Elegantní byt s originální atmosférou hotelových pokojů

Určitě ji znáte. Zvláštní atmosféru hotelových pokojů. Vždy překvapující, originální, překračující stereotypní vnímání obytného interiéru. Není v povaze každého ztotožnit se s takovýmto prostorem, pochopit jej a přijat za svůj. Avšak ve vzácných případech, kdy se protne charakter místa, povaha majitele a vkus architekta, které si vyžadují nestandardní řešení, je bydlení s podobnou atmosférou kýženým výsledkem.

Masivní židle Fin Chairs z ořechového dřeva od anglické firmy Matthew Hilton materiálově ladí s obkladem a díky jednoduchým čistým liniím šaramantně zapadly do tohoto ležérně elegantního prostoru. Krb je pozůstatkem původní výbavy bytu.

„Grafiky v bytě jsou reprodukcemi ruských propagandistických posterů z druhé poloviny 20. století. Vybírali jsme je spolu s klientem a výborně jsme se na této jemné provokaci bavili,“ vypráví architekt Andrej Ferenčík.

Hotel nehotel

Apartmán z naší reportáže je součástí komplexu objektů na úpatí vrchu Nussberg, na západní straně Vídně. Původní památkově chráněný hotelový komplex Clima Villas, postavený v letech 1963–1965 architektem Ernstem Hiesmayerem, byl v nedávném období revitalizován na nadstandardní byty − apartmány. Pod taktovkou zkušeného architekta H. P. Petriho tak vznikly interiéry, které v sobě skloubily několik parametrů. Přitažlivou lokalitu s výhledy na město, specifika pozůstatků hotelových prostor a svažitý terén, který se odrazil v dispozicích. Tyto komplikované přírodní danosti však v tomto případě nejsou negativem, právě naopak, přímo nutí vytěžit co nejvíce z výhledů na rozlehlou vinařskou oblast. Každý byt je originálem nabízejícím nájemcům základní koncept, ale ponechávajícím prostor pro vlastní realizaci a přizpůsobení si prostoru vlastním požadavkům, vkusu a cítění.

Ložnice nacházející se ve vyšší úrovni, blíž ke vstupu, jsou zařízeny ve stylu svého obyvatele. Jednoduché čalounění v monochromatických tónech příjemně ladí se závěsy. Svěžest prostoru dodává barevný koberec z dílny Nanimarquina.

Majitele nezajímají značky solitérů, ale to, jaký je jejich materiál na dotek, jak působí dřevo při západu slunce a jak jednotlivé kusy zapadají do celkové atmosféry bytu.

Dětský pokoj je, co se týče barevnosti, nejodvážnější místností v bytě. Architekti se však s dětskou hravostí vyrovnali bez problémů a vkusně zkombinovali barevné koberce s geometrickými motivy, ručně kreslenou nástěnnou ilustrací v jemných tónech šedé s masivní židlí a závěsem v přírodní barvě.

Ve vzájemném souznění

Dispozice bytu sestává ze dvou vzájemně posunutých hmot – půdorysně i výškově o půl podlaží. Vstupem z odvrácené strany svahu se dostaneme do zvláštního prostoru haly, která proplouvá noční částí bytu a podél zasklené zdi s výhledem na otevřenou krajinu nás uvede do velkorysého prostoru obývacího pokoje s jídelnou a kuchyňkou. Interiér je tak jedním komunikačně propojeným celkem bez bariér. Takto řešený byt investorovi − vytíženému, aktivně žijícímu člověku − učaroval. Pro sebe a syna hledal útočiště, kde si mohou odpočinout od hekticky častého cestování, a zároveň společenský prostor. K tomu, aby plně odpovídal jejich představám, bylo však zapotřebí interiér posunout někam dál. Spolu s architekty, s nimiž se zná již léta (a tak už jim svůj vkus rozhodně představovat nemusí), byla tvorba a zařizovaní spíš přátelským posezením. Architekt Andrej Ferenčík se vyjadřuje o společných setkáních jako o velmi inspirujících. „Je to connaisseur, pracovat pro něj je radost a sen každého architekta. Máme podobné cítění a řekl bych, že v procesu tvoření máme za cíl totéž.“

Zajímavé řešení šatníku v dětském pokoji vzniklo jednak kvůli limitující dispozici a jednak díky kreativitě architektů. Úložné prostory jsou sice přístupné jen z postele, to však u přechodného bydlení pro dítě není žádnou překážkou.

Dřevěný obklad proplouvá z interiéru i do exteriéru, kde příjemně narušuje chladný kovový mobiliář od značky Dedon.

TEXT: Lucia Kušnírová
FOTO: Pavel Meluš
ODPOVĚDNÁ REDAKTORKA: Dominika Záveská
ZDROJ: Časopis HOME