Šetřete i topením

29. 01. 2012
Diskuze (0)
Sdílet

Snižovat náklady na vytápění můžete mnoha způsoby. Ideální by bylo dokonale zateplit dům, využít pasivní solární zisky, vybrat ta správná technologická zařízení, využít alternativní energetické zdroje a stát se téměř nezávislým na drahé energii z […]

Snižovat náklady na vytápění můžete mnoha způsoby. Ideální by bylo dokonale zateplit dům, využít pasivní solární zisky, vybrat ta správná technologická zařízení, využít alternativní energetické zdroje a stát se téměř nezávislým na drahé energii z veřejných sítí. To je sen, který je díky moderním stavebním materiálům a technologickým zařízením sice reálný, ale ne každý si ho může dovolit. Nezoufejte však – i malé krůčky vedou k úsporám, a když se vydáte správným směrem, můžete se k vysněnému cíli alespoň přiblížit.

 

Držte teplo doma

Náklady na vytápění tvoří 40 až 60 % z celkových nákladů domácnosti (v případě objektů v energetické třídě C, což jsou momentálně standardní domy). Výrazně se dají snížit zásadním vylepšením tepelněizolačních vlastností obalových konstrukcí domu. Také energeticky úsporný dům ale potřebuje tepelný zdroj. Objekt s malými tepelnými ztrátami vám však umožní vybírat z množství moderních a šetrných zdrojů, které jsou vhodné především do nízkoenergetických a pasivních domů. Jsou to objekty s tak nízkými tepelnými ztrátami, že je můžete vytápět například jen ohřevem vzduchu v systému vzduchotechniky s rekuperací. Jejich tepelné ztráty se pohybují od 0,9 do 2,0 kW, a to i při nejnižších teplotách venkovního vzduchu. V pasivním domě jsou obvyklé roční náklady na energie nižší než měsíční náklady v „běžné“ stavbě.

V nízkoenergetickém nebo pasivním domě se vyplatí uvažovat i o elektrickém velkoplošném vytápění. Jeho výhodou je dobrá regulovatelnost a díky tomu i úspory energie. DEVI™ systém to umožňuje pomocí bezdrátového systému DEVILINK™, který sleduje prostorovou i podlahovou teplotu, a tak zabezpečuje tepelnou pohodu. Kromě hlavního termokabelového vytápění můžete zvolit i systém tenkých vytápěcích rohoží, které jsou vhodné především do koupelen. foto: Devi

Kotel, ale jaký?

Na výběr kotle mají vliv už zmiňované tepelnětechnické vlastnosti objektu, ale i dostupné palivo, způsob, jakým bude teplo po domě rozvedeno, jak bude zabezpečen ohřev vody pro domácnost a odvod spalin, ale i prostor, který můžete na kotel a technologii s ním související obětovat.

Správně nastavený výkon kotle znamená úsporu paliva i šetření technologických zařízení. Kotel nastavený na menší výkon, než jaký je potřeba, má na svědomí vyšší spotřebu paliva. Předimenzovaný kotel je investičně dražší, a navíc se často vypíná a zapíná, v důsledku čehož se rychleji opotřebuje vytápěcí spotřebič. Plynulé vytápění během celé vytápěcí sezony vám nabízí například kondenzační kotel s modulovaným rozsahem výkonu.

     



Stacionární kondenzační kotel ecoCOMPACT s vestavěným vrstveným zásobníkem teplé vody (100 l, 150 l) využívá jako palivo zemní plyn nebo propan. Odvod spalin lze řešit přes stěnu, střechu, případně šachtou nebo světlíkem. Díky nadčasovému designu a malým nárokům na prostor ho můžete umístit téměř kamkoli v domě.  foto: Vaillant

Plyn
Žijete-li v blízkosti veřejného rozvodu plynu, odpověď na otázku, jaký kotel si pořídit, se nabízí sama. Plyn je sice neobnovitelný zdroj energie, ale moderní zařízení ho umějí zpracovat opravdu velmi efektivně s ohledem na životní prostředí i vaše peněženky (1 kWh je dvojnásobně až osminásobně levnější než 1 kWh elektrické energie). Navíc to jsou technologie v plné míře automatizované, s vyspělými regulačními systémy a minimálními nároky na prostor. Odpadá tedy hledání místa na kotelnu, sklad paliva a pomyslná kontrolka, která vám celý den bliká před očima, abyste nezapomněli přiložit. Všechno funguje samo, téměř jako u ústředního vytápění. Plynové kotle můžeme podle provozní teploty teplonosné látky rozdělit na klasické (nízkoteplotní) a kondenzační. Klasické kotle jsou vhodné pro vytápěcí systémy pracující s vyšším teplotním spádem (vysokoteplotní vytápěcí systémy). Jejich hlavním představitelem je vytápění radiátory. Voda, která do nich proudí, musí být ohřátá na teplotu asi 90 °C a zpět se vrací vychlazená přibližně na 70 °C (případně 80/60 °C).
Modernějším typem kotle, vhodným především pro nízkoteplotní vytápěcí systémy (podlahové a stěnové vytápění – teplotní spád 50/30 °C), které jsou dnes tak oblíbené, je kotel kondenzační. Při vytápění s nízkým teplotním spádem může mít vysokou účinnost. Jeho hlavní výhodou je větší efektivita, a tím i šetrnost k životnímu prostředí. V kondenzačních kotlích je využita energie z přímého spalování plynu a následně i tepelná energie zkondenzovaných spalin, které také odevzdávají teplo vytápěcí vodě. Kondenzační kotle spotřebují o 10 až 15 % méně energie než moderní klasické a až o 33 % méně energie než zastaralé plynové kotle. Tím, že spaliny zkondenzují, se do ovzduší dostává už jen zbytkové množství emisí, což přispívá k ochraně životního prostředí.



Zařízení LWZ 304/404 SOL je určeno pro byty a rodinné domy. Skrývá v sobě tepelné čerpadlo vzduch/voda, rekuperační jednotku a elektrokotel na pokrytí výkonu například během velkých mrazů. Zařízení lze napojit na systém nuceného větrání, teplovodní vytápěcí systém, systémy vodního chlazení a jeho součástí je i příprava teplé vody pro domácnost. foto: Stiebel-Eltron

Dřevo
Dřevo jako palivo je v poslední době stále oblíbenější. Je to obnovitelná surovina, takže můžeme hovořit i o ekologickém palivu. Pro jeho správné vyžití však musí být dobře prosušené a efektivně spalované. Štípaným dřevem můžete přiložit buď do dřevozplyňovacího kotle, nebo do klasického kotle na dřevo. Výhodou dřevozplyňovacích kotlů je menší množství vznikajícího popela a z toho plynoucí menší nároky na čištění a údržbu, ale též menší množství oxidu uhličitého vypouštěného do ovzduší. Tou hlavní předností je však vyšší účinnost (až do 94 %). Existují kotle konstruované tak, aby v nich bylo možné spalovat i více druhů paliva – například kombinace uhlí/dřevo, dřevo/dřevěné pelety, dřevěné brikety, dřevní štěpka, zemní plyn nebo vytápěcí olej. Ti, co štípaným dřevem topí, ví, že je to palivo sice levnější než plyn, ale potřebuje prostor ke skladování, prosušení, a navíc si ho na každou zimu musíte přichystat a potom přikládat. U dřevozplyňovacích kotlů je to sice jen dvakrát za den, ale bez toho to nejde. Pokud toužíte po automatizaci, máte skladové prostory na palivo a chtěli byste topit dřevem, zamyslete se nad moderními druhy paliva z biomasy. V rodinných domech jsou to především dřevěné pelety, ve větších kotelnách štěpka nebo brikety. Kotle určené ke spalování tohoto paliva jsou plně automatizované, a i když je počáteční investice o něco větší, vzhledem k cenám paliva a účinnosti kotlů se v krátké době vrátí. Nezanedbatelný je i ekologický aspekt topení slisovaným dřevním odpadem.  

Programovatelný regulátor calorMATIC 470 s komunikačním rozhraním eBus má nový koncept obsluhy pomocí dvou tlačítek a jednoho otočného knoflíku, což zjednodušuje ovládání. Obsahuje funkci party režim a prázdninový režim a lze ho kombinovat se všemi vytápěcími zařízeními Vaillant vybavenými elektronikou eBus.  foto: Vaillant

Nebojte se slunce

V kvalitní stavbě je velkým pomocníkem při vytápění i slunce, a to nejen tehdy, když vám zasvítí do pokoje. Nízkoteplotní energie slunce uskladněná ve vzduchu, ve vodě nebo v zemi se dá na potřebnou teplotní úroveň dostat pomocí tepelných čerpadel. Samozřejmě že pro chod tepelného čerpadla je nepostradatelná elektrická energie, ale určitě ne v takovém množství jako při přímém elektrickém vytápění. V současnosti jsou nejoblíbenější tepelná čerpadla vzduch/voda, a to hlavně proto, že k získávání nízkoteplotní energie ze vzduchu nepotřebujete finančně nákladná zařízení. Takové tepelné čerpadlo umí pracovat až do teploty -15 °C. Při nižších teplotách však už klesá jeho výkon, a proto ohřev zabezpečují elektrické spirály, které jsou v zařízení zabudované. Pro případ výpadku elektrické energie se doporučuje mít v záloze i jiný tepelný zdroj, například kachlová kamna. Ta produkují zdraví prospěšné sálavé teplo a jako bonus vytvářejí velmi příjemnou atmosféru. Slunce je velkým pomocníkem i při ohřevu vody pro domácnost. Sluneční kolektory napojené na bivalentní akumulační zásobník dokáží zabezpečit až 70 % energie potřebné k ohřevu vody.

Další možností, jak můžete ušetřit, je zbytečně novostavbu nepřetápět. S udržováním nastavené teploty vám pomůže regulátor připojený ke kotli. Moderní kotle mají zabudovanou ekvitermní regulaci, která sama zhodnotí venkovní a vnitřní teplotu a podle zjištěného stavu upraví teplotu vytápěcí vody. Kotel je tak schopen pracovat v kondenzačním režimu i během zimního období.

Living design® je standardní termostatická hlavice, která spolehlivě nahrazuje všechny staré termostaty v domácnosti.  foto: Danfoss

Ventily a hlavice

Dalším krokem k úsporám, který nemusí být drahý, je hydraulické regulování vytápěcí soustavy. Kromě toho, že je to povinnost ze zákona, přinese vám regulování soustavy i úspory nákladů a odstranění problémů s nerovnoměrným vytápěním částí domu nebo bytu. Soustava, která je hydraulicky regulovaná, je vhodná k regulaci termostatickými ventily a hlavicemi na radiátorech. Termostatická hlavice udržuje vámi nastavenou teplotu v místnosti i při měnících se podmínkách (zasvítí slunce, je zapnutý elektrický spotřebič, který produkuje teplo, v místnosti se sejde více lidí a podobně). Můžete si ale zvolit i sofistikovanější typ termostatické hlavice. V době vaší nepřítomnosti přece není nutné topit naplno, teplota v noci též nemusí být tak vysoká jako přes den. Možnost nastavení ideální teploty v čase vám poskytnou elektronické termostatické hlavice. S nimi si můžete nastavit i časový interval, během kterého chcete, aby hlavice udržovala zvolenou teplotu. Takže podvečer se teplota začne snižovat, přes noc si můžete navolit ideálních 17 °C, ale vzbouzet se už budete do místnosti vytopené na 22 °C. Taktéž si můžete termostat nastavit i na období vaší nepřítomnosti. Pomocí elektronické termostatické hlavice můžete ušetřit 13 % využívané energie, a vyměníte-li i staré manuální ventily, vaše úspory narostou na 26 %. Existují i možnosti centrálního ovládání radiátorových termostatických hlavic pomocí bezdrátového systému, který kontroluje teplotu pokoje a podlahového topení z jednoho centrálního bodu, přičemž si vytápění můžete řídit v každé místnosti samostatně. Doplněním hydraulického vytápění jsou oběhová čerpadla s elektronickou regulací průtoku, které snižují náklady na elektrickou energii.

Teplo z okolí

Dnes už nikoli neznámým způsobem, jak získat teplo je využití oblíbeného tepelného čerpadla. Funkčnost tepelného čerpadla lze nejjednodušeji vysvětlit na principu chladničky – i čerpadlo odebírá potřebnou energii ze zdroje (voda, vzduch, půda) a předává ji tam, kde je potřeba – dovnitř budovy. Topným médiem může být opět voda nebo stále populárnější vzduch. Donedávna těmto technologiím kralovaly zařízení využívající stálou teplotu vodních zdrojů (pod hladinou) nebo hlubinných vrtů, právě díky neměnné teplotě těchto zdrojů. Dnes se ale díky rozvoji této technologie v domácím použití mnohem častěji setkáváme se vzduchovým čerpadlem.
Odpůrci technologie argumentují vysokými pořizovacími náklady (daly se eliminovat dotacemi) a nutností využívat elektrickou energii důležitou pro vlastní chod zařízení. Nicméně jak pomalu se snižující výše vstupních nákladů, tak i speciálními tarify, které nabízejí energetické společnosti, může být tepelné čerpadlo zajímavou alternativou. 

Instalací tepelného čerpadla systému vzduch-voda od NIBE můžete díky vysoce efektivní funkci až do venkovní teploty –25°C snížit spotřebu energie pro vytápění, ohřev teplé vody a ohřev bazénu ve srovnání s běžnými topnými systémy až o 65%. Tepelné čerpadlo NIBE typu vzduch-voda je vhodné v případě, kdy není možné na pozemku vrtat hlubinný vrt nebo budovat zemní kolektory. Žádné z tepelných čerpadel vzduch-voda, která jsou na trhu dostupná, nedokáže pokrýt nároky na vytápění po celý rok, přesto přináší tento typ tepelného čerpadla značné úspory. FOTO: NIBE

V domě s kvalitním obvodovým pláštěm se už vyplatí topit i elektřinou. Podlahové vytápění pomocí termokabelů nebo elektrických rohoží není investičně náročné, provozní náklady jsou v případě nízkoenergetických domů akceptovatelné a náklady na údržbu jsou téměř nulové. Velmi důležitá je regulovatelnost systému. Jednotlivé okruhy lze nastavit podle potřeb místností, které se vytápějí, a tepelný komfort se dá regulovat i bezdrátovým systémem. Dnešní novostavby mají velmi dobré tepelněizolační vlastnosti a velkoplošné sálavé systémy – ať už podlahové, stěnové, nebo stropní – dokážou i při nízkém instalovaném příkonu vyhřát místnost na požadovanou teplotu.

TEXT: Nora Škripcová
FOTO: Danfoss, Devi, Fenix group, Stiebel-Eltron, Vaillant – Protherm    
Odpovědný redaktor: Matej Šišolák
ZDROJ: časopis HOME, JAGA MEDIA, s.r.o.

Kategorie: Vytápění
Tagy: Elektrické topení Podlahové teplovodní topení Podlahové topení Podlahové topení svépomocí Regulace podlahového topení topeni Ústřední topení vilín vytapeni
Sdílejte článek

Diskuze