Škola barev I: Úvod o duze, bílé a šedé

01. 10. 2010

Čím dokonalejší achytřejší techniku běžně využíváme, tím silnější emoce vnás vyvolá kontakt sněčím tak obyčejným, jako je příroda. Nefunguje na klíček, tlačítko ani na joystick, apřece je ve své jednoduchosti krásná. Zklidňuje mysl, osvěžuje tělo aharmonizuje duši.

Člověk je barevný a v každé buňce jeho těla je možno spatřit barevnost ve všech odstínech duhy. Proto nás vždy fascinuje, když se duha objeví na obloze.

„Bílá není jenom barva sněhu, ale může mít i své teplé odstíny.“

Cit pro barvy má i nevidomý člověk. V místnosti vymalované chladnou tmavě modrou barvou teplota jeho těla klesne. Naopak v místnosti vymalované zářivě oranžovou jeho teplota stoupne. Podobnou zkušenost mám osobně s barvoslepým klientem. Aniž bych mu říkala, na kterou barvu se dívá, dokázal popsat pocity, které z té či oné konkrétní barvy vnímá. Přesně odpovídaly charakteristice barvy. Bylo to pro mě jako kouzlo a nechtěla jsem ani uvěřit, že barvy jsou samostatnými energiemi. Později jsem se dozvěděla, že za své práce o účincích světla a barev získal už v roce 1903 Nobelovu cenu za medicínu profesor Nils Finsen. Prokázal, že barevná chvění procházející lidským tělem v něm mohou vyvolat velmi výrazné reakce a mají vliv na celkový zdravotní stav organismu. Možná právě proto feng šuej doporučuje při smutku a celkové skleslosti až depresi „sprchu“ v duhovém světle.

„Šedá nemusí být jen barvou do moderního interiéru.“

Duha vzniká rozkladem slunečního světla na dešťových kapkách; světelná duha se při průchodu skleněným hranolem zase mění v bílé světlo. Při míchání základních barev duhy (červené, modré a žluté) to ale takto nefunguje. Jejich mícháním ve stejném poměru nevznikne zpět bílá barva, nýbrž naprosto neutrální šedá barva. V dnešní lekci se na tyto dvě barvy podíváme podrobněji, protože právě ony nás v zimních měsících v přírodě nejvíce obklopují.

Bílá
Cvičené oko dokáže rozpoznat celou řadu odstínů i v tak jemné barvě. Například Eskymáci bezpečně rozeznávají několik odstínů barvy sněhu a mají pro ně své názvy. My dokážeme rozlišit a pojmenovat tyto odstíny: sněhově bílou, šedobílou, modrobílou, vápennou, mléčnou či krémovou, barvu mušle, režnou, barvu vaječné skořápky, slonové kosti a přírodní vlny.

Bílá barva nejlépe odráží světlo – až 80 procent, opticky zvětšuje prostor, dodává lehkost, vzdušnost a čistotu. Dá se dobře kombinovat se širokou škálou dalších barev a jejich odstínů a v podstatě se v některém ze svých odstínů objevuje v každém interiéru – jako výmalba na stropě. Pokud použijeme odstíny bílé na strop, podlahu i všechny stěny, docílíme, že místnost bude působit velmi otevřeným dojmem. Pro pocit stability je dobré udělat podlahu sytější, třeba v odstínu světle šedě lazurovaného dřeva.

Jako doplňkové barvy jsou pak krásné čisté odstíny žluté, červené nebo modré. Při kombinacích bílá v bílé se jako doplňkové používají přirozené pastelové odstíny, které se nacházejí v přírodě, třeba šedorůžová, meruňková, vanilková, holubičí modrošedá nebo nugátově hnědá. V takovém interiéru hrají velkou roli živé květiny se svými mnoha odstíny zelené. V městském prostoru pak takový interiér přináší harmonii venkovského sídla, kdy se vápnem vybílené interiéry propojovaly se zelení zahrady. Kontrastní kombinace kuchyně ve sněhově bílé s černou nemusí působit jen studeně a moderně. Při kombinaci s pískovou barvou stěn, barvou světlého přírodního dřeva na podlaze a doplňky v zašlém zlatu ji můžeme navázat na romanticky působící jídelnu.

Obecně se odstíny bílé dají použít jako základní barvy do všech obytných místností. Já sama její teplou variantu ráda používám do dětských pokojů velmi malých dětí, protože tlumí dráždivost a veškeré doplňky dětských pokojů v rozmanitých barvách na jejím podkladě působí harmonicky. Dítě roste rychle, a protože vybavení jeho pokoje se může snadno přizpůsobovat, lze tak procházet i různými barevnými obdobími v jeho vývoji.


Základní bílá s dekory v chrpové nebo indigové modré je klasickou barevností pro jídelnu ve venkovském sídle.	Bílá v detailu květinového zátiší je inspirací i pro interiér v pastelových odstínech odkoukaných v přírodě.	Velmi světlá modrobílá je decentně chladivým podkladem pro teplou žlutou v odstínech kukuřice a barvy slunce. V doplňkovém kontrastu se k této barevné kombinaci vztahuje tmavě fialková až švestková barva. V městském prostoru barevnosti dávají živost rozmanité zelené odstíny pokojových rostlin. Pro zarámování celé kompozice se výborně hodí barva dřeva pro nábytek a podlahu v příjemné teplé srnčí hnědé.

Šedá

V současných moderních interiérech se šedá používá opravdu hodně. V zásadě je inspirace v šedém neutrálním odstínu surového betonu, který byl in v době funkcionalismu a dnes se v moderní architektuře opět vrací. Podle toho, kolik které základní barvy převažuje a jakou má šeď valérovou (tónovou) hodnotu, rozeznáváme například žlutošedou, mechovou šeď, modrošedou, kouřovou, šedobéžovou, holubičí, stříbřitě šedou, ledově šedou, antracitovou či šeď kamene.

Tmavě šedá barva odráží jen 12 procent světla oproti její světlé variantě, která odráží 58 procent. Opticky je pasivní, vyrovnaná a neutrální. Obecně se doporučuje pouze na doplňky nebo nábytek, který má působit absolutně neutrálně. Její obliba současnými architekty je však veliká a bohužel často ke škodě klientů, protože její základní emocionální vlastnost – pasivita – působí velmi rychle depresivně. Použijeme-li šedou na velkých plochách, je důležité, aby to byly velmi světlé odstíny. Hodí se k ní chladně se lesknoucí kovy, jako stříbro, chrom a hliník, nebo lesklá čerň mramoru. V kombinaci se sněhově bílou až vápenně bílou je neutrálním podkladem pro doplňování výraznými až hi-tech barvami, které prostor nádherně oživí a přitom působí čistě a elegantně.

Krásným příkladem může být koupelna s podlahou a stěnami ve světle modrošedém mramoru, se stropem a sanitární keramikou ve sněhově bílé, s chromovými zařizovacími předměty a doplněná koupelnovým textilem ve sluneční žluté s tmavě růžovou nebo azurově modré s lagunově zelenou. Šedá v tmavém odstínu, například antracitovém, je v malém měřítku nádhernou doplňkovou barvou k medově žluté a červenohnědé, to vše doplněné ve větších plochách režnou bílou. Dodává těmto měkkým a teplým odstínům potřebné kontury, a tím i klasickou eleganci.


Zde je tmavá šedá použitá u velkého vestavěného nábytku tak, aby působil neutrálně. Stejný koberec už svojí strukturou působí živěji a růžová a zlatá medová kompozice obývacího pokoje tak získala výjimečnost.	Interiér pouze ve světlých šedých odstínech působí díky zařízení jednoznačně klasicky. Jako by se z rokokových zapudrovaných pastelových barev ztratila barevnost a zůstaly jen prašné šedě.	Neutrální šedá ve stejném poměru se sněhově bílou doplněná v menším množství azurovou až ledovou modrou už nevyzařuje pasivitu. Své kouzlo bude mít ve velkých prosluněných interiérech. Sluneční žlutá vdechne exotiku Středomoří a drobné doplňky v té správné růžové živost.