Pasivní dům 4x jinak

Možná že se vám to zdá jako zbytečné opakování, ale přesto – podle směrnice Evropské unie by se po roce 2020 měly stavět jenom domy, jejichž energetická bilance se blíží nule. Pasivní dům sice není dům nulový, nicméně má k jeho hodnotám výrazně nakročeno. A nejen z evropské směrnice je jasné, že cesta ke snižování energetické náročnosti budov je nevyhnutelná. Otázkou není, zda stavět pasivní, potažmo nulové domy, otázka zní – JAK?

Pokud přijmete fakt, že váš dům by měl dosahovat hodnoty pasivního domu (tj. energie na vytápění maximálně 15 kWh na m² vytápěné plochy) za rok, je důležité podívat se na způsob, jakým lze této hodnoty dosáhnout. Hned na úvod je třeba říci, že vlastní konstrukce domu není jediným parametrem, který vás při jeho stavbě zajímá – důležitý je i výběr pozemku a orientace domu na pozemku (vzhledem ke světovým stranám), která umožňuje aktivně pracovat s pasivními solárními zisky stavby. Neopomenutelnou je i dispozice domu, kde lze opět využívat směrové orientace a třeba i minimalizovat vytápění neobytných prostor domu. S tím souvisí i hmota stavby – kompaktní dům s jednolitou obálkou má nižší tepelné ztráty než velmi členitá stavba. Máte-li štěstí na architekta či projektanta, měl by dům navrhnout tak, aby tyto parametry odpovídaly zásadám pasivní výstavby. Zásadní je uvědomit si, že dům pracuje jako systém: „U pasivních domů je velmi důležité používat certifikované skladby konstrukcí, aby odpovídaly požadavkům z hlediska statiky, požární odolnosti, akustiky a tepelné techniky,“ říká Jaroslav Benák, projekční konzultant pro dřevostavby, modulovou a suchou výstavbu u společnosti Fermacell. „Je úkolem projektanta vytvořit optimální návrh konstrukce s ohledem na tepelné mosty (a to včetně všech detailů) a nelze opomíjet ani technologie vytápění či řízeného větrání, jelikož dům je posuzován jako celek – nejedná se pouze o obálku,“ dodává pan Benák. Jiří Foltýn ze společnosti
KM Beta k tomu doplňuje: „Nelze pominout ani kvalitu a parametry výplní vnějších otvorů, vzduchotěsnost stavby, využití rekuperace a její kvalitu a funkčnost a samozřejmě kvalitu provedení stavby.“

Obálka jako základ

Pokud máme jasnou představu o umístění, tvaru a dispozici domu, je důležité vybrat odpovídající stavební materiál – s důrazem na jeho tepelnětechnické parametry. Možností je dnes nepočítaně a s určitým zjednodušením lze říci, že pasivní dům lze postavit z jakéhokoli materiálu – pokud se budete držet určitých zásad. Nakolik je ale taková stavba výhodná, musí investor posoudit sám… Výběr toho správného materiálu mnohdy ovlivní architekt či projektant. I když jak říká architekt Adam Halíř z ateliéru Projektil: „Dům si sám řekne, z čeho má být. Tedy – investoři málokdy přijdou s konkrétním požadavkem na použitý materiál, jedinou výjimkou jsou dřevostavby, kdy klient přichází s jasnou představou bydlet ve dřevě. Ale principiálně je to záležitost konceptu – ten si sám ‚řekne‘, jestli má být zděný, nebo dřevěný.“ Navíc je kromě vlastního konceptu nutné respektovat i místní podmínky: „Třeba jiný materiál bude použit na domku vetknutém do svahu, zatímco dům na rovině žádná podobná omezení nemá,“ dodává Adam Halíř. 

Masivní nebo lehká konstrukce?

Pojďme se ale podívat na konkrétní možnosti, které nám skýtají moderní stavební materiály. Jak naznačil architekt Halíř, stavitelé se dělí v zásadě na dva tábory. Musíme si uvědomit, že přidaná hodnota pasivních domů by neměla být „vyvážena“ tloušťkou zdí. Nejlepší je volit konstrukce nabízející dostatečnou izolační schopnost při co nejmenší tloušťce stěn. Důležitým kritériem je samozřejmě cena a různé negativní vlastnosti, které výrobci dobře znají a snaží se je odstraňovat (třeba hořlavost u dřevěných konstrukcí, difuzní odpor u zděných atd.) Každý z materiálů má svá pro a proti, my jsme se zaměřili na konkrétní výrobky a pokusili se nadefinovat ideální skladbu pro pasivní dům, a to ve dvou kategoriích – high-tech dům maximálních parametrů bez ohledu na cenu a pak „střední třídu“ představující optimální poměr cena/výkon.

Dřevostavby

Dřevo jako materiál pro pasivní stavby těží zejména z téměř intuitivního spojení – pohnutky pro výstavbu pasivního domu u nás až doposud nebyly v první řadě ekonomické (stavba pasivního domu JE dražší než stavba domu běžného či „pouze“ nízkoenergetického), klienti se rozhodovali spíše na základě vnitřního přesvědčení – neškodit, neutrácet, chovat se odpovědně k životnímu prostředí. Dřevo jako stavební materiál má prakticky stejné pozadí – je vnímáno jako prostředek ekologického a šetrného způsobu výstavby. Dnes už ovšem nelze říci, že by bylo výrazně levnější.

Dřevostavba v pasivním standardu nemůže být bez izolace. Proto se používají nejčastěji prefabrikované sendvičové panely s integrovanou tepelnou izolací (různých typů) nebo systémy konstruované přímo na stavbě. Panely je možné připravit pro instalační vedení už přímo ve výrobě, což zjednodušuje následnou montáž – obvykle se pak ještě doplňují přídavnou izolací, vnější fasádní úpravou (obklad, omítka) či instalační rovinou.

Dřevostavby už ztratily přívlastek „levné“ či nestabilní; jejich využití v segmentu pasivní výstavby je mimořádné. (foto: Fermacell)

Sendvičové panely pro výstavbu pasivních dřevostaveb jsou vyrobeny v továrně za ideálních klimatických podmínek. (foto: Drevstav)

Dřevostavba systémem „two by four“ roste přímo na stavbě. (Foto: Drevstav)

Můžete se setkat i se systémem, kdy dřevostavba „vzniká“ přímo na místě (nejčastěji bývá tato technologie označována jako „two by four“ (2 × 4 palce). Konstrukce se skládá ze svislých prvků (dřevěných sloupků či fošen), které jsou doplněny o velkoformátové desky (nejčastěji OSB či sádrovláknité desky). Do takto vytvořeného roštu se vkládá izolace požadovaných parametrů. Systém lze opatřit omítkou, nebo – lépe – odvětrávanou fasádou s dřevěným obkladem.

U dřevostaveb je velmi důležitý výběr izolantu – mělo by se jednat o difuzně otevřenou konstrukci, a proto je vhodné používat izolace s co nejmenším difuzním odporem, které nebudou bránit pronikání vodních par z interiéru do exteriéru.

Jakou může mít pasivní dřevostavba podobu? Doporučenou konstrukci uvádí Jaroslav Benák ze společnosti Fermacell:

a) Standardní pasivní dům

  • interiér
  • 12,5 mm sádrovláknitá deska FERMACELL
  • 60 x 60 mm latě (předsazená stěna) + izolace
  • PE folie
  • 60 x 140 mm dřevěná spodní konstrukce + izolační materiál
  • 12,5 mm sádrovláknitá deska FERMACELL
  • 100 mm kontaktní zateplovací systém
  • exteriér

b) High-tech dům s nejlepšími parametry (fy Fermacell, realizace RD Rýmařov)

  • interiér
  • 12,5 mm sádrovláknitá deska FERMACELL
  • 60 mm montážní předstěna s tepelnou konopnou izolací Steico
  • 15 mm sádrovláknitá deska FERMACELL Vapor
  • 120 mm nosný rám s tepelnou izolací z dřevovlákna Steico
  • 12,5 mm sádrovláknitá deska FERMACELL
  • 167 mm termofasáda s dřevovláknitou deskou Steico Protect
  • exteriér

Masivní stavby

Jak již bylo řečeno, pasivní dům lze postavit téměř z jakéhokoli materiálu: pálených cihel, vápenopískových bloků, betonu či plynosilikátových tvárnic. Jak se uvádí v doporučení Centra pasivního domu: „Jestliže chceme využít dobrých vlastností masivních staveb (akumulace tepla, akustický útlum), měli bychom volit materiály s větší objemovou hmotností i pevností, které zabezpečí v co nejmenší tloušťce statickou únosnost, a zvenčí pak zateplovat materiály s velkou tepelněizolační schopností.“ Někteří výrobci však toto tvrzení ne zcela přijímají a nabízejí vlastní řešení bez nutnosti dodatečného zateplení. Zajímali jsme se o doporučené konstrukce předních českých výrobců stavebních materiálů.

Projekt domu z programu „Porotherm Dům“ pod názvem Titan, který je – podle přání zákazníka – připraven k realizaci v pasivním standardu. (foto: Wienerberger)

Pálená cihla

Výrobci keramických zdicích materiálů opírají své zkušenosti jednak o místní cihlářskou tradici, jednak vyzdvihují přírodní původ materiálu a jednoduchou a přesnou konstrukci – u broušených cihel odpadají nevýhody, které pro tento typ materiálu představovaly spáry vyplněné maltou. Řešení představuje využití moderních výrobků s tenkovrstvou maltou nebo pěnou Dryfix. Inženýr Petr Veleba ze společnosti Wienerberger navrhl pro naše dva modelové domy tuto skladbu:
a) S ohledem na poměr cena/výkon je optimální zvolit zdivo POROTHERM 44 EKO+ v provedení s tepelněizolační omítkou POROTHERM TO. Nabízené řešení vychází z cihel, které mají jednak výborné izolační vlastnosti, ale především mají jednoduše a přitom velmi precizně vyřešeny všechny konstrukční detaily. Právě tyto detaily, které řeší návaznost stěny na další konstrukce (například oken u parapetů a ostění, ale i založení stěn u soklu a napojení krovu), znamenají velkou úsporu nákladů a práce. Vzniklá stěna totiž vytvoří velmi kompaktní tepelný plášť, kterým zbytečně neuniká teplo. Díky tomu už není nutné zvyšovat tepelněizolační požadavky na jednotlivé cihelné bloky. Pasivního energetického standardu tak můžeme docílit i bez potřeby jakéhokoliv dalšího zateplování. To se projeví na velmi příznivé ceně. Ceníková cena cihel POROTHERM 44 EKO+  na 1 m² stěny je 882 Kč bez DPH. Konstrukční detaily potřebné pro dosažení pasivního standardu jsou shrnuty v příručce Navrhujeme nízkoenergetický a pasivní dům, kterou je možno získat z webových stránek výrobce: www.porotherm.cz/navrhujemeDUM
b) Pro příznivce high-tech materiálů je určeno zdivo z prémiové řady cihel označených POROTHERM T Profi. Jedná se o cihelné bloky, které mají dutiny vyplněné minerální vatou. Bloky šířky 36,5 cm obsahují 24 cm minerální izolace, bloky šířky 42,5 cm potom 28 cm minerální izolace. Z hlediska dosažených parametrů i zvládnutí náročné technologie výroby se jedná o špičkový keramický výrobek. Při výrobě a vývoji byl kladen vysoký důraz na životnost a ekologičnost řešení – žádná lepidla, žádné plasty! Spolu s tím se hledělo i na co nejsnazší způsob výstavby. Bloky jsou velmi lehké, díky jejich přesné výrobě a broušení se zdí na tenkovrstvou maltu. Stěnu tvoří pouze blok POROTHERM T Profi a na něj již navazuje jenom omítka. Jak jednoduché! Ceníková cena cihel POROTHERM 42,5 T Profi včetně malty pro tenké spáry je 1 584 Kč/m² bez DPH.

Vápenopísková cihla

Osvědčený materiál pro výstavbu rodinných domů dnes prožívá svoji renesanci. Tvarovky jsou těžké, jejich velká objemová hmotnost zabezpečuje vysokou únosnost, výborné akustické vlastnosti a akumulační schopnost při malé tloušťce stěn. U některých typů tvárnic je nutné využít při stavbě minijeřábku, který manipulaci urychluje (výrobci ale nabízejí k zapůjčení zdarma). Jiří Foltýn ze společnosti KM Beta navrhuje pro pasivní dům tuto konstrukci:
„Zeď vyskládaná z vápenopískových prvků z naší řady Sendwix má, jak název napovídá, sendvičovou konstrukci – s cihlou malé tloušťky (už 175 mm) dokáže zabezpečit dostatečnou statickou únosnost. Výhodou je i vysoká difuzní otevřenost materiálu. Pro pasivní domy doporučujeme využití izolantu o tloušťce od 220 mm – čím větší, tím dražší, ale tím i lepší hodnoty.“ Pro domy a) či b) z našeho modelového příkladu je rozdíl pouze v tloušťce izolantu – výhodou je, že ani při použití 300mm izolace nepřesáhne celková tloušťka oboustranně omítnuté stěny 500 mm. Takto zateplená zeď z vápenopískových cihel přitom dosahuje koeficientu prostupu tepla U = 0,12 W/(m².K). Hodnota U je uváděna bez omítek a při reálné vlhkosti. Výhodou je zmíněná malá tloušťka cihel, díky čemuž stavebník získává důležité čtvereční metry užitného prostoru navíc při stejném půdorysu stavby.

Ani oblíbený pórobeton není v oblasti pasivních domů „zelenáčem“. Obvodová stěna pro pasivní domy v sobě kombinuje vlastnosti tradičních jednoplášťových stěn a vícevrstvých superizolačních sendvičů. Výhodou je i vysoká difuzní otevřenost materiálu. Takto vypadá ideální řešení podle Zuzany Krausové ze společnosti Xella, výrobce pórobetonu Ytong:

Plynosilikát

a) + b) „Nosnou část stěny představuje zdivo z tvárnic Ytong P2-400 tloušťky 300 mm, které je z vnější strany kontaktně obloženo pórobetonovými tepelněizolačními deskami Ytong Multipor. Spojením těchto materiálů pomocí lehké difuzně otevřené malty Ytong Multipor vzniká unikátní souvrství, které vypadá stejně jako homogenní jednovrstvá zděná stěna (a v mnoha směrech tak i funguje). Přitom ale dosahuje součinitele prostupu tepla U = 0,13 W/(m².K) při celkové tloušťce stěny 514 mm. Pro stavby s menšími nároky na energetickou (ne)náročnost se používají konstrukce s obvodovými zdmi z materiálů Ytong Lambda či Ytong Theta.“

Pasivní dům z materiálu Ytong stojí v Plzni. (foto: Ytong)

Vyjmenované materiálové řešení samozřejmě nevyčerpalo všechny možnosti, „z čeho si postavit pasivní dům“. Často se používá systém ztraceného bednění – ať už z tvárnic z polystyrenu (neoporu), nebo ze štěpkocementových tvárnic s izolací. Tyto se vyskládají jako stavebnice (bývají zčásti vyplněny izolantem – polystyrenem či grafitovým polystyrenem) a pak se vylijí betonem. Ten je nositelem statických vlastností konstrukce a vylepšuje akumulační schopnost zdí.

Další možnosti

Obdobně se postupuje i u betonových tvárnic, kdy se beton doplňuje izolantem – s tímto řešením se poměrně často setkáváme u spodní stavby, už méně u vlastní stavby rodinných domů. Svislé konstrukce se po vyskládání coby stavebnice vyplní betonem. V současné době již výrobci zavádějí tvárnice, jež mají veškerou izolaci umístěnou na venkovní straně, a tudíž nedochází k tepelnému oddělení betonové konstrukce.

Jak vybrat

Výběr je tedy opravdu pestrý. Pomáhat vám mohou srovnávací tabulky požadovaných hodnot tepelné prostupnosti a ceny za m² – vždy však narazíte na skutečnost, že musíte srovnávat celou konstrukci, nikoli jen zdicí materiál. Architekt vám může pomoci, ale jak říká Adam Halíř z Projektilu: „Rozhodně to není tak, že bychom klientovi řekli – z tohoto materiálu musíte stavět! Necháváme to na něm, ale každopádně se nezbavujeme odpovědnosti. Hledáme materiál, který dům sám o sobě vyžaduje a který je zároveň pro klienta nejlepší. Musíme počítat s konstrukčními limity a cenovými možnostmi klienta, ale rozhodně nebudeme investorovi něco vnucovat. Není to tak, že bychom něco upřednostňovali,“ uzavírá za architekty Adam Halíř. Takže počítejte, srovnávejte, ale zároveň mluvte s tvůrci a navíc hledejte prováděcí firmu, která má s vybraným materiálem zkušenosti. Protože, jak bylo řečeno v úvodu, i sebelepší stavební materiál může „zazdít“ nekvalitní provedení. Takže i když stavíte pasivní dům, rozhodně nebuďte při jeho stavbě pasivní, právě naopak. Zjištění, že jste za zvýšenou investici získali sice ultramoderní dům, ale z hlediska vzduchotěsnosti „cedník“, může být velmi trpké.

TEXT: Matej Šišolák, s využitím materiálů Centra pasivního domu a výrobců
FOTO: archiv firem a vydavatelství
ZDROJ: časopis HOME Jaga Media, s.r.o.