Dům z písku a mlhy
Přiznejme si – převážná většina reportáží zdomů či bytů je psána na základě prvního dojmu. Málokdy se naskytne možnost vrátit se na místo činu asvé postřehy si upřesnit či přehodnotit. Majitel nízkoenergetického domu postaveného zunás zatím nepříliš využívaného materiálu nám tuto možnost poskytl. Slovy vědy – měli jsme možnost ověřit prvotní hypotézu, která zněla: příjemná stavba, sympatický majitel. Jak si však poradil srekordními mrazy letošní zimy?
Poprvé jsme se na návštěvu vydali začátkem podzimu, kdy se prosluněná obloha během několika minut proměnila vocelovou oponu, atak vám snad poprvé vhistorii nabízíme snímky skrápěné deštěm. Podruhé jsem se vyšplhal do příkré stráně po úzkých ve sněhu vyježděných kolejích ahledal dům vkrajině pod bílou peřinou. Vobou případech mě vítal majitel vdobré náladě shorkým čajem aspoustou unikátních postřehů nejen ke stavbě, ale iosamotném „sžívání se sdomem“.
Projekt naruby
Majiteli učaroval už pozemek – na konci slepé cesty, nedaleko hlavního města, pod lesem anad okolní zástavbou. „Miluji běžky, takže představa, že můžu být vzimě na lyžích prakticky každý den, mě lákala. Vlétě zas jezdím na kole, dokonce ipokud potřebuji do centra,“ popisuje své rozhodování majitel. Tenká běžecká stopa končící přímo na terase domu jeho slova jen dosvědčuje… Jižní orientace svahu byla jen pověstnou třešinkou na dortu, která umožnila vhodné situování nízkoenergetického projektu. „Původně jsem vůbec neplánoval výstavbu nízkoenergetického domu,“ říká majitel, „navrhoval mi jej kamarád architekt. Postupovali jsme metodou zevnitř ven – řekl jsem, co od domu očekávám ajak ho budu srodinou obývat. Kolik prostoru potřebujeme. Důležitým kritériem byl pocit bezpečí, nechtěl jsem dům úplně otevřený.“ Jeho tvar byl spíše výsledkem cesty než jejím cílem. Neméně podstatným požadavkem bylo propojení se zahradou, ato pokud možno nejen vúrovni přízemí, ale ihorního patra, což umožnil svažitý pozemek. „Nakonec nám ztoho – úplně přirozenou cestou – vyšlo stavení, které se svým tvarem, ale idispozicí asklonem střechy nejvíce ze všeho podobá klasické vesnické zástavbě,“ doplňuje investor.
Vstup do objektu je tedy téměř uprostřed dispozice, na zádveří navazují technické místnosti sgaráží akomunikací, na druhé straně se otevírají denní místnosti: prostorný obývací pokoj od jídelní části oddělený jen krbem akomínem asamostatná kuchyň, funkčně navazující právě na jídelnu. Denní místnosti jsou orientovány na jih ana východ prostřednictvím dřevěných francouzských oken vpravidelném rastru prosvětlujícím celé podlaží. Na horním podlaží jsou dva dětské pokoje, koupelna aWC, ložnice anašlo se imísto pro pracovnu. Dvě štítová okna doplňují střešní na severní střeše avikýře na jižní. Obě podlaží propojuje schodiště sprosklenou mezipodestou umožňující výstup do zahrady za domem.
Zpísku…
Rozměry domu byly dány ilimity avlastnostmi použitého materiálu – jak obvodových zdí, tak irozponem stropů svyužitím vložek Miako. Ojedinělou zkušenost však investor získal smateriálem, který si zvolil pro hlavní konstrukci. „Věděl jsem, že nechci použít žádný zklasických materiálů. Zavrhl jsem idřevostavbu – už jen zčistě pocitových důvodů. Výběr vápenopískových cihel, atedy sendvičové konstrukce obvodových zdí, byla logickým vyústěním mých úvah, ikdyž stímto systémem před pěti lety ještě nikdo neměl příliš mnoho zkušeností,“ popisuje pan domácí. Zajímavostí bylo stavění „na celou cihlu“ – nic se neřezalo, dům je poskládaný jako lego zjednotlivých kostiček. Sendvič zdí tedy tvoří samotná vápenopísková tvárnice orozměrech Sendwix 8DF (248 × 240 × 248 mm) s20 cm izolace zminerální vlny: „Zdivo jako takové je dost uzavřené, nechtěl jsem ho ještě uzavírat třeba polystyrenem. Proto jsem zvolil minerální vlnu,“ uzavírá investor. Právě obvodové zdi tvoří nosný systém budovy. Příčky – vpřízemí rovněž zvápenopískových cihel Sendwix 4DF (248 × 115 × 238 mm), jsou všechny nenosné.
Celý dům je založený na pasech, mírně řečeno naddimenzovaných; zobavy znepředvídatelnosti chování svažité louky.
Jelikož se zde hrálo oenergetické úspory, nebyla zanedbána tepelná izolace základů zextrudovaného polystyrenu otloušťce 10 cm. Jedním zproblematických míst se ukázalo například uchycení oken – izolačním dvojsklům bez výplně sice zlepšují parametry venkovní žaluzie, oříškem se ukázalo spíše jejich osazení. „Tepelné mosty jsme museli řešit takřka na místě, díky ne zcela obvyklé ochotě dodavatele oken upravit rámy podle požadavků se však vše podařilo dovést do zdárného konce,“ vzpomíná majitel. Tepelné ztráty domu se pohybují kolem 2kW, což dobře koresponduje steoretickými propočty před vlastním projektem. Ale navzdory plánům občas doplatíte na stavitele: „Hned první zimu jsem zjistil, že dům kolem pozednice promrzá navzdory projektované izolaci; zedníci předepsanou skladbu jednoduše vynechali…“
Izolovanou obálku uzavírá střecha stepelnou izolací 12 cm minerální vlny osazenou mezi krokvemi a17 cm izolace nad nimi. Krytinou je pálená taška. „Až teď, po čtvrté zimě strávené vdomě, jsem si uvědomil, že volba střechy je otázka dlouhodobé zkušenosti. Jak sklon, tak krytina – dneska nemám problém se sněhem na střeše.“ Celý dům je kompaktní, ale přesto připravený na možnou přístavbu: „Koncepce domu umožňuje dostavbu směrem dozadu, ovšem to bude určitě lehká dřevěná konstrukce. To už je koncepčně úplně jiná stavba,“ doplňuje majitel.
… a mlhy
Pozemek na relativně odlehlém místě nedisponoval obvyklou hustotou sítí, což majiteli nevadilo. Počítal stím už od začátku: „Topení je zde elektrické, tedy jako zdroj slouží elektrokotel. Vpůvodním projektu se počítalo stopením vzduchem. Mám sice skvěle navržené větrání, ale po zkušenostech jsem zjistil, že mi tento systém nevyhovuje. Proto jsem do pokojů vpatře doinstaloval radiátory,“ popisuje ,ladění‘ domu majitel. Důvody byly zřejmé: „Zdálo se mi fajn, že nebudu mít po domě natažené trubky na horkou vodu. Časem jsem však přišel na to, že vzduchem vytápěný dům je vlastně jedna velká trubka, kterou ,rozhází‘ každá menší díra. Stavební firmy vnašich podmínkách jen stěží dodrží technologické postupy tak, aby dosáhly dostatečné vzduchotěsnosti stavby. Navíc jsem zjistil, že člověk sálavé teplo potřebuje, azdá se mi – to ovšem bez zevrubných měření, že je to iúspornější. Topím však střídmě, atak to nemůžu říci zcela přesně,“ dělí se ocenné zkušenosti majitel domu.
Vytápění vdomě je tedy kombinací mnoha způsobů – horký vzduch doplňuje podlahové topení vkoupelně apod jídelním stolem. Vobývacím pokoji je ikrb srozvodem teplého vzduchu ina horní podlaží azmíněné radiátory vněkterých pokojích.
„Mám iněkolik zdrojů – topím tedy hlavně nočním proudem, který pokryje asi 70 procent mé spotřeby. Topím idřevem, co natahám před zimou, anavíc solárními kolektory, které jsem osadil na střeše; využívám je nejen na teplou vodu, ale ina topení. Uvažoval jsem ještě ovyužití tepla zkrbu na ohřev teplé vody, ale dle rady odborníků jsme se pak drželi přístupu ,keep it simple‘.“ Čím jednodušší, tím lepší. Přesto ještě majitel zvažuje ipořízení fotovoltaických panelů.
Až se tak stane, rádi pro vás pana domácího vyzpovídáme. Zjevně netrpí nedostatkem odvahy zkoušet nevyzkoušené aladit nevyladěné – aby dům ve výsledku sloužil svým uživatelům, ane naopak.
Nízkoenergetický dům Architekt: Ing.arch. Viktor Sunek Projekt: Ing.Veronika Baťková Zdicí systém: vápenopískové cihly KM Beta Sendwix Okna: Truhlářství Karel Bauer, Prachatice Střešní krytina: Tondach, Stodo 12 Tepelná izolace: Rockwoll minerální vlna 20 cm Větrání: Atrea Jablonec Solární systém: SkacelSolar Liberec Vytápění: kombinované (elektro, krb, solární panely) Kuchyně: Matom – kuchyňské studio Hanák |
TEXT: Matej Šišolák
FOTO: Dano Veselský