Jednopokojový byt pro pětičlennou rodinu? Přesvědčíme vás, že se to dá
Malé byty, které mají sloužit rodinám, potřebují precizní využití každého milimetru. V aktuální situaci návrhy takovýchto interiérů ztěžuje i fakt, že mnozí trávíme celé dny doma, kde zároveň pracujeme, učíme se, vaříme, odpočíváme. Tolik funkcí dostat do jednoho malého prostoru je přímo nemyslitelné. Anebo?
Architekti ze studia „l’atelier, Nomadic Architecture Studio“ za poslední tři roky pracovali na designu více než čtyřiceti malých apartmá v Paříži. Na základě zkušeností dokáží řešit téměř neřešitelná zadání. Jedním z nich je tento byt, v němž připadá na jednu osobu jen deset metrů čtverečních.
Jednopokojový byt a pět lidí
Starý byt na jihu Paříže si majitel koupil teprve nedávno a hledal architekty, kteří by jednopokojový byt přeměnili v domov pro pětičlennou rodinu (pár a tři děti ve věku 18, 15 a 7 let). O společnosti l’atelier se dozvěděl z internetu a doufal, že vzhledem ke zkušenostem v optimalizaci malých prostorů bude schopna čelit i této výzvě.
Světlo a vysoký strop
Diagnostika bytu ukázala, že celkový půdorys je téměř čtvercový – což bylo jeho výhodou. Další výhodou bylo, že každý prostor má dostatek přirozeného světla. Třetím pozitivem, bez něhož by tuto proměnu nebylo možné realizovat, byl strop ve výšce tří metrů. To znamenalo příležitost ke členění bytu i do výšky. Jediným omezením se nakonec ukázala nosná stěna, která vede po celé šířce bytu. Naštěstí měla tři otvory, které umožnily „průtok“ mezi oběma stranami dispozice.
Výklenky na spaní
Největší část po rekonstrukci tvoří obývací prostor, který autoři vedli napříč bytem. Tak se jim podařilo využít ranní i večerní světlo. V rámci této zóny vytvořili otevřené podprostory, kuchyň a jídelnu na jedné straně a obývací pokoj na straně druhé. Vchod do bytu se stal součástí denní zóny, je na křižovatce obou podprostorů.
Bylo nutné vyřešit problém dětských pokojů a hygienického zázemí. V pokoji pro chlapce vytvořili dva výklenky na spaní, každý je vysoký jeden metr. Jeden se nachází nad koupelnou a druhý pod ložnicí starší dcery. Její ložnice je přístupná po schodišti v obývacím pokoji.
Proměnlivý v čase
Protože dvě starší děti se pravděpodobně brzy osamostatní, museli architekti počítat i s tím, aby se byt uměl přizpůsobit změněným podmínkám. Řešení spočívalo v zahrnutí několika pohyblivých příček. Když dvě nejstarší děti odejdou, ložnice rodičů se odstraní a vznikne větší obývací pokoj. Nakonec, když z domu odejde i nejmladší chlapec, dvě zbylé ložnice se spojí a vznikne velká ložnice rodičů.
Hlavní materiál: borovicové dřevo z Polska
Interiér dostal zajímavý charakter bytovým zařízením ze světlého borovicového dřeva z Polska, s výrazným jednotným vzorem. Aby byt působil prostorněji, architekti použili tento materiál i na všechny dveře a okna. Světlého borovicového dřeva si všimnete též na podlaze, optimalizuje přirozené světlo.
Byt Michelet
architektonický ateliér: l’atelier, Nomadic Architecture Studio
lokalita: Vanves, Paříž, Francie
plocha: 50 m²
realizace: 2020
Sabína Zavarská
Foto: Tim Van de Velde
Samozřejmě,že je možné do jednopokojového bytů dát pět lidí pokud ten byt má 50m,což je u nás v ČR velikost bytu často dvoupokojového . A v těch běžné bydlí rodina s dětmi. Pokud by někdo řekl ,že nacpal pětičlennou rodinu do typický českého jednopokojového bytu ( malá kuchyň a jeden pokoj 25 m, tak samozřejmě řeknu wow….
50 m² je běžná plocha českého 3+1. Takže zase žádná inspirace pro jednopokojový byt.
Tak to je gól!!Propagovat byt 1 plus 1 pro pětičlenou rodinu-V 21.století??Vzpomínám si na kecy nějakého pana presidenta,že za totáče chudáci lid žili v králíkárnách 2 nebo 3 plus 1..asi by se měl teď probudit a okomentovat tuto dobu…jo,a v ubytovnách bydleli brigádníci po 2 v garsonce,po 89tém tam začaly bydlet právě ty 5členné rodiny..to je pokrok,jen co je pravda!!!Smutná součastnost kapitalismu..nevím,ale nějak se nám ten systém zadrhává..
Co je to za ubohé fotky? vůbec nic tam není vidět, natož kde spí 5 lidí.
Ty fotky jsou naprosto nicnerikajici
Taky vidím,že na fotkách nic nevidím.. Nemohl by redaktor jaksi trochu dohlédnout?