Interiérové dveře

13. 01. 2013
Diskuze (0)
Sdílet

Dnes se vnitřními dveřmi nezabýváme jen u novostavby, ale vracíme se k nim i při zkrášlování našich příbytků, které byly vystavěny v rámci bytové výstavby v minulých letech a také v rodinných domech pouze 15 […]

Dnes se vnitřními dveřmi nezabýváme jen u novostavby, ale vracíme se k nim i při zkrášlování našich příbytků, které byly vystavěny v rámci bytové výstavby v minulých letech a také v rodinných domech pouze 15 let starých. Proč? To každý určite ví. Hromadná výroba ocelových zárubní a dveří bez půldrážky způsobila, že dnes, když je už na trhu bohatá nabídka různých typů dveří, se všichni dříve nebo později k výměně nebo renovaci interiérových dveří dostaneme.

 

Funkce vnitřních dveří
Vnitřní dveře spojují dva vnitřní prostory a zároveň je rozdělují. Jejich úlohou je zabránit pronikání hluku, chladu, vlhka či pachů nejčastěji mezi dvěma prostory s rozdílnými provozy. Kromě toho prostory opticky rozdělují.

Požadavky, které jsou kladeny na vnitřní dveře, jsou v porovnání s požadavky kladenými na exteriérové dveře minimální – interiérové dveře musejí být hlavně zvukověizolační.

Umístění dveří

Některé prostory oddělení dveřmi vyžadují – je to např. WC, koupelna, sklep.

Umístění dveří a jejich rozměr závisí na jejich funkci, na řešení prostorů a na frekvenci provozu. Materiálové a designové řešení závisí na řešení interiéru a zařízení prostorů. Dveře umísťujeme zásadně tak, aby nezvětšovaly komunikační plochu místnosti. Prostor u dveří musí být bez výškové změny úrovně. Dveře se otvírají podle možnosti z menšího prostoru do většího.

Vnitřní dveře mohou být jednokřídlé nebo dvoukřídlé otvíravé, posuvné a skládací. Základním rozměrem pro šířku dveří je 60 cm, což je šířka potřebná pro průchod 1 osoby. Dveře s touto šířkou se osazují do místností s nízkou frekvencí vstupů, do prostorů malých anebo pomocných. Takovými místnostmi jsou např. WC, sklad, komora. Širší dveře mají šířku 70 cm a osazují se např. do koupelny, kuchyně, pracovny. 80 a 90 cm široké dveře oddělují obvykle obytné místnosti – ložnici, dětský pokoj, obývací pokoj. Širší otvíravé dveře mají být dvoukřídlé, aby se velkou šířkou (a tím i hmotností) nezkomplikovalo otvírání.


Dřevotřísková skládací zárubeň je spojená se stěnou montážní pěnou. Tu část zárubně, která není spojená se závěsy dveří, je možné regulovat o 2 cm. Tím, že se zárubně vyrábějí v rozměrech s rozdíly šířek právě 2 cm, je možné osadit zárubeň na stěnu jakékoliv šířky (standardem jsou zárubně do šířky cca 300 mm) (Koratex)

Práh se používá, když je mezi prostory změna úrovně nebo materiálu podlahy, dnes ho však nahrazuje přechodová lišta. Dveře bez prahu jsou výhodnější, protože netvoří komunikační překážku. I dveře bez prahu je možné těsnit tzv. výsuvnými prahy, které mají velký význam z hlediska zvukové izolace. Standardně však takovéto těsnění nebývá výbavou vnitřních dveří. Dveře se skládají z pohyblivého křídla a ze zárubně, která má nosnou, vodicí a těsnicí funkci.

Zárubeň
V dobách industrializace se zárubně dveří v bytech vyráběly výlučně kovové, neboť byly levné, odolné proti opotřebování, avšak nepůsobily příjemným dojmem. Dnes se rozšířily dřevěné zárubně, které jsou z dřevěného masivu nebo častěji z dřevotřískových desek s dýhovanými nebo laminátovými povrchy. Zárubeň se skládá ze tří částí – z nosné části a dvou obložek – obyčejné a teleskopické, kterou je možné přizpůsobit na šířku zárubně o 20 mm.

Postup při osazování dřevěné zárubně

Dřevěná zárubeň se osazuje do připraveného otvoru po dokončení podlah i omítek. Je to čistá práce, v jejím průběhu se nepoužívají žádné mokré procesy. Složená nosná část zárubně spolu s jednou obložkou se přiloží do připraveného otvoru, v horní části se uchytí pomocí speciálního „skřipce“ na stěnu.
Ve svislém směru se zárubeň přichytí vzduchovými vaky, které se po vložení mezi stěnu a zárubeň natlakují. Po kontrole vodorovnosti, namontování pantů a dveří se do dveřního otvoru vloží rozpěry. Mezera mezi zárubní a stěnou se vyplní montážní pěnou. Po jejím zatvrdnutí se nasadí druhá obložka.

Při osazení dveří a zárubně do místností, kde se předpokládá vyšší vlhkost, je třeba ošetřit spodní část zárubně i dveřního křídla vrstvou silikonu, a rovněž je vhodné vyplnit silikonem i všechny spáry mezi zárubní a stěnou či podlahou. Tak se dveřím prodlužuje životnost – a vy tím šetříte peníze za častou výměnu dveří. Kromě dřevěné zárubně se i dnes používá kovová zárubeň, která však už nemá se zmiňovanými ocelovými téměř nic společného. Její princip je podobný jako u dřevěných zárubní, při porovnatelné ceně a delší životnosti.

Dveřní křídlo

Nejčastěji ho tvoří rám z dřevěného masivu, který je vyplněný jiným materiálem. Toto jádro křídla je z obou stran obalené krycí vrstvou. Povrchovou úpravu tvoří fólie či laminát anebo dýha. Jiným typem je kazetové dveřní křídlo – vytvořené z rámu s několika příčnými dělicími deskami, mezi kterými jsou vloženy kazety z různého materiálu.
Nejjednodušší dveře, co se složení týče, jsou dveře z masivu – tvoří je jeden kus opracovaného dřeva. Tyto dveře mají velmi dlouhou životnost (až 50 let), ale vyžadují kvalitní a dostatečně vysušené dřevo, což způsobuje jejich vysokou cenu.
Na povrchovou úpravu se používají oleje a vosky.
Dveře na bázi dřeva jsou v mnoha ohledech porovnatelné kvality jako dveře z masivu. Jejich výplň je z dřevotřísky, vícevrstvých desek nebo laťovek. Tyto dveře se vyznačují vysokou tvarovou a rozměrovou stálostí a zároveň dobrou akustickou odolností, jsou však neporovnatelně levnější.

Průřez dveřním křídlem – plášť z dřevovláknité desky s povrchovou úpravou, dřevěný rám. Výplň tvoří stabilizační materiál (a), lepenka tvaru voštiny (b), dřevotřísková dutinková (c) anebo plná deska (d) (Koratex)

Dřevotřískové desky se vyrábějí z jemných dřevěných třísek a hoblin vysokotlakým lisováním s použitím umělého živičného lepidla. Kladem takovýchto dveří je jejich tvarová a rozměrová stálost, záporem vysoký podíl lepidel. Vícevrstvé desky jsou složeny z dřevěných vrstev, které se lepí tak, že průběh vláken ve dvou sousedních vrstvách je na sebe kolmý. Laťovkové desky jsou vytvořeny z navzájem slepených dřevěných lišt.

Kromě materiálů na bázi dřeva může výplň dveří tvořit lepenka uložená ve speciálním tvaru. Právě díky tvaru spolu s pevnou krycí vrstvou jsou dveře použitelné. Tyto dveře jsou nejlevnější a nemají dostatečné zvukověizolační vlastnosti.

Výplň dveří může tvořit i zvukověizolační výplň. Takovéto dveře se hodí na místa, kde se vyžaduje velmi dobrá zvuková neprůzvučnost. Speciálním druhem jsou požární dveře, které jsou celokovové s povrchovou úpravou.

Renovace
Vnitřní dveře, jejichž nejlepší čas uplynul, je možné kromě kompletní výměny i renovovat. Dnes tuto službu nabízí více firem. V principu jde o obložení původní zárubně dřevěnou zárubní, zpevnění existujících dveří a jejich obložení nebo oblepení fólií, laminátem nebo dýhou.

Otázkou zůstává, nakolik je tato služba výhodná. V každém případě ještě dříve, než na toto řešení přistoupíte, ověřte si, zda nové dveře nejsou cenově porovnatelné. Jistě není třeba připomínat, že vzhledem i životností se nové dveře nedají s renovovanými porovnat.

Výběr interiérových dveří
Jako při koupi každého zboží, i zde platí, že člověk nemá hledět jen na cenu. Nikdo si přeci nekoupí shnilá rajčata jen proto, že stojí o polovinu méně než rajčata zdravá. To, že ta rajčata jsou levná proto, že jsou shnilá, vidí každý. Avšak levné dveře, které nesplňují deklarované parametry, odhalí jen málo lidí. Proto je při koupi na místě i přehnaná opatrnost. Vyplatí se sledovat trh, všímat se různých výrobců i prodejců a jejich jednání, dobré jsou informace z „třetí ruky“.

Text: Denisa Urminská, Foto: Koratex, Kronodoor, Sapeli a archiv vydavatelství
z knihy Vše o rekonstrukci bytu  2007

Kategorie: Rekonstrukce bytu
Tagy: byt dvere interier rekonstrukce
Sdílejte článek

Diskuze