Jak se žije v aktivním domě?
Aktivní domy, které jsou schopné samy si vyprodukovat všechnu energii na svůj provoz, představují bydlení budoucnosti. Mladá rakouská rodina si mohla vyzkoušet, jak se v takovémto domě žije. V Sunlighthousu strávili přesně rok.
Dřevostavba stojící jen několik kilometrů od Vídně byla postavena jako experiment v rámci projektu VELUX Model Home 2020. Úkolem architektů bylo navrhnout budovu, která dokáže splňovat vysoké nároky na energetickou spotřebu, nabízí dostatek světla a zároveň vytváří příjemné prostředí na každodenní užívání. Projekt se realizoval v roce 2010 (objevil se tehdy také na stránkách časopisu Môj dom) a o dva roky později – v březnu 2012 – se do něj na 12 měsíců nastěhovala 4členná rodina Dorfstetterových, která měla otestovat, jak se v tomto netradičně řešeném domě skutečně žije.
Dům v aktivním standardu klade důraz na kvalitu života obyvatel a zároveň zohledňuje ekologické i ekonomické řešení bydlení.
Žádný laboratorní experiment
Hned na začátku byla rodina vybraná na testování upozorněna, že i když jde o roční zkušební provoz, který se podrobí měřením, bydlení v domě nemá připomínat laboratorní experiment. Jeho obyvatelé měli žít v Sunlighthousu podobně jako kdekoli jinde. Rozdíl tu však přece jen byl – členové rodiny měli absolutně důvěřovat automatickému nastavení systému větrání a stínění, co nejméně do něj zasahovat a uvěřit, že počítač ví lépe než oni sami, zda je třeba otevřít okno nebo zastínit.
Kdo dům testoval?
Do projektu Sunlighthouse se přihlásilo 111 rodin, které chtěly život v aktivním domě zažít na vlastní kůži. Z nich nakonec porota vybrala mladý manželský pár Ludwiga (32 let) a Yasmin (30 let) Dorfsteteerovýcc spolu s jejich dvěma syny – Johannem (3 roky) a Alfredem (5 let). Ti porotce přesvědčili nejen svým sympatickým projevem, dobrodružným duchem a nadšením pro projekt, ale také cennými vědomostmi z oblasti ekologie. Ludwig totiž pracuje pro Rakouské spolkové lesy jako specialista na hospodaření se soukromými lesy a Yasmin je vědecká pracovnice v oblasti ochrany klimatu. Po roku stráveném v domě ho rodina opustila. V současnosti je Sunlighthouse na prodej.
Co přineslo měření?
Měření v aktivním domě probíhalo během 12 měsíců a zohledňovalo kvantitativní i kvalitativní parametry. Kvantitativní monitoring zjišťoval skutečnou spotřebu energie v domě (tepla, teplé vody či elektřiny). Kvalitativní monitoring vycházel z rozhovorů s obyvateli domu a zajímal se o subjektivní pocity z bydlení. Měření tak poskytlo ucelený pohled na život v experimentálním domě. Výsledky měření přinesly pozitivní ohlasy všech členů rodiny a přívětivě dopadly i naměřené hodnoty. Sunlighthouse byl projektován s požadavkem na co nejnižší spotřebu energie, která má být pokryta výhradně z obnovitelných zdrojů. Celková energetická bilance domu vyšla dokonce lépe, než se původně předpokládalo. Dům vyrobí o 10 % víc energie, než spotřebuje (podrobnější informace o spotřebě i výrobě energie najdete v tabulce Energetická bilance domu v číslech). Sunlighthouse byl zároveň projektován jako CO2 neutrální budova. Roční emise oxidu uhličitého vyrobená na obsluhu domu byla naměřena v množství 11,4 kg/m2, fotovoltaika ji však nakonec vykompenzovala na množství 11,5 kg/m2. Sluneční dům se tak může směle nazývat CO2 neutrální budovou.
Zalitý sluncem, ale jen když je to potřeba
Název domu si rozhodně stojí za svým jménem – interiér je skutečně zalitý slunečními paprsky. Některá střešní okna architekti ze studia Hein-Troy Architekten záměrně umístili netradičně vysoko, aby denní světlo proniklo také hluboko do interiéru. Množství zasklených ploch v domě odpovídá 42 % podlahové plochy, přičemž minimální doporučovaný standard je 10 %. Množství světla bylo jedním z faktorů, který se majitelům líbil hned na začátku. „V porovnání se sousedními domy si člověk všimne, že světla vždy rozsvěcujeme jako poslední. A je to skutečně zřejmé. Na druhé straně, když je tma, rozsvěcujeme víc světel, protože člověk je zvyklý na to, že tady má hodně světla. Zvyknete si, že je všude a stále světlo,“ pochvaluje si Ludwig Dorfstetter.
Čerstvý vzduch
Okna však neslouží pouze na prosvětlení, ale zároveň zajišťují přístup čerstvého vzduchu do domu. Starají se o pravidelné větrání, které je prostřednictvím kontrolních snímačů řízeno automaticky, přičemž okna lze samozřejmě ovládat i manuálně. O kvalitě vzduchu v aktivním domě svědčí také spokojenost rodiny, která dala tomuto parametru nejvyšší bodové ohodnocení ve 231 dnech z celkových 251 dnů, když byli v domě přítomni. Během zbylých 20 dnů ubrali kvalitě vzduchu v domě jeden bod.
Příjemná teplota v místnostech
Tepelnou pohodu v aktivním domě zabezpečuje systém vytápění s tepelným čerpadlem. Ani v tomto bodě Sunlighthouse nezklamal. V lednu, kdy se průměrná vnější teplota pohybovala na úrovni 0,5 °C, majitelé naměřili v místnostech průměrně 21,3 °C. „Podle mého názoru je tady neuvěřitelně konstantní vnitřní klima. Člověk v domě vůbec nevnímá, že je venku zima. V jiných domech se to dá zpozorovat dřív,“ opisuje Yasmin Dorfstetterová. Dalo by se čekat, že pro obrovské zasklené plochy se interiér bude v létě přehřívat, obyvatelé však byli i v tomto období spokojeni. Průměrná vnější teplota v nejteplejším měsíci roku, tedy v červenci, byla 22,8 °C, zatímco v interiéru 24,4 °C. Vnější teploty však výrazně kolísaly – zatímco jeden den bylo pod 20 °C, další den přesáhla teplota tropickou třicítku. „Byl jsem příjemně překvapený. V den, kdy jsem se vracel ze zasedání v Německu, bylo více než 30 °C, ale dům přece jen vydržel relativně chladný. V noci se také celkem dobře ochlazuje – mohu klidně spát, což je pro mě vlastně nejdůležitější kritérium,“ dodává Ludwig Dorfstetter. Průměrné teploty jsou navíc v letním období mírně zkreslené, protože v první vlně horka rodina zasahovala do automatického systému a ručním větráním neúmyslně zvyšovala teplotu v místnostech. Ve druhé vlně horka už ale rodina automatice důvěřovala a docílila tak příjemnější teploty.
O projektu VELUX Model Home 2020
Společnost VELUX se prostřednictvím výstavby aktivních domů v rámci projektu VELUX Model Home 2020 zapojuje do aktivit spojených s budováním udržitelného bydlení. Zahrnuje výstavbu a následně zkoumání šesti aktivních domů v různých částech Evropy.
Základní principy aktivního domu:
komfort pro obyvatele domu,
kvalitní vnitřní prostředí,
dostatek denního světla,
přirozené větrání,
neutrální budova z hlediska CO2 emisí,
minimální dosah na životní prostředí.
architekt Jury Troy ze studia Hein-Troy Architekten
Při návrhu jsem kladl důraz na dostatek denního světla, kterého jsem docílil především dispozicí domu a použitím množství střešních oken dodávajících v průměru dvojnásobek světla oproti fasádním oknům. Okenní otvory – střešní i fasádní okna – jsou rozmístěny tak, aby umožňovaly cílené výhledy do okolí a, naopak, chránily soukromí tam, kde je to potřeba, a navzdory tomu dostatečně prosvětlily interiér.
PŘIPRAVILA NATÁLIA ŽÁKOVÁ Z PODKLADŮ VELUX
FOTO VELUX
ZDROJ časopis HOME, JAGA MEDIA, s.r.o.