Zapomenutý domek v centru města čekal roky na rekonstrukci. Dnes byste ho nepoznali
Maličká stodvacetiletá stavba stála roky v centru města nepovšimnuta. Používala se jen jako sklad, dokud si jí nevšiml Vladimír Pešek, který se rozhodl investovat do přeměny tohoto charizmatického místečka.
Návrh rekonstrukce realizoval architekt Martin Kožnar, který viděl v domku (podle mnohých určenému jen ke zbourání) potenciál. Navrhl architekturu domku tak, aby reagovala na okolní prostředí a zdůraznila historii místa kontrastem mezi novými prvky a historickou zdí, která prochází pozemkem.
Dostatek světla navzdory dvěma fasádám
I když je domek malý, na víkendové a relaxační účely je sympatickým místem. Je intenzivně propojený se dvorem – okny i terasou. Výhodou je, že dvůr je navzdory umístění v centru města do velké míry intimní a tichý.
Stavba má prakticky jen dvě fasády – severní a východní. Velké prosklené posuvné dveře a okna jsou nutností, aby byl v interiéru dostatek přirozeného světla.
Otevřený strop, dřevěný krov, kamenná zeď
Protože podlahová plocha domku není velká, architekt uvažoval do výšky. Šikovným tahem bylo otevření prostoru až po střechu. Aby se prostor ještě více nadechl, střechu položil o pětasedmdesát centimetrů výše. Celá severní stěna je knihovnou. Uprostřed ní se nachází prosklená nika, určená k posezení nebo i ležení s knihou v ruce či meditování.
Dřevěný krov zvýrazňuje krásu kamenné zdi (ano, je to tatáž opuková zeď, již vidíte i v exteriéru a která prochází celou parcelou), celkovou atmosféru umocňují kovové prvky.
Funkční kuchyňka, dřez jako šperk
Protože prostor je určený spíše k relaxaci, kuchyň je umístěna u vchodu a je jen minimální – je technická, účelová. Zajímavostí v ní je dřez od architekta Michela de Klerka. Všimněte si klenutého cihlového stropu v této části.
Ještě menší místností je koupelna, která zaujme obložením z místního pískovce s nádhernou vnitřní kresbou. Téměř všechny rohy v interiéru jsou oblé, aby působily měkčeji a plynuleji. Spací prostor je nad kuchyňkou.
Lásku k materiálům a řemeslu je vidět na první pohled
„Dřevěné prvky jsme jemně „lízli“ bílou lazurou. Okna jsou modřínová, v naturální barevnosti. Kovové prvky jsou černé nebo pozinkované. Dalším ze zajímavých artefaktů je stará litina tvořící lustr. Důležitým elementem je oheň. Malému domku dominuje velká terasa. Když se otevře posuvné okno, oba prostory se propojí a stanou se jedním. Milujeme materiály a řemeslo. Hlavním architektem je kontext. Aby byla tato touha sdílená, vzniklo „Hide in City“,“ uzavírá komentář k fascinující přeměně Martin Kožnar.
Vamberský domek „Hide in City“
architekt: Martin Kožnar
spolupráce: Jaroslav Schwarz
lokalita: Vamberk, ČR
realizace: 2020
investor: Hide in City, Vladimír Pešek
Sabína Zavarská
Foto: Peter Fabo
Je to povedené, z boudy dobré snad jen na zbourání vzniklo příjemné místečko na relaxaci. Sama bych asi nechtěla police až pod střechou, ale pokud majitelům nevadí lezení po výškách, nemám s tím problém.
Praktickou připomínku mám ke kuchyňce. Pod dřez i varnou desku bych rozhodně dala uzavíratelné skříňky. Při focení bylo všechno „esteticky prázdné“, ale je potřeba myslet i na praktické používání. Jak bude vypadat, až v polici pod designovým dřezem bude třeba Jar nebo smetáček a lopatka? Kouzlo zmizí a viditelný „provozní nepořádek“ uškodí celému interiéru.
Nikdy bych nevěřila, že se z takového kutlochu dá vytvořit útulný byteček.Přeji hodně spokojených chvil, zasloužíte si je.