Útulný nízkoenergetický dům, který svým majitelům ve všech oblastech perfektně slouží

Zuzka s manželem a syny bydleli v řadové zástavbě nedaleko jejich aktuální adresy. Nebyl to sice panelákový byt, ale i navzdory tomu jim chybělo víc soukromí, nemluvě o nevydařené dispozici, protože do zahrady se mohli dostat jen z obýváku a dovnitř se vcházelo z garáže po dvou schodištích. Proto když stavební firma Zuzčiných příbuzných začala budovat čtvrť rodinných domů jen o pár ulic dál, rozhodli se s manželem, že toho využijí a do stavby vlastního domu se pustí i oni.

Majitelka v sobě nezapře lásku ke květinám a rostlinám. Terasu zdobí krásné skalní růže v betonových květináčích a v zahradě zase čekají na svůj rozkvět zatím malé sazenice všeho možného. Zdroj: Miro Pochyba

Podmínkou byla slepá ulice a slunečný pozemek, ideálně na jejím konci. A přesně takový mezi volnými pozemky, naštěstí, našli. Byl sice atypický, ve tvaru seříznutého lichoběžníku, a tedy na bungalov příliš malý, ale projekt zčásti poschoďového domu s garáží a se zahradou do něj nakonec šikovně napasovali a stále jim zůstává poměrně velkorysý prostor terasy a zahrady.

Pro stavbu domu hrálo více faktorů, mezi nimi i ten, že majitelčin bratr je architekt a navrhl jim projekt přesně podle jejich přání. A protože se profesně věnuje pasivním stavbám, měli to i s přesným návrhem, jak a z čeho dům postaví, aby vyhovoval současným požadavkům na nízkoenergetické domy. „Protože jsem většinu života prožila v rodinných domech, přesně jsem věděla, co chci, a co ne. Pojmenovat požadavky na projekt mi tedy nedělalo vůbec problém. Bratr udělal studii na základě dopadu slunce a jeho prvotní projekt se nám koncepčně ihned zalíbil. Návrh byl minimalistický, nadčasový, bez zbytečností. Řekli jsme se s mužem, že to je přesně ono. Dolaďovali jsme opravdu jen detaily. Dokonce jsem při návrhu už měla v hlavě i to, kde budeme mít jaký nábytek,“ směje se Zuzka.

Přízemí domu tvoří kromě chodby, technické místnosti, koupelny a pokoje pro hosty na pravé straně ještě velkorysý otevřený denní prostor na levé. Táhne se od kuchyně, orientované do ulice, přes jídelní část až po obývací, orientovanou do tiché zahrady. Zdroj: Miro Pochyba

A jaký dům tedy chtěla? Minimalisticky vzhlížející, moderní a s rovnou střechou. „Původně jsme chtěli zelenou, ale nakonec jsme od něj kvůli vysokým finančním nárokům upustili. Dnes je na střeše dunajský vymývaný kámen a časem tam vysadíme sukulenty,“ prozrazuje. „Moje tři priority byly zejména střecha, dřevěné parkety a hliníková okna. Do toho jsme zainvestovali nejvíc. Pokud bychom dali dřevohliníková okna, dům by spadal do kategorie pasivní.“ Majitelé poměrně dlouho čekali na stavební povolení, a když ho dostali, hned začali dělat první výkopové práce. To bylo v srpnu 2018 a v říjnu 2019 se už stěhovali. Samozřejmě, obrovskou výhodou bylo, že dům stavěla rodinná firma, přiznává paní domácí. Dům se jí podařilo zařídit za tři měsíce, měla to načasované doslova na den.

„Řadovku“ prodali a věděli, že to jednoduše do určitého termínu musí stihnout. Někdy se jim doma sice potkalo více part najednou, jedna dodělávala kuchyni, jiná schody, ale vše se nakonec stihlo v termínu. Příjemné vzpomínky na poměrně hladce běžící proces tvorby jejich nového domu majitelce narušila jen trpká zkušenost s výrobcem kuchyně. Po pár měsících se na lakovaných dvířkách totiž i při minimální manipulaci začal odlupovat lak. Reklamaci prodejce nechce dodnes uznat a tvrdí, že to není jeho chyba. I když garantoval, že dvířka se stříkají v etablované firmě z Německa, majitelům přišlo reklamační vyjádření z úplně jiné země. „Škoda řeči. Jsem nahněvaná, že za kuchyni jsme zaplatili poměrně vysokou sumu, nyní si musíme dát udělat komplet nová dvířka na vlastní náklady a původní firma se úplně zbavuje zodpovědnosti. Ale každému se jednou vrátí to, co dává do světa,“ doufá sympatická majitelka.

Zátiší pod schodištěm využila majitelka na jakousi domácí minigalerii, ve které se na poličkách střídají rodinné fotografie, vzpomínkové předměty a jiné milé srdci blízké drobnosti. A, samozřejmě, rostliny, které nesmí chybět v žádné místnosti tohoto příjemného domu. Zdroj: Miro Pochyba

Ta kromě zjevně dobrých manažerských a logistických schopností disponuje i dobrými nápady a citem pro detail. Dům je zařízený vkusně, nadčasově a vše se vším ladí. Je vidět, že si dala záležet na nejmenších detailech. „Hned, jak jsme se rozhodli, že jdeme do stavby, začala jsem ve starém domě měnit doplňky a dekorace tak, aby se hodily už do toho nového. Když jsme sem přišli, vše jsem jen vytáhla z krabic a bylo zařízeno. Kamarádka se smála, že to tu vypadá, jako bychom tu bydleli už nejméně deset let,“ usmívá se Zuzka. A opravdu, v domě nejsou vidět žádné nedokončené prohřešky novostaveb, ale je v něm cítit nefalšovaná zabydlená domácí rodinná pohoda.

Příběh jídelního stolu je velmi zajímavý. Jde totiž vlastně o biliardový stůl. Ten byl jediným požadavkem pana domácího při stěhování. Majitelka našla pána, který takové stoly vyrábí, a navrhla mu svůj design – bílý, minimalistický s tenčími nohami. Dnes u něj sedává a stoluje celá mnohopočetná rodina. Zdroj: Miro Pochyba

Skoro pasivní dům

Nízkoenergetický dům třídy A0 je postavený z Ytongu, je v něm i poměrně hodně betonu. Příčky jsou z vápenopískových cihel. Okna jsou hliníková. (Když by byla dřevohliníková, spadal by dům do kategorie pasivní). Je v něm i rekuperace, díky které teplota uvnitř během horkých letních dnů vystoupá na jen něco přes 23 °C. Systém inteligentního ovládání TEP upravuje podmínky v domě tak, aby byly ideální, i co se týká světelnosti a teploty. V celém domě je podlahové zónové vytápění a v aplikaci si majitelé mohou nastavit každou místnost na jinou teplotu.

Majitelka měla odjakživa vysněné dubové parkety uložené do „stromečku“. I když ji mnozí zrazovali, že ji časem omrzí, nelituje. Našla truhlářskou firmu, sama si navrhla jejich rozměr 70 × 10 cm, a když je parketáři v domě položili, zavládl úžas a nadšení. „Vypadalo to fantasticky, dělali jsme si legraci, že ani zařízení už není potřeba. Na této velké ploše to velmi pěkně vyniklo,“ raduje se Zuzana. Parkety, obložení schodů i parapety na poschodí jim vyrobili ve firmě ProParket.

Zahrada za domem je vizuálně rozdělená na několik částí. Ty travnaté se střídají s okrasnými a u plotu je užitková část, kde se daří rajčatům, cuketám, hrachu či bramborám. V budoucnosti by majitelé chtěli na jejím místě postavit bazén. Terasa plní v létě funkci venkovního obýváku, a když domácí omrzí grilování, mohou si na malém ohništi něco opéct. Přesně taková multifunkčnost je v případě rodinného domu, i když s menším pozemkem, s malými dětmi k nezaplacení. Zdroj: Miro Pochyba

Text: Katarína Barošová

Foto: Miro Pochyba

Zdroj: Časopis HOME speciál