Vila prověřená časem

Výrazná funkcionalistická vila s krásnou rozlehlou zahradou vznikla přestavbou více než sto let starého venkovského domu. Za první republiky sloužila jako letní byt pražského knižního vydavatele. Poslední rekonstrukce vedená rukou architekta Tomáše Klance byla tedy už třetí výstavbovou etapou.
Reklama

Kaskádovitá vila stojí v rozlehlé okrasné anglické zahradě s bazénem, skleníkem a malým rybníkem. Prvním majitelem byl František Bačkovský, český knihkupec, nakladatel a spisovatel. Byl autorem mluvnických a literárně-historických prací zejména z doby národního obrození. Jeho syn, Jindřich Bačkovský, knihkupec a nakladatel, se pak stal dalším majitelem domu a do třetice to byl také Jindřich Bačkovský, vnuk prvního z vlastníků, od jehož druhé ženy noví majitelé dům koupili. Za první republiky se zde pořádaly proslulé zahradní slavnosti. Sjížděla se na ně pražská inteligence a tehdejší vyšší společnost.

Funkcionalistické vily, k nimž po desetiletí vzhlíželo s respektem takřka nábožným několik generací architektů i veřejnost, byly ve své době opravdovou revolucí. Podle jedné z vůdčích myšlenek moderní architektury měly být budovy především funkčními stroji k plnění nejrůznějších požadavků. A pokud tato formulace naznačuje, že některé z nich vypadaly jako pračky, pak je třeba dodat, že tak skutečně vypadaly. Na druhé straně stály názory a realizace těch, kteří v moderním designu spatřovali novou formu lyrického výrazu.

Podíváme-li se na funkcionalistickou vilu z hlediska současného standardu bydlení, zpravidla obstojí dispoziční řešení a proporčně dokonalé tvarování fasád, technická úroveň stavby má však vzhledem k novým možnostem a technologiím značné rezervy. S tímto dědictvím se museli vypořádat i naši hostitelé a architekt Tomáš Klanc, který byl pověřen projektem rekonstrukce.

Oživlé přízemí
Rekonstrukce zahrnovala kromě zateplení, výměny instalací, oken a dveří, podlah a dalších nezbytných náprav neudržitelného technického stavu především dispoziční změnu. Obytné místnosti byly původně v prvním a druhém patře, v přízemí se nacházela vstupní hala a hospodářské zázemí. Majitelé si přáli co nejvíce propojit dům se zahradou, proto se společná obytná část přesunula do přízemí. Na místě bývalých sklepů s původními, ale staticky poškozenými klenbami je dnes nový vchod, zázemí a kuchyň s jídelnou. Vybouráním části středové nosné stěny se tento prostor propojil s původní rohovou vstupní halou. Na jejím místě vytvořil architekt nový obývací pokoj. Není veliký, ale zaujme velkými francouzskými okny, která vpouštějí slunce z jižní i západní strany a umožňují za hezkého počasí rozšířit obytnou plochu na terasu. Po původním jednoramenném schodišti vede přístup do prvního patra k dětským pokojům a do druhého k ložnici rodičů, která zaujala místo původní zimní zahrady.

S novým make-upem
Záměrem architekta bylo zachovat vnější siluetu domu včetně hlavních funkcionalistických principů fasády. Okna byla vyměněna za nová z europrofilů, avšak v původním členění a původní barevné úpravě. „Vnější zateplení by opticky zmenšilo okna o deset centimetrů ze všech stran, proto jsme po vybourání původních oken patřičně zvětšili stavební otvory ve všech směrech,“ vysvětluje Tomáš Klanc. Nová okna se o deset centimetrů vysunula do exteriéru. Tím se podařilo po zateplení domu zachovat původní proporce fasád, které jsou pro funkcionalistickou architekturu určující. Na zahradě bylo nutné vykácet několik přestárlých stromů a vysadit nové podle původní koncepce; skleník i rybníček zůstaly. Před obývacím pokojem přibyla nová terasa navazující na zpevněnou vstupní plochu.

Text: Andrea Mičková
Foto: Jiří Vaněk, Jana Labuťová
Zdroj: Home

Reklama
Reklama

Komentovat