Po desetiletích stísněnosti a přeplněnosti vznikla příjemná vzdušná a hřejivá atmosféra skutečného domova

Při pohledu zvenku se prakticky nic nezměnilo, diskrétní vzhled domu v těsném sousedství dalších obecních domů zůstal zachován, avšak interiér se dočkal rázných proměn.

Architektům se podařilo přímo nemožné – stačí, když si prohlédnete fotografie, jak interiér obecního domu vypadal kdysi. Optimalizováním prostoru, uspořádáním funkcí a odlehčením vestavěným nábytkem přeměnili nevýrazný obecní dům na domov s výraznou charakteristikou, ve kterém vypráví svůj příběh prostor, světlo a použité materiály.

Obývací pokoj před rekonstrukcí Zdroj: VATRAA

Rekonstrukce přímo chirurgická

Cílem autorů proměny bylo dosáhnout nejen udržitelnosti, ale udržitelnosti pomocí co nejmenšího množství zdrojů. „Abychom snížili množství odpadu, přistupovali jsme k práci téměř chirurgicky. Nejprve jsme prozkoumali stávající strukturu a odstranili jen nepotřebné části,“ vysvětlují svůj přístup k rekonstrukci architekti z ateliéru VATRAA.

Díky tomu byl design zredukován jen na to nejpodstatnější. Respektovali vzhled domu zvenčí, a jelikož je součástí celé skupiny podobných domů, nerozšiřovali ho. Namísto toho hledali odpovědi na to, jak učinit malý objem prostorným a otevřeným.

Přízemí patří obývacímu pokoji a kuchyni oddělené schodištěm. Zdroj: Jim Stephenson

Čtvercový půdorys a dvě zahrady

Pozitivem projektu byl půdorys o rozměrech 7 × 7 metrů, který sliboval možnost lepšího využití prostoru. K atmosféře výrazně přispělo i otevření interiéru směrem ke dvěma charakterově různým zahradám – vpředu se nachází stálezelená zahrada a v zadní části sezonní.

Přední fasáda dostala větší čtvercové okno, které v interiéru orámovalo zahradu jako živý obraz. Na zadní fasádě byly úpravy architektů také jen diskrétní, i zde se vyměnila okna. Ta nová mají skryté rámy, díky čemuž poskytují nerušený výhled do zahrady.

Přední fasáda dostala větší čtvercové okno, které v interiéru orámovalo zahradu jako živý obraz. Zdroj: Jim Stephenson

Nádrž na vodu vytápí prádelnu i koupelnu zdarma

Praktickým řešením uvnitř jednopodlažního domu bylo vytvoření funkčního jádra kolem schodiště. Také je zde umístěn společný otopný systém, který zůstal zachován. Architekti zužitkovali i teplo sálající z nádrže na vodu – v přízemí v těchto místech vznikla prádelna, kde se skvěle suší prádlo, a v patře je nad nádrží koupelna, která má stále teplou podlahu i bez podlahového topení. Toto zhutnění obslužných funkcí na jedno místo umožnilo umístit vše ostatní volně do otevřeného prostoru.

Vnější lodžii včlenili do interiéru

„Tato konfigurace nám umožnila umístit další funkce do otevřeného, ale jasně definovaného plánu vytvořit potřebné soukromí a zároveň spojit interiér s vnějškem. Paradoxně má každý prostor jinou atmosféru definovanou funkcí, kterou plní, ačkoli všechny jsou součástí otevřeného plánu. Do vstupní haly jsme začlenili starou vnější lodžii, která se tak stala součástí interiéru,“ popisují další detaily proměny architekti.

Vstupní prostor dnes vypadá velkolepě a zve dovnitř. Všimněte si šikminy na stropě, která prozrazuje původní lodžii a zároveň ozvláštňuje celý prostor.

Příjemná terasa je chráněna před pohledy kolemjdoucích. Zdroj: Jim Stephenson

Trámové stropy, benátská omítka, okna na střeše

Přízemí patří obývacímu pokoji a kuchyni oddělené schodištěm, horní podlaží zahrnuje dvě ložnice se šatnami a koupelnu. Za povšimnutí stojí bílé trámové stropy, moderní „flekatá“ omítka na způsob benátské, promyšlené využití každého koutu na úložné prostory, střešní okna a příjemná terasa, chráněná před pohledy kolemjdoucích.

Text: Sabína Zavarská
Foto: Jim Stephenson