Obývací pokoj na 500m2!

09. 10. 2013

Do zeleně vídeňské čtvrti Rodaun, mimo rušné centrum velkoměsta, přivedla mladý pár únava z městského ruchu a touha po zdravém prostředí, ve kterém by vyrůstaly jejich děti. Užívat si volné chvíle v kruhu blízkých a pozorovat při tom ratolesti hrající si na louce – tak znělo zadání pro architekty. Sen o rodinném bydlení se podařilo splnit za méně než osm měsíců.

Oba mladí rodiče vyrůstali na okraji Vídně – ve čtvrti Rodaun. Proto když se rozhodli odstěhovat se z centra, upřeli svůj pohled zcela přirozeně právě sem. Tady – v dnes už lukrativní části velkoměsta – se jim podařilo odkoupit od někdejších sousedů nevelký pozemek, který vznikl předělením původní parcely, a těšili se, jak společně vybudují domov přesně podle svých představ. K architektům se nedostali náhodou. Vybírali si důkladně – ve dvou kolech vyzpovídali asi tucet zástupců architektonických ateliérů. Důvěru i poměrně štědrý rozpočet nakonec vložili do rukou vídeňského týmu Caramel Architekten.

Obývací pokoj a kuchyň od sebe odděluje jen bílá nábytková hmota – z jedné strany je na ní umístěna televize, z druhé slouží jako vitrína v jídelně. Nosný prvek nábytku byl využit i k vedení komínu ke krbu.
FOTO: Hertha Hurnaus

Za skleněnou fasádou přízemí se nachází denní část domu. Během teplých měsíců se stává součástí zahrady. Umožňuje to systém posuvných zasklení, které lze jednoduchým pohybem otevřít. FOTO: Hertha Hurnaus

Výzva pro architekty

I když je pozemek poměrně malý (necelých 500 m²), vzhledem k lukrativnosti i zastavěnosti čtvrti je také velmi vzácný. Úkol architektů byl proto nesnadný. Jak realizovat sen o bydlení, volnosti a zahradě a zastavět přitom co možná nejmenší plochu drahocenného pozemku? Dodržet regulativy území nebylo až tak těžké, větším problémem bylo přijít s něčím originálním do uliční zástavby s tradičními šikmými střechami, pokrytými keramickou taškou. Naštěstí se jejich cítění pro současnou architekturu setkalo s pochopením tamějších úřadů a mladé rodině v cestě za vysněným bydlením uprostřed zeleně vlastní zahrady tak už nic nebránilo.

Dům stojí na východní straně pozemku. Měkce zaoblený jihozápadní roh zvenčí ohraničuje kuchyňskou linku a ta zase zevnitř kopíruje křivku skleněné fasády. Předsunuté horní poschodí chrání denní zónu v domě před poledním sluncem. FOTO: Hertha Hurnaus

Exteriér nebo interiér?

Na pozemek se vstupuje z jižní strany, proto je i vchod do domu orientován k jihu. Dům je přitom na parcele umístěn tak, aby se zahrada otevírala směrem na jih a západ – západy slunce zde mají své kouzlo a západní horizont, který je vymezen linií mírně svažitého lesa, vytváří zahradě přírodní kulisu.
Architekti si pohráli se světlem a obehnali dům plotem z průhledného lexanu, který na ulici zajímavě vyniká. Tvoří souvislou linii, vymezující soukromý a veřejný prostor. Odděluje nejen prostor ulice od prostoru zahrady, ale i v rámci vlastního pozemku vyčleňuje ze zahradního „obývacího pokoje“ vstupní část a parkovací místo na hranici se sousedy. Architekti zároveň pracovali s nepřerušenou linií plotu i v interiéru domu: tam vytváří hranici mezi „venkovním“ a „vnitřním“ interiérem – odděluje vstupní a komunikační prostory od denní zóny s obývacím pokojem a kuchyní, na niž dále navazuje prostor obytné zahrady.

Dům realizovali za poměrně krátkou dobu: železobetonová konstrukce a včasné dodávky umožnily dokončit stavbu za méně než osm měsíců. FOTO: Hertha Hurnaus

Požitek pro oči i chuťové buňky

Koncept oddělení „vnitřního“ a „venkovního“ jak v domě, tak i mimo něj umožnil vznik jednotného obytného prostoru, který zahrnuje jednak denní část interiéru, jednak i zahradu s bazénem. Jejich propojení a ničím nerušený výhled zabezpečuje železobetonová konstrukce domu a celoskleněná fasáda přízemí. Obývací pokoj s kuchyní tvoří jeden prostorový celek.
Velkorysá kuchyň s jídelním stolem je orientována na jihozápad. O lásce, kterou obyvatelé domu chovají ke gastronomii, vypovídají dvě trouby na pečení, o odpovědnosti vůči životnímu prostředí zase skrytá nádoba na bioodpad, do níž lze biologicky odbouratelné odpadky smést přímo z pracovní desky. Dokonce se tu myslelo i na místo pro čerstvé bylinky – vyrůstají rovnou z nádob zapuštěných do pracovní desky a tvoří tak nezpochybnitelnou součást domácí kuchyně.

Pracovna, kde je práce zároveň i odpočinkem. Je jí věnován celý prostor nejvyššího podlaží. Světlo sem vstupuje velkým zasklením směřujícím na jižní terasu a přes menší okno orientované na západ. FOTO: Hertha Hurnaus

Pohled do noční části domu. Bílé schodiště propojuje všechna tři podlaží. FOTO: Hertha Hurnaus

Koupelna jako tělocvična zalitá světlem

Na kuchyň navazuje obývací pokoj, který na první pohled upoutá nekonvenčním sezením. Zelený koberec barevně i měkkostí navazuje na zeleň zahrady a snížená podlaha vytváří jakousi hranici, kde je radost hrát si s batoletem nebo jen tak pobýt. Za severní stěnou obývacího pokoje se nachází prostorná koupelna, pojatá spíše jako domácí wellness či fitness. Protože je v jednopodlažní přístavbě k hlavnímu objektu, mohli architekti vpustit denní světlo přímo do jejího středu pomocí střešního světlíku. Na ploše 50 m² se dá odpočinout ve vaně nebo si zacvičit. Mozaikový obklad s lehkostí kopíruje oblé linie, světlo a rostliny dodávají prostoru lehkost a pozitivní energii.

Výhledem do zahrady se můžete kochat i ve velkoryse koncipované koupelně. Její rozměry a poloha ji předurčily stát se domácím wellness, obzvláště během teplých letních měsíců, kdy se její možnosti rozšiřují o zahradní bazén. FOTO: Hertha Hurnaus

V poschodí

Noční část domu tvoří čtyři pokoje v poschodí, všechny s okny do zahrady. Vychází se k nim po jednoramenném schodišti. Na severním konci je pokoj pro hosty, vedle něj, uprostřed dispozice, velký dětský pokoj. Ten architekti koncipovali tak, aby ho bylo možné v budoucnosti předělit příčkou a vytvořit z něj dvě rovnocenné místnosti. Má proto už dnes dva vstupy a dvě okna. Z chodby je přístupná i malá koupelna mezi dětským pokojem a pokojem pro hosty. Na opačném konci má místo ložnice rodičů s vlastní koupelnou. Z originálně umístěné vany se tu otevírá výhled do prostoru horního podlaží. Do ložnice se vstupuje šatnou, která spolu s koupelnou a pokojem vytváří jeden funkční celek.
V nejvyšším poschodí je pracovna majitele. Je to místo pro kreativní práci i odpočinek – výhled do krajiny a okolní zeleně ji předurčuje ke chvílím příjemného rozjímání či přemýšlení při práci. Lze z ní kdykoliv vyjít na jižně orientovanou střešní terasu a zregenerovat se: protáhnout se, nadýchat čerstvého vzduchu, pokochat se pohledem na okolí…

Po setmění se exteriérové osvětlení postará o nové zážitky ze zahrady: odraz světla zpod hladiny bazénu zabarví původně bílou fasádu do modra a světlo v interiéru spolu s nasvícením přesahujícího poschodí ještě více zvýrazní propojení interiéru s exteriérem. Tuto atmosféru umožnila předsazená fasáda z lexanových panelů uložených do hliníkového rámu. FOTO: Hertha Hurnaus

Ve velkoryse koncipované kuchyni se myslelo i na čerstvé bylinky. FOTO: Hertha Hurnaus

Víceúrovňová zelená

Zeleň vstupuje do domu v několika úrovních: jako zelený trávník zahrady či koruny okolních stromů, na střeše má zase podobu popínavých rostlin. Zahrada měla být od začátku loukou, na níž mohou volně běhat hrající si děti. Její návrh a realizace proběhly zároveň se stavbou domu pod taktovkou vedoucího architekta Martina Hallera. Vyšší zeleň pomáhá vytvořit přirozenou hranici se sousedem na západní straně pozemku či zvýraznit mírné zvýšení terénu. Místo pro stromy se našlo dokonce i na ploché střeše. Dům se tak začlenil do bujné zeleně okolí a přispívá svou troškou k místní biodiverzitě. V interiéru si zelená našla místo především na stěnách: ve formě mozaikového obkladu v domácím wellness, ale i jako hlavní barva druhého podlaží. Zelená tu odlišuje společnou chodbu od jednotlivých pokojů.

Architekti si dali záležet také na řešení střechy, přičemž mysleli i na její obytnou funkci. Neslouží jen jako ochrana domu, ale je i rozšířením zahrady s úžasným výhledem do okolí – protože dům stojí ve čtvrti bohaté na zeleň, je se ze střešní terasy na co dívat. FOTO: Hertha Hurnaus

Dům ve zkratce:
Vedoucí architekt: Dipl. Ing. Martin Haller
Spolupráce: Dipl. Ing. Günter Katherl, Dipl. Ing. Ulrich Aspetsberger, Dipl. Ing. Kolja Janiszewski
Plocha parcely: 500 m²
Zastavěná plocha: 200 m²
Obytná plocha: 300 m²
Celkové náklady na realizaci: přibližně 660 000 € (asi 17 160 000 Kč)