Jednoduše červená

Reklama

Ložnice a červená? Ti, kteří již něco slyšeli o psychologii barev nebo o feng-šuej, zřejmě právě udiveně kroutí hlavami. A proč ne? První ze všech pouček přece zní: barvu si vyberte podle svých vlastních pocitů. Nikdo z dobrých rádců totiž nebude bydlet ve vašem bytě. K energickému člověku prostě patří energická barva, takže klidně: ložnice, a červená!


Manželé dokončili dům asi před patnácti lety. Patnáct let je pro nábytek dost na to, aby zestárnul – ani ne tak fyzicky, jako spíše morálně. Celý dům pomalu, ale jistě vyšel z módy. A protože před patnácti lety rozhodně nebyli při zařizování dnešní možnosti, dům zaostával i za dnešními představami obyvatelů o jeho používání. A tak se majitelé, kteří rádi kráčejí s dobou, rozhodli pro změnu. Postupně, místnost po místnosti prochází celý dům omlazovací kúrou. Jelikož se manželům líbily interiéry, které navrhla Jasna, oslovili ji a ona si vzala na paškál jejich ložnici.

Příliš velká postel, nebo příliš malý pokoj?
Původně byla ložnice laděná do trocha melancholické modré. Barva však časem připadala domácí paní příliš smutná a studená. Barva-nebarva, větším problémem byla kruhová postel – do tak malého prostoru se vůbec nehodila. Nedala se pořádně ani obejít, takže o dostatku místa na to, aby vynikl její originální tvar, nelze ani hovořit. Kromě toho mít ve spánku hlavu těsně pod oknem, k němuž se navíc nedá pohodlně dostat, aby ho člověk otevřel… Východisko bylo zcela jasné – jednodušší, než měnit rozměry pokoje, bude změnit jeho zařízení.
Jasná červená je jasná změna
Žena, která s úsměvem a přehledem zvládá celodenní práci s malými dětmi a k tomu všechny ostatní domácí povinnosti, rozhodně netrpí nedostatkem energie. A adekvátně své povaze si vybrala i barvu – jasně červenou. Barvu plnou energie a optimismu, barvu, která nepřipouští kompromisy. Dalším požadavkem bylo, aby byl pokoj moderní a jednoduchý, ne však až tak strohý, aby působil chladně. „Vestavěnou skříň jsme dali udělat jen nedávno, takže by měla v pokoji zůstat,“ dodává domácí paní na závěr. Tím byly podmínky pro Jasninu práci jasně stanoveny.
A co na to Jasna? „Přiznám se, měla jsem z této volby trochu obavy. Ale barva musí vyhovovat především tomu, kdo tu bude bydlet, takže bylo rozhodnuto: Ložnice bude červená. Někdo by mohl namítat (hlavně následovníci feng-šuej), že červená se do ložnice nehodí, je příliš agresivní a teplá. Já si však myslím, že když se do věci pustíte ze správného konce, i červená ložnice může být krásná, elegantní a zároveň příjemná.“
Správný konec byl uprostřed
A z kterého konce se tedy Jasna pustila do navrhování červené ložnice? Začala od postele, tedy přímo od prostředku. U jedné stěny nevelké ložnice byla vestavěná skříň, ve druhé okno a ve třetí dveře – moc možností na výběr tedy nebylo. Jasna umístila postel čelem k jediné volné stěně a právě na tuto stěnu soustředila svou pozornost. Navrhla zde červené niky, které jako by vytvořily výrazné čelo postele a staly se tak spolu s lůžkem dominantou prostoru. Netradiční police dodaly prostoru originalitu a dynamiku, zároveň však mají i praktické využití – slouží jako odkládací prostor nebo noční stolek a je v nich zabudované osvětlení. Vypínač je šikovně umístěný blízko u hlavy, takže intimní osvětlení lze navodit velmi pohodlně. „Aby červená nebyla tak dominantní, trochu jsem ji ztlumila šedivou – opakuje se na stěně, na přikrývce na posteli i na povlacích. Původně jsem chtěla šedou tapetou oblepit i dvě křídla posuvných dveří, nakonec však skříň zůstala taková, jaká byla – čistě bílá. V tak malém prostoru by to už bylo příliš mnoho oživení. Modrý koberec nahradila přesně v barevném duchu čisté bílo-šedo-červené kombinace bílá plovoucí podlaha.“
Niky se na původní stěnu domu dobudovaly ze sádrokartonu. Jasna je navrhla tak, aby přesně kopírovaly čelo postele, takže nábytek a barevná stěna jako by vytvořily jeden celek.
Nejprve bylo potřebné všechno přesně rozměřit a přenést tak Jasnin návrh na stěnu. Potom přišla na řadu nosná konstrukce sádrokartonových polic, která se připevnila na stěnu, na ni se přišroubovaly sádrokartonové desky. Do nich ještě bylo zapotřebí nainstalovat osvětlení a konečně se mohly zatmelit spáry mezi sádrokartonovými deskami.
Když byla konstrukce hotová, na řadu přišli malíři. Povrch stěn je třeba nejdříve očistit a napenetrovat. Na penetraci nelze zapomínat hlavě u sádrokartonu, což je mimořádně savý materiál. Celý pokoj vymalovali na bílo – stěny tak vytvořily barevně jednotný a harmonický celek s dveřmi vestavěné skříně i s podlahou. Na takovémto jednolitém pozadí lépe vynikne červená dominanta.
S malováním šedo-červené stěny bylo trochu více práce. Aby geometrické tvary vypadaly hezky, je třeba si dát záležet na detailech a vyhotovení. Bílý základ pokoje završila bílá plovoucí podlaha.
Nakonec zůstaly už jen drobnosti – donést postel, namontovat vypínače, zavěsit závěsy a obrazy a navléci nové povlaky na peřiny.
Bílému pokoji dominuje postel s barevnými povlaky a neobyčejným čelem. Kontrují jí jen pruhované závěsy na oknech a obrazy na stěně u dveří. Všechny prvky přitom spojuje geometričnost a barvy – šedo-červené variace na bílém podkladu.
Barevně sladěné doplňky a milé drobnosti v nikách účinně zjemňují geometrickou strohost konstrukce. Jasna tím dosáhla přesně toho, co ve své ložnici chtěla paní domu – moderní tvary, avšak ne chladné a neosobní prostředí.
NÁVRH A REALIZACE: Jasna Opavská
FOTO: Dominik Vlaheko
Odpovědná redaktorka: Erika Kuhnová
Zdroj: HOME
Reklama
Reklama

Komentovat