Půda jako životní prostor

Reklama

Ten, kdo zná Ostravu jenom z doslechu, asi těžko pochopí, že si právě tady chce někdo pořizovat byt s vyhlídkou na město, charakteristické panoramatem těžních věží a továrních komínů. Ale ten, kdo tady na pár let nebo i na celý život z různých důvodů zakotvil, také ví, že Ostrava má i své světlé stránky a že komíny a těžní věže na pozadí nedalekých Beskyd mohou mít něco do sebe.

Právě o tom se přesvědčil architekt Ivo Miler, když někdy v polovině 80. let hledal pohodlné bydlení v Ostravě. Protože chtěl bydlet rychle, byl ochotný spokojit se i s bytem III. nebo IV. kategorie. Dostal hned několik nabídek, mezi nimiž byl i někdejší domovnický byt s nepříliš vábnou vyhlídkou do dvora – v nejvyšším patře bývalého hotelu Belveder v centru ostravské čtvrti Mariánské Hory. Ani na okamžik nezaváhal a byt vzal, přestože příliš neodpovídal jeho původním představám. To, co ho lákalo nejvíc, byl přilehlý půdní prostor s věží, který šikovnému architektovi poskytoval neobyčejnou tvůrčí inspiraci. Postupem času se mu povedlo přičlenit jej k bytu a ze všeho dohromady vybudovat krásné a pohodlné rodinné bydlení.

Z 1+1 mezonetový byt
Původní dvoupokojový byt v posledním patře Ivo Miler přebudoval na dvě prostorné ložnice plné světla – jednu pro rodiče a druhou pro děti. Kromě ložnice se dá příjemně relaxovat i ve vaně – stačí jen pár kroků a ocitnete se v koupelně vyvedené v bílé, žluté a černé barvě. A také v sauně. Zkrátka dokonalá relaxační zóna pro celou rodinu. Vnitřní schodiště vás potom vyvede vzhůru do velkorysého prostoru: obývací pokoj propojený s kuchyní a zimní zahradou plně přiznává původní složitou konstrukci trámoví a těží z její osobité krásy. Strmé schůdky mezi trámy ve vás budí dojem, že stoupáte do kostelní zvonice. Místo toho se dostanete na střešní terasu plnou zeleně, která zejména v létě dává svérázně řešenému bytu další rozměr.

Dispozice bez hranic
Ivo Miler si k bydlení nevybral půdní byt náhodou. Jak přiznává, je to především prostor, který ho zajímá: „Půda má jinou hmotu, než mívají jiné prostory, jinou výšku i jinou atmosféru, takže pro architekta je to zajímavá výzva,“ vysvětluje a dodává: „Kromě toho sehrávají nemalou roli i finanční možnosti, protože z hlediska investic je rekonstrukce půdního prostoru rozhodně tou levnější variantou než stavba nového domu.“ Vysoké podkroví, které umocňuje celkový dojem velkého, vzdušného prostoru, nepředstavuje z hlediska energetické náročnosti problém. Architekt v tomto případě mohl využít ideální polohy půdního bytu, obráceného jak na severovýchod, tak na jihozápad. Optimální osvětlení bytu zajišťují vhodně umístěná a osazená střešní okna. Střešní okna jsou vybavena zastiňovacími doplňky, v tomto případě žaluziemi, které umožňují regulovat intenzitu dopadajícího světla. Dostatečný přísun čerstvého vzduchu je zajištěn ventilačními klapkami, kterými jsou střešní okna vybavena. Příjemnou atmosféru obývacího prostoru, volně navazujícího na otevřenou kuchyň, ještě umocňuje krbové vytápění napojené na původní komínové těleso. Této odpočinkové části bytu dominuje věžička, která zevnitř dodává rozměrnému pokoji zcela originální romantický ráz. Majitel půdního bytu kladně hodnotí také fakt, že při rekonstrukci půdy je mnohem jednodušší připojení na stávající odpadní a vodovodní systém, který už v domě funguje, což rovněž značně snižuje investice do stavby.

Interiér hýří barvami
Kromě zajímavě řešeného prostoru překvapí návštěvníka tohoto bytu především nekonvenčně kombinované barvy interiéru, jež vynikají i díky dobrým světelným podmínkám – jak ve dne, tak za umělého osvětlení. Tady se projevila tvůrčí odvaha architekta, který v tomto směru rád experimentuje. Odvážně zvolil převažující kombinaci oranžové a tyrkysové. Barevné ladění i jednotlivé interiérové prvky obývacího pokoje působivě dotvářejí citlivě volená výtvarná díla, zejména barevné litografie a olej, drobné keramické doplňky s dekorem slavonické maříže a samozřejmě také pokojové rostliny. Bydlení na půdě však shodně vnímají jako příjemné, atraktivní prostředí, které vyzařuje určitý druh energie. Architekt Ivo Miler k tomu dodává: „Myslím, že by se obecně dalo půdních prostorů mnohem více využívat. Problémem ale často bývají majetkové vztahy. V každém případě však vidím půdní rekonstrukci jako levnější způsob k tomu, jak získat dobré bydlení ve městě, i když chápu, že každému se půda líbit nemusí. Je to spíš otázka osobního vkusu a požadavků na bydlení.“ Návrh půdního bytu měl Ivo Miler na papíře téměř šest let. S rekonstrukcí však začínal od dolní částí bytu a teprve později se pustil do přestavby půdy, která s různými přestávkami trvala tři roky. Z někdejší půdní prádelny se zrodila kuchyň, po dalších třech letech vznikl pod půdním krovem rozměrný obývací pokoj s krbem, galerií a střešní terasou. Rekonstrukce půdy stála necelých 800 000 korun, celkem jde asi o 80 m2 a přibližně stejně velký je i prostor dolní části mezonetového bytu. Nový půdní byt budoval v podstatě svépomocí.

Projekt: Ing. Ivo Miler
Dům: Secesní, bývalý hotel z r. 1912, v r. 1932 přebudován na bytové jednotky.
Stěny: Cihlové zdivo, půdní prostor sádrokarton s parozábranou a 16cm izolací.
Stropy: Chodby a kuchyně – železobetonová deska, pokoje – trámy s deskovým záklopem a zásypem, podbitím s rabicem a omítkou, snížené podhledy SDK.
Podlahy: Kombinace dlažby, laminátové plovoucí podlahy a koberce. V místech půdy podlaha zvednutá nad úroveň vazných trámů – pomocí hranolů a OSB desek.
Krov: Původní z r. 1912, jedná se o modřínové trámy, které byly opatřené vápenným nátěrem, povrch trámů byl obroušen a opatřen protipožárním nátěrem.
Okna: Dřevěná EUROOKNA, posuvné balkónové dveře, střešní okna VELUX
Dveře: Vstupní atypické požární, vnitřní atypické dýhované hladké s voštinovou konstrukcí.
Vytápění: Plynový kombinovaný kotel DAKON DUA, rozvody v mědi, radiátory JAGA, pod dlažbami el. odporové vytápění.
Kuchyň: KORYNA, elektrospotřebiče ELECTROLUX, myčka AEG.
Koupelna: JIKA a WAGNERPLAST, baterie HANSA

TEXT: Bohdana Rywiková, Blanka Stehlíková
FOTO: Jaroslav Hejzlar

Reklama
Reklama

Komentovat