Harmonický interiér rodinného domu je nadčasový, pohodlný a nenáročný na úklid
Podle architekta Rastislava Zlámala by místo, kde člověk žije, mělo být každodenní inspirací a zážitkem. Přesně v tomto duchu se snažil zařídit i dům pro Mirka a Máju.
Mirek a Mája nemuseli moc přemýšlet, koho osloví, aby jim navrhl interiér do jejich nového domu. Architekta měli v rodině. A co bylo hlavní, jeho práce se jim vždy líbila. Takže volba byla jasná. A jak se ukázalo, i šťastná.
Kontrasty povrchů s rozličnými strukturami ozvláštňují celý interiér už od vstupu do domu. „Mám rád kombinaci drsných neopracovaných věcí s hladkými a upravenými,“ říká architekt. Zajímavou strukturu vytváří na vícero místech přiznané zdivo z neomítnutých keramických tvárnic. Zdroj: Nora a Jakub Čaprnkovci
Práce pro rodinu může být pro architekta někdy komplikovaná, ale tento případ to určitě nebyl. „Mirek s Májou byli skvělí klienti,“ říká Rastislav. „Byli nároční, ale nároční na detaily, což bývá ku prospěchu věci. Ale nejdůležitější bylo, že mi v mé práci důvěřovali. I když měli někdy jinou představu, na ničem nesmyslně netrvali a nechali si poradit,“ vysvětluje.
Důvěra je totiž pro architekta důležitá, protože vytváří ideální podmínky pro kreativitu a vznik zajímavých řešení. A přesně to si Mirek a Mája přáli – interiér, který není úplně běžný, prostředí, které člověka těší a inspiruje.
Interiér se snažím vytvářet jako estetický objekt, který je možné vnímat z různých míst. Rozličná místa by měly člověku poskytovat zajímavé obrazy, pohledy a průhledy do dalších prostor.
architekt Rastislav Zlámal
S návrhem interiéru začal Rastislav ještě ve fázi, kdy byl dům rozestavěný, takže mohl udělat několik malých, ale podstatných stavebních úprav. „Dispozice byla v zásadě dobrá, ale vyčistili jsme ji tak, aby byla co nejpraktičtější a aby různé detaily lépe fungovaly. Například jsme posouvali dveře tak, abychom zamezili jejich kolizím. Část příčky mezi zádveřím a pracovnou jsme nahradili skříňovým blokem, který je využívaný z obou dvou stran, a odstranili jsme dveře oddělující velmi malé zádveří – kdyby se domácí loučili s návštěvou, ani by se sem nevešli.
I bez dveří je zádveří jasně oddělené – materiály a barevností podlahy, stěn i stropu. V prostoru totiž člověk vnímá nejen stěny a podlahu. I strop je proto v tomto domě součástí interiéru. Zdroj: Nora a Jakub Čaprnkovci
Protože vstupní chodba má tvar L, dala se tato část vyřešit šikovněji bez toho, aniž by v denní zóně vznikl průvan a podobně,“ přibližuje Rastislav, který si potrpí na detaily. Nejen na ty praktické, ale i na estetické.
„I v prostoru, který je v podstatě daný, se například dají vytvořit zajímavé průhledy – můžete je ovlivnit i tím, jak se otevírají dveře,“ upozorňuje na jednu ze zajímavých nuancí. „V tomto domě se téměř z každého místa naskytne pohled na architektonicky nebo designově zajímavý prvek.“
Boční osvětlení, například LED podsvícení zrcadla, zvýrazňuje vrstvy materiálů a jejich strukturu. Vzniká tak pěkná hra stínů, která podporuje plasticitu.
architekt Rastislav Zlámal
Zároveň bylo cílem zařídit interiér účelně, čistě a harmonicky. Požadavkem Mirka a Máji byl totiž pohodlný dům, nenáročný na uklízení – s dostatkem uzavřených odkládacích prostorů, do kterých je možné všechno jednoduše schovat, a s povrchy, které se snadno udržují a hodně vydrží.
Téměř v celém domě je pro své zdravotní benefity použitá korková podlaha, na některých místech však potřebovala ochranu. Například před krbem tvoří bezpečnostní zónu ocelová deska, která díky zvláštnímu tvaru plní i další úlohy. „Když vejdete ze zahrady, můžete si sem položit špinavé boty nebo složit dřevo,“ vysvětluje autor interiéru architekt Rastislav Zlámal. Zdroj: Nora a Jakub Čaprnkovci
Chtěli i nadčasový interiér, ve kterém nebudou příliš výrazné barvy, protože Mája má ráda tlumené odstíny. Rastislav proto v celém domě použil materiály, které mají praktické vlastnosti, jsou odolné a nenáročné na čištění. Prostor zároveň oživil jejich přirozenou různorodostí a hrou s plasticitou povrchů.
Vstupní část se snažil Rastislav „vyčistit“ tak, aby v ní zůstalo co nejvíc místa. „Komfortní řešení pro mne znamená to, že se člověk nemusí tísnit v malém prostoru s hosty, když je vítá nebo se s nimi loučí,“ zdůvodňuje. Zádveří proto zařídil jednoduše a funkčně, ale zejména ho zbavil dělicí příčky s dveřmi, které by byly nepříjemným omezením. Vymezují ho jen odlišné stěny a podlaha. Zdroj: Nora a Jakub Čaprnkovci
TOP TIP
Chcete do předsíně odolnou podlahu, která se jednoduše udržuje? Zkuste vinyl v rolích. Můžete ho klidně i nalepit na jiný hladký povrch nebo seříznout do požadovaného tvaru.
Zvláštní důraz přitom kladl na linie a symetrii, pomocí kterých je možné vytvořit podvědomě vnímaný pořádek a čistotu. K nadčasovosti přispívá i design nábytku a precizní řemeslné zpracování všech prvků zařízení. Samozřejmě byl určený i rozpočet. „Jak už to chodí, nakonec jsme tuto sumu překročili,“ přiznává Rastislav, který měl kromě návrhu pod palcem i realizaci. „Je to dost běžné, ale není to ani tak selháním architekta jako spíše nepřesnou představou o rozsahu práce, o tom, kde jsou hranice interiéru. Zde se dělalo všechno téměř až po věšáky do skříní.“
Stolek v obýváku je zhotovený na míru. „Je to něco jako skulptura – z každé strany je jiný. Zároveň jsou v něm odkládací prostory, aby mohlo být všechno uklizené, a je vyrobený z umělého kamene Technistone, který je odolný a snadno se udržuje,“ popisuje Rastislav. Zdroj: Nora a Jakub Čaprnkovci
A jak se podle něho s rozpočtem přiblížit realitě? „Když k obvyklé představě přidáte 50 %, dostanete se na lowcost řešení. Když ji vynásobíte dvěma, dá se interiér udělat na slušné úrovni. Při trojnásobku si můžete dovolit nejen kvalitní materiály, ale i prvky od známých designérů a renomovaných značek. Designové věci se, samozřejmě, dají zakomponovat do interiéru vždy, ale ne ve stejné míře,“ dělí se o zkušenosti architekt.
Rozličné materiály na podlaze jsou šikovným řešením. Korková podlaha, která je použitá téměř v celém domě, je příjemná na chození, ale je poměrně citlivá. Aby majitele při příchodu domů tento materiál neomezoval, překryl ho architekt ve vstupní části odolným vinylem. Vinylová krytina určuje vstupní „špinavou“ zónu, po korkové se zase dostanete bosí do pracovny. Obloukový tvar rozhraní zároveň navádí směrem k dennímu prostoru za rohem.
Ložnice je, stejně jako celý byt, řešená puristicky s „push“ systémem otevírání skříňových dveří. Zdroj: Nora a Jakub Čaprnkovci
Profil
MAJITELÉ
IT manažer Mirek s manželkou Májou
NEMOVITOST
Čtyřpokojový rodinný dům s užitnou plochou 93 m2 v developerském projektu dvojdomů
AUTOR INTERIÉRU
Ing. arch. Rastislav Zlámal @archipigeon
-
- Osvěžující detaily vytvářejí i úchytky na dvířkách linky. „Nemusí být všude stejné a stejně umístěné. Nábytek se tím trochu odlehčí a rozehraje,“ radí architekt.
-
- Kontrasty povrchů s rozličnými strukturami ozvláštňují celý interiér už od vstupu do domu. „Mám rád kombinaci drsných neopracovaných věcí s hladkými a upravenými,“ říká architekt. Zajímavou strukturu vytváří na vícero místech přiznané zdivo z neomítnutých keramických tvárnic.
-
- I bez dveří je zádveří jasně oddělené – materiály a barevností podlahy, stěn i stropu. V prostoru totiž člověk vnímá nejen stěny a podlahu. I strop je proto v tomto domě součástí interiéru.
-
- Téměř v celém domě je pro své zdravotní benefity použitá korková podlaha, na některých místech však potřebovala ochranu. Například před krbem tvoří bezpečnostní zónu ocelová deska, která díky zvláštnímu tvaru plní i další úlohy. „Když vejdete ze zahrady, můžete si sem položit špinavé boty nebo složit dřevo,“ vysvětluje autor interiéru architekt Rastislav Zlámal.
-
- Vstupní část se snažil Rastislav „vyčistit“ tak, aby v ní zůstalo co nejvíc místa. „Komfortní řešení pro mne znamená to, že se člověk nemusí tísnit v malém prostoru s hosty, když je vítá nebo se s nimi loučí,“ zdůvodňuje. Zádveří proto zařídil jednoduše a funkčně, ale zejména ho zbavil dělicí příčky s dveřmi, které by byly nepříjemným omezením. Vymezují ho jen odlišné stěny a podlaha.
-
- Stolek v obýváku je zhotovený na míru. „Je to něco jako skulptura – z každé strany je jiný. Zároveň jsou v něm odkládací prostory, aby mohlo být všechno uklizené, a je vyrobený z umělého kamene Technistone, který je odolný a snadno se udržuje,“ popisuje Rastislav.
-
- Ložnice je, stejně jako celý byt, řešená puristicky s „push“ systémem otevírání skříňových dveří.
-
- „Jídelní stůl od Karima Rashida je asi nejlepší roztahovací stůl, s jakým jsem se potkal. Jeho mosazné nohy jsou nejen krásné, ale i stabilní a nevznikají u nich kolize s nohami židlí ani sedících lidí,“ říká Rastislav. Ke stolu doplnil židle Ton Ironica. „Jsou z kvalitního materiálu, který je sice dražší, ale je i praktičtější a hodně vydrží,“ dodává architekt, který pamatoval na různé situace. Protože v domě je spolu osm stejných židlí (další jsou v pracovně a multifunkční místnosti), i při roztaženém stole budou všechny jednotné.
-
- Jak šikovně vyřešit roh linky? Praktickým tipem je širší špajzková skříň s jedněmi dveřmi, takže roh se neotevírá a zůstává čistý. Police jsou v ní na dvou sousedních stěnách – na jedné jsou mělčí, na druhé hlubší.
-
- Modrá skříň, kterou nahradili část příčky, nabízí v zádveří potřebné místo na odkládání, aniž by zmenšila jeho prostor.
-
- Postel je vyrobená na míru, na přání majitelů i s odklápěcím peřiňákem skrytým v čele. Po jeho bocích jsou niky, v nichž se dá odložit knížka nebo nabíjet mobil. „Peřiňák zde neslouží na to, aby se do něj denně odkládaly peřiny, ale spíš na deky nebo polštář navíc. Je to velmi šikovný odkládací prostor,“ uznává Rastislav.
-
- Symetrii ložnice jemně narušuje barevnost – jedna strana je světlejší, více ženská, druhá tmavší – šedá, více mužská. Obraz uprostřed je od Patricie Koyšové.
-
- Kromě vzdušné výšky má toaleta i příjemnou hloubku, takže nepůsobí stísněně. Zástěna z hladkého umělého kamene pěkně vyniká na plastické cihlové struktuře, navíc je praktická – chrání cihlovou stěnu před poprskáním a jednoduše se čistí.
-
- I v koupelně se objevuje struktura cihel, ale díky bílé barvě působí jemněji.
-
- Bezfalcové dveře, které zapadají do rastru obkladu na stěně, zdůrazňují výšku prostoru. Zavřené se stávají téměř neviditelnými, otevřené zase odkrývají pěkný průhled do koupelny.
-
- Toaleta je obvykle malý a funkční prostor, o kterém se mnozí domnívají, že se v něm nedá moc vymyslet. Tato je však důkazem, že to nemusí být pravda. Střídání materiálů s různými přirozenými strukturami povrchu – přiznaných cihel, překližek, kamene – vytváří zajímavé kontrasty a hru reliéfů. „I díky neobvyklé výšce až 2,75 m působí tento prostor přímo monumentálním dojmem,“ říká architekt.
-
- „Zídka, která odděluje prostor sprchy, možná zabere v koupelně o něco víc místa, ale má vícero výhod. Může v ní být například nika na šampony, ale zejména se takto dají vytvořit čisté detaily – spáry v obkladu na různých plochách na sebe mohou plynule navazovat bez různých lišt, těsnění a jiných ne právě pěkných řešení.“
-
- Sprchový kout je vyřešený velmi jednoduše a prakticky – bez skla, o které je se třeba neustále starat, pokud má vypadat pěkně, bez kolejniček na posuvné dveře, ve kterých se může držet vlhkost a komplikovaně se čistí… „Výhodou obkladu se vzhledem terazza je, že na něm nejsou vidět skvrny od vodního kamene. Člověk tak není otrokem materiálu, který by vyžadoval neustálé čištění,“ říká architekt.
-
- Půdorys.
Text: Erika Kuhnová
Foto: Nora a Jakub Čaprnkovci
Zdroj: Časopis HOME speciál
