Proutěné křeslo Egona Eiermanna se teší popularitě dodnes

Sochařsky kultivovaný obrys – kulatou lasturu sezení plynule spojenou s podstavou v podobě jakési hříbkové nohy – vytvořil architekt Egon Eiermann v roce 1949. Využil přitom tradiční techniku proutěného výpletu. V hustě tkané textuře z přírodního materiálu zachytil tvarovou eleganci odpočinkového křesla se sedadlem, opěradlem i opěrkami na ruce spojenými v celistvém prstenci.

Architekt Egon Eiermann patří k nejvýznamnějším poválečným autorům Německa. Proslavil se jako důsledný funkcionalista – například odvážnou přístavbou zbombardovaného berlínského chrámu Kaiser Wilhelm Gedächtniskirche, který doplnil brutalistickou věží. Povrchní pohled na Eiermannovu stavební produkci by mohl zmást. Architekt by působil jako autor s chladným, pravoúhlým rukopisem, podřízeným utilitární efektivnosti. Pravdou však je, že ve svých návrzích vždy zohledňoval humanistickou perspektivu a ve jménu pohodlí člověka dokázal vytvořit sice exaktně funkční, přesto však smysluplně vlídná díla. Potom nepřekvapí, že jedním z jeho nejoblíbenějších materiálů je vyloženě nefunkcionalistické proutí. Využil ho u mnoha nábytkových variací; v jednom ze svých raných návrhů rodinného domu (z roku 1936) z něj dokonce vytvořil garážová vrata. V případě křesla E10, které z jeho bohatého repertoáru vyplétaného nábytku dosáhlo nejvyspělejšího tvaru s mimořádně vydařenými proporcemi, se mu podařilo stanovit základ moderního designu tradiční řemeslné techniky proutěného výpletu. Architekt Eiermann byl samozřejmě konfrontován s množstvím koloniálního nábytku vyráběného z ratanu. Inspiroval se přírodním materiálem i kumštem proplétaných prutů, příliš ozdobné tvary či komplikované detaily však úplně zavrhl. Namísto nich k tradiční technice přistoupil s invenčním, starými předlohami nezatíženým uvažováním důsledného modernisty. Prozkoumal konstrukční zákonitosti vyplétání i materiálové možnosti ratanových lián, aby je aplikoval v logickém tvaru, který nepotřeboval podpornou konstrukci. Křesla se stala mimořádně populárními v roce 1958, kdy je v hojném počtu použil v interiérech i exteriérech svého vzdušného pavilónu na mezinárodní výstavě EXPO v Bruselu. Popularitě se těší dodnes – vyhledávají je všichni, kteří rádi spojují modernu se starosvětskými tradicemi.

Egon Eiermann
(1904 – 1970)
německý funkcionalistický architekt

FOTO RICHARD LAMPERT

Odpočinkové křeslo E10 (přezdívané také Korbsessel) dnes nabízí firma Richard Lampert. Originál se vyrábí z přírodního materiálu, světlého proutí ratanových lián. Může být doplněno kulatým polštářem čalounění a taburetem. RICHARD LAMPERT, 1 060 €, PRODÁVÁ SMOW.COM

FOTO ARTIFORT

1960

Veselé koblížky série Mushroom (v překladu houba) jsou ikonickými představiteli evropského pop designu „swinging sixties“. Ztvárnil je vyhlášený francouzský návrhář Pierre Paulin a naplno u nich využil možnosti strečového čalounění, které obaluje měkkou pěnu uvnitř ve svůdných oblinách. Ty doslova lákají rozmarně lenošit. Vizuální příslib přítulného pohodlí naplňují bez nejmenšího zaváhání. ARTIFORT, 88 488 KČ, PRODÁVÁ ABITARE.CZ

FOTO KNOLL

1966

Drátěné křeslo Platner Lounge je další milý kousek z naší „houbařské“ sbírky. V 60. letech ho navrhl americký architekt Warren Platner. Klobouček s hnízdem na sezení i „košťál“ zformoval ze stovky svářených ocelových prutů, čímž vytvořil stabilní, vzdušnou a působivou konstrukci. Půvabná silueta křesla imponovala tehdejšímu vkusu, který se snažil narušit přísné tvarosloví modernismu hravějšími formami. KNOLL, 127 111 KČ, PRODÁVÁ DESIGNPROPAGANDA.COM

FOTO MAGIS DESIGN

2009

Plastové sezení Flower vytvořil Pierre Paulin, autor výše zmíněného čalouněného křesla, na sklonku života. Vrátil se u něj ke své oblíbené přírodní inspiraci. Přesto, že název napovídá, že ve vroubkované skořápce máme hledat okvětní lístek, její silueta se podobá právě křeslu Mushroom. Podobně jako ono, i Flower využívá splývavé křivky elegantního tvaru a obepíná sedícího v sochařsky jednolité náruči. MAGIS DESIGN, 18 335 KČ, PRODÁVÁ DESIGNPROPAGANDA.COM

FOTO DRIADE

2010

Expresivní výplet zahradního sezení Pavo Real se oklikou přes koloniální design vrací k podobným východiskům, z nichž vycházel Egon Eiermann. Autorka Patricie Urquiola se nechala zlákat exotickým voláním jihovýchodní Asie. Ovlivněna tamějšími ratanovými křesly navrhla výstřední sezení s vysokým opěradlem. Kvůli odolnosti však namísto přírodního materiálu použila hliníkovou kostru a syntetická vlákna. DRIADE, 55 733 KČ, PRODÁVÁ KONSEPTI

TEXT MICHAL LALINSKÝ
FOTO RICHARD LAMPERT, ARTIFORT, KNOLL, MAGIS DESIGN, DRIADE
ZDROJ časopis HOME, JAGA MEDIA, s.r.o.