Téměř všechny cihly z demolice starého domu opět použili a ekologickým přístupem zachovali atmosféru starého viktoriánského domu

Podobný přístup zvolili architekti z anglického studia VATRAA při rekonstrukci a rozšíření přízemí staršího viktoriánského domu v centru Londýna.

„Nejudržitelnějším způsobem, jak do rekonstrukce zapojit princip recyklace, je najít smysluplný účel pro materiály získané na místě demolice. Místo přepravy těchto materiálů na skládku a výroby nových jsme hledali přístup, jak pracovat s tím, co je na místě,“ vysvětlují architekti Anamaria Pircu a Bogdan Rusu z anglického studia VATRAA podstatu své filozofie.

Rekonstrukce a rozšíření mělo být řešeno velmi citlivě, jako pocta starému viktoriánskému domu. Zdroj: Jim Stephenson

Téměř všechny cihly z demolice použili opětovně

V případě rekonstrukce přízemí a rozšíření viktoriánského domu použili až devadesát devět procent cihel z demolice původní boční a zadní stěny na výstavbu nové vnější stěny obepínající přístavbu.

Výsledkem je rozšíření, které nepůsobí nepřirozeně, ani jako „přilepená“ dostavba. Naopak vypadá jako přirozená součást celku, která nese charakter starého viktoriánského domu.

Architekti v rámci přístavby zdůraznili několik prvků původní stavby, například štít přístavby je inspirován linií střechy originálu. Zdroj: Jim Stephenson

Více světla a úložných prostorů

Hlavním přáním investorů byla úprava dispozice tak, aby byla praktičtější, příjemnější a aby vznikly nové úložné prostory. Přáli si prostornější a světlé přízemí domu s propojením se zahradou. To všechno mělo být řešeno velmi citlivě, jako pocta starému viktoriánskému domu.

Architekti v rámci přístavby zdůraznili několik prvků původní stavby, například štít přístavby je inspirován linií střechy originálu. Pocit prostornosti znásobili použitím světlých barev, ale i maximalizováním vnitřní výšky. Přirozené světlo vtáhli do nové části prosklenou střechou. Pod ní stojí jídelní stůl.

Silný vztah k zahradě

Nejjednodušším řešením, jak propojit interiér s exteriérem, je použití mohutných prosklených posuvných dveří. Majitele však znepokojovala nepraktičnost použití těžkého posuvného zařízení jako hlavního přístupu do zahrady.

Architekti našli řešení jinde: navrhli boční dveře, které jsou mnohem jemnější, hlučností i vzhledově a pro každodenní přístup do zahrady i praktičtější. Navzdory tomu zůstaly i posuvné prosklené plochy, ale jen v minimalizované podobě s tím, že je budou majitelé využívat příležitostně.

Namísto těžkého posuvného zařízení slouží ke vstupu do zahrady boční dveře, které jsou praktičtější. Zdroj: Jim Stephenson

Červené cihly a štít s modrý okénkem

Přístavba navazuje na původní dům díky použití podobných archetypů, jaké má stará stavba, a též fasádou ze zachráněné červené cihly. Na štítě je však uložena v nové, vertikální vazbě. Ta, spolu s kulatým okénkem ve štítě, odkazuje na štítový nadstavec – fronton, používaný v klasické architektuře.

Modré okénko je jediným barevným doplňkem nové přístavby. Zdroj: Jim Stephenson

Modré okénko je jediným barevným doplňkem nové přístavby. Avšak stejně zbarvené jsou i prvky z barevného skla v původní budově (například sklo na vchodových dveřích). Vnáší do prostoru energii a spojuje nové se starým.

Bílý interiér oživují textury a vzory

Uvnitř si klienti přáli minimalistický bílý interiér. Aby nevyzníval fádně, architekti přidali různé textury a vzory (šestihranné dlaždice, obdélníkové cihly, komorové trámy).

Pocit prostornosti znásobili použitím světlých barev, ale i maximalizováním vnitřní výšky. Zdroj: Jim Stephenson

Za povšimnutí stojí deska jídelního stolu vyřezaná z jednoho velkého kusu dubu. Je ponechána v co nejpřirozenější podobě, aby vedle ní vyniklo pozadí čistých bílých linií. Všechny designové prvky jsou zároveň plně funkční.

Odkrytá cihlová konstrukce je také nákladově efektivní, protože snižuje potřebu jakýchkoliv dodatečných povrchových úprav.

Text: Sabína Zavarská
Foto: Jim Stephenson