Jako na váš balkon a lodžii

Balkony a lodžie jsou vítanými doplňky bytů a domů hlavně proto, že zvětšují obytnou plochu, poskytují výhled na zeleň a umožňují odpočinout si na čerstvém vzduchu. Lodžie i balkony zpestří exteriérovou, ale i interiérovou část domova a přinášejí nový rozměr bydlení s bohatším využitím světla, s posezením na vzduchu, prospěšným zdraví, či s příjemným stínem za horkých letních dnů. Na druhé straně se v současnosti přistupuje často k jejich zasklívání, což má význam z hlediska úspor tepla v domácnosti.

Zasklívání lodžií
Na rozdíl od otevřeného balkonu plní lodžie i obytnou funkci, což jeden z důvodů jejich zasklívání. V bytě se zasklenou lodžií se též výrazně sníží hluk a prašnost, ale především se omezí únik tepla. Náklady na zasklení se na úsporách za teplo vrátí majiteli maximálně do deseti let. Důležitou výhodou je i zvýšení bezpečnosti, a to hlavně v bytech v prvních dvou podlažích a v nejvyšším patře. Zasklení lodžie vyžaduje souhlas majitele domu a stavebního úřadu. V některých případech stačí ohlášení, jindy je potřebné stavební povolení. Jednotný výklad pro tuto úpravu neexistuje, ale stále častěji se prosazuje zásada, že ten, kdo v bytovém domě přijde se zasklením první, rozhodne, jaký systém bude povolen ostatním nájemníkům. Jeho výběr je velmi důležitý, protože ne všechny firmy zaručují technickou kvalitu. Příslušné atesty by si měl zákazník vyžádat předem. Někteří majitelé domů a některé stavební úřady povolují jen takzvané horizontální zasklení, což znamená, že se pro tuto úpravu musí rozhodnout všichni obyvatelé jednoho podlaží.

Otevírání zasklení
Podle toho, jestli se dá lodžie otevírat ze tří čtvrtin nebo z jedné poloviny, a podle toho, jestli se skla posouvají, se liší různé systémy zasklení. Další dělení vychází z toho, zda jde o systém rámový nebo bezrámový. Každý z nich má své výhody i nevýhody. Lodžie zasklené rámovými systémy je možno otevřít až ze tří čtvrtin. V parném létě potom není problém zarámovaná okna zcela vysadit a lodžii nechat otevřenou. Skla vsazená do hliníku se pohybují pomocí kolejniček. Samozřejmě nechybějí zámky chránící proti zlodějům. Některé bezrámové systémy kombinují pevná a posuvná skla. Posuvná skla se pohybují v drážkách a jejich způsob otevírání lze přirovnat ke starším zaskleným knihovnám. U jiných bezrámových systémů je možno otevřít celou plochu. Skla se posunou do stran a tam je lze otočit rovnoběžně s boční stěnou.

Sklo zasklení
Kvalitu skel není radno podceňovat. Na zasklívání lodžií se používá sklo s minimální tloušťkou 4 až 6 mm. Zvláště v rodinách s dětmi by se mělo dbát na to, aby sklo splňovalo i bezpečnostní požadavky. Vycházíte-li z představy, že čím je sklo dražší, tím je i kvalitnější, nejste daleko od pravdy. Na každé sklo je proto potřeba nechat si předložit atest zkušební laboratoře akreditované státem, který vám potvrdí, že materiál má skutečně udávané vlastnosti.

Obavy o nosnost zasklené lodžie jsou zbytečné. Hmotnost skla na uzavření velkých lodžií s délkou přibližně šest metrů představuje asi 130 kg.  Pozornost je však třeba věnovat nárazovému větru. Když se opře do zasklené plochy, má mnohem větší sílu a může vylomit i část stěny. Profesionální firmy si proto nechávají na své výrobky zhotovit posudek, zda odolají silnému nárazovému větru nebo zda vyhovují i dalším požadavkům, které určuje norma.

Větrání
Bez dostatečného větrání se v bytě mohou vytvořit plísně. Jestliže se lodžie neotvírá dost často – zejména v horkém létě, kdy je v ní teplota vzduchu vyšší než venku – může vzniknout skleníkový efekt. Omezováním větrání lodžie se omezuje i větrání samotného bytu, čímž se vytvářejí podmínky pro vznik plísní. Problém s větráním se však objevuje během celého roku. Odborníci proto doporučují využívat křížové větrání, tedy proudění vzduchu. V opačném případě se prostory zapaří, okna se začnou rosit a objeví se plíseň. U bezrámových systémů zasklení je mezi jednotlivými okny několikamilimetrová mezera, na její utěsnění však některé firmy nabízejí krycí lišty. Utěsnění by se mohlo zdát z hlediska neprůchodnosti vzduchu jako nevýhoda, ale tento „nedostatek“ odstraníme důkladným větráním. Naopak rámové systémy mají mezi tabulemi těsnicí kartáčky, a přesto větrají. Stačí, když zasklená křídla zcela nedovřeme a necháme milimetrovou spáru. Při úplném zavření se větrání jen omezí, protože vzduch proudí prostorem mezi křídlem a kolejničkou a přes odvodňovací kanálek. Platí zásada, že v horkých letních dnech je důležité větrat mnohem více než jindy.

Zvětšení prostoru lodžií
Abychom mohli lodžie využívat k celoročnímu bydlení, začaly se používat zasklené, bezúdržbové konstrukce s hliníkovým opláštěním, které umožňují prodloužení hloubky lodžie až na tři metry. Lze je upevnit téměř na každou fasádu. Protože běžná hloubka lodžie je jen 120 cm, třímetrová hloubka zvětší obytný prostor mnohem výrazněji. K dalším výhodám patří výrazné zlepšení vzhledu domu a snížení tepelných ztrát – až o 70 procent.

Konstrukce z hliníkových profilů má zabudovaný drenážní systém, který odvádí z jednotlivých balkonů dešťovou vodu. Pomocí vnitřního systému drážek a drenáží voda odtéká do rohových profilů a odtud přímo do kanalizace. Zabrání se tak stékání srážkových vod po fasádě a vytváření nevzhledných špinavých map na fasádních plochách. Díky drenážnímu systému nejsou potřebné okapové žlaby a svody. Podlaha balkonu je z galvanizované oceli s plastovým nástřikem a zvukovou izolací, nášlapná vrstva může být z protiskluzového betonu nebo dlažby.

Přesto je konečná hmotnost této podlahy ve srovnání se železobetonovou deskou, která se používala u panelových domů, sotva třetinová. Díky nízké hmotnosti je možno hliníkové balkony využít nejen místo starých lodžií či balkonů, ale dokonce i na domy, kde původně lodžie ani balkony nebyly. Jde zejména o malé dvougarsoniéry. Stačí odstranit panel a původní okno vyměnit za balkonové okno s dveřmi. Malé byty tak získají vyšší kvalitu.

Hliníkové profily lodžie je možno snadno čistit a navíc si můžete vybrat variantu buď se zasklením, nebo s plným otevřením celé plochy, která se dá zasklít po letech. Dokoupit je možno i zabudovaný systém na přichycení květinových truhlíků nebo garnýže na záclony. Problém je jen jediný – protože je tento systém samonosný a konstrukce je přistavěna k domu, musí se pro ni rozhodnout všichni nájemníci bydlící pod sebou.

Nábytek na lodžii a balkon
Na malé balkony či lodžie jsou vhodné lehké skládací sedačky. K nim je možno přidat malé stoly s průměrem asi 50 centimetrů. Jestliže nemáme možnost uložit nábytek na zimu do komory nebo do sklepa, musíme volit materiál, který je dostatečně odolný.

Velmi pěkně vynikne nábytek z tropického dřeva teaku. Levnější variantu představuje polypropylen nebo plast. Plastovému nábytku nevadí voda ani mráz a snadno se myje. Povrch tohoto nábytku je však nabitý statickou elektřinou, a proto přitahuje prach z okolí.

Velmi oblíbený je i ratanový nábytek. Na terasy a balkony je však vhodný pouze nábytek z neloupaného ratanu, to znamená, že je zbaven kůry jen z vrchní části. Nevadí mu občasný déšť, ale nesmí stát trvale ve vodě. Na zimu je lepší uskladnit ho v domě.

Odolnější je nábytek ze speciálního vlákna, které je imitací ratanu. Křesla jsou ručně vyplétaná a působí jako proutěná. Na dešti mohou stát i celé léto.

Stínění
Chránit obydlí před letním sluncem je možno pomocí slunečníků nebo i výsuvných markýz. Ty jsou vhodné na zastínění ploch, kde je třeba zachovat podchodnou výšku, aniž by byl prostor narušen různými pomocnými konstrukcemi.

Kromě mechanického ovládání na trhu najdeme i elektronické snímače, které automaticky podle slunečního záření a teploty (dokonce i větru) markýzy vytahují nebo zatahují. Jestliže vnější teplota dosáhne určité výšky, snímač reagující na sluneční záření markýzu vysune. Naopak když začne pršet nebo se zdvihne silný vítr, markýza se svine. Automatiku oceníme především za větru, protože v případě změny počasí se markýza sama zatáhne a nepoškodí se. Markýzu můžeme ovládat i ručně nebo pomocí motoru. Vyrábějí se ze speciálních tkanin. Díky impregnaci nepropustí ani slabý déšť. V nabídce jsou ve velké škále barev a dezénů.

Chceme-li na zastínění využít slunečník, vhodnější je ve tvaru čtverce než kruhu. Nosná tyč potom není ve středu, ale v jednom z rohů. Pod slunečníkem se tak získá víc místa a lze ho postavit kamkoliv na balkon.
Místo markýz a slunečníků můžeme použít i přírodní zastínění nebo pergoly osazené rychle rostoucími popínavými rostlinami. Na jižní straně se daří révě a trubačům, vhodné jsou i rdesno, vistárie nebo zimolez. Po několika letech budou rostliny tak husté, že vytvoří ochranu nejen před sluncem, ale i před deštěm.

Zpracováno podle publikace Materiály a technické vybavení současného interiéru, která vyšla ve vydavatelství JAGA, autoři: PhDr. Alena Řezníčková, Ing. arch. Hynek Maňák
Foto: Ctibor Bachratý, IKEA, Pavel Drábek, Soňa Sadloňová