Malá okenní příručka

Okna jsou jedním z nejexponovanějších konstrukčních prvků každé budovy. Jde o průhledné části obvodového pláště, které se skládají z okenního rámu, pohyblivých křídel a skleněné výplně. Často se označují i za technicky nejkomplikovanější části staveb, a to bez ohledu na materiál, z jakého jsou vyrobeny.

Nejlevnější forma energie je ta ušetřená – není třeba ji vyrábět, dopravovat, transformovat, nemusíme ji ani těžit či zpracovávat. Šetřit energií se může i správnou investicí do oken. Energetického a finančního efektu dosáhnete, zvolíte-li okenní rámy s kvalitní izolací a s vhodnými parametry skleněné výplně spolu s odborným osazením – to platí pro všechny druhy oken, ať už jsou vyrobeny ze dřeva, plastu nebo hliníku.
Jak se obvykle říká, okna – oči domu, přičemž jsou zodpovědná za dostatek přirozeného světla v interiéru. Tuto funkci splňují v případě, že jejich plocha tvoří minimálně desetinu nebo osminu podlahové plochy místnosti – průnik denního světla do obydlí se pak považuje za vyhovující. Dalšími důležitými faktory, na které je třeba dbát při výběru, je velikost, kvalita a situování prosklených ploch.

Tradiční dřevo

Nejdéle známým klasickým materiálem na výrobu oken je dřevo. Inklinují k němu spotřebitelé, kteří preferují přírodní produkty. Moderní dřevěná okna jsou rovnocennými partnery všem ostatním materiálům. Vyrábějí se z kvalitního vysušeného smrkového nebo borovicového dřeva s přirozenou vlhkostí do 12 %. Z exotických dřevin je to často meranti a oregonská borovice.
Devizou dřevěných oken je krásná, přirozená struktura, z technického hlediska zase dobrá opracovatelnost. Tento materiál je oblíbený i pro výborné tepelněizolační a mechanické vlastnosti. Kromě toho má nízký koeficient tepelné roztažnosti.

Dřevěná okna je vhodné pravidelně ošetřovat – k zacelení drobných poškození či mikroskopických trhlin stačí okna jednou až dvakrát ročně (na jaře a před zimou) přetřít tkaninou s přípravkem na ošetření povrchové úpravy. Nátěry se musejí obnovovat přibližně každých 10 až 15 let.
(foto: Mirador; realizace: první nízkoenergetická bytovka na Slovensku v Tvrdošíně)

Pokud vás neodradí vyšší cena dřevěných oken a potřeba jejich pravidelné údržby (jednou ročně se musejí přetřít rámy speciálním přípravkem a rovněž se doporučuje kontrolovat i kování), mohou vám okna sloužit i několik desítek let. Klasická konstrukční řešení dřevěných oken mnozí výrobci v současnosti nahradili moderními eurookny. Jejich základem jsou eurohranoly, které tvoří tři až čtyři navzájem plošně slepené vrstvy dřeva. K jejich spojování se používají speciální voděodolná lepidla. Kvalita pevnosti okenních rámů a tepelnětechnické parametry přímo souvisejí s jejich tloušťkou. Podle evropských norem musí rám a křídlo tvořit minimálně tři lamely vytvářející hranol – eurohranol o tloušťce 78 mm. Na trhu jsou k dostání i okna se zlepšenými tepelnětechnickými vlastnostmi o tloušťce vlysu 92 mm.

Moderní plast

Profily, z nichž se v současnosti plastová okna vyrábějí, označují výrobci jako bezúdržbové. Plastová okna jsou odolná proti povětrnostním vlivům (ostré sluneční paprsky, déšť, mráz, nárazový vítr). K uvedeným vlastnostem přispívají i stabilizátory na bázi vápníku a zinku, které se při výrobě přidávají do PVC. Ke zvýšení stability se do komor plastových okenních systémů vkládají kovové profily. Moderní výztuže také zajišťují dobrou mechanickou odolnost okna a jeho vyšší tvarovou stabilitu. U kvalitních plastů odborníci odhadují životnost až třicet let.
Plastová okna se prodávají v různých dezénech a v široké barevné škále. Zbarvení se dosahuje několika metodami. Jedním z často používaných způsobů je barvení nebo stříkání akrylátovými barvami. Jinou metodou je kašírování, které se používá, chceme-li vizuálně imitovat dřevo.

Plastová okna nemusejí být jen bílá. Existují barevné fólie (stupnice RAL) – okno tak může mít libovolnou barvu. Na trhu jsou dostupné i fólie imitující dřevo. (foto: Oknoplast)

Elegantní hliník

Hliníková okenní křídla mívají subtilní rámy, které umožňují větší průnik světla. Svými čistými liniemi se tento trendový materiál hlásí k moderní architektuře a dobře ladí i s extravagantními interiéry a exteriéry. Předností hliníku je pevnost, odolnost a nízká hmotnost. Hliníkové systémy obecně mají výbornou stabilitu a variabilitu a i díky nim si získávají ve stavebnictví stále větší popularitu.
Zpracování hliníku je energeticky a finančně náročné. Za nevýhodu hliníkových oken lze považovat jejich vysoký součinitel tepelné vodivosti. Běžný spotřebitel nemusí vždy využít vysokou užitkovou hodnotu hliníkových oken. Ta je namístě především v domech s velkými prosklenými plochami namáhanými tlakem větru a sluncem. Hliníkové profily jsou vhodné všude tam, kde jsou zapotřebí velkoplošná okna a standardní pevná zasklení. Hliníkové okenní systémy vyhovují především v případě unikátních rozměrů, tedy mnohametrových výšek a šířek, ale i u skládacích okenních systémů. Samotný hliník má přirozeně dlouhou životnost a výrobci nabízejí profily s mimořádně bohatou barevnou škálou. Oxidací vyrábějí mnoho odstínů šedé, hnědé, zlaté a lze pořídit i profily v černé barvě. Ostatních barev se dosahuje lakováním nebo práškováním. Výjimkou na současném trhu nejsou ani atraktivní hliníková okna, která mají jinou barvu v interiéru a jinou v exteriéru. Běžná povrchová úprava hliníkových oken účinně zabraňuje korozi a jejich údržba je snadná.

Při výběru oken je kromě bezpečnosti a funkčnosti dobré zvážit také estetické hledisko. (foto: Schüco)

Kombinovaná okna

Potřeba odstranit nedostatky dřevěných oken – nutnost obnovovat a udržovat jejich povrchovou úpravu v určitých časových intervalech – vedla konstruktéry k myšlence zkombinovat dřevěné okno s hliníkovým opláštěním na vnější straně. Tímto řešením je možné zachovat výborné tepelnětechnické vlastnosti dřeva a jeho estetické působení ve vnitřním prostoru. Z vnější strany chrání dřevěnou konstrukci hliníkové opláštění, které může mít různou povrchovou úpravu.
Další variantou u kombinovaných oken je plastový profil s odolnějším hliníkovým profilem na vnější straně okna. Aktuálně se v praxi prosazují i konstrukce oken z nových kompozitních materiálů. Základem okenního profilu je masivní tuhé jádro, vyrobené z recyklovatelných plastů – směs polyetylenu a polypropylenu s příměsí rozvlákněné celulózy jako rozptýlené výztuže. Předností tohoto systému je masivnost a odolnost základních profilů proti povětrnostním vlivům, teplotě a UV záření. Dlouhá životnost přirozeně vychází z vlastností použitých materiálů. Hliníkový plášť umožňuje dodatečné lakování na libovolný barevný odstín.

Dřevohliníková okna v sobě skloubila estetiku dřeva s dlouhou životností hliníkových profilů, které oplášťují okenní profil z vnější strany. (foto: Mirador)

V kostce
I když laik vstoupí nyní na tenký led čísel, měření a výpočtů, neuškodí několik hrubých obrysů týkajících se izolačních parametrů oken. Při výběru okna se většinou setkáte s těmito základními údaji: velké písmeno U a trojice veličin tV (označované též jako LT), R_w a i_lV.
•   Písmeno U znamená součinitel prostupu tepla a je vyjádřením množství tepla (ve watech), které projde čtverečním metrem okna. Jednodušeji: čím je hodnota U menší, tím lepší izolační vlastnosti okno má. Můžete se setkat i s označením U_w (součinitel prostupu tepla celým oknem), U_g (součinitel prostupu tepla pouze zasklením) a U_r (součinitel prostupu tepla rámem okna).
•   Veličina t_V neboli světelný činitel prostupu světla udává v procentech množství slunečního záření, které okno vpustí do interiéru. V bytě nebo domě by se neměla používat okna s hodnotami pod 60 %.
•   Akustický útlum okna vyjadřuje veličina R_w. Odkazuje na izolaci proti hluku v decibelech. Běžné dvojsklo sníží hladinu přiváděného zvuku asi o 32 decibelů (dB).
•   Nakonec pojem spárová průvzdušnost – i_lV. Pokud nechcete, aby spárami proudilo více vzduchu, než je vám příjemné, hledejte ilV s menšími hodnotami – znamená to rovněž, že okno lépe těsní.

Výplň oken

Okno má zprostředkovat dostatečný vizuální kontakt s exteriérem. Sklo tvoří více než 80 % celkové plochy okna, proto má vliv na vlastnosti a kvalitu výrobku jako celku. Skleněná výplň oken může být jednoduchá, izolační, bezpečnostní, absorpční, reflexní, ornamentální, samočisticí. Tyto druhy se od sebe mohou lišit, proto výběr podřiďte vlastním požadavkům a potřebám bydlení, nejlépe po konzultaci s odborníky.
Při koupi oken upřete pozornost i na hodnotu světelné propustnosti okenních tabulí, která udává procento průniku denního světla, a na tepelnou a zvukovou izolaci. Světelnou propustnost okenních tabulí udává hodnota tV – čím je vyšší, tím více světla sklo propustí.
Dalšími faktory při posuzování kvality skel je tepelná a zvuková izolace. Tepelněizolační schopnost skla udává součinitel prostupu tepla zasklením U_g – čím je hodnota nižší, tím nižší je i ztráta tepla. Tento aspekt se často podceňuje, což zbytečně zvyšuje finanční náklady na vytápění a snižuje kladnou energetickou bilanci domů a bytů. Podobné je to i se zvukověizolační schopností skla. Běžně se vyskytující systémy na trhu mají koeficient tlumení hluku od 30 do 34 decibelů, což odpovídá druhé třídě.
U atypických plastových obloukových oken a rozměrově větších oken se preferují vlepená skla. V případě dřevěných oken tento problém nevzniká. Technologie, jejíž pomocí se sklo vlepí do profilu křídla, zajistí i potřebnou kompaktnost okna, která je důležitá zejména z hlediska bezpečnosti.

Příslušenství a doplňky

Celoobvodové kování okenní konstrukce (může být jednoduché nebo složené) je zárukou stability okenního křídla v rámu. Charakteristickými znaky standardního kování je snadné ovládání, kvalitní těsnění a možnost nastavení různých praktických variant větrání. Na konkrétním typu kování závisí manipulace s oknem.
Kromě kování patří k okennímu příslušenství parapetní deska. Ochranu okna před vodou a prachem zabezpečuje systém těsnění. Standardem je těsnění styku okenního rámu a křídla. V praxi se nejčastěji setkáváme s dvoustupňovým těsněním. První těsnění slouží jako dešťová zábrana, která zamezuje pronikání vody do okna. Druhé je větrová překážka ve formě těsnicích profilů umístěných za dešťovou překážkou. Parapet bývá z venkovní i z vnitřní strany překrytý deskou – jeho šířka se pohybuje od 150 do 600 mm, u delších rozměrů je nutná dilatace. Aby venkovní parapet plnil svou hlavní funkci, kterou je ochrana fasády (zdiva) před dešťovou vodou, musí přesahovat minimálně o čtyři centimetry.
Kličky oken primárně slouží k jednoduché manipulaci s oknem – k jeho otvírání a zavírání. Vybrat si můžete z mnoha materiálů – od chromu a mosazi přes plast až po nikl a hliník. Stále častěji se na trhu objevují i bezpečnostní kličky uzamykatelné klíčem nebo tlačítkem, což oceňují zejména rodiče malých dětí (pozor: klíček po uzamčení nenechávejte v okně, aby k němu nemělo dítě přístup). Z hlediska tvaru převládá trend malých rozměrů a oblých hran.

Venkovní ochrana

Venkovní stínicí technika chrání okna před ostrými slunečními paprsky (interiér před přehřátím), mrazem, deštěm, větrem a mechanickým poškozením. Exteriérové rolety, žaluzie a okenice jsou k sehnání v mnoha materiálových provedeních, avšak nejznámější je tradiční dřevo nebo kov. Kromě klasických svinovacích dřevěných rolet, tzv. eslingerek, jsou další možností předokenní rolety, například s omítnutou schránkou s bubnem přiznaným na fasádě. Venkovní rolety a okenice snižují prašnost a hlučnost v interiéru, chrání soukromí, zlepšují tepelněizolační vlastnosti okenní konstrukce, a podílejí se tedy i na snižování nákladů na vytápění.

Stínicí technika dokáže kromě ochrany interiéru před nežádoucím přehříváním v létě zabránit i tepelným ztrátám v zimě. (foto: Warema D.O.S.)

Další účinnou variantou venkovní ochrany oken jsou nadokenní rolety, které se montují do otvorů spolu s okny. Nadstandard při manipulaci nabízí elektronické ovládání – rolety lze vytahovat a stahovat pomocí elektromotoru. Dnešní moderní systémy lze ovládat vypínačem, dálkovým ovladačem nebo centrálně. Řízení senzorem zajistí maximální efektivnost při regulaci rolet podle slunečního jasu, tepla, chladu, větru nebo deště. Nejvhodnější je, pokud se řízení nastaví individuálně, tj. pro každé okno zvlášť podle světových stran, ke kterým jsou okna orientována.
Běžně se však používají i rolety s ovládacím systémem na klikový mechanismus. Z hlediska tepelněizolačních vlastností je jejich výhodou, že se vyrábějí i ve větší tloušťce a mezi dva povrchy se vkládá tepelná izolace. Obvykle se pro tento účel používá minerální vlna nebo polystyren, které zvýší tepelněizolační schopnost celé okenní konstrukce.
Okenice se také podílejí na úspoře energie. Moderní alternativou okenic jsou posuvné stínicí panely. Mohou být vyrobeny z horizontálně nebo vertikálně nastavitelných lamel. Využívají se hlavně u velkých prosklených ploch, francouzských oken a podobně.

Při údržbě všech druhů plastových oken se nedoporučuje umývat rámy agresivními chemikáliemi. (foto: Kalypso)

Realizace

Obecně platí, že v rodinném domě tvoří podíl tepelných ztrát střechou 30 % a obvodovými zdmi 25 až 30 %, podlaha se podílí 15 % a okna spolu s dveřmi 25 až 30 %. Z toho vyplývá, že správným výběrem oken a dveří v domě je možné ovlivnit třetinu nákladů na vytápění, což při zvyšujících se cenách energie není zanedbatelná položka. Výměnou starých oken za nové lze tedy významně ovlivnit energetickou náročnost celého domu. Úspora nákladů za vytápění v domácnosti není závislá jen na tepelněizolačních vlastnostech oken, ale i na jejich správném zabudování a dokonalé těsnosti spojů v obvodovém plášti domu. Požadavky na připojovací spáry jsou:
•  nulové zatékání do spáry,
•  minimální spárová průvzdušnost,
•  účinné odvětrání spáry – minimalizování kondenzátu uvnitř spáry,
•  možnost dilatace,
•  kvalitní tepelná a zvuková izolace.

Text: Andrea Rozborová
Foto: archiv firem 
Zdroj: Vše o rekonstrukci bytu a domu, JAGA GROUP, s.r.o.