Z čeho stavět rodinný dům?

Pokud se rozhodnete stavět dům, jednou ze základních otázek kromě místa, velikosti a dispozic je také materiál, z něhož bude postaven. Zděné domy jsou u nás oproti dřevostavbám neustále v převaze, ovšem už dávno neplatí, že zděný dům je prostě z cihel.

Pálená klasika

A to i přesto, že podle odborníků z oboru je cihla stále nejprodávanějším materiálem pro zdění. Cihla pálená je klasika, používá se pro stavbu nosných stěn i nenosných příček, modulově je svázána s dalšími prvky, jako jsou například stropní konstrukce, nosné překlady a podobně. Ovšem nehovoříme již pouze o takzvané plné cihle, existuje mnoho dalších modifikací, které mají kromě jiného lepší tepelněizolační vlastnosti a stavba samotná je rychlejší, a také jednodušší. Kromě cihel plných existují například cihly děrované, nosné, broušené, obvodové, příčkovky, lícovky, komínovky a jiné. Základním prvkem v této skupině je již zmíněná klasická plná cihla. Zkušenostmi ověřená, trvanlivá i pevná, ovšem oproti dalším typům cihel je práce s ní náročnější na čas, spojovací materiál i provedení. Pro své nedostatečné tepelněizolační vlastnosti se pro výstavbu obvodových zdí téměř nepoužívá a je plně nahrazena dutinovým keramickým zdivem. Najde ale uplatnění u rekonstrukcí, oprav komínů a při stavbě plotů či pilířů ve formě lícového zdiva.

Kvůli zlepšení tepelněizolačních vlastností cihel byly vyvinuty cihelné dutinové bloky. Strukturu tvoří mřížka se svislými keramickými žebry a dutinami, současně se do výchozí suroviny přidávají hořlavé příměsi, díky nimž střep po vypálení obsahuje množství jemných pórů. Výsledná cihla má dobré izolační i akustické vlastnosti, je lehčí a nezatěžuje tedy tolik základy či spodní zdivo, lépe se vyrovnává se změnami vlhkosti, na druhé straně jsou tyto bloky křehké a snadno praskají. Pro přesnější zdění jsou na boku tyto bloky opatřeny perem a drážkou. Zároveň existuje v tomto systému sestava speciálních prvků pro zdění ostění oken, rohů obvodových zdí, keramobetonové stropní nosníky, keramické stropní vložky a podobně.

Cihelné bloky HELUZ s vloženým polystyrenem jsou určeny pro zdivo tloušťky 500 mm. Svými tepelněizolačními vlastnostmi jsou vhodné pro konstrukce obvodových stěn nulových, pasivních a nízkoenergetických domů. Vyplněním dutin těchto cihel polystyrenem došlo ke 40% navýšení jejich tepelněizolačních vlastností. Bloky s integrovanou izolací HELUZ Family 2in1 šířky 380, 440 a 500 mm splňují bez dodatečného zateplení doporučené hodnoty pro pasivní domy. Součinitel prostupu tepla obvodového zdiva šířky 500 mm s venkovní tepelněizolační omítkou je 0,11 W/m²K. (foto: Heluz)

Broušené cihly

Moderním prvkem ve skupině cihel jsou broušené cihly, konkrétně cihelné bloky broušené na určitou výšku, které do sebe přesně zapadají a spojují se takzvaným tenkovrstvým zděním, které vyžaduje pouze 1 mm ložné vrstvy spojovacího materiálu. Cihly jsou vyzdívány na tenkovrstvou maltu nebo zdicí pěnu. Zdění je celkově úspornější, a také rychlejší, protože s menším množstvím spojovacího materiálu stavba rychleji vysychá. Celý systém obsahuje doplňkové prvky pro zdění – koncové cihly i cihly se speciálním prostorem pro vložení izolačního materiálu, rohovky, překlady a podobně. Revolučním produktem v oblasti obvodového zdiva jsou cihly plněné tepelněizolačním materiálem, a to již ve výrobě, například minerální vatou či perlitem. Obvodové stěny se plně obejdou bez dodatečného zateplení a zároveň splní požadavky na nízkoenergetický, dokonce i pasivní standard domu.

Broušené cihelné bloky HELUZ Family jsou určeny pro výstavbu domů s nízkou potřebou tepla na vytápění (nízkoenergetické a pasivní domy). Obvodové zdivo z cihel HELUZ Family šířky 500 mm opatřené venkovní tepelněizolační omítkou dosahuje hodnoty součinitele prostupu tepla U = 0,15 W/m2K. (foto: Heluz)

Porovnání broušených cihel a cihel spojovaných maltou
– rychlejší zdění
– menší obsah vlhkosti ve stavbě – rychlejší vysychání
– úspora spojovacího materiálu
– menší praskání omítky
– čistější stavba

Ztracené bednění lze s výhodou využít i při stavbě bazénu či plotu. Základ systému tvoří duté tvárnice z betonu spojované na sucho na zámek a vylité betonem. Pro zvýšení pevnosti jsou do dutin vkládány ocelové dráty. Výsledná konstrukce je vysoce pevná a bezespárová. (foto: Presbeton)

Je to na beton!

Tradičním materiálem používaným ve stavebnictví je beton, který ovšem doznal mnoha úprav a vylepšení a dnes existuje mnoho druhů se specifickými vlastnostmi, určených pro konkrétní použití. Své místo má i jako materiál pro stavbu obytných domů. Když pomineme panely, z nichž se staví velké obytné domy, ale i rodinné domy, nabízí se také zdění do takzvaného ztraceného bednění, dříve technologie určená především pro stavbu základů, později výjimečně využívaná jako architektonický prvek – beton s otištěnou texturou bednění je ponechán jako pohledový. Dnes je tato technologie stále častěji využívána i při stavbě obvodových stěn i příček, plotů, opěrných zdí a podobně. Ovšem ztracené bednění se v tomto případě neodstraňuje po zatvrdnutí betonu, ale stává se součástí nosné betonové výplně stěn či stropů. Základ systému tvoří duté tvárnice z betonu, pěnového polystyrenu nebo štěpkocementu, spojované na sucho na zámek a vylité betonem. Pro zvýšení pevnosti je možné vložit do dutin i ocelové dráty. Výsledná konstrukce je vysoce pevná a bezespárová. Tento systém lze doplnit i o tepelnou izolaci.

Ztracené bednění z polystyrenu je vhodné nejen pro stavbu základových pasů, ale také nízkoenergetických i pasivních domů, využívá se i při stavbě průmyslových objektů, bazénů a podobně. Spojuje se mechanickým zámkovým systémem, beton je možné vylévat strojně i ručně. Výhodou tohoto systému je snadná instalace rozvodů, v sortimentu jsou prvky pro kompletní stavbu včetně zateplení střechy. Tvárnice lze povrchově upravit omítkou jako běžné cihly. Jako bednění jsou využívány i dřevocementové desky, opatřené z vnitřní strany směrem k exteriéru izolační vrstvou polystyrenu. Desky se snadno opracovávají.

Pórobeton díky své struktuře se vzduchovými póry slouží jako ochranná membrána domu. Díky pórům materiál přirozeně dýchá a nedochází v něm ke kondenzaci vodních par. Tvárnice pro přesné zdění mohou být hladké nebo na bocích opatřené systémem pero-drážka pro spojování na sucho. Díky přesnosti prvků a tenkovrstvému zdění je možné ušetřit finanční náklady na omítky i práci. (foto Ytong)

Skládanka

Příkladem vícevrstvého zdiva je například Livetherm, mezerovitý beton, vyrobený z pálených (Liapor) nebo nepálených materiálů – tedy křemičitého písku, kamenné drtě, cementu a vody. Podle patentem chráněného postupu se k této směsi přikládá ve vibrolisovacím zařízení vložka z tvrzeného, stabilizovaného, samozhášivého polystyrenu (styropor, neopor), čímž vzniká základní konstrukční sendvičový prvek. Není nutné ho dále upravovat vytvrzováním párou ani vypalováním v peci při vysokých teplotách. Stavební bloky jsou bez další izolace na fasádě určeny pro výstavbu nízkoenergetických domů.

Stavební bloky systému Livetherm jsou bez další izolace na fasádě určeny pro výstavbu nízkoenergetických domů. Zdivo lze ponechat v pohledovém provedení, opatřit jej omítkou nebo dřevěným obkladem kotveným pouze do vnější skořepiny. Přesné betonové zdivo se zdí na tenkovrstvou maltu. Díky své přesnosti je zdivo určeno ke zdění na tenkovrstvou maltu. (foto: BETONOVÉ STAVBY – GROUP)

Lehký a pevný

Přírodním materiálem z křemičitého písku, cementu, vápence a vody je pórobeton, komplexní systém lehkých porézních tvárnic pro hrubou stavbu s nízkou objemovou hmotností a dobrou konstrukční pevností. Pórobeton je vylehčen vzduchem, díky miliónům pórů je tak přirozeným a přírodním izolantem, který vyhovuje všem normám, včetně pasivního standardu. Výhodou pórobetonu je snadná opracovatelnost s minimálním odpadem. Lze upravovat nejen rozměry, ale také cesty pro rozvody v domě, a to beze změn tepelněizolačních vlastností. Tvárnice pro přesné zdění mohou být hladké nebo na bocích opatřené systémem pero-drážka pro spojování na sucho. Přesnost materiálu a tenkovrstvé zdění přináší úspory na omítkách a práci (úspora práce až 40 %). V porovnání s keramickým blokem má 3x nižší nasákavost. Díky svému zásaditému složení eliminuje kladné ionty, které vznikají při domácích činnostech, a zamezuje vzniku plísní. Určitou nevýhodou je nižší pevnost v tlaku, nicméně pro stavbu rodinných domů je zcela vyhovující – je možné postavit 4 až 5 pater samonosné konstrukce.

Systém Sendwix firmy KM Beta. Nosná část zdi je sestavena z vápenopískových kvádrů, k nimž je přidána tepelná izolace (minerální vlna, polystyren) a jsou opatřeny vnitřní i vnější omítkou. (foto: KM Beta)

Z pískoviště

Vápenopískové cihly jsou vyrobeny lisováním směsi z jemného křemičitého písku, mletého nehašeného vápna a vody, díky tomu mají přesné hrany a rozměry a hladký až mírně pískovaný povrch. Tyto bloky se používají pro obvodové i vnitřní zdění nosných i nenosných stěn na tenkovrstvou maltu. V systému jsou plné i děrované cihly a samozřejmě také doplňkové tvarovky.

Vápenopískové bloky velmi dobře ukládají a opět uvolňují vodní páry v závislosti na vnitřním klimatu objektu. Kvůli vysoké přesnosti je lze podle typu zdít nejen ručně, ale i strojně. Díky zmíněným vlastnostem lze vápenopískové bloky využívat také pro vyzdívání vícevrstvých tepelněizolačních obvodových stěn.

Vápenopískové cihly jsou u nás zatím spíše popelkou – alespoň pokud jde o množství realizovaných domů. Přesto stojí za to zvážit jejich využití pro stavbu nízkoenergetického či pasivního domu. Kormě vysoké pevnosti a tepelněizolačních vlastností vynikají i skvělou schopností tlumit zvuk. (foto: Kalksandstein)

Text Dana D. Daňková
Foto archiv firem
Zdroj časopis HOME, JAGA MEDIA, s.r.o.