Minimalismus v jasných barvách

13. 03. 2011

Povodněmi silně zasažená čtvrť Prahy – Karlín – se stává stále přitažlivějším místem pro život i k podnikání. Touhou mladého, pracovně vytíženého manželského páru bylo usídlit se právě v této části české metropole…

Když se mladý úspěšný pár začal ohlížet po ideálním bydlení, nebyly jeho představy právě skromné. Hlavním požadavkem byla lokalita Karlína, kde oba vyrůstali a která jim stejnou měrou přirostla k srdci. Druhou srdeční záležitostí byl volný a otevřený prostor zalitý světlem. Protože ve svém povolání musejí oba počítat s častým cestováním, dobře věděli, jak důležité je bydlet v centru, odkud je cestování do světa snadnější. Dvoupodlažní apartmá v novostavbě na břehu Vltavy jim nabízelo požadovaný komfort, o investici však definitivně rozhodl úžasný výhled na město, který nabízela velkorysá střešní terasa.

S pomocí architekta
Manželům bylo hned od začátku jasné, že vytvořit z bytu prostor, který by vyhovoval jejich potřebám a představě, není úkol pro ně samotné, ale pro profesionály, proto se obrátili na designové studio Design Agency. Při tvorbě interiéru je důležité, aby se představy zadavatele i architekta alespoň částečně shodovaly, aby našli společnou řeč. V tomto případě tomu tak určitě bylo. Mezi všemi zúčastněnými se dokonce rozvinulo trvalé přátelství.

Jasná a logická dispozice bytu nepotřebovala změnu funkčního členění a ani k ní nedávala mnoho možností. Úkolem designového studia bylo zařídit prostor tak, aby byl reprezentativní, zapadal do kontextu architektury a především aby byl logický a provozuschopný. I proto, že investoři jsou svobodní a otevření lidé s jasnou představou o moderním bydlení, podoba interiéru se rodila lehce a přirozeně.

Otevřené srdce bytu
První, hlavní podlaží bytu je logicky a účelně rozděleno na společenskou a soukromou část. Kuchyň a jídelna jsou propojeny s obývacím prostorem, obě zóny opticky vymezuje schodiště, které vede do druhého podlaží. To zároveň tvoří přirozenou dominantu společenské části interiéru. Součástí otevřené společenské zóny je i praktický kuchyňský kout s pracovním ostrůvkem, který zároveň tvoří funkční předěl mezi kuchyní a jídelnou. Domácí jsou skuteční požitkáři, vyznavači dobrého jídla a vína, proto kladli velký důraz na vybavení kuchyně kvalitními spotřebiči. Jejich domov je zároveň místem častých společenských setkání, čemuž se přizpůsobil i výběr zařizovacích prvků: například za velký stůl se může pohodlně usadit až osm lidí.
Výrazné barvy, jednoduché tvary

Specifickou kapitolou při tvorbě tohoto interiéru byla barevnost – požadavkem paní domácí bylo dostat do interiéru červenou a zelenou barvu, což se nakonec úspěšně podařilo. Barvy, struktury a materiály stěn, podlah a zařízení v interiéru se vzájemně doplňují a zároveň odrážejí vkus a pocity jeho uživatelů: sytě červená barva pohodlné rohové pohovky, která dominuje obývacímu prostoru, skvěle vynikne na pozadí stěny s jemným zeleným odstínem… Základ zařízení tvoří italský nábytek vyšší kategorie – majitelé bytu i designér se shodli na nadčasovém wenge a kombinaci tmavého dřeva se světlými doplňky. Dubová podlaha, která je stejná v celém bytě, tvoří neutrální podklad pro povrchy s výraznějšími barvami a strukturami. Celek zároveň respektuje základní pravidlo dané od začátku vytváření interiéru: prostor musí být otevřený, čistý a plný světla. Už na první pohled je každému návštěvníkovi jasné, že majitelé bytu jsou příznivci jednoduchých linií a vzdušně zařízeného prostoru.

Nezanedbatelná role světla
Kromě toho že prostor bytu je plný denního světla, důležitou roli v něm sehrává i umělé osvětlení. Interiér hlavní obytné místnosti doplňuje několik zavěšených skleněných svítidel a hlavně dvě výrazné stojací lampy od italské firmy Modolucce, které jsou materiálem i stylem dokonale sladěny s ostatním zařízením. Nakonec celý původní systém osvětlení autoři interiéru změnili a přizpůsobili ho funkcím jednotlivých zón: výrazná designová svítidla významně přispívají k celkové atmosféře interiéru v hlavních obytných zónách a naopak v prostorech vstupu, kuchyně a koupelny bylo využito nenápadného bodového osvětlení.

Pohled do soukromí
Soukromou zónu bytu tvoří ložnice se samostatnou koupelnou a šatnou. Vkusně zařízená ložnice navazuje na zvolenou koncepci pravoúhlých geometrických tvarů, vzdušnost se tu snoubí s jednoduchostí a praktičnost s účelností. Počet kusů nábytku se dá spočítat na prstech jedné ruky: postel, příruční stolky a komoda. Nic extravagantního, všechno je uzavřeno v jednoduchých pravidelných liniích.
Za zmínku určitě stojí i působivá koupelna, která navazuje na ložnici. Klidná barevnost tohoto relaxačního prostoru vychází z kombinace jemných béžových tónů dřeva s šedou betonovou stěrkou; velké zrcadlo nad vanou není sice praktické, nelze mu však upřít efektnost – prostoru dodává hloubku a opticky ho zvětšuje.

Poschodí s výhledem
Závěr návštěvy patří nejobdivovanější části apartmá – hornímu podlaží s velkorysou terasou. Prosklená místnost, z které se na terasu vychází, slouží jako pracovna pana domácího. Styl zařízení pánského útočiště byl odvozen od pracovního stolu, který se svým vzhledem přiklání spíše ke klasice. Majitel ho dostal jako dar, a přestože se zbytkem zařízení bytu zrovna moc nekoresponduje, nechtěl z něj udělat kus nepotřebného nábytku, který obvykle přesouváme z místa na místo, protože nevíme, co s ním. Rozdílnost zvolených stylů v tomto případě není rušivá, neboť každý z nich se uplatnil v jiném podlaží.