Rozhovor s architektem Kozou na téma obytných koupelen

Reklama

Koupelny už dávno nejsou ty „ošklivky“ stojící v koutě, oblečené do stejnokrojů a trpící nedostatkem volného prostoru. Dnes se nejen hrdě hlásí ke své podstatě, ale nenechávají se ani svazovat předem danými vzorci. Snaží se co nejvíce otevírat, zdobit, provokovat, ale především plnit ta nejtajnější přání svých pánů a paní.

 

Na téma obytných koupelen, chytrých materiálů a návratu k přírodě jsme si povídali s architektem a designérem Jerry Kozou z Atelieru SAD:

Co pro vás znamená koupelna? Jak ji vnímáte v kontextu moderního interiéru?
Koupelny v dnešním pojetí mohou být hodně obytné. Bývají leckdy součástí širšího obytného prostoru, stírají se hranice mezi jednotlivými místnostmi. Není výjimkou, že je volně stojící vana součástí ložnice nebo jiného obytného prostoru. Může tam být koupací káď nebo voda přítomná v podobě deště. Není nutné, aby koupelny podléhaly nějakým schématům, která běžně vidíme kolem sebe.



Koupelny se emancipovaly. Nebojí se prostoru, světla, designových výstřelků ani nejnovějších vymožeností techniky. Foto: Jacuzzi

Jakými zajímavými realizacemi jste se v poslední době zabýval?
Dělali jsme například koupelnu pro design hotel SAX na Starém Městě. V takovém případě může jít designér ještě dál, posouvat hranice a dovolit si i to, co by třeba klientům normálně nedoporučil. V případě hotelu jde o zážitek, který trvá v řádu dnů, týdnů. Teď pracujeme na volně stojící, relaxační vaně s opěrákem – stojí uprostřed hotelového pokoje, před oknem s výhledem na starou Prahu. Koupelna je tam zase inspirována kultovním sci-fi filmem Barbarella. Celá je bezespárá a koncipovaná jako moderní kosmická loď. Využili jsme možností moderních materiálů – bezespárý obklad prakticky nevyžaduje údržbu. Také jsme navrhli „pršící“ sprchy nebo korkovou stoličku. Proč byste si ve sprše nemohli posedět?



Královské poležení si můžete dopřát ve volně stojící vaně. Jen tak budete mít o všem dokonalý přehled. Foto: Villeroy & Boch

Z místnosti, kde bylo dříve jen pár nezbytností a která byla většinou prostorově velmi omezená, se stává obytný a relaxační prostor. Čím to je?
Původně byly toaletní stolky také součástí ložnic, koupelna jako zvláštní prostor vymezená nebyla. Pak se koupelny racionalizovaly do podoby místnosti, kde bylo to nejnutnější a kde docházelo k hygieně v co nejkratším čase. Dnes se lidé opět vrací k původní myšlence. Souvisí to také s tím, že přibylo koupelen – v rámci domů i bytů. A více se hledí na to, co komu vyhovuje.

V současné době se v koupelně kromě nábytku také hodně uplatňují nejrůznější prvky wellness – parní boxy, infrakabiny…
Současný trend wellness koupelen je fajn, může vést lidi ke zdravějšímu životnímu stylu, ale otázka je, jak často mohou lidé, kteří jsou dnes dost pracovně vytížení, takové vybavení využívat. Trend podobných zařízení má smysl jen tehdy, pokud si ho majitelé umí opravdu užívat. Například sauna je přece společenskou záležitostí, a když už v koupelně je, měla by také svému účelu sloužit. Aby tam jenom tak stála, v tom nevidím smysl.

Jaké další trendy se dnes v souvislosti s koupelnou objevují?
Ze zásady nemám trendy moc rád, jsou to věci, které se příliš rychle mění. Na druhou stranu je tu určitý vývoj, který vnímám pozitivně, ale spíše z dlouhodobého hlediska. Zejména technologický pokrok (například zmíněné bezespáré materiály) a snaha lidem život co nejvíce zpříjemnit. Určitě tu je znát návrat k přírodě, což vítám, protože příroda je nekonečným zdrojem inspirací. Objevují se čisté, organické tvary, které jsou nejenom krásné na pohled, ale dobře se udržují a třeba i šetří přírodu, protože je na ně použito méně materiálu. A také „pršící“ sprchy, vodopády…

Jaké jsou podle vás nejčastější omyly při navrhování a zařizování koupelen?
Podle mého názoru je chyba, když se ten, kdo navrhuje bydlení, nechá svazovat konvencemi, tím, co viděl jinde. Chyba je takové to opisování, vzorové koupelny nabízené lidem, kteří jsou líní nebo od toho více nečekají. Možné je opravdu téměř všechno za předpokladu, že to dává smysl ve spojení s konkrétním místem, člověkem, jeho zálibami.

Když se rozhodnete „poskytnout azyl“ domácí sauně, nenechávejte ji o samotě. Umožněte jí, aby se mohla těšit z vaší přítomnosti. Foto: BETA Wellness

Co si v tomto ohledu slibujete od soutěže Axor H2O Story, v jejíž porotě sedíte? Myslíte, že soutěžící se budou umět takto oprostit od zaběhlých zvyklostí?
Tak to je do jisté míry moje přání, protože věřím, že mladí lidé nejsou předsudky tak zatíženi. Věřím proto, že od nich mohou přijít nějaké svěží podněty, které nám všem trochu rozšíří obzor. 

Axor H2O Story je soutěž pro mladé architekty a designéry, kteří mají za úkol navrhnout koupelnu. Má být nejen kulisou H2O story dnešní doby, ale také by měla mít význam pro život moderního člověka v souvislosti s jeho (ne)obvyklými hygienickými návyky a rituály. Více informací najdete na www.h2ostory.cz.

TEXT: Jana Veselská, Dominika Záveská
FOTO: archiv firem
ZDROJ: časopis HOME, JAGA MEDIA, s.r.o.
  {R1}

Reklama

Komentovat