Povedená rekonstrukce dvou panelákových bytů vás ohromí svou praktičností
Jak předělat panelákový byt v rozumném čase, s přiměřenými náklady a s praktickým výsledkem? Katka a Rafael úspěšně zvládli už dvě takové proměny a rozhodli se podělit o své zkušenosti.
„Kompletně jsme předělali dva různé byty a myslíme si, že se nám podařilo podstatně je vylepšit pomocí relativně jednoduchých úprav,“ stálo v e-mailu, který nám nedávno přišel do redakce.
„Takových bytů jsou u nás určitě tisíce, ale i když jsme dlouhodobě sledovali jejich rekonstrukce v inzerátech na prodej, nenašli jsme moc praktických řešení. Samozřejmě, může to být i tím, že dobře předělané byty se jednoduše neprodávají. Bylo nám líto vidět tolik rekonstrukcí, zřejmě i drahých a komplikovaných, které nevyužily potenciál prostoru. Proto bychom se rádi podělili o svoje (krví a potem zaplacené) know-how,“ napsali nám Katka a Rafael. A my jsme neváhali a vyrazili k nim na návštěvu.
Vše začalo tím, že Rafaelovi rodiče přenechali čerstvým novomanželům svůj třípokojový byt v paneláku. Za roky, co v něm rodina bydlela, už nebyl v nejlepší formě. „Nikdy neprošel systematickou úpravou,“ říká Rafael.
„Řešily se jen částečné věci – jednou vyzdění koupelny, potom nová linka, později zařízení obýváku…“ Takže když si novomanželé svůj svatební dar „rozbalili“, usoudili, že potřebuje kompletní změnu. A to radikální.
Dvojice později oslovila interiérovou designérku, která se věnuje rekonstrukcím na klíč. „Práce odhadla na 10 týdnů, což nám připadalo hodně. I cena se nám zdála příliš vysoká na to, co bychom za ni dostali,“ konstatují svorně.
Rozhodli se tedy pustit se do úprav sami. A začali hledáním praktických nápadů. „Panelákové byty jsou standardizované, což je vlastně skvělé. Jsou jich tisíce, takže je kde čerpat inspiraci,“ vysvětlují manželé. „V rámci přípravy jsme si velmi detailně prohlédli možná stovky inzerátů na prodej nemovitostí, abychom zjistili, jak si takové byty lidé už předělali. Některé rekonstrukce byly vydařené více, některé méně, ale spíš jsme se poučili z toho, co nedělat,“ říká Katka.
„Nakonec jsem našla nějaké nápady, které mi připadaly dostatečně praktické a logické. Zkusila jsem potom nakreslit vlastní návrh tak, aby se do bytu vešlo vše, co potřebujeme. Rafaelovi se líbil a bylo rozhodnuto,“ uzavírá se smíchem.
I když chtěli Katka s Rafaelem radikální změnu a byt považovali v podstatě za „čisté plátno“, do nosného systému nezasahovali. Odstranili jen jednu nenosnou příčku.
Jednotlivým místnostem dali jiné funkce, než měly původně. „Návrh jsme dělali v programu home.by.me, což byla super pomoc,“ prozrazují. „Díky tomu jsme si mohli vše prohlédnout v prostorovém zobrazení, takže jsme si uměli představit, jak se nám tam bude bydlet.“
Své nápady potom konzultovali s firmami a řemeslníky, kteří je měli realizovat. „Od nich jsme dostali užitečné informace, na základě kterých jsme potom upravili svůj návrh do finální podoby,“ doplňuje Rafael. „Plánováním jsme strávili asi tři měsíce, firma potom udělala všechny stavební úpravy a hrubé práce – nové rozvody, omítky, podlahy i koupelnu – za 10 pracovních dnů,“ sumarizují manželé.
Kuchyně a základní nábytek potřebný k tomu, aby se mohla mladá rodina nastěhovat, byly otázkou dalších dvou měsíců. Hotovo. Jenže tím příběh nekončí. „Protože jsme dostali byt od rodičů, mohli jsme si dovolit koupit další, menší, který chceme pronajímat,“ pokračuje činorodá dvojice, která i v druhém případě vsadila na panelákové bydlení v původním stavu. A protože už měli know-how z jedné rekonstrukce, s vervou se pustili i do další.
Z třípokojového bytu 4+kk
Původní dispozice bytu byla nepraktická – velká, ale nevyužitelná tmavá hala, v rohu malá kuchyně daleko od obýváku a jeden z pokojů příliš malý.
Dveře do něj navíc překážely v cestě mezi obývákem a kuchyní, musely být proto vždy zavřené, takže do centra bytu se nemělo jak dostat světlo. „Do kuchyně se nevešla ani slušná linka, ani jídelní stůl. A udělat si jídelnu v hale bez oken by byla čistá deprese,“ vysvětluje Katka. Dvojice tedy přemýšlela nad změnou, kterou by získala co nejvíce prakticky využitelného prostoru.
V první řadě odstranili příčku mezi halou a miniaturním pokojem, čímž se centrum bytu prosvětlilo. Taková změna není v tomto typu bytů žádnou novinkou, klíčové však bylo přemístění kuchyně.
Z bývalé haly tak vznikl denní prostor – kuchyně spojená s obývákem. „Od průchozí kuchyně nás mnozí zrazovali, pro nás však byla mnohem lepší alternativou než neprůchozí malá kuchyně daleko od obýváku. Navíc záleží i na tom, jak se místnost zařídí. Spojením obýváku s kuchyní jsme vyřešili všechno najednou – je tu dostatečně velký prostor pro rodinu i pro návštěvy a kromě toho máme tři samostatné pokoje. Výsledek má více pozitiv než negativ,“ logicky uzavírá Katka.
Vylepšená dvougarsonka
Po zkušenostech ze svého bytu se Katka a Rafael sami pustili i do předělání dvougarsonky k pronájmu. Nejdříve nechtěli velkou rekonstrukci, ale byt byl v původním stavu, ještě s umakartovým jádrem, potřeboval nové rozvody. Nakonec tedy udělali vše nanovo. I zde se přitom při změnách v dispozici obešli bez zásahu do nosných stěn.
V tomto případě byla největším problémem malá ložnice – šířka 195 cm byla jen tak tak na postel. Řešením i zde bylo přemístění kuchyně do prostorného obýváku.
Změnou jedné příčky potom přičlenili bývalý kuchyňský kout k ložnici, čímž vznikla místnost s půdorysem L, do které se vejde nejen široká dvoupostel, ale i noční stolek. Ložnice získala i více světla, navíc se sem dala jednodušeji přivést klimatizace z lodžie. Celý byt je totiž orientovaný jen na jihovýchod, takže klimatizace zde byla nutností.
Miniaturní koupelnu rozšířili na úkor dostatečně široké chodby a využili tu též posuvné dveře. „Původní jádro bylo vlastně štěstím. Odstraňovalo se jednodušeji než zděné příčky,“ konstatuje Rafael.
Když začali s plánováním přestavby (které trvalo tři měsíce), rovnou si dohodli stavební firmu. Ta jim potom odevzdala předělaný byt – s novými rozvody, omítkami, podlahami i koupelnou – za týden.
Katka a Rafael
Katka je učitelka matematiky a deskriptivní geometrie. Protože jí nechybí logické myšlení ani prostorová představivost, jejím úkolem byly návrhy praktických úprav v dispozicích a zařízení bytů. Rafael je programátor, takže se přirozeně ujal organizace přestaveb.
Text: Erika Kuhnová
Foto: Miro Pochyba
Zdroj: časopis Home