Zdroj: Shutterstock

Jednoduché a ekologické řešení, jak udržovat půdu v úrodném stavu? Hnojte domácím kompostem

09. 07. 2022
Diskuze (0)
Sdílet

To, co z půdy vezmeme v podobě úrody, jí musíme i vrátit, jinak se časem vyčerpá. A to ideálně bez chemikálií. Velmi dobrým způsobem přirozené obnovy živin v půdě je hnojit ji domácím kompostem. K přednostem kompostu patří i to, že jde v podstatě o „živý“ materiál, protože je plný mikroorganismů podílejících se na rozkladu. Tím, že je přidáme do půdy, podpoříme zdravý půdní život.

Vsaďte na kompost

U kompostu jde o jednoduché, a hlavně velmi ekologické řešení, jak udržovat půdu v dobrém a úrodném stavu. Podpoříme tak zdravý vývoj kořenové soustavy. A když má rostlina zdravé kořeny a optimum živin, nejenže přinese vyšší úrodu, ale je také odolnější vůči chorobám, škůdcům i extrémnějším povětrnostním podmínkám. Zužitkujeme přitom téměř veškerý rostlinný odpad ze zahrady, který bychom jinak museli na vlastní náklady vyvážet do sběrného dvora, ať už jde o trávu, listí, nebo dřevité větve. Ušetříme také za kupovaná hnojiva balená v plastech.

Přečtěte si také:
Chtěli zachovat všechny stromy na pozemku, a tak dům postavili na konzolách

Vyživuje, poutá vodu

Velká hodnota kompostu spočívá nejen v tom, že půdě vrací zpět minerální látky, ale obohacuje ji také o rozkládající se rostlinná pletiva, která se v půdě chovají trochu jako houba. Při srážkách vodu absorbují a potom ji postupně v oblasti kořenů uvolňují. Velkým plusem je to hlavně v písečnatých půdách, kde voda rychle odtéká do podloží. Navíc organické zbytky pletiv se v půdě chovají podobně jako oblíbená průmyslově vyráběná hnojiva s postupně se uvolňujícími živinami. Zbytky se totiž dále rozkládají, čímž postupně uvolňují živiny.

Kompostování v zahradě

Zdroj: Shutterstock

Vylepšuje strukturu

Často bývá podceňována schopnost kompostu vylepšovat půdní strukturu. Humus, který je v něm obsažený, působí na drobné půdní částečky jako lepidlo. Vytvářejí se malé hrudky, které brání tomu, že se půda „slije“ do souvislé, těžce propustné masy, proto je velkým přínosem pro těžší jílovité půdy, které k tomu mají sklon. Struktura půdy s drobnými hrudkami poskytuje kořenům dostatek vzduchu a působí jako dobrá drenáž.

Kompostování v zahradě

Zdroj: Shutterstock

Jak ho používat?

Kompost do půdy zapracujeme před výsadbou nebo během výsadby. Někteří ho používají i jako alternativu mulče kolem rostlin. Z povrchu půdy se vlivem působení dešťovek a jiných půdních organismů postupně dostane do půdy. Odpůrci mulčování kompostem namítají, že zvlášť v létě, kdy je sluneční záření intenzivní a teploty jsou vysoké, zničí se mnohé užitečné látky, včetně mikroorganismů.

Kompostování v zahradě

Zdroj: Shutterstock

Stále ho doplňujeme

Rostlinné zbytky při přeměně na kompost výrazně zmenšují svůj objem, proto je stále doplňujeme. Ideální kombinací na vznik kompostu je spojit dva díly „hnědého“ materiálu (dřevěné odřezky, drť z větví, sláma) a jeden díl „zeleného“ materiálu (tráva, zelené odřezky keřů a stromů, zeleninové a ovocné slupky z kuchyně). Kompost nezapomínáme obohatit o zahradní půdu, která působí jako startovací dávka různorodých půdních mikroorganismů.

Kompostování v zahradě

Zdroj: Shutterstock

Dřevité odřezky

Rozkládání dřevitých větviček, které získáme řezem ovocných stromů, vinné révy a okrasných keřů, trvá v kompostu i několik let. Tento proces výrazně urychlíme, když je nastříháme na malé kousky, v lepším případě podrtíme. Pokud je drtíme během zimy nebo v předjaří, nedáme je do kompostu všechny najednou, část odložíme stranou.

Přečtěte si také:
Výjimečný rodinný dům, ve kterém vládne hřejivá atmosféra domova i navzdory syrovým materiálům

Listy a slupky

Během léta přidáváme do kompostu zelenou hmotu a mísíme ji s nadrcenými větvemi. Za týden nepřidáváme vrstvu vyšší než 5 cm. Vlhkost zrychluje rozklad rostlinných pletiv, proto v suchém období kompost jednou týdně zalijeme, nejlépe odstátou vodou s teplotou okolí.

Kompostování v zahradě

Zdroj: Shutterstock

Promíchávání

Rozkladné procesy probíhají lépe v přítomnosti vzduchu. Proto kompost čas od času obracíme, překopáváme. Jednotlivé materiály se přitom lépe promíchají, což zintenzivní proces rozkladu. Snažíme se pomíchat i méně rozložené části z okraje nebo vrchu kompostu s jeho vnitřkem.

Kompostování v zahradě

Zdroj: Shutterstock

Mějte trpělivost

Kompost vzniká jeden až tři roky podle toho, co jsme do něj dávali. Na urychlení procesu můžeme použít takzvaný urychlovač kompostu, přípravek s obsahem bakterií. Dobře vyzrálý kompost je hnědý, drobivý a má jemně nasládlý pach. Když ho nepoužijeme najednou, odložíme ho na stinné místo a přikryjeme.

Přečtěte si také:
Nízkoenergetická dřevostavba v Rokycanech: Víkendová chata i celoročně obyvatelný dům

Plevel do kompostu?

Nať plevele, který ještě nevytvořil semena, můžeme přidávat do kompostu bez obav. Semena a kořeny vytrvalého plevele (pýr, svlačec, přeslička) by v něm však mohly přežít a spolu s kompostem bychom si je roznesli i tam, kde předtím nebyly. Část z nich sice zničí teplo vznikající při rozkladu, ale v okrajových částech kompostu pravděpodobně přežijí. Dobrý způsob, jak je zneškodnit, je dát je do sudu s vodou, zatížit a nechat ponořené několik týdnů, pak odumřou. Poté je přidáme do kompostu.

Kompostování v zahradě

Zdroj: Shutterstock

Jak na zdravý kompost

Do kompostu dáváme slupky a odřezky ze zeleniny a ovoce s výjimkou citrusů a banánů, pokud nejsou bio.

  • Nepatří do něj zbytky hotových jídel, maso či kosti. Rozdrcené vaječné skořápky přidávat můžeme.
  • Posekanou trávu z trávníku smícháváme se suchou větvovou drtí, aby nevytvořila plesnivou neprodyšnou vrstvu.
  • Do kompostu nepatří rostlinné části napadené chorobami a škůdci, ty buď spálíme v krbu, nebo zakopeme hluboko do půdy v odlehlé části zahrady.
  • Když chceme kompost použít, ale ještě není všechno dostatečně rozložené, přesejeme ho přes síto na hlínu. Prosátý kompost použijeme, ostatní zbytky vrátíme do kompostéru. Ideální nádoba na kompost je taková, která má u země uzavíratelný otvor. Přes něj dokážeme odebírat hotový kompost, přičemž shora stále přidáváme další rostlinný materiál.
  • V případě velké zahrady kompostujeme v několika kompostérech, když naplníme jeden, pokračujeme dalším.
  • Správně založený kompost nepáchne. V prvních dnech se uvnitř přehřívá, teplota dosahuje cca 50 °C. Tak se ničí škodlivé mikroorganismy a semena.

Text: Adrian Evans, Tom Hagger redakčně upravila Lucia Blažiová

Foto: Shutterstock

Zdroj: Časopis HOME speciál

Kategorie: Zahrada
Tagy: kompost kompost v zahradě kompostování práce v zahradě rady a tipy
Sdílejte článek

Diskuze