Snoubení historie a současnosti: Rekonstrukce bytu v historickém srdci Karlových Varů

Lucie a její manžel vyhledávají starší, zanedbané byty, které pod jejich rukama projdou kompletní proměnou. Poslední projekt je už jejich šestý, přičemž na začátku této společné cesty neměl ani jeden z nich žádné zkušenosti s většími renovacemi.

Když otevřete okna na kolonádu, uslyšíte šum řeky Teplé a dupot kopyt koňských povozů. Zdroj: Lucie Lowden

„Jsem bývalá letuška a manžel je pilot, a tak první projekty trošku připomínaly pohádku Jak pejsek a kočička pekli dort. Mnohé ale odkoukáte od profíků, například manžel je teď naprostá špička ve štukování, naučíte se na YouTube,“ říká Lucie.

Viděli v něm potenciál

Zatím poslední společný projekt je zavedl do Karlových Varů. Poprvé navštívili manželé toto lázeňské město v roce 2020 a, jak přiznává Lucie, byla to láska na první pohled. A i když samotný byt, který si vyhlédli, nebyl v nejlepším stavu, majitelé v něm a jeho poloze viděli obrovský potenciál.

„Když otevřete okna na kolonádu, uslyšíte šum řeky Teplé a dupot kopyt koňských povozů. V ložnici s výhledem do korun stromů jsou slyšet ptáci a vzduch tady voní jinak než v Praze, protože lázeňské centrum je obklopené lesy. Zní to asi jako óda na Karlovy Vary, ale je to tak,“ vysvětluje Lucie, čím je byt a město okouzlily a vlastně okouzlují dodnes.

Dominantní částí obývacího pokoje je dekorativní kovová stěna, která rozděluje velký pokoj na dvě části – obývací a jídelní, aniž by blokovala světlo.  Zdroj: Lucie Lowden

Renovace bytu svépomocí

Rekonstrukce bytu však představovala poměrně náročný proces. Kromě toho, že potřeboval pořádný „facelift“, se totiž nachází v historickém centru města, což kromě nezaměnitelné atmosféry s sebou přináší i nejednu překážku.

„Už jste někdy renovovali svépomocí byt, který je ve 3. patře bez výtahu a v pěší zóně? Tuny stavebního materiálu od sádrokartonu, dlažby, obkladu, cementu po lamino, ale také nábytek, stokilová vana, kovová zeď do obýváku… To vše putovalo nahoru. A další tuny nekonečné suti putovaly směrem dolů. Zhubla jsem o 7 kilo a manžel si několikrát hnul se zádama,“ přiznává Lucie.

Jedním dechem však dodává, že navzdory tomu toho ani jeden z nich nelituje.

Důkaz, že bílá kuchyně má daleko k nudě. Krásně ji doplňují zlaté úchytky a podlaha s geometrickým vzorem. Zdroj: Lucie Lowden

Okna jsou kopií těch před 130 lety

Náročná logistika však nebyla jediným tvrdým oříškem, který museli rozlousknout. Jak už možná tušíte, byt se nachází v památkové zóně, proto některé renovované prvky musely zachovávat dobového ducha. Okna v mansardě nechali vyrobit místním truhlářem a jsou perfektní kopií těch, které zde byly před 130 lety. Zbylá okna potom pracně repasovali.

Nejmenší ložnice působí velmi vzdušně a  je ideální pro hosty nebo jako pracovna. Přímo z ní se vystupuje do mansardy. Zdroj: Lucie Lowden

A u oken jejich zapojení do rekonstrukce neskončilo. Na rozdíl od prvních projektů, s jejichž realizací jim pomáhala profesionální firma, si už díky získaným zkušenostem sami troufli udělat většinu potřebných prací, samozřejmě až na ty, které vyžadovaly potřebné technické znalosti, jako byla montáž kotle a instalace elektrorozvodů.

Interiér ve stylu contemporary

V čem si však Lucie skutečně věří, a proto nikdy nevyhledává pomoc odborníků, je zařizování interiéru. „Co se týká designu, vím, co chci. Inspiraci hledám v knihách, časopisech, ve své hlavě a nechávám se vést i intuicí,“ prozrazuje.

„Ráda podporuji české výrobce. Kuchyně a nábytek na míru pořizuji od firmy Cedr z Roudnice.“
majitelka Lucie

Podobu interiéru tohoto bytu definoval historický dům, ve kterém se nachází. Ten je postavený ve slohu italské novorenesance, proto ho majitelka podle vlastních slov nechtěla zařídit v aktuálně stále moderním minimalistickém stylu a použít s ním související materiály, jako jsou beton a sklo.

Výsledný interiér respektuje jak dobu, ve které byl dům postavený, tak zároveň nabízí komfort dnešní doby. Zdroj: Lucie Lowden

Na druhou stranu však ani opačný extrém pro ni nebyl tou správnou cestou. „Nemám ráda starožitný nábytek, těžké okenní závěsy a vany na nožičkách. Proto jsem se rozhodla byt zařídit ve stylu contemporary, který je definován jako funkční, jednoduchý, elegantní s čistými liniemi, bez serepetiček, s použitím převážně bílé, šedé a béžové, kde všechno má své místo,“ vysvětluje Lucie.

Výsledný interiér nakonec respektuje jak dobu, ve které byl dům postavený, tak zároveň nabízí komfort dnešní doby.

Text: Lucia Blažiová
Foto: Lucie Lowden
Zdroj: časopis HOME