Jak na 3 největší nepřátelé dřeva

Natírání dřeva volskou krví bylo v dobách dřevních zaručeným receptem na jeho dlouhověkost. Novověcí rozumbradové s rozvojem techniky vymysleli impregnaci tohoto ušlechtilého materiálu podružným vyjetým olejem. Pak naštěstí přišla ke slovu ekologie a také nové vynálezy.

Dřevo je jeden z nejstarších stavebních materiálů a vděčí za to své dostupnosti, pevnosti a relativně snadnému opracování. Jako stavební materiál přicházejí v úvahu jen některé z bezpočtu druhů listnatých a jehličnatých stromů. Nutnost ochrany dřeva je zřejmá, připomeneme-li si skutečnosti, které mohou tento přírodní materiál ohrozit a nakonec zničit.

Tři největší nepřátelé dřeva jsou vlhkost, UV záření a dřevokazné organizmy.

Jak z kruhu

Ochrana dřeva včas provedená odpovídajícími, pravidelně opakovanými nátěry zabraňuje předčasnému poškození, či dokonce rozpadu dřevěných stavebních prvků a zajišťuje jejich dlouhodobou pevnost. Z hlediska životnosti nátěrů ve venkovním prostředí patří údržba dřevěných podkladů k těm nejproblematičtějším. Dřevo při styku s vodou pracuje, je snadno napadnutelné mikroorganizmy a vlivem vody a slunečního záření se poškozuje. Venkovní nátěry by těmto nežádoucím jevům měly zabránit.

Na rozdíl od kovů, které mají v závislosti na teplotě mnohem větší roztažnost, má dřevo jednu velkou nevýhodu. Kov zvětšuje svůj objem v závislosti na teplotě naprosto rovnoměrně, a tak k jeho nátěrům můžeme použít barvy, které mají roztažnost menší než 30 až 50 %. Dřevo sice nepodléhá rovnoměrné tepelné roztažnosti, ale vzhledem k jeho struktuře je požadavek na pružnost nátěru podstatně vyšší. Působením povětrnostních vlivů dřevo podél letokruhů praská, zejména u špatně proschlého nebo neodborně opracovaného dřeva. V takových případech však nepomůže ani barva s průtažností větší než 100 %. To znamená, že základním předpokladem kvality rámů oken, dveří nebo třeba slunolamů by mělo být použití kvalitního vyzrálého a suchého dřeva.

Přednosti novinek

Včasným a kvalitním nátěrem a v případě potřeby jeho opakováním můžeme dřevo proti poškození chránit. K dispozici máme celou řadu nátěrových hmot. Dříve se nejčastěji používaly olejové (fermežové) barvy, později syntetické (alkydové) nátěry. Dnes se nejvíce používají vodou ředitelné nátěrové hmoty. Na rozdíl od svých předchůdců mají dvě velké přednosti – podstatně větší průtažnost a menší sklon ke křídování. Velmi důležitá je životnost nátěrů, která je, jak prokázaly povětrnostní zkoušky, mnohem delší. Na rozměrově stálé stavební části, jako jsou například okna, dveře, žaluzie a slunolamy, se používají třeba lazury, které mají vysokou propustnost vodních par, velmi vysokou elasticitu a vysokou odolnost proti povětrnostním vlivům.

Lazurování

Neošetřené, surové dřevo se nejprve zbaví zbytků pryskyřice, lepidla a mastnoty, nejlépe nitroředidlem. Základní nátěr se provádí takzvanou impregnační lazurou, která vytvoří film a pronikne hluboko do dřeva, a dlouhodobě je chrání proti zamodralosti a napadení houbou. Dřevo se jednou až dvakrát natře silnovrstvou lazurou. Tato povrchová ochrana není jen dekorativní, ale zabraňuje i pronikání vody do dřeva a umožňuje výměnu vlhkosti, takže omezuje tlení.

Při opravě se poškozená místa zbrousí až na zdravé dřevo, zbylý starý nátěr se zdrsní brusným papírem nebo ve vodě rozpuštěným louhem. Takto obnažená místa se dále ošetří jako u surového dřeva.

Proti povětrnostním vlivům potřebují chránit hlavně venkovní obklady, ploty nebo zahradní nábytek. Lazurovací nátěry odpuzují vodu a chrání dřevo proti UV paprskům a poškození mechanickými vlivům. Nanášejí se v několika vrstvách. Jemný film na povrchu je elastický a přizpůsobuje se pohybům dřeva, aniž by popraskal. Přidávají se do nich malá množství biocidů, takže kromě ochrany dřeva před vlhkostí a UV zářením ochraňují dřevo před zamodralostí a napadením houbami a dalšími organizmy. Základní pravidlo zní: plochy málo vystavené povětrnostním vlivům se natírají dvakrát, plochy, které jim jsou vystaveny silně, minimálně třikrát.

Podle materiálu použitého k výrobě je dělíme na:
• lazury na bázi alkydové pryskyřice s obsahem ředidla,
• vodou ředitelné akrylové lazury bez obsahu ředidla.

V interiéru se používají vodou ředitelné lazury, které jen minimálně zapáchají. Na venkovní nátěry se používají tenkovrstvé a silnovrstvé lazury. Tenkovrstvé impregnační lazury obsahují menší podíl látek působících proti zamodralosti a napadení houbou a proti jiným škůdcům. Naopak lazury silnovrstvé jsou vhodné k použití na rozměrově stálé stavební prvky. Vedle dekorativního účinku musí chránit dřevo před UV zářením a vodou.

Nátěry oken

Údržba dřevěných okenních rámů je poměrně náročná díky rozdílným teplotám venkovní a vnitřní strany okna a velké vlhkosti pronikající od parapetů. Barva musí být dostatečně odolná vůči povětrnostním vlivům, dostatečně pružná a musí umožňovat odchod vlhkosti ze dřeva. Proto většina firem vyvinula na okna speciální nátěry bez základu s vynikající prodyšností. Jedinou barvou se provádějí většinou všechny tři vrstvy nátěru. Vytváří se souvislý elastický nátěr.  Vodou ředitelné nátěry se už používají na okna velmi málo (spíše na nová okna). Okna jsou jednou z nejvíce namáhaných částí v objektech a zkušenosti hovoří spíše proti těmto barvám. V poslední době se ale objevují velmi kvalitní vodou ředitelné barvy pro profesionální aplikace. Alkydové nátěry lze bez problémů aplikovat na nová okna i na staré nátěry. Při nátěru je možné (zejména u starších, ale pevných nátěrů) vynechat základovou barvu. Pro zabezpečení lepší přilnavosti a pokrytí se podkladový nátěr doporučuje provést.

Nátěry nových oken

Jestliže zakoupíme nová okna bez nátěru, musíme v první řadě zjistit, zda nejsou napuštěna například Luxolem. To dělají zvláště drobní výrobci. V tom případě musíme nechat okna několik týdnů zaschnout. Budeme-li je chtít natřít vodou ředitelnými barvami, musíme před nátěrem napouštědlo z povrchu a pórů vytřít ředidlem (například C 6000). To platí i pro borovicová okna z prosmoleného dřeva. Jedná se totiž o mastné látky, které zabraňují přilnavosti nátěrů. Dříve než začneme natírat, zkontrolujeme, zda jdou okna lehce otvírat. V opačném případě je třeba nerovná místa zbrousit brusným papírem. Práci se nevyplatí ošidit, vždyť každý nátěr tuto vůli snižuje.

Nátěry starších oken

Pro nátěry starších oken platí totéž co pro nová okna. Rozdíl je pouze v úpravě povrchu. Doporučený způsob obnovy nátěru je závislý na stupni znehodnocení nátěru starého. Je jistě pohodlnější včas obnovit venkovní nátěr než čekat na napadení dřeva mikroorganizmy. V případě nepatrného poškození nátěru stačí nepřilnavé části starého nátěru dokonale odstranit, zdrsnit a přetřít emailem. Je-li poškozeno i dřevo, nedostatek opravíme, ošetříme impregnací a natřeme základní barvou. Tmel bychom měli používat co nejméně a na venkovních plochách vůbec. V místech, kde se tmel použije, je totiž snížena odolnost proti povětrnosti. Před obnovením nátěru je samozřejmě nutné opět zkontrolovat, zda půjde okno dobře zavřít. V opačném případě vrstvy starého nátěru z problematických míst odstraníme.

Při větším znehodnocení nátěru je lepší úplné odstranění starého nátěru buď s pomocí chemického odstraňovače nátěrů, nebo opalovací horkovzdušnou pistolí. Při opalování starých nátěrů nezapomínejte na bezpečnostní opatření; dbejte na to, že při působení horkého vzduchu na sklo by sklo mohlo prasknout. Proto při nahřívání držte vždy v druhé ruce ochrannou destičku (například z překližky nebo sololitu) a tou ochraňte sklo před přílišným a nepravidelným zahřátím. Největší nebezpečí prasknutí hrozí vždy v rozích, kde je nejtlustší vrstva barvy, a proto i nejdelší doba zahřívání.

Lazurovací nátěr oken

V současné době dává převážná většina výrobců oken přednost používání vodou ředitelných silnovrstvých lazurovacích laků. Tyto laky zabarvují dřevo na požadovaný odstín, zvýrazňují jeho kresbu a silná tloušťka nátěru mu dává záruku trvanlivosti i hezčí konečný vzhled. Nátěry lazurovacím lakem vyniknou především na oknech, které jsou z kvalitního dřeva, dobře truhlářsky zpracované. Některé dřeviny s vyšším obsahem tříslovin (například dubu) mohou při povrchové úpravě ztmavnout; to je způsobeno reakcí taninu s vodou ředitelnými laky. U těchto dřevin doporučujeme provést zkušební nátěr. Okna, která nesplňují tuto podmínku, mají vysazené suky a dřevo nemá hezkou kresbu, dokončíme raději krycími emaily.

Bezbarvé venkovní laky na dřevo

Častým požadavkem je udržení přirozené krásy dřeva bezbarvými nátěry. Laky, které by vyhovovaly pro venkovní nátěry na dřevo, nebyly však až do nedávné doby k dispozici. Důvodem byla jejich nízká odolnost proti slunečnímu záření a ostatním povětrnostním vlivům. Intenzivní vývoj nových surovin však umožnil zlepšit jejich vlastnosti. Moderní, vodou ředitelné transparentní silnovrstvé venkovní laky na dřevo se většinou vyrábějí v lesklé, polomatné či matné úpravě. Jsou vhodné k nátěrům dřevěného obložení, podhledů, dveří, plotů, zahradního nábytku apod. Dlouhou životnost nátěru zaručuje obsah speciálních látek a UV absorber, které chrání dřevo před účinky ultrafialového záření, povětrnostními vlivy i napadením plísněmi. Tyto laky mají obdobné vlastnosti i způsob aplikace jako silnovrstvé lazurovací laky. Nanášejí se štětcem nebo pneumatickým stříkáním na suché, hladce vybroušené dřevo. Pro napuštění podkladu použijeme lak zředěný vodou v poměru dva díly laku a jeden díl vody nebo emulzní napouštědlo na dřevo zředěné vodou v poměru 1 : 1. Po 4 až 6 hodinách napouštěcí nátěr přebrousíme brusným papírem č. 120 až 150. Venkovní lak nanášíme ve třech až čtyřech vrstvách v intervalu 4 až 6 hodin. Jednotlivé nátěry přebrousíme brusným papírem č. 240 až 280.

Především u dřevěných štítů je velice důležité si uvědomit, jak agresivnímu prostředí jsou vystaveny. Stejně jako u oken platí, že delší životnost mají nátěry štítů chráněných přečnívající střechou než štíty nechráněné.

Nátěry dřevěných štítů

Především u dřevěných štítů je velice důležité si uvědomit, jak agresivnímu prostředí jsou vystaveny. Stejně jako u oken platí, že velký rozdíl v životnosti nátěrů je u štítů, které jsou ve větší míře překryty přečnívající střechou, než u štítu nechráněného. Jiná životnost nátěru je také u severovýchodního a jihozápadního štítu a totéž platí i pro objekty v průmyslové oblasti s kyselými dešti nebo pro jihočeskou vesničku.

Pro nátěry štítů a podhledů, u kterých chceme zachovat přírodní vzhled dřeva, volíme vodou ředitelný silnovrstvý lazurovací lak. Ten nanášíme štětcem na čistý podklad nejméně ve třech vrstvách. Pracovní postup je stejný jako při nátěrech nových oken lazurovacím lakem.

Na nátěry podhledů a povětrnostními vlivy méně namáhaných ploch lze použít i bezbarvé, silnovrstvé vodou ředitelné laky. Nanášejí se štětcem nejméně ve třech vrstvách na čistý podklad podobně jako lazurovací lak.

Pro krycí nátěry můžeme opět použít vodou ředitelné barvy. Na rozdíl od vnitřních nátěrů je mnohem výhodnější u štítů, a zejména u dřevěných domků skandinávského typu, neobrušovat povrch dřeva zcela do hladka, ale naopak nechat ho částečně drsný. Nátěr tak získá mnohem vyšší přilnavost, lépe a hlouběji se vsákne, a tím má i delší životnost.

TEXT: Jakub Drda s použitím odborných textů
FOTO: Barvy Tebas, Dominik Vlaheko
ZDROJ: časopis HOME. JAGA MEDIA, s.r.o.