Vila prověřená časem

Kaskádovitá vila stojí v rozlehlé okrasné anglické zahradě s bazénem, skleníkem a malým rybníkem. Prvním majitelem byl František Bačkovský, český knihkupec, nakladatel a spisovatel. Byl autorem mluvnických a literárně-historických prací zejména z doby národního obrození. Jeho syn, Jindřich Bačkovský, knihkupec a nakladatel, se pak stal dalším majitelem domu a do třetice to byl také Jindřich Bačkovský, vnuk prvního z vlastníků, od jehož druhé ženy noví majitelé dům koupili. Za první republiky se zde pořádaly proslulé zahradní slavnosti. Sjížděla se na ně pražská inteligence a tehdejší vyšší společnost.

Funkcionalistické vily, k nimž po desetiletí vzhlíželo s respektem takřka nábožným několik generací architektů i veřejnost, byly ve své době opravdovou revolucí. Podle jedné z vůdčích myšlenek moderní architektury měly být budovy především funkčními stroji k plnění nejrůznějších požadavků. A pokud tato formulace naznačuje, že některé z nich vypadaly jako pračky, pak je třeba dodat, že tak skutečně vypadaly. Na druhé straně stály názory a realizace těch, kteří v moderním designu spatřovali novou formu lyrického výrazu.

Podíváme-li se na funkcionalistickou vilu z hlediska současného standardu bydlení, zpravidla obstojí dispoziční řešení a proporčně dokonalé tvarování fasád, technická úroveň stavby má však vzhledem k novým možnostem a technologiím značné rezervy. S tímto dědictvím se museli vypořádat i naši hostitelé a architekt Tomáš Klanc, který byl pověřen projektem rekonstrukce.

Oživlé přízemí
Rekonstrukce zahrnovala kromě zateplení, výměny instalací, oken a dveří, podlah a dalších nezbytných náprav neudržitelného technického stavu především dispoziční změnu. Obytné místnosti byly původně v prvním a druhém patře, v přízemí se nacházela vstupní hala a hospodářské zázemí. Majitelé si přáli co nejvíce propojit dům se zahradou, proto se společná obytná část přesunula do přízemí. Na místě bývalých sklepů s původními, ale staticky poškozenými klenbami je dnes nový vchod, zázemí a kuchyň s jídelnou. Vybouráním části středové nosné stěny se tento prostor propojil s původní rohovou vstupní halou. Na jejím místě vytvořil architekt nový obývací pokoj. Není veliký, ale zaujme velkými francouzskými okny, která vpouštějí slunce z jižní i západní strany a umožňují za hezkého počasí rozšířit obytnou plochu na terasu. Po původním jednoramenném schodišti vede přístup do prvního patra k dětským pokojům a do druhého k ložnici rodičů, která zaujala místo původní zimní zahrady.

S novým make-upem
Záměrem architekta bylo zachovat vnější siluetu domu včetně hlavních funkcionalistických principů fasády. Okna byla vyměněna za nová z europrofilů, avšak v původním členění a původní barevné úpravě. „Vnější zateplení by opticky zmenšilo okna o deset centimetrů ze všech stran, proto jsme po vybourání původních oken patřičně zvětšili stavební otvory ve všech směrech,“ vysvětluje Tomáš Klanc. Nová okna se o deset centimetrů vysunula do exteriéru. Tím se podařilo po zateplení domu zachovat původní proporce fasád, které jsou pro funkcionalistickou architekturu určující. Na zahradě bylo nutné vykácet několik přestárlých stromů a vysadit nové podle původní koncepce; skleník i rybníček zůstaly. Před obývacím pokojem přibyla nová terasa navazující na zpevněnou vstupní plochu.

Text: Andrea Mičková
Foto: Jiří Vaněk, Jana Labuťová
Zdroj: Home