Škola barev II: Studené barvy modrá a černá

Člověk je tvor teplokrevný, a proto nejintenzivněji vnímá energetické pole chladu nebo tepla. Barvy jako samostatné nositelky energie na každého jednotlivce působí nejprve svou energetickou kvalitou.
Reklama

Studené barvy jsou obecně barvy v modré části spektra. Patří sem modrá, zelená a fialová. Mají stejnou charakteristiku – nevybízejí k aktivitě, jsou uklidňující, pasivní až meditativní. Působí čistým dojmem, jasně, svěže a opticky ustupují do pozadí, čímž rozšiřují prostor. Svým prvotně chladivým energetickým nábojem jsou vhodné pro prostory se spoustou slunečního světla, které především v letních měsících potřebujeme ochladit až o několik stupňů. Jde o místnosti orientované na jih a jihozápad s velkými okny. Protože v naší zeměpisné šířce je pouze asi 25 procent slunečných dní do roka, není jednoznačná převaha studených barev v interiérech vhodná a je třeba je kombinovat s teplými odstíny. Lidé často dělají chybu, když si po dovolené ve Středomoří snaží doladit interiér pomocí stejných barev, které je oslovily u moře. Bohužel nikdy nedocílí byť jen trochu podobného pocitu. Na vnímání barev v tomto případě působí nejen množství slunečního světla, ale také momentální psychické rozpoložení. Na dovolené nám pasivita, uklidnění a meditace dělají tu nejlepší službu, ale v každodenním životě často potřebujeme i další aktivizující podněty.

Modrá
Na naší modré planetě je mnoho nádherných odstínů. Nejtmavší modročerná noční oblohy, námořnická, ocelová a petrolejová modř. Světlejší odstíny od královské, chrpové až ke světlé azurové, ledové modři, bledě modré, vodové a holubičí modrošedé. Tyto barvy nás fascinují při pohledu na jasnou oblohu v jakémkoli ročním období. Její nekonečnost nás oslovuje jako symbol svobody, nadhledu a osvobození od denních starostí materiálního světa. Je to barva vzduchu, který obklopuje naši planetu, a barva vody, tedy dvou nejdůležitějších životadárných esencí. Není divu, že v ní umělci všech oborů hledají inspiraci a výjimkou nejsou ani designéři interiérů.
Pocitově chladí, uklidňuje, je elegantní a někdy až vážná. Rozšiřuje prostor pocitem hloubky a intenzivnější tmavší odstíny působí pozitivně na oblast hlavy. Obecně se používá pro prostory, v nichž hledáme klid a soustředění nebo které mají působit čistě až hygienicky, jako je třeba koupelna a bazén. Tmavě modrý odstín odráží pouze 17 procent světla. Čím světlejší modrá, tím je odraz větší. Z toho vyplývá, že tmavé odstíny se hodí spíše na doplňky nebo maximálně jednu stěnu, která není přímo osvětlená slunečním světlem. Tmavě modrá působí meditativně a tato její síla se ukáže až při správném umělém osvětlení. Proto si můžete všimnout, že v dobrých galeriích jsou ty nejvzácnější obrazy instalované na tmavě modrém pozadí. Samozřejmě v prostoru bez přirozeného slunečního světla a pod speciálním osvětlením. V obytném interiéru se tmavě modrá může ve větší míře uplatnit v hale nebo chodbě bez oken vedoucí k ložnicím. Zde pak může zazářit galerie rodinných obrazů nebo zrcadlo se zlaceným rámem. Větší plochy této barvy jsou naprosto nevhodné do místností, kde se připravuje nebo konzumuje jídlo. Odrazy od modré barvy dávají potravinám takové zbarvení, že vypadají jako zkažené. Světle modré odstíny jsou ideální volbou pro domácí pracovnu, knihovnu, ložnici a také třeba chlapecký dětský pokoj.
Blankytně modrá ložnice s krémově bílými závěsy a stylovým nábytkem z běleného nebo bíle lakovaného dřeva má silně relaxační charakter. Pokud ji doplníme ještě solitérním křesílkem s výrazným vzorovaným čalouněním v červených odstínech, máme dokonalý prostor, který provokuje i energii ke zdravému intimnímu životu. V pracovnách na modravém pozadí vyniknou kovové prvky nerezu, doplněné zajímavými skleněnými solitéry nebo bílým plastem. Pokud potřebujeme v pracovně i podněcující prvky můžeme použít nerez nebo chrom s červenohnědým dřevem. K bledě modré v dětském pokoji se pro uzemnění hodí třeba koberec ve správné tmavě zelené barvě. Nábytek pak můžeme volit z nažloutlého světlého dřeva, jako je bříza, buk, dub a teak. V dalších doplňcích lze jít od teplé žloutkové přes pomerančovou až k cihlově hnědým odstínům.
Harmonická kombinace nebeské modři s oblačnou bílou se krásně doplňuje správným odstínem trávově zelené. K této kombinaci opsané od přírody se výborně hodí světlé typy dřev na nábytek, jako jsou bříza, dub, buk a teak. Na doplňky pak komplementární barva k modré, což je oranžová až cihlově hnědá.
Černá
Stejně jako ostatní barvy má i černá mnoho různých podtónů a odstínů. Záleží, jaká příměs dalších základních barev převažuje. Může být teplá červenočerná, zlatočerná nebo studená s nádechem do fialové či havraní modročerné. Obecně jsou černé odstíny velmi těžké, emocionálně strohé, působí nepříjemným až depresivním dojmem a vyvolávají pochmurnou náladu. Černá barva pohlcuje většinu dopadajícího světla, proto je vhodné její použití v interiéru omezit na minimum. Ve větších plochách ji výjimečně snesou pouze extravagantní a silné osobnosti, které odolají jejímu destruktivnímu vlivu. V takovém případě velmi záleží na kvalitě materiálu. Většinou se jedná o kámen, mramor nebo ocelové konstrukce a železné pláty v černém provedení v bytech moderních architektů a ostatních nekonvenčních osobností. V moderním interiéru je stále vyhrazena technickým elektronickým hračkám s mužskou energií, jako jsou TV, CD přehrávače, DVD a podobně. Černá dokáže být také velmi elegantní a působivá. Proto se v současných interiérech používá ve formě leštěných přírodních kamenů na kuchyňských linkách, deskách se zápustnými umyvadly nebo na podlahách rozlehlých reprezentativních hal. Jako doplněk romantických interiérů se používá na nábytek z železných organicky tvarovaných prutů. V klasickém až historizujícím interiéru má černá své místo vyhrazené klavírům a pianinům nebo vyřezávaným nábytkovým solitérům z ebenového dřeva. V dalších obytných interiérech se černá uplatňuje na malých plochách, detailech a interiérových doplňcích, jako jsou keramické květináče, vázy, rámy obrazů nebo samotné artefakty v podobě černobílých fotografií.
Velkorysé použití černé si takto velký prostor může dovolit díky vysokému stropu a oknu přes celou jednu stěnu místnosti. V tomto případě hraje velikou roli urbanismus, tedy začlenění stavby do vnějšího prostoru. Bez výhledu do otevřeného nebe by interiér nebyl tak dokonalý. Zdánlivě náhodné červené akcenty na hřbetech knih v knihovně jsou promyšlenou kompozicí pro dotvoření celku. I stolování se občas musí odehrávat na elegantní matné černé. Koše smyslně růžových živých květů pomáhají povznést možná jinak velmi smutnou příležitost k rodinnému setkání. Převažující těžká černá barva na tapetě je krásně vyvážená stejně sebevědomými sytými barvami polštářů na sedačce. Zlatá dekorační váza je svým leskem drahocennosti také rovnocenným partnerem černé kožené sedačce.
Barevné kombinace s černou se zakládají na kontrastu s jasnými, zářivými a stejně sebevědomými barvami. Světle červená, vínová, sytá azurová nebo trávově zelená unesou její dominanci a vytvářejí zajímavé kompozice na jejím pozadí. Maximální kontrast bílé a černé se v současnosti také velmi uplatňuje v grafickém až kaligrafickém stylu designu tapet. Poměr obou barev je pak přibližně stejný, ale větší procento bílých ploch působí harmoničtěji. K takové pocitově nebarevné kompozici sluší výrazně teplá barevnost dřev nábytku, například načervenalá třešeň, výrazně hnědý ořech nebo barevně sytá hnědá exotická dřeva. Pokud bychom chtěli použít moderní nerezové konstrukce a sklo, musíme černou a bílou doplnit třeba dráždivě jahodovou nebo rubínovou červenou a neutrálně šedou. Zdůrazníme tak krásu a dekadentnost moderního nábytku. I tak těžká a maximálně neutrální barva má v interiéru nezastupitelné místo a nepůsobí pocitem prázdnoty, nýbrž jednoty, je-li vhodně použitá.
Zimní černo-bílá základní barevnost doplněná královskou modří umožňuje vyniknout chladnému nerezu na nábytku. Jasně žlutá až zlatá na drobných interiérových doplňcích dodává energii. Pro oživení je důležité nechat prostor trochu zarůst pokojovými květinami.
Text: Lenka Mašková, interiérová návrhářka
Foto: archiv firem, Lenka Mašková
Odpovědná redaktorka: Andrea Mičková
Reklama
Reklama

Komentovat