Jak na dřevěnou podlahu

Jednou z prvních podlah, jaké lidé začali ve svých příbytcích používat, byla kromě hliněné nebo kamenné právě podlaha dřevěná. Od té doby prošla mnoha proměnami, těšila se větší či menší oblibě, ale nikdy nebyla úplně zatracována. Dnes je opět na výsluní a?stala se dokonce známkou určitého luxusu.

Pořídíte-li si dřevěnou podlahu, přenesete do svého domu či bytu kousek přírody. Dřevo v bytě dotvoří intimní a útulnou atmosféru a naplní prostor příjemným teplem. Jako přírodní materiál je však velice citlivé na vnější podmínky prostředí. Podlaha reaguje na vlhkost, teplotu a je poměrně málo odolná vůči oděrům. Důležité je tedy nevystavovat krytinu velkým teplotním a vlhkostním výkyvům. Odolnost vůči oděru se dá zvýšit povrchovou úpravou, ale je nutné brát ohled na druh použitého materiálu, protože některé laky, oleje či vosky mohou způsobit barevné změny dřevěné krytiny.

Jaká povrchová úprava je ta správná?
Široká paleta dřevěných podlah se rozlišuje také podle druhu povrchové úpravy. Oleje a vosky poskytují jiný lesk než lak a je možné je upravit na matné, s hedvábným nebo s vysokým leskem. Povrchová úprava se však neřídí jen podle požadovaného vzhledu, ale především podle míry zatížení podlahy. Dřevěné podlahy je možné rovněž tónovat. Dřív se k tomu používala mořidla, dnes se využívají lakovací systémy a rovněž oleje. Jinak je to u podlahových prvků, které jsou barveny již během výroby. Ty by se měly po položení ještě ošetřit pomocí speciálního prostředku, který bude chránit oblast spár.

Lakování
Na dřevěnou podlahu se nanese bezbarvý lak, který vytvoří nášlapnou vrstvu. Čím silnější vrstva je, popř. čím více vrstev ji vytváří, tím delší je zpravidla životnost podlahy. Lak může být matný, polomatný nebo lesklý. Laky se dělí podle chemického složení na vodní laky, laky z oleje a umělé pryskyřice, laky z uretanu a alkydové pryskyřice a polyuretanové laky. V bytech je vhodné používat výhradně systémy na bázi vody vzhledem k rychlému schnutí, jednoduchému nanášení a hlavně nepřítomnosti zápachu. Laky na vodní bázi jsou vhodné i pro dosažení matného povrchu dřevěné podlahy. Extra matný dvousložkový vodní lak s přísadou polyuretanu se optickým efektem blíží olejované podlaze, navíc je vysoce odolný proti opotřebení. Než se po podlaze začne chodit, měla by doba vytvrdnutí trvat v závislosti na teplotě a relativní vlhkosti v prostoru osm až čtrnáct dní. Údržba je jednoduchá – pravidelné vytírání vlhkým, dobře vyždímaným hadrem či odpovídajícími prostředky k mytí. Parkety je vhodné přibližně 1 – 2 × ročně ošetřit přípravkem, který zaplní mikroskopické trhlinky v laku a vytvoří na povrchu ochranný film. Tím se snižuje otěr povrchové vrstvy laku a prodlužuje životnost povrchové úpravy. Nohy stolů, židlí, skříní atd. je dobré podlepit měkkým materiálem (plsť, starý koberec atd.), aby nedošlo k poškrábání laku. Renovace opotřebovaného laku se provádí broušením a novou povrchovou úpravou. Laky pro speciální využití se v bytové výstavbě používají jen v opodstatněných případech. Jedná se především o povrchy určené pro sportovní využití, kde se nejvíce osvědčily uretanalkydové laky (dříve tzv. olejové laky). Tyto laky mají vysokou pružnost, hodí se rovněž na podlahy s podlahovým vytápěním nebo na dlouhé prvky
(prkna).

Bezbarvý lak vytvoří na dřevěné podlaze nášlapnou vrstvu. Čím silnější vrstva je, popřípadě čím více vrstev ji vytváří, tím větší je zpravidla životnost podlahy.

Nevýhody
Renovace a oprava lakovaných podlah je složitější. Takovou podlahu není možno opravit lokálně (oprava je vidět), a proto se podlaha musí celoplošně obrousit a znovu přelakovat. To ovšem znamená vystěhování interiéru a v komerčních prostorách samozřejmě přerušení provozu.

Podlahy opatřené povrchovou úpravou již ve výrobě (tzv. fertigparkety)
Velká část dřevěných podlah na trhu je dodávána s již provedenou povrchovou úpravou – lakem nebo olejem. U lakovaných podlah se nanáší pomocí tzv. „polévacích strojů“ několikanásobná vrstva laku, která je následně vytvrzována pomocí UV záření. Výsledkem je vysoce odolná nášlapná vrstva, která je u dodatečně prováděného lakování obtížně dosažitelná. Lakováním ve výrobě jsou upravovány zpravidla plovoucí podlahy. Pokud jsou vyrobeny s dostatečně silnou nášlapnou vrstvou masivního dřeva, je možné je později podle potřeby i vícekrát přebrousit a přelakovat. Pokud je však nášlapná vrstva vyrobena z dýhy, není renovace přebroušením a přelakováním možná. Podobnou technologií jako lakované podlahy jsou vyráběny také podlahy s povrchovou úpravou voskem a olejem. Přímo po položení továrně lakované parketové podlahy se doporučuje provést první ošetření pomocí speciálního prostředku, který naimpregnuje boční hrany parketových prvků, protože lakování často chrání pouze jejich povrch. To je důležité zvláště u takových druhů dřeva, jako je javor, buk a jasan.

U povrchů určených pro sportovní využití se nejvíce osvědčily uretanalkydové laky (dříve tzv. olejové laky).

Olejování
Tradiční ochranou dřevěné podlahy v interiéru je ošetření pomocí olejových přípravků, které se po dlouhá léta příliš nezměnily. Mnozí jim dávají přednost pro jejich přírodní původ. Při správném napuštění a údržbě získají olejované podlahy krásný vzhled přirozeného matového povrchu. Tmavé druhy dřev olej oživuje. Světlé typy (javor, jasan nebo buk) se musí čistit a udržovat pečlivěji, protože je na nich nečistota více vidět. Oleje zdůrazní všechny přednosti i nectnosti povrchu, proto je důležitá kvalita a jemnost broušení dřeva. Olejované dřevo působí velmi přirozeně a povrchová úprava umožňuje dílčí opravy nebo napojování ploch dokonce i laikovi. Podlaha impregnovaná olejem vyžaduje údržbu již po krátké době užívání, protože  především nově položená podlaha se pomalu sžívá s prostředím a oleje jen pomalu pronikají do dřeva, dokud se povrch úplně nenasytí. Nedostatek impregnace se projeví opticky závojem nebo pocitem zvýšené drsnosti povrchu dřeva. Oleje se nanášejí pomocí štětce, štětky, mohérového válečku s krátkým chlupem nebo pomocí leštících strojů. Přebytečný olej je třeba odstranit pomocí tkaniny. Vytvrzení olejového nátěru trvá podle druhu produktu až dvacet dní, pak teprve lze na podlahu šlapat. Naolejované dřevěné plochy je možné snadno renovovat i tak, že se části podlahy zbrousí a opět naolejují. Údržba olejovaných podlah se provádí strojně i ručně, např. použitím speciálního mopu. Pro běžnou domácí údržbu slouží přípravky, které se přidávají do úklidové vody a neodmašťují naolejovaný povrch (neutrální podlahové mýdlo). Dřevěné plovoucí a masivní parkety s povrchovou úpravou lněným vytvrzovacím olejem se ošetřují obdobně jako podlahy lakované.  Při běžném úklidu tedy dobře vyždímaným hadrem. Nepoužívejte vyšší koncentraci mýdla, zabráníte tím předčasnému „stárnutí a vymytí“ povrchu. Skvrny, rýhy od podpatků a velké nečistoty odstraníte lokálně neředěným přípravkem podlahového mýdla. Pro dosažení ochranné vrstvy naneste tenkou vrstvu ošetřovacího oleje. Vhodnou údržbu by měl zákazníkovi doporučit dodavatel povrchové úpravy dřevěné podlahy.

Pořídíte-li si dřevěnou podlahu, přenesete do svého domu či bytu kousek přírody. Dřevo v bytě dotvoří intimní a útulnou atmosféru a naplní prostor příjemným teplem.

Nevýhody
Olejované podlahy jsou málo odolné proti chemikáliím a stopám po gumových podrážkách bot. Nejsou proto vhodné na podlahy restaurací, sportovních hal, jídelen a všude tam, kde hrozí potřísnění a nutnost pravidelné údržby. Čistící procedury, jako je mopování, leštění a jiné, olej odstraňují, a zvyšují tak frekvenci aplikací ošetřujícího oleje.

Nejžádanější je povrchová úprava, která vypadá jako olej nebo vosk, je mechanicky odolná a udržuje se snadno jako lak. Taková ochrana dřevěných podlah však neexistuje, ale snaha všech výrobců laků je vyrobit takový lak, aby se svojí optikou co nejvíce přiblížil olejovanému či voskovanému povrchu. Další srovnání výhod a nevýhod je následující:
Voskové systémy
Voskové systémy a systémy z tvrdých vosků s olejem jsou vyrobeny z přírodních nebo syntetických vosků, částečně s malým podílem rozpouštědel. Jsou do značné míry bez vůně a zápachu. Nanášení se provádí podobně jako u olejů pomocí štětce, štětky, mohérového válečku s krátkým vlasem nebo lešticího stroje. Přebytečný materiál je třeba setřít savým hadrem. S krycími nebo transparentními dekorativními vosky je možné dosáhnout tónovaných a barevných povrchů. Poté se doporučuje další nátěr odpovídajícím tvrdým voskem. Pigmentované nátěry by se však neměly používat u exotických dřev s vysokým podílem přírodních látek. Pro tvrdá dřeva z tropů jsou zvláště vhodné tekuté čiré vosky. Po zaschnutí (asi jeden den) je možné podlahu doleštit pomocí kartáče nebo leštícího stroje. Pak lze na podlahu okamžitě vstoupit. Renovace se provádí i na částečně poškozených místech tak, že se zbrousí a bez problémů se opět navoskují.

Široká paleta dřevěných podlah se rozlišuje také podle druhu povrchové úpravy. Oleje a vosky poskytují jiný lesk než lak a je možné je upravit na matné, s hedvábným nebo s vysokým leskem.

Spočítáno a sečteno
Co říci závěrem? Olejované a voskované povrchy vyžadují větší péči než povrchy lakované. Pokud je však prováděna správná údržba,  získají olejem ošetřené podlahy velice hezký přírodní matový vzhled. Prvotní ošetření podlahy olejem je lepší svěřit odborné firmě, ale nanášení udržovacích olejů a vosků v domácnosti už zvládne i šikovná hospodyňka.

TEXT: Jakub Drda
FOTO: Kiesel, Sortim
z časopisu HOME 11/2008