Nedostupný terén nad Berounkou je donutil stavět ručně, ale poctivě. Proč dům dostal jméno Vlaštovka a jak se do něj vejde čtyřčlenná rodina?

Někdejší rekreační oblast v údolí řeky Berounky, plná chatek a zahrad, se dnes mění na obytnou čtvrť. A právě zde, v její horní části, vznikl dům pro čtyřčlennou rodinu, který respektuje přírodu, svah i výhledy. Z horního podlaží vidíte rovnou do údolí a až na Brdy. Vzadu stromy, vpředu slunce a ticho.

Dům Vlaštovka stojí ve svahu nad Berounkou – jeho dřevěný plášť splyne s okolní krajinou. Zdroj: Petr Polak

„Vyměněné“ podlaží

Zajímavé je, že hlavní obytný prostor se nenachází v přízemí, jak bývá zvykem, ale v horní části domu. Není to jen kvůli výhledům. Kuchyně vede přímo na krytou terasu, která se tiše ztrácí mezi stromy. Právě tato terasová zóna podtrhuje to, co dělá celý dům výjimečným – souzvuk architektury a okolní krajiny.

O vzdušnost a členitost obytné části se stará šikmá pultová střecha s nepravidelným zalomením – její vrcholy jsou v nárožích a místnosti se tak otevírají do výšky. Výsledkem je hra světla, objemu a překvapení. Různé typy velkých oken směřují na všechny světové strany a během roku díky tomu poskytují každý den jiný zážitek – ráno, večer, za deště či v zimě.

A potom je tu sedací okno – výběžek z fasády, který vás doslova zve sednout si „na hranu“ a pozorovat krajinu. Něco mezi lavicí, úkrytem a vyhlídkou.

Skromné, ale promyšlené

Dům vznikl pro čtyřčlennou rodinu, a i když působí nenápadně, poskytuje vše, co je třeba – dva pokoje, koupelnu, komoru a technickou místnost. Tyto prostory našly místo v polozapuštěném přízemí, které v létě příjemně chladí masivní betonová zeď. Děti mají společný jeden větší pokoj, jenž se dá v budoucnosti jednoduše předělit na dva samostatné.

Chodbu i schodiště architekti řešili prostorově úsporně, ale vůbec nepůsobí stísněně. Optickou lehkost zajišťují nadsvětlíky nad dveřmi a velké severní okno, které vpouští denní světlo i tam, kde byste ho nečekali.

Kuchyň s jídelnou působí jako prosluněná dřevěná veranda s panoramatickým výhledem do krajiny. Zdroj: Petr Polak

Postavený po staru: poctivě a ručně

Vzhledem k tomu, že dům stojí na těžko dostupném svahu, kam se mechanická pomoc strojů nedostane, jedinou možností byla tradiční ruční stavba.

Základem dřevěného domu je lehká rámová konstrukce, kterou dopravili na místo po kouscích i bez techniky. Stropní a střešní trámy zůstávají přiznané – nejen kvůli estetice. Například i kvůli tomu, aby se někde mezi nimi dala zavěsit houpací síť.

Střecha se siluetou ptáka

Fasáda i terasa z neošetřeného českého modřínu – bez nátěrů, s minimální ekologickou stopou. Časem přirozeně zešediví a splynou s lesem v pozadí. Šikmá střecha z asfaltových pásů má sklon tak akorát – aby voda bezpečně odtekla, ale údržba pod stromy zůstala jednoduchá.

A když se na ni podíváte z ulice, všimnete si zajímavého detailu: lomená střecha vytváří na fasádě tvar připomínající siluetu ptáka v letu. I proto dostal dům jméno Vlaštovka.