5 nejdůležitějších otázek o hrubé stavbě

Co je vlastně hrubá stavba?

Na začátek je dobré udělat si jasno v pojmech. Důležité je přitom vědět, že to, co hrubá stavba obsahuje, není úplně striktně dáno. V zásadě jde o to, že proces výstavby domu se dá rozdělit na dvě logické fáze. Ta první zahrnuje „hrubé“ stavební práce – od výkopů přes základy, nosné stěny, příčky a stropy až po zastřešení, ve druhé fázi následují dokončovací práce, jako je realizace vnitřních rozvodů či povrchové úpravy. Toto rozdělení má význam z několika důvodů – například z hlediska časového plánování výstavby, ke kterému se ještě dostaneme.

Zdroj: HELUZ

Další důvod je organizační. Poměrně častým postupem při stavbě domu je například realizace hrubé stavby na klíč, zbytek zvládne stavebník částečně svépomocí, na část si najme kvalifikované řemeslníky. Vyhne se tak případným komplikacím, které by mohlo způsobit neodborné vyhotovení hrubé stavby, a zároveň může ušetřit díky částečné svépomoci.

Zdroj: istock

Faktem však je, že pod pojem hrubá stavba ne vždy patří stejné prvky či práce. Například zateplení nebo schodiště sem mohou, ale nemusí být zahrnuty – to záleží na konkrétní situaci a realizační firmě. Největší rozdíl je ale mezi zděnými a montovanými domy a vyplývá z rozdílných technologií výstavby.

Například u dřevostaveb se za součást hrubé stavby obvykle nepovažuje spodní stavba, tj. základy včetně horizontálních rozvodů a hydroizolace. Na první pohled to možná zní divně, protože bez základů se hrubá stavba vlastně nedá postavit, ale z pohledu technologie montovaných staveb je v tom zcela jasná logika.

Zdroj: istock

Dřevostavby se montují (obvykle z hotových sendvičových panelů) na už hotovou betonovou základovou desku, kterou zrealizuje jiná firma (tu může zabezpečit stavebník ve vlastní režii nebo dodavatel domu). U montovaných domů bývají také, na rozdíl od zděných, součástí hrubé stavby například vnitřní rozvody a finální povrchové úpravy stěn v interiéru (ty jsou obvykle součástí sendvičových panelů), jakož i fasáda včetně zateplení. Vedle všech zmíněných odlišností však existují prvky, které hrubá stavba obsahuje vždy – patří sem obvodové i vnitřní nosné stěny, příčky, stropy, střešní konstrukce včetně krytiny, a pokud je součástí projektu, tak i komín.

Zdroj: Xella

A proč je dobré o těchto odlišnostech vědět? Pokud chcete realizaci hrubé stavby zadat stavební firmě, měli byste se dohodnout na přesném rozsahu prací. Stejně byste měli postupovat i při porovnávání cen při výběru dodavatele. Optimální je nechat si vyhotovit cenovou nabídku na základě tzv. výkazu výměr (nebo i „slepého rozpočtu“), který obsahuje všechny položky se stanovenými množstvími. Takto získáte od každé firmy rozpočet na stejné práce ve stejném rozsahu, tedy detailní cenové nabídky, které můžete zodpovědně porovnat. Navíc budete mít přehled o tom, kolik za co platíte.

Kolik stojí hrubá stavba?

A tím se dostáváme k další otázce – kolik vás bude hrubá stavba stát. Odpověď na ni zajímá asi každého, kdo plánuje stavět, ale odhad sumy není vůbec jednoduchý. Ovlivňuje ji totiž množství faktorů – od velikosti či složitosti domu přes členitost terénu a způsob založení, počet podlaží a konstrukci střechy až po způsob výstavby (je například podstatné, zda bude hrubá stavba zhotovená na klíč stavební firmou, nebo svépomocně, případně něco mezi tím).

Nějaké cenové odhady vám přece jen nabízíme, berte je však opravdu jen jako orientační. Hrubá stavba kvalitního montovaného dřevodomu s plochou 120 m² stojí kolem 2 milionů korun, což je asi 60 % stejného domu zrealizovaného kompletně na klíč. U zděných domů bývá tento poměr opačný – za hrubou stavbu zaplatíte přibližně 40 až 50 % z celkové ceny domu. Rozdílný poměr nákladů je způsoben hlavně tím, že hrubá stavba zahrnuje u zděných a montovaných domů odlišný rozsah prvků a prací.

Zdroj: HELUZ

Pokud jde o cenu zdicího materiálu, ten tvoří řádově 10 až 15 % z celkové ceny stavby – bez ohledu na to, zda si vyberete cihly, nebo porobeton. V tomto směru však není problém získat přesnou sumu – například společnost Xella nabízí zákazníkům bezplatný servis ve formě podrobného rozpisu materiálů Ytong i s cenami, podobnou službu „kalkulačky“, kde vám firma vypočítá cenu materiálu na hrubou stavbu přesně na váš projekt, poskytuje společnost KM BETA. HELUZ spočítá výkaz výměr a dostanete slevový kód, který si můžete uplatnit v kterýchkoliv stavebninách. No pro představu přinášíme alespoň hrubý odhad: „Není to ale jediná služba, v ceně cihel HELUZ získáte zdarma technické poradenství a konzultace. Tým obchodních a technických poradců je připraven doporučit ideální výrobkovou řadu, dodavatele stavebních materiálů i projektanta v daném regionu. A když materiál investor objedná, pokud chce, pomůžeme mu se založením prvního šáru cihel a poskytneme další technické poradenství a služby.“ hovoří Jiří Weis.

Dobrou správou pro budoucí stavebníky je, že v souvislosti s povinností stavět domy s téměř nulovou spotřebou energie (NZEB) nemusí být cena materiálu obvodového zdiva vyšší. Běžné obvodové zdivo se součinitelem tepla U= 0,21W/m2K je vyhovující i nadále.

Ing. Gabriel Szöllösi ze společnosti Wienerberger

Abychom mohli nabídnout alespoň orientační odpověď na to, kolik vás bude hrubá stavba domu stát, ve spolupráci se společností Wienerberger jsme definovali dům trochu přesněji. Řekněme, že jde o nepodsklepenou zděnou stavbu z cihel s užitkovou plochou cca 180–200 m² ve dvou alternativách: jednopodlažní bungalov a dvoupodlažní dům s obytným podkrovím. Oba typy mají jednovrstvé obvodové stěny splňující normové požadavky na tepelněizolační parametry (např. U = 0,16 W/m².K) a masivní montovaný keramický strop. Pojem hrubá stavba bude zahrnovat i šikmou střechu ze skládané krytiny. Za těchto podmínek se ceny mohou pohybovat v následujících relacích:

*) Obvodové zdi: Porotherm 38 T Profi
**) RD bungalov – valbová střecha; 2-podlažní RD – sedlová střecha.
***) Cena zdícího materiálu včetně pojiva; 
****) Cena materiálu zahrnuje cenu základní krytiny.

Jak se při ní dá ušetřit?

Začněme tím, na čem byste rozhodně šetřit neměli, a to je kvalita konstrukčních materiálů. Ty se totiž na domě nedají vyměnit. Jde přitom o investici ne na celý život, ale na víc generací. „Navíc vyšší cena za kvalitní materiál, ze kterého se dá postavit energeticky úspornější dům, se vám během jeho životnosti několikanásobně vrátí ve formě ušetřených nákladů na vytápění či chlazení,“ upozorňuje Ing. Weis.

I při hrubé stavbě se však ušetřit dá. Respektive spíše zbytečně nepřeplatit. V tomto směru se přitom odborníci shodují, že klíčová je dobrá příprava, jejíž důležitou součástí je kvalitní projekt. „Ušetřit se dá například i tím, že dům bude mít kompaktní tvar bez zbytečných výstupků a samoúčelných výklenků. Jejich realizace je totiž spojená s množstvím detailů, které jsou náročné na materiál a čas. Členitý tvar domu je kromě toho nepříznivý i z hlediska energetických ztrát a potřeby energie na vytápění. Každý nadbytečný roh a kout navíc představuje i tepelný most, který je nutné eliminovat,“ vysvětluje Gabriel Szöllösi.

Dalším důvodem, pro který se v souvislosti s cenou stavby hovoří o potřebě kvalitního projektu, je typický „český sport“ – snaha na projektu ušetřit. A jak upozorňuje Ing. Szöllösi, právě to často vede k dodatečným nákladům během realizace a užívání stavby. I zde se tedy ukazuje, že výsledek šetření na nesprávném místě může být přesně opačný. Pokud se totiž staví pouze na základě projektové dokumentace, která sloužila na vydání stavebního povolení, třeba na stavbě často improvizovat, a to může být příčinou chyb, jejichž náprava znamená dodatečné náklady. Určitě se tedy vyplatí investovat do kvalitní realizační projektové dokumentace, které se bude realizační firma držet, protože pokud se nebudou dělat zbytečné chyby, nebude se plýtvat časem ani stavebním materiálem. U samotného procesu výstavby je nejlepší zaměřit se ne na šetření, ale na „neplýtvání“, to znamená na hlídání si nákladů a dodržování rozpočtu a termínů. Jak upozorňuje Ing. Luděk Pelka z firmy KM Beta, do celkové ceny hrubé stavby vstupuje několik faktorů, nejen cena stavebního materiálu, ale i cena práce realizační firmy. Výběrem vhodné realizační firmy se vyhnete případným stavebním odchylkám. Tím ušetříte peníze za opravy na vaši stavbě. Podle odborníků z firmy Xella může být konkrétním způsobem, jak ušetřit, volba jednoplášťových stěn – náklady na vyzdění jednoplášťové konstrukce jsou ve srovnání se zateplenou stěnou s polystyrenem nižší. Samotná stavba je také rychlejší a přesnější.

Výběr materiálu, který použijete na hrubou stavbu, je třeba opravdu dobře zvážit. Jeho cena by přitom neměla být nejdůležitějším kritériem. Základy ani zdi totiž během celé životnosti domu nevyměníte, dveře, obklady či nábytek ano.

Ing. Július Sič ze společnosti Xella

Jak dlouho trvá?

Tato otázka není o nic jednodušší než otázka ceny a stejně tak ji ovlivňuje množství okolností, jako je velikost a složitost domu, počet podlaží, použité technologie… Rozměňme si to tedy na drobné. Asi tři-čtyři týdny jsou potřebné na zemní práce a základy, z čehož osm dní potřebuje beton na to, aby získal 80 % výsledné pevnosti a mohlo se ve stavbě pokračovat. Samozřejmě v příznivém počasí. 

Tím se dostáváme do fáze vrchní hrubé stavby. Například u dřevostavby trvá montáž kompletní vrchní hrubé stavby asi čtyři až osm týdnů, realizaci celé vrchní stavby na klíč zvládne zkušená firma asi za tři měsíce. Je však  třeba říci, že tomu předchází několikaměsíční příprava, protože než se panely dostanou na staveniště, musí je výrobce  nejdříve zhotovit. Taktéž dokončení ve vlastní režii se může natáhnout na několik měsíců.

Zdroj: Wienerberger

Ani doba potřebná na hrubou stavbu běžného zděného domu není výrazně odlišná. Stěny a strop bungalovu mohou být hotové asi za dva týdny, přibližně stejnou dobu počítejte na zastřešení. Ve finále se tak dostanete na dva až tři měsíce, za které se dá zvládnout hrubá stavba jednoduchého přízemního domu od základů až po střechu. Dokončovací práce trvají obvykle podstatně déle. 

A čím lze hrubou stavbu urychlit, resp. zabezpečit, aby netrvala déle, než je potřebné? I zde je důležitá příprava – promyšleně navržený dům a realizační projekt, v němž jsou vhodně vyřešeny všechny detaily. Podstatná je také dobrá organizace prací. Jak se říká, beton „nepustí“ – na dosažení výsledné pevnosti potřebuje 28 dní, ale i tuto technologickou přestávku lze využít. „Pokud je montážní podepření stropu vhodně uspořádané, mohou se příčky vyzdít v čase potřebném na vyzrání betonu, kdy je strop ještě podepřený,“ uvádí příklad Ing. Szöllösi. No a dobrá organizace, při které na sebe vhodně navazují jednotlivé stavební práce a ty jsou zároveň sladěny s dodávkou materiálu a nasazením pracovních sil a mechanismů, závisí na schopnostech realizační firmy. Stavebních firem je na trhu mnoho, takže vybrat si správné může být obtížný úkol, ale i v tomto směru vám může být nápomocný výrobce stavebního materiálu. „Naše firma působí na trhu dlouhá léta a spolupracujeme s řadou realizačních firem. S výběrem vhodné realizační firmy vám rádi pomohou naši regionální manažéři,“ říká Ing. Luděk Pelka.

Zdroj: Wienerberger

Čas můžete ušetřit i volbou stavebního materiálu. „Například přesné zdicí materiály umožňují zdění na tenkovrstvou maltu nebo zdicí pěnu – tyto technologie šetří materiál i čas,“ říká Gabriel Szöllösi. Zajímavou možnost na urychlení stavby nabízejí i KMB robotické stěny od firmy KM Beta. Klasické ruční zdění trvá řemeslníkovi 8 hodin. Tedy poměrně dost času, viďte? A teď si tento čas porovnejte s časem montáže Robotických stěn, který činí 10 – 15 minut. Výstavba domu Robotickými stěnami je tedy 32x rychlejší. Výstavba se dá zrychlit také použitím jednovrstvé konstrukce, kterou není potřebné dodatečně zateplovat (ať už z cihel nebo z pórobetonu), a volbou kompletního stavebního systému. „Výhodné je stavět z materiálů od výrobce, který nabízí nejen cihly, ale i překlady, stropy či komíny s vyřešenými konstrukčními detaily. Takovýto stavební systém stavbu urychluje a zároveň zlepšuje její výsledné parametry,“ doplňuje Jiří Weis.

Zdroj: Wienerberger

Kdy je ideální začít stavět?

Při plánování termínu výstavby je důležité mít na paměti dvě věci: 

1. Většina mokrých procesů se musí realizovat v čase, kdy ani noční teploty neklesnou pod + 5 °C. Stavební sezóna tedy trvá asi od března do listopadu (záleží i na konkrétní lokalitě), což je devět měsíců.
2. Práce byste měli plánovat tak, aby dříve, než noční teploty klesnou pod zmíněnou hranici, byla ukončena buď kompletní spodní stavba, nebo celá hrubá stavba (zakrytá buď provizorním krovem, nebo včetně střechy).

Konkrétní načasování výstavby samozřejmě vyplývá i z konkrétní situace – z velikosti a náročnosti stavby, počtu podlaží, použitých technologií, z termínu vybavení stavebního povolení či podmínek hypotéky. Vhodných je přitom několik scénářů: 

A: Začnete na jaře a do podzimu dům úplně dokončíte. Podmínkou je dobrá příprava a zkušená stavební firma. V takovém případě může být jednoduchý, přízemní a ne příliš velký zděný rodinný dům kompletně hotový za šest až devět měsíců – od základů až po nastěhování. Tento plán však není vždy reálný.

B: Začnete na jaře a do podzimu dokončíte hrubou stavbu (ideálně včetně střechy), kterou necháte přes zimu „vymrznout“. Během této přestávky stavba proschne, zbaví se technologické vody a dotvaruje se.

C: Začnete na jaře a do podzimu dokončíte hrubou stavbu včetně střechy a výplní stavebních otvorů, tedy oken a dveří. V zimě tak můžete dům temperovat a pokračovat ve stavebních pracích uvnitř (např. v realizaci příček, vnitřních rozvodů či omítek).

D: Na podzim uděláte základy, které budou mít v zimě čas pořádně vyzrát a ustálit se. Na jaře, po skončení mrazů, potom můžete pokračovat s hrubou stavbou. Do podzimu tak můžete mít dům pohodlně pod střechou nebo i úplně dokončený.

I když tradičně bylo zvykem nechat stavbu v zimě „vymrznout“, dnes to mnozí odborníci nepovažují za potřebné. Někteří sice doporučují dopřát hrubé stavbě v zimě čas, aby si „sedla“ a zbavila se přebytečné vody, jiní však upozorňují, že při dnešních technologiích není zimní přestávka nutná. „Stavbu necháváme ‚vymrznout‘ proto, aby se ukončily procesy schnutí a odpařila se voda, která by mohla později kondenzovat na stěnách či mezi izolací a zdivem,“ vysvětluje Ing. Szöllösi z Wienerbergeru. „Dům je tedy dobré nechat vymrznout tehdy, když jsou použity mokré procesy, jako je klasická malta. Ale pokud zdíte z cihel například s technologií PUR pěny, není tzv. vymrznutí potřebné.“ 

Zdění na cementové malty se má realizovat při teplotách nad 5 °C, při mrazech nižších než -5 °C je zakázané. V mírné zimě s teplotami mezi 0 a +5 °C můžete využít při zdění tzv. zimní malty, případně systémovou zdicí pěnu, která neobsahuje vodu.

Připravila: Erika Kuhnová, v spolupráci s firmami KM BETA, Xella, Wienerberger, Heluz

Foto: Xella, Wienerberger, Heluz, istock

Zdroj: Časopis HOME