Jak zachovat tradice a přitom vytvořit komfortní moderní bydlení?
Jak zachovat bytelné základy tradiční horské chalupy a přitom vytvořit komfortní bydlení v současné moderní architektuře? Dům v Canejanu je ukázkou právě takové symbiózy, opepřené uchvacujícími výhledy do údolí. Při návštěvě domu v horách na hranicích Španělska […]
Jak zachovat bytelné základy tradiční horské chalupy a přitom vytvořit komfortní bydlení v současné moderní architektuře? Dům v Canejanu je ukázkou právě takové symbiózy, opepřené uchvacujícími výhledy do údolí.
Při návštěvě domu v horách na hranicích Španělska s Francií byste si rozhodně jako v pověstné španělské vesnici nepřipadali. Vše tu má smysl, řád a je promyšleno do posledního detailu. Architekti Eduardo Cadaval a Clara Sola-Moralesová byli postaveni před nelehký úkol. Měli navrhnout dům pro více generací, který by bylo možné flexibilně členit podle aktuálních potřeb rodiny. Měl však navíc vzniknout na místě původního chátrajícího kamenného stavení.
Interiér je založen na jednoduchosti a bílou barvu stěn oživují pouze barevné akcenty jeho zařízení.
Úcta k historii vs. moderní požadavky
Architekti se spolu s majiteli dohodli, že by bylo škoda nevyužít konstrukční hodnoty základů stávající kamenné stavby, postavené tradičními metodami lidového stavitelství. Zachováním původní podoby – kompaktní, masivní hmoty s malými okny, a tudíž tmavými interiéry – by však zůstala nevyužitá mimořádná lokalita mezi horskými masivy Pyrenejí a dech beroucí výhledy do dvou různých údolí. Na revitalizované základy proto postavili třetí patro s tradiční sedlovou střechou, které umožnilo interiér otevřít do krajiny.
Každé ze tří podlaží nabízí kontinuální prostor dělený vertikálními prvky procházejícími všemi patry. Tyto konstrukční prvky dokonce umožňují rozdělení domu do dvou samostatných. Hmota domu je zastřešena nepravidelnou sedlovou střechou, pod jejímž štítem se táhne řada oken – světlíků, které přivádějí do podkroví maximum denního světla. Zatímco výhledy na panorama jižních Pyrenejí rámuje další pás oken, krajinu na východě lze pozorovat skrz celý prosklený štít.
Architektura domu svým tvarem a materiály respektuje místo, ze kterého pochází, a ohleduplně doplňuje siluetu krajiny i okolní zástavby.
V sepětí s horami
Interiéry jsou pojaty v přírodních tlumených barvách – tmavá dřevěná podlaha je doplněna jen bílými a šedými zdmi, bílým a šedým nábytkem a kontrastujícími prvky v zářivé žluté. Ta přináší do všech pater pocit tepla a slunce ve dnech, kdy se hory zahalí do mlhy a deště, což bývá v této části Pyrenejí poměrně často.
Vzhledem k tomu, že dům vyrůstá ze svahu, každé patro je přímo propojeno s okolním pozemkem. Přízemí navazuje na ulici, první patro pak francouzskými okny na prostornou kamennou terasu a podkrovní byt na pozemek, z něhož vyrůstá severní polovina střechy z břidlicových tašek.
TEXT: KATEŘINA KOTALOVÁ
FOTO: SANTIAGO GARCÉS
ZDROJ: časopis HOME, JAGA MEDIA, s.r.o.
Dům je velice odvážný,ale do krajiny se hodí a preferuje možnost neobyčejného pohledu do krajiny z různých úhlů.Určitě by bylo zajímavé se seznámit s ekonomickou a provozní stránkou,jako i s bezpečnostní situací,myslím tím hlavně proti vniknutí.Samozřejmě to je vše věc kompromisu a finančních možností.Hodnotím tuto stavbu jako laik a to velice zdařile.Díky
Hezky to vypadá, ale představa že mi každý kolemjdoucí a kterýkoliv slídil vidí do všech koutů domu je kór v dnešní době silně nepřijemná, nemoh bych takovou stavbu užívat ani příležitostně…