Nechcete, aby vás rušily zvuky od sousedů? Na řešení myslete už při stavbě domu nebo rekonstrukci bytu

10. 08. 2021
Diskuze (0)
Sdílet

Koho by těšilo neustále slyšet dupot dětí nad hlavou, klavír ze sousedního pokoje či hluk aut z ulice? Chcete si doma užívat ticha a pohody? Dá se to zařídit při stavbě domu, hodně však lze zlepšit i rekonstrukcí bytu.

Doprava na ulici před domem, štěkající pes od sousedů, děti pobíhající po domě, zvuky pračky a myčky… Neustálý hluk. Nepříjemné? Nemůžete spát, soustředit se, vychutnat si v klidu film? Tento problém se dá řešit, a to obvykle dvěma způsoby – promyšleným návrhem stavby a volbou vhodných stavebních materiálů. Samozřejmě ruku v ruce s vhodným materiálem musí jít i správná realizace konstrukcí. Většina z toho pochopitelně patří do rukou profesionálů, požadavek na řešení, které zvýší akustický komfort v interiéru, však musí vyjít z vaší strany.

Přečtěte si také:
Hospodářský dvůr zažil znovuzrození: Po nelogických úpravách konečně dobrá rekonstrukce

Nevěřte, že si zvyknete

Zvuky, které nás obklopují, mají velký vliv na naši psychiku i fyzické zdraví. Záleží samozřejmě na intenzitě zvuku, jak dlouho na člověka působí, i na dalších faktorech. Hluk budete například vnímat úplně jinak, když půjde o vaši bujarou oslavu, a jinak, když budete muset uprostřed noci poslouchat rámus z večírku od sousedů. Právě naše domácnost by měla být místem, kde si můžeme odpočinout, a to i od hluku. Neměly by nás v ní tedy nepříjemně rušit zvuky zvenčí ani z vedlejších místností. Názor, že na hluk, např. z rušné ulice, se dá zvyknout, je přitom nesprávný – dlouhodobé vystavení nadměrnému hluku může být příčinou různých zdravotních problémů, od podrážděnosti a neschopnosti soustředit se, přes nekvalitní spánek, bolesti hlavy, až po problémy se srdcem a poruchami imunity. Pokud se v noci budíte s pocitem, že vás něco ruší, jste podráždění, nesoustředění, unavení a často vás bolí hlava, možná se problém s nadměrným hlukem týká i vás.

Není hluk jako hluk

Pro akustický komfort v místnosti je důležité snížení hluku, který do ní proniká zvenčí. Problémem jsou tedy zvuky, které procházejí konstrukcemi. A protože jde především o zvuky, které se šíří dvěma odlišnými způsoby, důležité jsou dva akustické parametry konstrukcí. Prvním je tzv. vzduchová neprůzvučnost, to znamená schopnost konstrukce ztlumit hluk, který se šíří vzduchem (například hlasy či křik). Označuje se jako Rw a udává se v decibelech. Čím vyšší je hodnota Rw, tím méně zvuku projde na druhou stranu konstrukce. Budete tedy méně slyšet například hlasitou hudbu z dětského pokoje, děti zase nebudou slyšet váš rozhovor či myčku z kuchyně. Norma pro obytné prostory určuje pro stěny mezi místnostmi jednoho bytu Rw ≥ 42 dB, mezi sousedními byty by měla byt Rw alespoň 53 dB. Tato hodnota odpovídá běžnému rozhovoru.
Druhým důležitým parametrem je kročejová neprůzvučnost, která má označené Lnw. Hovoří o schopnosti stavebních prvků nebo částí staveb tlumit hluk, který způsobují nárazy na konstrukci a dále se šíří v konstrukci samotné (např. kroky, pád předmětů, ale i vrtání či zatloukání).

Pro dosažení akustického komfortu je důležitá vzduchová a kročejová neprůzvučnost konstrukcí, tedy jejich schopnost omezit hluk, který se šíří vzduchem (hlasy či hudba), i ten, který vzniká nárazy na konstrukci a šíří se jejím materiálem (např. kroky).

Co se dá udělat při stavbě domu

Základem je kvalitní a promyšlené projektování stavby. Nepromyšlené návrhy mohou obsahovat například tzv. akustické mosty, které výrazně snižují zvukovou neprůzvučnost stavby. Typickým příkladem akustického mostu jsou elektrické zásuvky, které jsou proti sobě na obou stranách stěny. Vzniká mezi nimi tunel – akustický most, kterým se přenášejí zvuky mezi místnostmi.

Přečtěte si také:
Novostavba dvoupodlažního rodinného domu: Jednoduchá kompoziční hra s velkým efektem

Pro akustický komfort je zásadní též volba vhodných materiálů a konstrukcí se správnými zvukověizolačními parametry. Vzduchová neprůzvučnost stěny se například zlepšuje s její vyšší plošnou hmotností. Jako dobrý nápad by se tedy mohlo jevit postavit hluku do cesty masivní zeď. To by však znamenalo více stavebního materiálu a s tím spojené nevýhody, jako jsou vyšší cena či méně obytného prostoru na stejně zastavěné ploše. Navíc přenosu kročejového zvuku jednoduché masivní konstrukce nebrání, spíše naopak. Samozřejmě že řešení existuje. Dnes už jsou běžně dostupné moderní stavební materiály a prvky s výbornými akustickými vlastnostmi, které zajistí zvukovou izolaci při běžných rozměrech a standardní náročnosti vyhotovení. Pokud tedy máte vyšší požadavky na akustický komfort v interiéru, stačí, když na to upozorníte svého architekta nebo projektanta.

Zakládání izolace

Zdroj: Rigips

Ruch z ulice

Protože obvodové zdivo rodinných domů bývá dostatečně masivní, díky čemuž dosahuje i slušné hodnoty vzduchové neprůzvučnosti, slabým místem v ochraně proti hluku pronikajícímu do interiéru zvenčí jsou okna. Jejich běžná vzduchová neprůzvučnost je asi 35 dB, zatímco Rw běžné obvodové stěny je více než 50 dB. Výměnou standardních oken za prvky s Rw kolem 40 dB tak dokážete výrazně zlepšit akustický komfort v interiéru.

Při výběru oken si však musíte uvědomit, že zvuk se chová jinak než například teplo. Jednoduše je to jiný fyzikální jev. Systém, který dobře izoluje tepelně, tedy nemusí automaticky znamenat i dobrou zvukovou izolaci. Nezapomínejme také, že zvukověizolační vlastnosti závisí nejen na skle, ale také na rámech a těsněních, především však na kvalitě montáže. Mezi akustickými vlastnostmi dvojskla a trojskla není až tak zásadní rozdíl, jak se často lidé domnívají. Nejčastěji je to tak kvů tomu, že trojsklo má větší hmotnost, a tím pádem se dá očekávat vyšší zvuková neprůzvučnost. Ve skutečnosti jsou však hodnoty neprůzvučnosti dvojskel a trojskel (u bežných skladeb) podobné.

Lepších zvukověizolačních vlastností skla se dosahuje několika způsoby. Akustika je však složitá věda a věci nefungují tak přímočaře, jak by se mohlo zdát. Platí sice, že od tlustšího skla se více zvuku odrazí a méně jím projde, u izolačního skla (tedy známého dvojskla či dnes už spíše trojskla) se však přidává i vliv rezonance, protože při některých frekvencích přenáší vibrace plyn, kterým je izolační sklo vyplněno. To je možné zlepšit například použitím nestejně tlustých skel. Lepším řešením jsou však laminovaná skla se speciální akustickou fólií vlepenou mezi skleněnými tabulemi. Díky vrstvenému sklu ve skladbě mohou izolační skla navíc sloužit jako bezpečnostní.

Další možností, jak se chránit před hlukem, jsou předokenní rolety. Samozřejmě ty fungují jen tehdy, když jsou stažené, jsou tedy vhodné především do ložnic. V noci však mohou snížit hluk v místnosti až o šestnáct decibelů, což vnímáme jako pokles hlučnosti o polovinu. Navíc okna chrání i před prudkým deštěm, kroupami, větrem či ultrafialovým zářením a fungují též jako výrazný tepelněizolační prvek.

Zvuky od sousedů

Nemusí přitom jít jen o hluk ze sousedního bytu. Rušit vás mohou i zvuky pračky či televize ze sousední místnosti nebo dupot z dětského pokoje v podkroví. Při stavbě rodinného domu byste proto měli pamatovat na zvukověizolační vlastnosti hlavně u stropů a příček, které oddělují denní a noční zónu. U příček je možností více – výrobci například nabízejí akustické cihly. Musíme však myslet na to, že akusticky dělicí stěna bude plnit svou funkci jen tehdy, bude-li kvalitně zhotovena nejen ona, ale i detaily jejího napojení na sousední konstrukce. Vliv na vlastnosti akustických cihel má i oslabení různými vedeními, proto je ideální je jim co nejvíce vyhnout.

Zvýšení zvukové neprůzvučnosti běžné příčky o pět až deset decibelů znamená pocitové snížení hluku v místnosti až o polovinu.

Výborné možnosti nabízejí v tomto směru i sádrokartonové konstrukce, ze kterých mohou být nejen příčky, ale i předsazené stěny či podhledy. Toto řešení je výhodné pro malou tloušťku a nízkou hmotnost. Na akustické konstrukce se zvýšenou neprůzvučností jsou určeny systémy s modrým – akustickým – sádrokartonem a výplní, například z měkké minerální vlny, která izoluje tepelně i zvukově.

Podlahy se vždy skládají z několika vrstev s různou funkcí. Z hlediska akustiky je přitom klíčové oddělit vrchní vrstvy od podkladové nosné konstrukce (stropu) a též od okolních stěn izolačním materiálem, který přeruší šíření kročejového hluku v konstrukcích. „Také pod nášlapnou, tedy vrchní vrstvou podlahy by měla být kročejová izolace. Je to speciální typ izolace proti hluku, který vzniká například při chůzi nebo posouvání židle. Tím se omezí přenos zvuku nejen do místnosti pod podlahou, ale i do sousedních pokojů,“ upozorňuje Richard Klička z oddělení stavebnin Hornbach.

Přečtěte si také:
Domu chybělo světlo a prostor, vše vyřešila cihlová přístavba

Možnosti při rekonstrukci

V bytech mohou být problémem hlavně tenké stěny se špatnými akustickými vlastnostmi a též nedostatečně izolované stropy, respektive podlahy. Tu je důležité uvědomit si, že zvuk se může šířit nejen vzduchem, ale i samotnými konstrukcemi. Tyto kompaktní materiály mohou být dokonce lepším zvukovým vodičem než vzduch. V případě izolace jen jedné části se tedy většinou nedají očekávat závratné výsledky. Zvuk se totiž může přenášet i z izolované části do sousední, která izolovaná není. Chcete-li se zbavit rušivého hluku, počítejte proto s komplexní rekonstrukcí. „Úplné odhlučnění by bylo velmi nákladné, ale když provedete izolaci místnosti či bytu správně, můžete počítat se snížením hluku asi o sedmdesát procent,“ tvrdí Richard Klička.

V bytě se dá dosáhnout snížení hluku až o desítky decibelů hlavně pomocí předsazených sádrokartonových stěn, podhledů a zlepšením vlastností podlahy. Tato řešení nezasahují do nosného systému, takže na ně není nutné stavební povolení. Vhodné sádrokartonové konstrukce navíc nejen pomáhají zvýšit akustický komfort, ale dokáží vylepšit bydlení i esteticky či tepelně. Ke zvýšení akustické neprůzvučnosti příček se nejčastěji používají sádrokartonové předstěny, tedy konstrukce opláštěné sádrokartonovými deskami předsazené asi pět až deset centimetrů před stěnou, které jsou vyplněné minerální vlnou. „Důležité je počítat s tím, že se místnost výrazně zmenší,“ upozorňuje odborník z Hornbachu. „Částečně však může utlumit hluk i nábytek přistavený ke stěnám,“ dodává. „V případě stropu jsou jednou z možností akustické desky, které se připevní speciálním lepidlem. Alternativou je též sádrokartonová konstrukce, kterou se vytvoří pěticentimetrová až deseticentimetrová mezera. K vyplnění se může použít kromě minerální vlny i akustická pěna,“ radí Richard Klička.

Podlahu lze odhlučnit poměrně pracnou rekonstrukcí, při níž se doplní chybějící izolační vrstva. Předpokladem je však dostatečná výška prostoru a možnost úpravy dveřních otvorů. „Řešením může být i položení celoplošného koberce na původní podlahu. Tímto způsobem se dá dosáhnout jisté míry odhlučnění bez jakýchkoliv stavebních úprav,“ doplňuje Klička. I když je odhlučnění třeba realizovat opravdu kvalitně, dá se to i svépomocí, čímž si můžete náklady na ně výrazně snížit. Určitě byste však neměli šetřit na materiálu. Známé kartonové obaly na vajíčka jsou sice prakticky zadarmo, od hluku vám však moc nepomohou – dokáží zlepšit jen akustiku samotné místnosti, proto po nich sahají například kapely ve svých zkušebnách.

HELUZ akustická cihla v domě

Zdroj: Heluz

Akustické cihly HELUZ AKU KOMPAKT 21 broušená jsou určeny na příčky mezi místnostmi nebo byty. Při tloušťce jen jednadvacet centimetrů dosahuje tato stěna zvukověizolačních parametrů klasické „třicítky“, což znamená výraznou úsporu místa. Díky zajímavé konstrukci – dvě keramické tvarovky spojené minerální vlnou – se příčka z těchto cihel chová jako dvojitá konstrukce. Vedle výborné zvukové izolace (vzduchová neprůzvučnost Rw = 57 dB) tak zároveň redukuje i přenos konstrukčního hluku. Výrazně lepší jsou i tepelněizolační vlastnosti stěny.

Domy z akustickým cihel

Zdroj: KM BETA

Vápenopískové zdivo SENDWIX se svými akustickými parametry bourá požadavky technické normy. Nové znění české technické normy stanovuje požadavek mezi všemi obytnými místnostmi téhož bytu Rw ≥ 40 dB. Tuto hodnotu vysoce převyšují vápenopískové tvárnice od KM BETA. Společnost KM BETA s ohledem na akustický útlum poskytuje i další řešení v podobě zdicího systému SENDWIX spolu se stropními systémy Miako a Hurdis. Díky této kombinaci získáte nejen lepší neprůzvučnost, ale současně vám zaručí vyšší tepelný komfort.

Přečtěte si také:
Přestavba starého hornického domu: Návrat k tradici přizpůsobený moderním potřebám

Zvukověizolační vlastnosti okna závisí jak na skle, tak i na rámech, těsnění a na kvalitě montáže. Okno přirozeně účinně izoluje, jen když je zavřené. Akustická konstrukce Schüco AWS 90 AC.SI však řeší i problém s hlukem při otevřeném okně nebo dveřích.

Detail okna

Zdroj: Schüco

Ve sklopené poloze se vnější vzduch přivádí do interiéru větracími kazetami zabudovanými v horním vnějším rámu. Tím se zvuk rozptýlí a hluk se výrazně ztlumí.

Akustické cihly Porotherm AKU mají vyšší objemovou hmotnost a speciální tvar, díky čemuž spojují v sobě několik výhod: výborné zvukověizolační vlastnosti zabezpečují ochranu proti hluku ze sousedních místností, vysoká tepelněakumulační schopnost zajišťuje tepelnou stabilitu prostoru, třetí předností je vysoká únosnost zdiva.

Cihla Porotherm 25 AKU MK

Zdroj: Wienerberger

Cihly AKU zabezpečí oproti standardním cihlám útlum vyšší o pět až sedm decibelů, což znamená snížení hluku o padesát až pětasedmdesát procent. Pro dosažení co nejlepších akustických parametrů je třeba doplnit je i adekvátním výběrem ostatních materiálů (malta, omítka) tak, aby se dosáhlo vyšší plošné hmotnosti stěny, a tím i vyšší hodnoty její vzduchové neprůzvučnosti.

Rigips habito sadrodosky

Zdroj: Rigips

Na vyřešení problémů s hlukem můžete použít kromě modrého akustického sádrokartonu i sádrokartonové desky Rigips Habito. Vedle výborných akustických vlastností jsou i extrémně pevné, takže na ně můžete zavěsit téměř cokoliv. V porovnání s pórobetonovou příčkou dosahuje akustická příčka Habito při téže tloušťce dvojnásobné hodnoty vzduchové neprůzvučnosti. Vnitřek akustických příček se doporučuje vyplnit skelnou minerální vlnou ISOVER, která má velmi dobrou schopnost pohlcovat zvuk. Materiál má též výborné tepelněizolační parametry, je nehořlavý a ekologicky i hygienicky neškodný.

Při rekonstrukci je šikovným řešením pro zlepšení vzduchové neprůzvučnosti akustická předstěna Rigips, která u jednoho opláštění dosahuje tloušťky 53 mm a u dvojitého opláštění stěny jen 65 mm. Při použití Modré akustické desky Rigips s ní můžete zvýšit vzduchovou neprůzvučnost až o pětadvacet decibelů.

Montování sadrokartonu

Zdroj: Rigips

Na akustickou izolaci stropu lze použít podobně jako u stěn předsazenou sádrokartonovou konstrukci, kterou se vytvoří pěticentimetrová až deseticentimetrová mezera. K jejímu vyplnění se dá využít kromě minerální vlny i akustická pěna.

Montování sadrokartonu

Zdroj: Hornbach

Ve skladbě podlahy by měla být vrstva, která izoluje tepelně i zvukově. Výborně fungují minerální vlna nebo takzvaný elastifikovaný polystyren.

Skladba podlahy

Zdroj: Hornbach

Přímo pod nášlapnou vrstvou plovoucí podlahy by neměla chybět akustická podložka. Aby zajistila dostatečné odhlučnění, měla by mít tloušťku minimálně 2 mm. Důležité je též myslet na oddělení podlahy od svislých stěn.

Připravila: Erika Kuhnová, odborná spolupráce Heluz, Hornbach a Rigips

Foto: Heluz, Hornbach, Rigips, Wienerberger, Schüco, KM Beta

Zdroj: Časopis HOME

Kategorie: Stavební materiály
Tagy: akustické izolace akustické zdivo broušené cihly cihly rekonstrukce stavba domu stavební postupy stavební systémy
Sdílejte článek

Diskuze