Nezůstal kámen na kameni! Radikální rekonstrukce panelákového bytu

Kateřina už dávno toužila po domě, jejímu mužovi víc vyhovoval život v bytě. Když přišel čas na definitivní rozhodnutí, rodina už 16 let bydlela v poměrně velkém třípokojáku, kde všichni oceňovali blízkost centra města. Ke konečné volbě zůstat přispěly však i další důvody: vhodný rodinný dům se jim nepodařilo najít, navíc Kateřina trávila hodně času v práci, takže nakonec uznala, že by si dům ani neměla kdy užít. Byla však rozhodnutá přestavět jejich starý byt tak, aby rodina získala krásnější, pohodlnější a lépe využitý prostor. „Vyhrožovala jsem, že nezůstane kámen na kameni,“ směje se.

Při přestavbě bytu se splnilo, co Katka slíbila – dispozice se změnila tak, že v jeho centru nezůstal kámen na kameni. Vznikl tu dostatečně velký denní prostor, do kterého architekti začlenili i někdejší vstupní halu a chodbu. Jeho součástí je nejen obývák s přístupem na balkon, ale i nová jídelna a kuchyně. Zdroj: Miro Pochyba

Umakartové jádro vyměnili za zděné ještě předchozí majitelé a byt měl i nová okna, ale jeho dispozice zůstala nezměněná. A právě ta byla pro Kateřinu největším problémem. „Byla tu zbytečně velká nevyužitá hala a dlouhá chodba, jako i velmi malá kuchyně, která se nacházela na opačném konci bytu než obývák. Máme hodně kamarádů a známých, kteří k nám často chodí na návštěvy, a obvykle jsme všichni skončili v malé kuchyni, kde se potom pomalu nedalo hnout,“ vysvětluje.

V nosné stěně mezi novým obývákem a kuchyní bylo potřeba vyřezat otvor. Ze statických důvodů však museli zůstat na obou stranách krátké stěny, které nesou ocelový překlad nad novým otvorem. Prostor u jedné z nich architekti využili a sjednotili „pexesovou“ skříňkou s pravidelným rastrem bílých čtvercových dvířek. „Je to velmi praktický úložný prostor na různé drobnosti a věci na servírování,“ pochvaluje si Kateřina. Zdroj: Miro Pochyba

Potřebovali jednoduše větší a praktičtěji vyřešený společenský prostor. Kateřina tedy oslovila architekty z Arkon ateliéru, jejichž práce se jí už dlouho líbí, aby navrhli novou dispozici a zařízení hlavní části bytu. Jejím přáním byla větší kuchyně, která bude spojená s obývákem, a větší koupelna. Další podmínkou bylo, aby měli z denního prostoru přístup na balkon.

V prvním kroku dostali manželé v ateliéru tři varianty nové dispozice i s vysvětlením, co všechno bude s různými úpravami spojené. Když se rozhodli, kterou cestou půjdou, pustili se architekti do návrhu interiéru. Kateřina a Jaro se s nimi dohodli, co všechno chtějí navrhnout a do jakých podrobností. „Vše bylo vypracované do posledního detailu. Věděli jsme nejen rozměry nábytku, ale k jednotlivým kusům jsme měli i přesné názvy, jméno výrobců a informaci, kde se dají koupit. Někde jsme se rozhodovali už jen o alternativních možnostech. To nám ušetřilo neskutečně mnoho času, a myslím, že i zachránilo manželství,“ dodává Katka s úsměvem.

Masivními posuvnými dveřmi se dá podle potřeby uzavřít kuchyně nebo chodba, které navazují na prostor obývacího pokoje. Hladkou plochu dřevěných dveří oživuje geometrický zářez. Zdroj: Miro Pochyba

„Koupelnu a ložnici jsme si totiž takto detailně navrhnout nedali a tam bylo naše rozhodování i výběr o dost náročnější, nejen na čas, ale v konečném důsledku i na peníze. Ostatní bylo jasné – my jsme věděli, co máme koupit, truhláři měli nakreslené, co budou vyrábět. Jen si museli v přestavěných prostorech přesně změřit reálné rozměry,“ popisuje Katka. Od prvního setkání s architekty po začátek rekonstrukce uplynul téměř rok. „Trvalo to dlouho i proto, že nad vícero rozhodnutími jsme s mužem uvažovali, debatovali (a bojovali) i několik týdnů,“ objasňuje Kateřina.

Manžel Jaro ji například přesvědčil, aby zachovali u nové kuchyně původní špajz, z tohoto důvodu se však musela zmenšit navrhovaná koupelna. Požadoval řešení s chodbičkou ke špajzové nice, kterou architekti považovali za hluchý prostor, ale nyní jsou rádi, že ho majitelé umí využít. Katka si jeho praktičnost neumí vynachválit. „Komora má větrání na fasádě, takže je tu chladněji. Je tu množství polic na potraviny, místo na nabíjení vysavače i na bioodpad, mám tu vícero kuchyňských spotřebičů… Nejdříve jsem bojovala za větší koupelnu, ale teď jsem ráda, že jsem v tomto ustoupila manželovi,“ uznává Kateřina.

Kuchyni a předsíň odděluje nábytkový blok, který je v jedné části kuchyňskou linkou a v druhé předsíňovou skříní. Zdroj: Miro Pochyba

Jak Kateřina „slibovala“, přestavba byla spojená i s poměrně velkými stavebními zásahy – uprostřed bytu se vybouraly všechny příčky, bylo potřeba vyřezat otvor do nosné stěny a udělat i nové rozvody. Než se všechno zbouralo a postavilo nanovo, rodina se musela na tři a půl měsíce vystěhovat do malého provizoria. Jak připomíná Katka, přestavbu zrealizovali v tak krátkém čase zejména díky šikovnému mistrovi, který zabezpečoval všechny stavební práce, včetně bourání, nových stěn i rozvodů, omítek a výmalby. „Do nového bytu jsme si nechali jen minimum z původního zařízení.

Nechtěli jsme však zbytečně plýtvat, takže ostatní jsme se snažili rozdat známým a příbuzným, což vyžadovalo organizaci. Zbytek bylo potřeba pobalit do krabic – naštěstí máme ve sklepě prostor, kde jsme mohli vše uložit. Už na Vánoce jsem začala balit věci, o kterých jsem věděla, že je půl roku nebudeme potřebovat. A balení jako by nemělo konce, stále přibývaly další a další krabice,“ popisuje Kateřina. „Nejsem právě plánovací typ a tato přestavba spojená se dvěma stěhováními si vyžadovala opravdu velké plánování. Ale všechno se podařilo dotáhnout do vydařeného konce. Proto říkám, že to byl můj životní projekt,“ uzavírá majitelka.

V šatníku je kromě dostatku úložného prostoru i vyklápěcí postel na příležitostné spaní pro návštěvy kamarádů, bratranců a sestřenic. „Možná se to nezdá, ale je to takový koutek, ve kterém se výborně spí,“ prozrazuje Kateřina. Zdroj: Miro Pochyba

Text: Erika Kuhnová

Foto: Miro Pochyba

Zdroj: Časopis HOME