Pohoda ve vesnickém stavení
Starý dům… Tato dvě slova v nás mohou evokovat mnoho pocitů, a to i značně protikladných. Někdo se zachvěje v romantickém opojení, jiný se otřese hrůzou při představě nákladné a náročné rekonstrukce. Jisté je však […]
Starý dům… Tato dvě slova v nás mohou evokovat mnoho pocitů, a to i značně protikladných. Někdo se zachvěje v romantickém opojení, jiný se otřese hrůzou při představě nákladné a náročné rekonstrukce. Jisté je však jedno – starý dům má svou duši. Pokud k ní budete mít respekt a nepošlapete ji, dům se vám odvděčí pocitem přívětivé jistoty a útulna.
V malé vesničce v západních Čechách, nedaleko malebného kostelíku, stál starý zanedbaný dům… Ne, tohle není začátek pohádky, ale skutečného příběhu pana Viktora a jeho rodiny. Manželka pana Viktora zakoupila neudržované vesnické stavení s bývalou stodolou a rozlehlou zahradou s podnikatelským záměrem. Po čase však byla nucena od tohoto záměru ustoupit – zjistila totiž, že náklady, které by bylo zapotřebí do objektu investovat, přesahují její možnosti. Oba manželé si dlouho nelámali hlavu s tím, jak s domem naložit – místo se jim líbilo, neboť skýtalo možnosti zázemí, klidu a odpočinku. Do krajského města také není daleko. Rozhodnutí tedy padlo záhy – zrekonstruujeme stavení k příjemnému bydlení.
![]() |
![]() |
Obytná část je situována v přízemí a při rekonstrukci přišla na řadu jako první. Jejím centrem je velká místnost zahrnující obývací pokoj, jídelnu, kuchyni a první dva roky také ložnici. Dále se zde nachází pokoj pro hosty a komfortní koupelna s rohovou vanou, bidetem a záchodem. Největší rekonstrukcí prošla hospodářská část a podkroví obou částí domu, kde vznikla další samostatná bytová jednotka. Zde jesituováno klidové zázemí rodiny, ale zároveň se zde odehrává i její společenský život. Hospodářská část má samostatný vchod do dvoupodlažní haly, kde je umístěno prostorové dvouramenné dřevěné schodiště, končící na galerii. Odtud jsou vstupy do všech místností bytu v podkroví. Středobodem je zde denní část, která stejně jako v přízemí spojuje obývací pokoj, jídelnu a kuchyni v jeden funkční celek. Kuchyň není dosud vybavená, protože k tomu nebyl důvod. Její interiér je však mnohem zajímavější – na první pohled zaujmou zejména letitě vypadající dřevěné trámy, v nichž se snoubí nosná a estetická funkce. „Tesané trámy jsou skutečně původní, jen jsme je zbrousili smirkem a naimpregnovali. Snažili jsme se ctít původní styl a navíc nemáme rádi náhražky. Všude jsme použili dřevo, na střechu jsme zvolili keramiku a měděné okapy nahradily dočasný plast,“ vypočítává pan Viktor. Kromě trámů potěší oko návštěvníkovo i prostorový francouzský krb, který si majitelé sami navrhli tak, aby barevně i dispozičně zapadal do okolního prostředí. Také při výběru nábytku projevili manželé vkus a cit – stylové dřevěné prvky se nijak neprosazují, a dotvářejí tak dojem dokonalého souladu.






