V třípodlažním pražském domě dominuje betonové schodiště se zábradlím z oceli. Má speciální poslání!

Schodiště je zároveň místem, které díky světlíku nad ním vpouští denní světlo do všech částí stavby – do všech tří podlaží. Předurčuje základní koncept barev, struktur a materiálů celého projektu, ať už máme na mysli odhalené betonové stropy, surovou ocel, nebo betonové stěrky na podlahách a stěnách. 

Drsná podoba zjemněná dřevem a dýhou

Avšak v případě tohoto projektu není všechno jen drsné, chladné a syrové. „Pro zjemnění a docílení pocitu domova jsme v obytných místnostech použili dřevěnou podlahu v dekoru světlého dubu a nábytek z dubové dýhy, kterou jsme namořili do šedohnědého tmavého tónu. Jako doplňkovou barvu volíme bílý lak a tři odstíny šedé. Dalším neméně důležitým prvkem jsou struktury. Ty se objevují na nábytku v podobě perforované oceli na dveřích nebo na obložení tvořené z MDF frézované desky,“ konkretizují autoři návrhu.

Vstup do domu tvoří elegantní vchod s šatnou v přízemí. Zdroj: KIVA photography

Nahlédněme dovnitř podlaží po podlaží

Vstup do domu tvoří elegantní vchod s šatnou v přízemí. Díky skrytým zárubním si ani nevšimnete vstupu do garáže a technického zázemí. Další způsob, jakým architekti dosáhli maximálního minimalismu, je použití lakované frézované MDF desky, kterou je vstupní prostor obložen. V těchto místech se nachází šatna s nábytkem z dřevěné dýhy, namořené do tmavého tónu. Jeho součástí jsou tmavé úchytky, ocelový šuplík a věšák.

Sedací souprava je na míru. Jedna její část poskytuje pohodlí při sledování televize, druhá – menší – směřuje k oknu s výhledem na Malešice.  Zdroj: KIVA photography

První poschodí bylo největší výzvou

Druhé nadzemní podlaží (tedy vlastně první poschodí), bylo nejkomplikovanější částí projektu. A to nejen po dispoziční a konstrukční stránce, ale i z estetického hlediska. Opět v této souvislosti musíme zmínit dominantní rys projektu – svařované ocelové zábradlí vymezující střed domu. Postavte se k němu v přízemí a zvedněte oči vzhůru. Co uvidíte? Oblohu! Přes všechna podlaží – díky pečlivě umístěnému světlíku nad schodištěm. Přirozené světlo v noci nahrazuje decentní osvětlení v podobě nástěnného světla.

Nejdůležitější částí prvního podlaží je kuchyň

Majitelé rádi vaří, a proto kuchyň musí být velkorysá. Zajímavým nápadem je kolem celého kuchyňského prostoru umístit pracovní plochy. Díky tomu se každý člen rodiny může podílet na přípravě jídla bez vzájemného omezování. Část kuchyně, která slouží k vaření, má výhled do zahrady. Minimalistickou bílou kuchyň s reliéfem na dvířkách doplňuje barový pult. Pracovní plocha linky je v dezénu terazza.

Pro zjemnění a docílení pocitu domova použili v obytných místnostech dřevěnou podlahu a nábytek z dubové dýhy, kterou namořili do šedohnědého tmavého tónu. Zdroj: KIVA photography

Bílé barvě kontrastují černé úchytky a lištové osvětlení, se kterým si architekti pohráli. Funguje jako přechod mezi stropem a stěnou. Toto řešení zdůrazňuje geometrii celého interiéru a zároveň povyšuje osvětlení na úroveň designu. Podlaha kuchyňské části je řešena jako praktická bezespárová betonová stěrka. Koresponduje s podlahou v předsíni a v pracovně.

Atypický jídelní stůl

Jídelní kout se pyšní autorským stolem od studia SMLXL. Tvůrci nazývají své návrhy jídelních stolů „guilty pleasure“, tedy „provinilé potěšení“. Tyto stoly se vyznačují atypickým a asymetrickým podnožím, které se skládá ze tří noh, přičemž každá je jinak otočená a z jiného materiálu. Dvě jsou z masívu, jedna ze surové oceli.

V prvním poschodí najdete i pracovnu s odpočinkovou zónou. Zdroj: KIVA photography

Obývací pokoj s výhledy

Jídelna přechází do obývacího pokoje – na lavici v jídelně plynule navazuje komoda pod televizí z téhož materiálu, ale s frézovanou strukturou na dvířkách. Nepřehlédnutelná je i sedací souprava na míru. Jedna její část poskytuje pohodlí při sledování televize, druhá – menší – směřuje k oknu s výhledem na Malešice. V prvním poschodí najdete i pracovnu s odpočinkovou zónou. Všimněte si knihovny ze surové oceli, která nemá zádní stěnu, prochází tedy skrz ni denní světlo na chodbu a zároveň částečně odkrývá pohled na schodiště. 

V nejvyšším podlaží se spí

Druhé poschodí patří ložnici s hygienou, prádelnou a pokojem pro hosty. „Ložnice je menší a není tu prostor pro více nábytku, jako je postel, proto jsme se zaměřili na vytvoření atypického asymetrického čela postele. To je tvořeno několika vrstvami v různých materiálech – malba, betonová stěrka a textilní měkké svislé polštáře. Asymetrii jsme podpořili různými typy světel. Na jedné straně je to nástěnná lampa a druhé světlo, které je díky závěsnému posuvnému systému možné různě polohovat,“ vysvětlují autoři projektu. K ložnici náleží šatna vybavená vestavěnými skříněmi z lakované MDF desky ve dvou odstínech šedé.

Schodiště je zároveň místem, které díky světlíku nad ním vpouští denní světlo do všech částí stavby – do všech tří podlaží. Zdroj: KIVA photography

Sabína Zavarská

Foto: KIVA photography