Vrbatova bouda

K památce mistrů lyžařů Bohumila Hanče a Václava Vrbaty, kteří zde
v březnu 1913 během mezinárodního běžeckého závodu na 50 kilometrů tragicky zahynuli, několik let po smutné události nechaly mohylu s pamětní deskou zbudovat Český krkonošský spolek SKI z Jilemnice a Český SKI klub z Hradce Králové.

Původním záměrem Vrbatovy boudy bylo ústředí Horské služby, ta zde však nikdy nesídlila a budova záhy přešla pod provoz Interhotelů Krkonoše. Desítky let plnila bouda svůj nový účel a bez valné údržby, sužovaná drsnými vysokohorskými podmínkami si zachovala svůj pevný přirozený ráz. V roce 2007 se nový majitel, Martin Wichterle, rozhodl svěřit její rekonstrukci a rozšíření ateliéru IXA architekta Tomáše Hradečného. Kromě nutných sanací a výměny technologií bylo potřeba i zvýšení komfortu pro návštěvníky a provozovatele – ve finální podobě se tak nachází restaurace, bufet, možnost přespání i veřejné toalety.

Vrbatova bouda – bufet. Zdroj: Benedikt Markel

Ve výšce 1400 m n. m. se návrh její rekonstrukce a přístavby musel vypořádat s mimořádnými klimatickými podmínkami a současně přísnými požadavky ochrany přírody ze strany Správy KRNAP. Jedním z požadavků majitele bylo zachování původní boudy, odstraněny však byly nefunkční přístavby a příčky. Originální bouda je tak jakoby vložená do pomyslného betonového pouzdra. Výsledkem je symbióza původní stavby s kontrastní železobetonovou hmotou inspirovanou nedalekými bunkry hraničního opevnění. Toto spojení, ač by se mohlo zdát jako slučování neslučitelného, vytváří staronový svět, zcela současný a moderní co do funkčnosti, avšak hrdě se hlásící ke své historii, svým kořenům.

Vrbatova bouda – pokoj. Zdroj: Benedikt Markel

Materiály vévodící nové Vrbatově boudě jsou modřínové dřevo
v prostorách restaurace, bufetu, na venkovním obkladu podkroví
a vyhlídkové terase, dále pak nerezový plech na toaletách a pohledový beton EASYCRETE s otiskem tesařského bednění, který se díky zvolené sendvičové konstrukci propisuje v interiéru i exteriéru. Právě betonová část nejvýrazněji dokresluje horský charakter a vzdává čest pohraničním bunkrům, které bez údržby přežívají již 80 let. Na rekonstrukci a dostavbu Vrbatovy boudy bylo dodáno celkem 216 m³ betonu.

Vrbatova bouda. Zdroj: Benedikt Markel

Stavba se nachází v první zóně Krkonošského národního parku a dodávky betonu zde probíhaly pouze od června do října 2014. Beton se na stavbu vozil z betonárny Vrchlabí, patřící společnosti TBG Východní Čechy s. r. o., která je součástí skupiny Českomoravský beton. „Vysokohorské velmi proměnlivé počasí, vzdálenost 31 kilometrů a výškové převýšení 925 metrů mezi betonárnou a stavbou vyžadovaly profesionální přístup při plánování
i samotné realizaci dodávek materiálu,“ vypočítává specifické podmínky projektu vedoucí betonárny Petr Binko. „Veškerá betonáž byla ale po celou dobu výstavby šetrná k přírodě a vjezd techniky na stavbu byl omezen na minimální dobu, kterou vyžadovala rekonstrukce,“ dodává.

Terasa. Zdroj: Benedikt Markel

Práce ve vysokohorských podmínkách mohou probíhat jen pár měsíců
v roce, i proto trvalo dokončení stavby několik let. Spousta prvků vyžadovala specifická řešení. Kvůli nižší úrovni základové spáry přístavby oproti stávajícímu objektu boudy bylo nutné podezdít základy a provést svislé izolace, dále tu jsou zasklívací rámy vkládané do bednění, pásy pěnového skla pro přerušení tepelných mostů v nosné konstrukci, nebo pružný izolační pás v přechodu mezi kamennou stěnou boudy a pochozí střechou přístavby. Ateliér IXA byl za řešení Vrbatovy boudy nominován do prestižní mezinárodní soutěže Mies van der Rohe Award 2017.

Restaurace. Zdroj: Benedikt Markel

Rekonstrukce vdechla Vrbatově boudě zcela nový život a ta se nyní může pochlubit několika tisíci návštěvníky ročně. Ti se mohou pokochat nezaměnitelnými výhledy z prostorné terasy, pochutnat si v přízemní restauraci či se zahřát šálkem svařeného vína v bufetu v suterénu. A třeba si některý z nich vzpomene i na Bohumila Hanče a Václava Vrbatu…

Autor: skupina Českomoravský beton

Foto: Benedikt Markel

Zdroj: PR článek skupiny Českomoravský beton