušťce cca 36 cm. Při omezené výšce atiky lze tloušťku izolace snížit volbou moderních materiálů, například na bázi difuzní rezolové pěny, která má až o 40 % lepší tepelněizolační vlastnosti. Pro přesné určení tloušťky tepelné izolace je však třeba zohlednit řadu aspektů.

TEXT: ERIKA KUHNOVÁ
FOTO: istock, isifa / shutterstock a archiv firem
ZDROJ: časopis HOME