Proč stavět energeticky úsporný dům?

Pojmy nízkenergetický či energeticky pasivní dům nejsou již neznámé, přesto stojí stavebníci často před poměrně dramatickým rozhodnutím: v jakém domě vlastně mají bydlet – mají dát přednost klasice nebo se rozhodnout pro (u nás zatím ještě stále) méně rozšířené řešení?!

Investice, která se vrátí
Jaké jsou tedy výhody bydlení v energeticky pasivních rodinných či bytových domech ve srovnání s domy stavěnými takzvanými klasickými postupy a konvenčním technickým vybavením? Tato otázka se týká přímo finančních nákladů na výstavbu domu (rozdíly budou i ve srovnání zděného a montovaného dřevěného domu!) a energetického provozu obydlí. Není podstatné, zda upřednostníme zděný, nebo montovaný dřevěný rodinný dům – důležité je stanovení jeho energetické kategorie!

Nejlevnější jsou standardní zděné domy, ale ty jsou obvykle energeticky náročné. Jejich vlastnosti do určité míry vylepší zateplení, avšak polystyrenový plášť nenahradí koncepční a komplexní energeticky úsporný projekt. Relativně nižší vstupní investice na jejich výstavbu se odrazí v částkách za spotřebovanou elektrickou energii a plyn.

Nízkoenergetické domy (NED) s izolací cca 18 cm, s kvalitními okny, řízeným větráním a precizním zhotovením stavby jsou samozřejmě dražší. Rozdíl jejich ceny oproti standardním stavbám se vrátí v podobě úspor v platbách za energii.

Náklady na energeticky pasivní domy (EPD) z vybraných stavebních materiálů, s izolačním trojsklem a speciálními exteriérovými dveřmi, s izolací do 40 cm, s řízeným větráním a nekompromisně důkladným zhotovením stavby budou ve srovnání se standardním domem vyšší i o 20 %; avšak se seriózním stavitelem a dobrým stavebním managementem toto zvýšení nemusí být vůbec pravidlem. Energetické úspory na vytápění dosažené v EPD ve srovnání se standardním domem mohou tvořit až 90 %! Rozdíl v investicích představuje už samotný stavební systém – zkušenosti potvrzují, že montované dřevěné stavby jsou levnější. Vyšší náklady na některé stavební prvky (okna, dveře, speciální konstrukce) a technologie (vzduchotechnika) se investorům vrátí. Pokud si stavebník porovná ceny stavebních materiálů, dobu přípravy stavby a lidské práce, snadněji se rozhodne pro typ stavby a jejího dodavatele.

Cena a dům na míru
Významnou položkou ve stavebním rozpočtu je cena projektu. Cena katalogového projektu je ve srovnání se samotnou stavbou nepodstatná, avšak cena individuálního projektu představuje přibližně 10 % z ceny domu! Připomíná to cenu konfekčního obleku, který vám vcelku padne, pouze rukávy saka jsou trochu krátké, nohavice poněkud těsné a kvalita látky… zkrátka, oblek pro nenáročné. I současné katalogové nízkoenergetické domy jsou většinou pouze konfekcí – i když je látka o poznání lepší, parametry a vzhled jsou stále průměrné.

Dům na míru vám ušije pouze architekt-specialista nebo invenční projektant, přičemž zohlední nejen potřebné technické parametry, ale i vaše potřeby a požadavky. Přitom není podstatné, zda budete žít v takzvaném inteligentním domě nebo v něm budete ovládat světlo, žaluzie a televizor ručně. Důležité je, že v energeticky pasivním domě získáte klimatický komfort za netušené ceny v optimálně řešeném prostoru, jehož vnější design bude prezentovat váš postoj k okolí.

Zahraniční realita
Lídry ve výstavbě energeticky pasivních budov jsou Němci a Rakušané. Za necelých 20 let postavili přibližně 30 000 samostatných pasivních objektů, ale ani bytová sídliště s komplexní sociální infrastrukturou v energeticky pasivním standardu v Německu a Rakousku už nikoho nepřekvapí. Desítky architektonických a projekčních ateliérů ročně připraví stovky projektů pasivních budov. Vlády obou zmiňovaných zemí a komerční banky všemožně podporují developery i individuální stavebníky pasivních budov. V některých spolkových zemích dokonce stavební úřady nepovolí realizaci projektu, který nesplňuje parametry téměř pasivních budov (30 kWh/(m² . a))! Stavební systém se v Německu a Rakousku, ve Švýcarsku a Dánsku, Francii a Itálii, v Anglii a Irsku stal životní filozofií lidí ohleduplných k přírodě – vždyť výroba elektrické energie od počátku souvisí se životním prostředím.

Text:  Mgr. Juraj Bondora
Foto:  iEPD, Isover Scandinavia