Koupit nové okno nebo opravit to staré?

13. 01. 2013

Když jsem byla malá, vždycky jsme se sestrou měly radost, když nám mráz vykreslil na okenní skla zimní krajinu. Bylo to pro nás znamení, že přišla zima. Na parapetní desce se nám nad ránem občas zjevovala malá sněhová závěj, svěží větřík profukoval nahoru dolů, a to vše navzdory zavřeným oknům. V dnešní době by to vedlo k vážnému zamyšlení, ale tehdy se jednalo o zcela běžný jev. Dnes v boji o drahocenné kilowatty lidé vyměňují stará okna za nové, sofistikované a většinou i velmi drahé okenní výplně. Často si však neuvědomují, že není důležité jen to, co namontujeme, ale také jak to provedeme.

Jak vybírat

Pokud jste dospěli k rozhodnutí vyměnit stará okna za nová, máte k dispozici tři základní materiálové varianty. Dřevo, plast a hliník a jejich kombinace. Závisí jen na vaší peněžence a estetickém cítění, který materiál se stane vaším favoritem. Neměli byste však zapomínat, že nová okna se stanou součástí celé stavby. Jste-li obyvatelem například panelákového bytu a ve vašem domě mají všichni sousedé bílá plastová okna, dělená podle původního dřevěného vzoru, nebylo by vhodné vsadit kartu na rámy napodobující mahagon s osmidílnou zlatou mřížkou v izolačním dvojskle. Takové pokusy odlišit se od ostatních vyznívají obvykle směšně, a ačkoliv by člověk řekl, že na paneláku není co zkazit, další možnosti stále existují. Rodinný dům v rustikálním stylu si říká o použití dřeva, moderní novostavbu strohých tvarů zase vhodně dotvoří hliníkové nebo dřevohliníkové okenní rámy. Zkrátka je třeba vnímat dům jako celek a okno jako jeho doplněk. Je přece nesmyslné připínat si na teplákovou soupravu briliantovou brož. Podobný způsob výběru by se dal uplatnit i při volbě fyzikálních vlastností nové okenní výplně. Výrobci nás ohromují součiniteli prostupu tepla, počtem komor v rámech, početností skel a z toho vyplývajícími lepšími tepelnětechnickými parametry. Při výběru opět berte v úvahu dům jako celek. Jde-li o starší objekt, nezateplený nebo zateplený podle platných norem, ale bez ambic majitele zvyšovat jeho tepelnětechnické vlastnosti, je zbytečné kupovat drahá okna, vhodná do nízkoenergetické či pasivní stavby. Samotné okno vám energetickou bilanci domu nezachrání a zvýšené náklady se vám nevrátí. V tomto případě stačí, když i výplň otvoru svými vlastnostmi jen vyhoví platné normě. Pokud však mluvíme o energeticky úsporných domech, kvalita okenní výplně je velmi důležitá a nevyhnutelná pro dosažení požadované úrovně energetické spotřeby stavby.

Význam dřeva ve stavebnictví stále roste, a to hlavně proto, že je ideálním materiálem pro rychlou a přesnou stavbu energeticky úsporných domů. S tímto trendem narůstá i množství staveb, kde na jiné než dřevěné okno nesmíte ani pomyslet. foto: Mirador

a) Profil Mirador 782 je vhodný pro novostavby i při rekonstrukcích. Svými tepelnětechnickými vlastnostmi splňuje všechny požadavky v současnosti platné normy. Izolační dvojsklo umožňuje vysoké solární zisky.

b) Profil Mirador 783 je podle měření vhodný do nízkoenergetických staveb (součinitel prostupu tepla okna Uw = 0,79 W/m².K). Konstrukční tloušťka profilu ho umožňuje zasklít izolačním trojsklem s hodnotou Ug = 0,5 W/m².K, čímž se snižuje pravděpodobnost vzniku kondenzátu na interiérové straně zasklení.

c) Profil Mirador Alu 783 mini byl navržen speciálně pro moderní stavby. Z interiéru dřevěné okno má z exteriéru vzhled minimalistické hliníkové konstrukce, v tomto případě se skrytým okenním křídlem. Opláštění dřevěného rámu hliníkovou kapotáží prodlužuje jeho životnost a snižuje nároky na údržbu.

Při výběru okna si kromě materiálu a barvy všímejte i jeho fyzikálních parametrů. Prvním a také nejčastěji zmiňovaným je součinitel prostupu tepla celým oknem U_w (W/m².K). Tuto hodnotu ovlivňují tepelnětechnické vlastnosti rámu U_f i zasklení U_g, které by měly být přibližně na téže kvalitativní úrovni.

Nové okno není na vině

Mnohde kolují šokující příběhy o tom, jak soused za nekřesťanské peníze vyměnil stará okna za nová a najednou mu rohy a ostění začal obalovat černý plísňový povlak. Ano, tyto příběhy mohou být pravdivé, ale okna jsou v tom nevinně. Dokonce to může být známkou jejich kvality. Výrobce přece slibuje těsnost a tepelnou izolaci. Díky novým oknům se v bytě enormně sníží infiltrace vzduchu, čímž končí éra průběžného provětrávání netěsnostmi okenního křídla. V bytě se zvyšuje vzdušná vlhkost, která se v místech tepelných mostů (tj. tam, kde má stavební konstrukce horší tepelněizolační vlastnosti než jinde, například v rozích, na styku stropu a stěny, na ostěních, na styku podlahy a stěny apod.) začne srážet a měnit na vodu, což je ideální prostředí pro vznik plísní. Tomuto stavu můžete předejít, když všechny obvodové konstrukce dostatečně zateplíte a začnete pravidelně větrat. Pravidelným větráním však nemyslím otevření okna ráno a večer na pět minut. K tomu, abyste splnili hygienickou normu a zabezpečili dostatek čerstvého vzduchu v místnosti, byste v ní jednou za hodinu měli vyměnit polovinu celkového objemu vzduchu. To je v případě větrání okny fyzicky nemožné. Nikdo se přece každou hodinu nezvedne, aby vyvětral. Spolu s výměnou oken a zateplením objektu by proto měly nastoupit i technologie, které vám větrání zabezpečí. Nedostatečné větrání však není jedinou příčinou konstrukčních poruch v okolí okenní nebo dveřní výplně. Často se stává, že po osazení nových oken začnou vlhnout stěny jen v jejich přímé blízkosti. Toto jsou většinou důsledky nesprávné montáže. Je velmi důležité, abyste alespoň takovou pozornost, jakou věnujete výběru okna, věnovali i výběru firmy, která vám ho osadí. Uzoučká spára mezi okenním rámem a stěnou musí být utěsněna tak, aby se v ní v žádném případě nemohla hromadit vlhkost, ať už v podobě vodní páry, nebo přímo vody. Vlhkost v připojovací spáře snižuje účinek její tepelněizolační výplně až na nulu, na chladných obvodových stěnách se sráží vodní pára, takže se začnou pomalu, ale jistě „odívat“ do černého kožíšku plísní. Tento úkaz je nejen nepěkný, ale hlavně nezdravý, ale to už je jistě každému jasné. Takže co s tím? V prvé řadě je nutné rychle zapomenout na tradiční způsob osazení oken, jímž je obyčejné vyplnění připojovací spáry polyuretanovou pěnou a její následné omítnutí. Polyuretanová pěna je sice dobrý tepelněizolační materiál, ale jen tehdy, je-li suchá. V případě, že narušíte celistvost jejího povrchu po zatvrdnutí, odhalí se vnitřní struktura plná vzduchových bublinek a pěna začíná fungovat jako houba. Z exteriéru omítka časem popraská a voda bez problémů pronikne do hloubky připojovací spáry. Z interiéru do ní vniká vodní pára, která se v nefunkční izolaci mění na vodu a též přispívá ke vzniku poruch. Polyuretanová pěna navíc není UV stabilní, takže pokud je déle vystavena slunci, degraduje a vzniká z ní hnědá rozpadávající se hmota. Důležité je připojovací spáru utěsnit tak, aby voda ani vodní pára neměly šanci. K tomu slouží těsnicí pásky a tmely.

Nesprávná realizace připojovací spáry může mít mnoho nepříjemných následků, jejichž odstraňování je velmi náročné a často znamená i výměnu celé okenní výplně. Začne to zvlhnutým ostěním a pokračuje plesnivěním stěn v okolí okenní výplně, plísní rostoucí na samotném okenním rámu, ale i na vlhké tepelné izolaci, která už dávno neplní svou funkci. foto: Tremco Illbruck

Požadované hodnoty součinitele prostupu tepla U_w (W/m².K) výplní stavebních otvorů pro obytné budovy
požadavek pro běžnou výstavbu      1,7 W/m².K podle STN 73 0540 (platná od 10/2002)
doporučení pro běžnou výstavbu      1,2 W/m².K
nízkoenergetický dům           1,1 W/m².K
pasivní dům                                0,8 W/m².K

Pásky, tmely, lišty

Utěsnění připojovací spáry po celém obvodu okna musí být vodotěsné, neprůvzdušné ve směru z interiéru do exteriéru a zvukově- i tepelněizolační. Zároveň musí být použity materiály, které umožní změny rozměrů připojovací spáry v důsledku dilatace. Jaký by měl být tedy správný postup? Před montáží je nutné připravit si okenní výplň, ale i samotný otvor. Jeho povrch by měl být rovný, suchý a dostatečně pevný. Po ukotvení okenní výplně ve správné poloze přichází na řadu utěsnění spáry po jejím obvodu. Na to však polyuretanová pěna nestačí. Z interiéru musíte použít těsnicí materiál, který zabrání vnikání vodní páry do prostoru mezi oknem a stěnou, z exteriéru naopak difúzně otevřený a vodotěsný materiál. Prostor mezi těmito dvěma izolačními bariérami proti vodě a vodní páře je vyplněn tepelnou izolací. Utěsnění připojovací spáry můžete provést pomocí tmelů, těsnicích lišt, komprimovaných pásek nebo fólií a fóliových pásek speciálně určených buď pro použití v interiéru, nebo v exteriéru. Jako tepelná izolace v případě, že je okenní výplň osazena v rovině zateplení obvodové konstrukce, může být použita i skleněná nebo minerální vlna. Je-li okno osazeno v místě obvodového zdiva, používá se nejčastěji už zmíněná polyuretanová pěna. Její nevýhodou je však nedostatečná vodotěsnost, vzduchotěsnost a schopnost dilatace. Jako alternativa přichází v úvahu materiál nové generace, který funguje jako tepelná izolace, paropropustná hydroizolace i parozábrana. Je to polyuretanová komprimační páska na celou připojovací spáru.

Když plánujete výměnu starých oken, zkuste se zamyslet i nad tím, jestli opravdu potřebujete (k větrání a pro možnost mytí) tentýž počet otevíracích částí, jaký byl na původním okně. Hlavně v případě oken, před nimiž je terasa, balkon nebo lodžie, není vždy nutné, aby se všechny jejich části daly otevírat. Pevným zasklením můžete ušetřit peníze za další okenní křídlo, zvětšit plochu skla a snížit množství míst, kudy by vlivem netěsnosti křídla mohlo unikat teplo.


Špatně vyřešený tmelený uzávěr připojovací spáry. foto: Tremco Illbruck	Tmelený uzávěr v nevhodné části spáry. foto: Tremco Illbruck

Staré nemusí být vždy k zahození

Každé okno potřebuje údržbu. U plastových, hliníkových a dřevohliníkových jde hlavně o údržbu těsnění a kování, dřevěná okna vyžadují i náročnější údržbu samotných rámů. Jejich povrchový nátěr je potřebné obnovovat přibližně každých 10 až 15 let.

Údržba a opravy plastových oken

Aby těsnění na vašich plastových oknech opravdu těsnila, tedy zůstala pružná, natřete je jednou dvakrát ročně přípravkem na bázi silikonu. Nepoužívejte běžný olej, těsnění by z něj byla ulepená a špinavá. Dalším kandidátem na údržbu jsou odvodňovací otvory, které se nacházejí ve spodní části okenního rámu z exteriérové strany. Jednou za čas zkontrolujte, zda jsou průchozí a čisté. Pravidelně udržujte i všechny části kování. Spojte mytí oken i s promazáním pohyblivých částí kování, například olejem WD-40, a zkuste to zopakovat alespoň dvakrát do roka. Zvýšíte tím životnost kování. Po osazení oken ještě nelze dokonale nastavit, proto se vám může stát, že po určité době okno „sedne“ a manipulace s okenním křídlem přestane být jednoduchá – okno jako by nedosedalo dobře do rámu. Nelekejte se, nejde o žádnou vážnou poruchu, stačí kování znovu nastavit. Tento úkon by vám měl dodavatel oken provést jednou až dvakrát po montáži zdarma. Kvalitní kování obvykle umožňují nastavení v širokém rozsahu. V případě, že máte méně kvalitní typ kování (lacinější okna), může se stát, že po nějaké době se objeví vlivem sedání nedostatky, které se nedají opravit ani jeho nastavením. Takové poruchy mohou být u laciných oken způsobeny i jejich nedostatečnou nebo neexistující ocelovou výztuží. Se všemi problémy týkajícími se plastových oken se obracejte na jejich dodavatele. Seriózní firma poskytuje záruční i pozáruční servis svých výrobků.

Základním požadavkem u osazení otvorové výplně je vytvořit takovou připojovací spáru, která bude natrvalo tepelně a zvukově izolovat, přičemž použité materiály umožní pevné ukotvení výplně otvoru do ostění a zároveň jednoduchou dilataci. Hlavním předpokladem splnění těchto podmínek je precizní zaměření stavebního otvoru.


Aplikace komprimované pásky na okenní rám. foto: Tremco Illbruck	Aplikování exteriérové okenní fólie. foto: Tremco Illbruck

Údržba a opravy dřevěných oken

Povrchová úprava rámů moderních dřevěných oken je na velmi vysoké úrovni. U kvalitních okenních rámů se skládá ze tří vrstev. První vrstva je ochranou dřeva před plísněmi, dřevokazným hmyzem a někdy dokonce i před UV zářením. Druhá vrstva zabraňuje působení vody a vlhkosti. Poslední je hrubovrstvá lazura, která kromě vody chrání rám i proti mechanickému poškození. Mimoto musí být dostatečně pružná, aby dokázala přenést drobné rozměrové změny způsobené vlhkostí dřeva. Kvalitu nátěru byste měli pravidelně kontrolovat. Dřevo má proti jiným materiálům používaným k výrobě oken velkou výhodu v tom, že je možné ho poměrně snadno opravit tmelem, případně voskem. Všímejte si drobných mechanických poškození (vznikají například po krupobití), změny lesku povrchu rámů, odlupování laku nebo šedivějícího podkladu. Když se na okenních rámech objeví některý z uvedených nedostatků, je nutné konzultovat poškození s dodavatelem okna a na základě toho buď opravit jen poškozené místo, nebo provést celoplošný renovační nátěr. Znamená to jemně zbrousit povrch lazury a nanést sjednocující renovační základ (ten ale bohužel překryje kresbu dřeva) plus uzavírací vrchní nátěr v barvě zvoleného odstínu dřeva. V případě vážně poškozených dřevěných rámů vás čeká mnohem pracnější a prašnější metoda opravy – jejich úplné obroušení a následné nanesení nové povrchové úpravy. Výhodou je, že kresba dřeva v tomto případě zůstane zachována. Chcete-li se vyhnout nekonečnému broušení, zkuste třetí možnost. Rekonstrukci dřevěných oken na dřevohliníkové. Na pohledové plochy rámů a křídel se pomocí klipu upevní hliníkové profily, které je překryjí. Výhodou je rychlá a nenáročná montáž, snížení nároků na údržbu i do budoucnosti a zvýšení odolnosti oken vůči povětrnostním vlivům a UV záření.

Při výběru vhodného materiálu k realizaci připojovací spáry zohledněte stav a tvar ostění, materiál, z něhož je výplň otvoru, a složitost konstrukce. Obvykle platí, že to nejlacinější řešení nebývá nejlepší a ani postačující.

TEXT: Nora Škripcová
FOTO: Deceuninck/Inoutic, Mirador, Schüco, Temco Illbruck
Odpovědný redaktor: Matej Šišolák
Zdroj: časopis HOME, JAGA MEDIA, s.r.o.