S nedostatkem prostoru se vypořádali po svém. Byt nafoukli o skleníkovou část

Život v bytě se třemi dětmi různého věku i pohlaví nemusí být nejjednodušší. Hlavně pokud je v něm potřebné vytvořit i zkušebnu pro domácího pána Jozefa – profesionálního hudebníka. Právě zkušebna byla důvod, pro který se rodina s tehdy jen jednoletým synem rozhodla před 13 lety přestěhovat do většího bytu v širším centru hlavního města.

Přízemní byt s již tehdy opravdu velkorysým obývacím pokojem a rozlehlou terasou ve dvoře, díky nimž je spíš domem než bytem, majitelku Katku, která se věnuje architektuře, rychle nadchl. Její manžel však o koupi nebyl úplně přesvědčený a dával novému bydlení maximálně pět let. Po koupi bytu se tehdy udělala jen základní rekonstrukce, měnilo se topení a elektřina. O sedm let později stála tehdy už pětičlenná rodina se dvěma chlapci a děvčátkem znovu před rozhodnutím, co dál. Dětem zůstával jen jeden pokoj, manželka se po mateřské dovolené znovu vracela do práce a bylo potřebné myslet na prarodiče, kteří už nejsou nejmladší a budou potřebovat pomoc. Byt se tak dostal do nabídky realitních kanceláří a manželé začali uvažovat i o koupi či stavbě domečku v některé vesnici v okolí, případně v některé z okrajových častí města.

Do rozhodování tehdy zasáhl i starší syn a také rodiče si uvědomovali, že by ztratili samostatnost a pěší dostupnost všeho podstatného, kterou jim přináší daná lokalita. Případné změny a hlavně její finanční náročnosti se majitelé lekli a nakonec se rozhodli svůj byt zrekonstruovat.

Velkorysá denní část propojuje obývací pokoj s kuchyní a jídelní částí, které jsou mírně vyvýšené. Aby se prostor využil co nejfunkčněji, nábytek si nechali majitelé vyrobit na míru. Do převážně bílého interiéru vnášejí barevnost doplňky a život rodiny. FOTO DANO VESELSKÝ

V domácnosti byste marně hledali televizor. Když se před několika lety rozbil, z opravy se už nevrátil a rodině nechybí.

V části s přípravou na krb hoří každý večer svíčky, jejichž měkkým světlem se prostor ještě více zútulní. V blízké budoucnosti je nahradí skutečný krb. Otočná židle představuje příjemné místo například na relax s dobrou knížkou. FOTO DANO VESELSKÝ

Praktický pracovní koutek se nachází v denní části bytu a je podobně jako většina nábytku v tomto prostoru vyrobený na míru. Všechny nezbytnosti jsou ukryty přímo ve stolové části. Posuvné dveře nalevo od něj prostor odlehčují. FOTO DANO VESELSKÝ

Lokalita v hlavní roli

Tichá lokalita a poloha jsou opravdu velkou devízou bytu. Slepá ulice není zatížena velkým provozem a člověk podle majitelů ani nemá pocit, že je ve městě (a už vůbec ne v centru toho hlavního), ale spíše na vesnici. Není zvykem, aby sem zabloudili cizí lidé, domácí se znají a občas se zastaví na kus řeči. V letních měsících dokonce majitelka nemá strach nechat během chvil strávených doma pootevřené vchodové dveře.

Jídelní sezení ve skleníkové části s výhledem na terasu je skutečným srdcem domova. Denní část je od dětského pokoje oddělená skleněnou příčkou, což ještě více umocňuje prosvětlení prostoru a rodinu propojuje. FOTO DANO VESELSKÝ

Hravá písmenka v kuchyni jsou sympatickým prvkem. Jejich výběr není náhodný – znázorňují jména jednotlivých členů rodiny. Odsazené G vychází z anglického guest a představuje hosty, kteří domácí navštěvují. FOTO DANO VESELSKÝ

Sedačku doplněnou pestrými polštáři využívá rodina hlavně večer. Za ní se nachází zkušebna. Zajímavým prvkem je masivní zrcadlo s výrazným dekorativním rámem. FOTO DANO VESELSKÝ

Skleněná krabička

Obytná plocha bytu se v denní části i v dětském pokoji zvětšila na úkor rozlehlé terasy, která však zůstala nadále velkorysá – má asi 20 m². Jelikož se jednalo o výraznou stavební úpravu, majitelé museli zápasit s vyřizováním stavebního povolení, což netrvalo krátce a na měsíc se museli z bytu i vystěhovat. Byt se však nerozšířil úplně standardním způsobem, cihlové či jiné pevné zdi nahradila konstrukce připomínající skleník, kterou mají majitelé v části s jídelním sezením a v dětském pokoji dokonce i přímo nad hlavami. Efekt skleněné krabičky okouzlil majitelku v cizině a tohoto řešení rozhodně nelituje. „Fakt, že máme nad hlavou oblohu, je úžasný,“ vysvětluje.

Prostor neobvyklým způsobem nejen zvětšili, ale díky velkým skleněným plochám zároveň prosvětlili. Dětem tak sice stále zůstal jen jeden pokoj, šikovně se však rozrostl a díky prozíravým krokům domácí paní v něm vznikl samostatný prostor pro každé dítě. „Život v centru města, nebo jeden pokoj navíc v bytě někde jinde – to je otázka, kterou řešíme neustále,“ dodává rodina, která se před deseti měsíci rozrostla i o pejska Kastora.

Kuchyň s pracovním ostrovem je laděná podobně jako celá denní část do bílé barvy, což prostor prosvětluje i opticky zvětšuje. K tomu přispívají i uzavřené police, díky čemuž působí úhledně a čistě. FOTO DANO VESELSKÝ

„Byt je zařízený tak, abychom se zde cítili dobře a hlavně − aby byl funkční.“
Katarína Luptáková, majitelka

V rodičovské ložnici je příjemným způsobem zkombinováno dřevo s bílou a zářivou modrou barvou. Stolek je domovem knih, kterých je v celém bytě nespočetně, a nahrazuje i ten noční. FOTO DANO VESELSKÝ

Nedostatkem bytu jsou jeho světelné podmínky. Ve východně orientované části od terasy, kde slunce svítí asi do dvou hodin, pomohl problém vyřešit skleník. V pokojích od ulice (v ložnici a zkušebně) slunce svítí odpoledne, ale asi jen do půl páté, protože bytový dům je situovaný v kopci. 

Koupelna je v bytě jen jedna a rána tak bývají často náročnější. Díky správné organizaci však rodina všechno bravurně zvládá. Má dva vchody – z chodby od dětského pokoje a z rodičovské ložnice. FOTO DANO VESELSKÝ

Dva domovy

Potřeba většího bytu by byla podle majitelky možná naléhavější, kdyby zde trávili všechny volné chvíle. Dny jsou však plné různých aktivit a téměř všechny volné chvíle tráví v horách nedaleko Liptovského Mikuláše, kde se pustili do rekonstrukce staré stodoly a postupně ji přetvářejí na druhé rodinné sídlo. V současnosti ještě nemá zavedenou vodu ani elektřinu, ale rodinu, která ji postupně přetváří i s důrazem na ekologii, už dávno okouzlila. „Je to tam velmi hezké a máme to velmi rádi,“ ozřejmuje dcera Eliška. „Zatímco zde máme každý centimetr vypočítaný a přesně určeno, kde co bude, tam máme prostor a volnost,“ vysvětluje Katka a dodává, že bydlení je i o úhlu pohledu. Zatímco někdo si neumí představit, jak mohou bydlet v takovém bytě v pěti, přičemž děti mají jen jeden pokoj, v zahraničí, v Londýně či ve Švédsku, lidi velikost jejich bytu nejednou udivuje přesně opačně. „Při takovém typu bydlení je důležité přesně určit, které věci člověk opravdu používá a na které potřebuje mít místo. Umět udělat takovouto selekci je však celoživotní proces,“ uzavírá Katka.

Pracovní část pro menší děti je ve skleníkové části s dostatkem denního světla. I děti si zde mohou vychutnat pohled na oblohu. Velká část dětských aktivit se však soustřeďuje v denní části bytu, kde rodina společně tráví volné chvíle. FOTO DANO VESELSKÝ

Dětský pokoj, který obývají tři děti různého věku i pohlaví, pojala majitelka a architektka v jedné osobě jako město. FOTO DANO VESELSKÝ

Poschoďovou postel obývají dvě menší děti Eliška a Leo. Příčka s uzavíratelnými okénky zabezpečuje proudění vzduchu a prostor i prosvětluje. FOTO DANO VESELSKÝ

Království staršího syna s vyvýšenou postelí a pracovištěm − Jonatán chtěl být od sourozenců více oddělený. FOTO DANO VESELSKÝ

Katarína Lupták
architektonická dílna collegium
www.ad-collegium.sk

TEXT NATÁLIA ŽÁKOVÁ
FOTO DANO VESELSKÝ
ZDROJ časopis HOME, JAGA MEDIA, s.r.o.