Co si představit pod pojmem moderní dřevostavba?
Pod pojem dřevostavby lze zahrnout všechny stavby, jejichž hlavním stavebním prvkem je dřevo. Tedy nejen robustní domy z masivního dřeva, ale i lehké konstrukce, u nichž je podíl dřevěného materiálu menší. Povědomí o dřevostavbách se rok od roku zvyšuje, možným zájemcům již dávno nestačí jen základní informace o typu konstrukčního systému, důležité jsou i stavební technologie a materiály, a v neposlední řadě i estetická stránka.
Ačkoli dřevostavby tvoří stále jen velmi malý podíl z nově postavených domů, je patrná určitá změna, pokud jde o jejich prezentaci a obecné vnímání. Dřevo, dříve spíše ukrývané v konstrukci tak, aby dům působil co nejvíce jako zděná stavba, je dnes stále více nejen v konstrukci přiznáváno – například v nosných či střešních trámech, ale je také využíváno v interiéru jako designový prvek. Díky novým způsobům zpracování dřeva jsou žádanou variantou i domy z masivního dřeva.
Různé cesty ke stejnému cíli
V současnosti jsou nejpoužívanější čtyři způsoby stavby domů ze dřeva. Rámové dřevostavby vycházejí z amerického systému Two by four, nosná konstrukce je tvořena kostrou z tyčového řeziva, která je vyplněna tepelnou izolací a opláštěna z obou stran konstrukčními deskami, které jí dodávají pevnost a stabilitu.
Skeletové stavby mají nosnou konstrukci z prutových prvků, opláštění nemá konstrukční funkci, je proto možné přiznat prvky skeletu ve vzhledu stavby.
Montované dřevostavby jsou sestavovány až na stavbě, neboť stěny, stropy i střešní desky jsou předvyrobeny jako panely již v továrně.
Díky novým materiálům přicházejí ke slovu opět také masivní stavby – k roubenkám z čerstvě poražených klád či opracovaných přířezů se přidávají domy z lepeného dřeva. V tomto případě může jít jak o masivní dřevěné panely systémů KLH, CLT či NOVATOP, tak o stavby skládané ze samostatných jednotlivých hranolů.
Pod pojmem moderní dřevostavba si nejspíše každý může představit něco jiného, výklad tohoto slovního spojení se mění i v čase. Jaké jsou tedy dnešní moderní dřevostavby? Zeptali jsme se Ing. arch. Pavla Horáka z firmy Prodesi Domesi, který se jimi zabývá již mnoho let:
„Podle mého názoru je moderní dřevostavbou taková dřevostavba, která je nejen moderní svým výrazem, ambiciózní svou architekturou, ale která dává na první pohled najevo, že se jedná o stavbu ze dřeva. Charakteristické jsou velké prosklené plochy, jednoduché čisté linie, moderní technologie vytápění atp.“
Proč jste si z oblastí architektury vybral pro svou profesní dráhu právě dřevostavby?
„Tak trochu náhoda a tak trochu asi osud. Jako začínající architekti jsme chtěli dělat něco chytrého a levného. Nakonec jsme díky zahraničním zkušenostem a zahraniční inspiraci zjistili, že se dají ze dřeva stavět úžasné stavby a chtěli jsme podobný trend prosadit i u nás.
Po pravdě zpočátku vzniklo Prodesi jako „klasický“ architektonický ateliér, který nebyl v tvorbě nijak zvláštně vymezen. Postupem času jsme začali čím dále tím více tíhnout k dřevostavbám. A to jsme ani netušili, že dřevo se pro nás stane láskou na celý život.“
Jaké je místo architekta na trhu, pokud jde o dřevostavby? Dřevěné konstrukce jsou ideální pro stavbu typizovaných domů, je složité prosadit originální projekt?
„Nemyslím si, že by bylo nějak těžké prosadit originální projekt. Naopak dřevo díky svým statickým vlastnostem a jednoduchosti opracování doslova vyzývá k atypickým hrám. Díky moderním technologiím, jako je 3D počítačové modelování a CNC opracování dřeva, je samozřejmě produkce typových domů značně zjednodušena a zefektivněna, ale stejně tak je možné si vymyslet a dopředu vyprojektovat mnohem složitější konstrukce, ze kterých bychom bez těchto technologií měli velký respekt, nebo by dokonce nebyly realizovatelné.“
Obvodová stěna s izolační předstěnou.
1. Fermacell – sádrovláknitá deska, 15 mm.
2. Dřevěný rám (vyplněný tepelnou izolací), 40 mm.
3. Parozábrana.
4. Dřevěný rám (vyplněný tepelnou izolací), 120 mm.
5. Fermacell – sádrovláknitá deska, 15 mm.
6. Fasádní polystyren, 100 mm.
7. Akrylátová škrábaná omítka, tmel s armovací sítí, 7 mm.
Tloušťka celkem 297 mm.
Součinitel prostupu tepla U = 0,16 W/m2.K
Dřevostavby zevnitř
Vnitřní i vnější plášť stěn domu tvoří konstrukční, popřípadě finální interiérové desky, které mají velký vliv na vzhled i funkčnost domu. Ne vždy lze ponechat jako finální úpravu dřevěnou desku či prkna. Někdy je to volba estetická, častěji se různé povrchy interiérových stěn dřevostaveb řeší z důvodů tepelnětechnických (akumulace), montážních (vedení rozvodů) a bezpečnostních (zvýšení protipožární odolnosti). Liší se podle účelu, kterému by měly sloužit. Desky odolné proti vlhkosti jsou vhodné do koupelen a kuchyní, některé typy s nasákavostí menší než 2 % lze použít dokonce i v trvale vlhkých prostorách, a to bez nebezpečí destrukce či vzniku plísní. Pro obklady stěn s blízkým zdrojem ohně nebo tam, kde hrozí v případě požáru nebezpečí šíření ohně, jsou využívány desky odolné proti ohni. Existují i desky s vysokou odolností proti mechanickému namáhání, s vysokým stupněm neprůzvučnosti, ale i desky ohebné, vhodné pro oblouky a klenuté plochy a podobně. Zvyšující se požadavky vedou ke stále dokonalejším materiálům. Asi největší podíl na trhu mají sádrokartony.
Ekologie na prvním místě
Dřevostavby jsou ze své podstaty „eko“. Dřevo je obnovitelná surovina, produkty z něj jsou recyklovatelné. Navíc i další materiály, použité při stavbě dřevostaveb, jsou z určité části ekologické – polystyren či skelná vata, jejichž výroba je energeticky náročná, mají již své alternativy například v konopných izolacích, využívána je ovčí vlna či recyklované textilie, foukané celulózové izolace a podobně. Dřevostavby jsou navíc stavěny v nízkoenergetickém či pasivním standardu, to je další plus pro ekologii – spotřebovávají méně energie a zatěžují méně životní prostředí. Ekologii podporují i nové stavební technologie. Současné materiály i konstrukční postupy významným způsobem ovlivňují kvalitu domu a současně zvyšují komfort bydlení. Při stavbě či rekonstrukci tak již nejsou nejdůležitějším hlediskem co nejnižší pořizovací náklady, ale spíše rychlost výstavby či možnost změn prostorových dispozic domu, a také ekonomická bilance pořízení a provozu stavby.
Je třeba se bát vlhkosti?
Užíváním domu vzniká velké množství vlhkosti, která má tendenci unikat konstrukcí domu do exteriéru. Aby se vlhkost nesrážela na stěnách nebo nekondenzovala v konstrukci, je nutné buď zabránit jejímu nežádoucímu průniku, nebo jej zajistit tak, aby nezpůsobil v konstrukci žádné škody. Průnik vodních par lze ovlivnit použitím parozábrany (domy s difuzně uzavřenou konstrukcí) nebo parobrzdy (domy s difuzně otevřenou konstrukcí).
Parozábrana je materiál s velmi nízkou propustností vodních par – PE nebo hliníkové fólie, konstrukční OSB desky, desky z recyklovaného nápojového kartonu. Parozábrany s přídavnou hliníkovou vrstvou odrážejí navíc sálavé teplo zpět do interiéru. Parozábranu je nutné umístit co nejblíže k interiérovému obkladu stěny, je třeba dbát na perfektní provedení prací. Umístění pod povrchem stěny však nese nebezpečí porušení parozábrany. Vhodnou konstrukční ochranou může být v tomto případě instalace předstěny, v níž jsou instalovány rozvody všech sítí bez narušení funkcí ostatních vrstev. „Do poloviny roku 2009 byla konstrukce obvodové stěny bez předstěny. Předstěna byla zavedena ze dvou důvodů – za prvé zlepšení součinitele prostupu tepla stěny „U“, a tím snížení energetické potřeby objektu na vytápění, a dále větší ochrana parozábrany před možnou perforací, která by měla za následek vnikání vzdušné vlhkosti do konstrukce stěny s její následnou kondenzací uvnitř konstrukce,“ říká Ing. David Ondra, hlavní projektant předního dodavatele typových dřevostaveb RD Rýmařov.
Obvodová stěna s izolační předstěnou.
1. Fermacell – sádrovláknitá deska, 15 mm.
2. Dřevěný rám (vyplněný tepelnou izolací), 40 mm.
3. Parozábrana.
4. Dřevěný rám (vyplněný tepelnou izolací), 120 mm.
5. Fermacell – sádrovláknitá deska, 15 mm.
6. Fasádní polystyren, 100 mm.
7. Akrylátová škrábaná omítka, tmel s armovací sítí, 7 mm.
Tloušťka celkem 297 mm.
Součinitel prostupu tepla U = 0,16 W/m2.K
Difuzně otevřené konstrukce
Konstrukce difuzně otevřená umožňuje do určité míry prostup vlhkosti obvodovými stěnami. Vrstvy obvodového pláště jsou skládány tak, aby každá další úroveň směrem z interiéru do exteriéru kladla průchodu vodních par menší odpor, byla tedy difuzně propustnější. Ve stěně je navíc instalována parobrzda, která nebrání prostupu vodní páry, ale reguluje jej a zároveň zaručuje vzduchotěsnost obálky budovy. Ovšem venkovní vrstvy musí umožnit odpařování vodních par do té míry, aby nedocházelo k jejich kondenzaci v konstrukci. „Difuzně otevřenou stěnu máme rovněž v nabídce, zákazník si může vybrat její provedení z různých materiálů (minerální vlna, dřevovláknité desky, konopné rohože). Nevyužívá se tak běžně jako stěna standardní, ale v nabídce ji máme a své zákazníky si najde,“ doplňuje hlavní projektant RD Rýmařov Ing. David Ondra.
D3D
Jedním z „masivních systémů“ dřevostaveb je d3D. Nosná konstrukce sestává z lepených hranolů BSH, uzpůsobených pro interiér. Z hranolů jsou i příčky, strop a střecha.
„Lepené hranoly BSH jsou ze strany exteriéru obloženy tepelnou izolací a opatřeny fasádou“, říká Ing. Pavel Valenta, tvůrce této stavební technologie. „Použití systému d3D je naprosto univerzální, jediné omezení tvoří požární předpisy, které pro krátké odstupové vzdálenosti určují použití nehořlavé fasády. Přednosti systému d3D jsou především dané tím, že se jedná o konstrukční systém, tvořený po jednotlivých vrstvách. Tím dochází k odstranění rizik vznikajících při nesourodé skladbě materiálu v konstrukčních vrstvách, jak tomu může být třeba u rámových staveb. Realizace stavby navíc nevyžaduje těžkou manipulační techniku, a tak je možné stavět kdekoli – v nepřístupné zahradě, lze je využít pro úpravy v bytě a podobně. Z hlediska estetického jsou zajímavá rohová spojení, která tvoří šachovnicový prvek střídajících se čelních ploch jednotlivých hranolů. Stavbu je možné zvládnout po zaškolení ve dvou.“
Skladba difuzně otevřeného obvodového pláště systému d3D. Celková tloušťka 400 mm, součinitel prostupu tepla U = 0,16 W/m2K
1. Nosné lepené lamelové hranoly, profil 120 × 200 mm (š × v)
2. Dřevovláknitá tepelná izolace Steico flex 2 × 100 mm
3. Svislý a vodorovný rošt z fošen 2 × 40/100 mm
4. Dřevovláknitá ochranná izolace Egger DHF 15 mm
5. Provětrávaná mezera 45 mm, svislý rošt 45/60 mm
6. Fasáda z cementovláknitých desek Cemvin 8 – 20 mm
Typy moderních sádrokartonů
Bílý sádrokarton (RB) – obklady stěn v interiéru, suchá výstavba
Zelený sádrokarton (RBI) – Odolnost proti vlhkosti
Červený sádrokarton (RF) – vysoká požární odolnost
Zelený sádrokarton impregnovaný (RFI) – protipožární impregnovaná deska – pro požárně odolné konstrukce v prostředí se zvýšenou vzdušnou vlhkostí
Nízkoenergetický dům – roční spotřeba energií je nižší než 50 kWh/m2
Pasivní dům – roční spotřeba energií je nižší než 15 kWh/m2
Energeticky úsporný dům – roční spotřeba energií je nižší než 75 kWh/m2
Nulový dům – roční spotřeba energií je nižší než 5 kWh/m2
PENB – nedílná součást projektové dokumentace (η2 veškeré spotřebované energie na vytápění, chlazení, větrání, pohon čerpadel apod.) Nejnižší možná kategorie: C.
TEXT: Dana D. Daňková
FOTO: Archiv firem
ZDROJ: časopis HOME, JAGA MEDIA, s.r.o.
V dřevostavbě bydlíme již dva roky a jsme v ní moc spokojeni. My si ji sice nestavili sami, ale stavěla nám firma dřevostavby my home. Opravdu rychle postaveno.
My v dřevostavbě bydlíme druhým rokem a jsme pořád moc a moc spokojeni. Stálo to málo peněz a bylo to rychle postaveno.
Dřevostavba je opravdu perfektní. Sami v ní bydlíme a známe spousty známých, kteří raději šli do dřevstavby než do zděnýho.
S dřevostavbou je maximální spokojenost – bydlení je příjemné, žádné problémy. Ušetřily jsme spoustu peněz za energie. Opravdu bych do dřevostavby klidně šel znova.