Šest způsobů jak stavět ze dřeva

Zvažujete možnost, že váš nový dům bude dřevostavba? Ze dřeva se dá stavět několika způsoby, každá z konstrukcí má přitom svá specifika, přednosti, ale i limity.
Reklama
Dřevo má mnoho dobrých vlastností – ať už jde o nízkou hmotnost spojenou s vysokou pevností, minimální uhlíkovou stopou, nebo o příjemný pocit, který v nás vyvolává. Zároveň je to však živý materiál citlivý na vlhkost, který má své konstrukční limity a specifika (například objemové změny při změně vlhkosti), které se projevují u různých typů dřevostaveb. (Dům T, dřevostavba rodinného domu ve Staré Ľubovni, autoři Martin Boleš, Aleš Berec, Erika Bányayová, foto Martin Boleš)

Dřevo má mnoho dobrých vlastností – ať už jde o nízkou hmotnost spojenou s vysokou pevností, minimální uhlíkovou stopou, nebo o příjemný pocit, který v nás vyvolává. Zároveň je to však živý materiál citlivý na vlhkost, který má své konstrukční limity a specifika (například objemové změny při změně vlhkosti), které se projevují u různých typů dřevostaveb.
(Dům T, dřevostavba rodinného domu ve Staré Ľubovni, autoři Martin Boleš, Aleš Berec, Erika Bányayová, foto Martin Boleš)

Reklama

Sloupková konstrukce vychází z tradičního systému amerických dřevostaveb.

Její název „two by four“ (2 × 4) znamená vlastně průřez základního nosného prvku v palcích.

Sloupkový systém se zhotovuje přímo na stavbě a díky jednoduché konstrukci spojované hřebíky nebo šrouby je vhodný i pro svépomocnou výstavbu. Umožňuje významnou úsporu nákladů, nevýhodou je však délka výstavby a vysoká citlivost na povětrnostní vlivy i kvalitu realizace. (foto A. Považan)

Sloupkový systém se zhotovuje přímo na stavbě a díky jednoduché konstrukci spojované hřebíky nebo šrouby je vhodný i pro svépomocnou výstavbu. Umožňuje významnou úsporu nákladů, nevýhodou je však délka výstavby a vysoká citlivost na povětrnostní vlivy i kvalitu realizace. (foto A. Považan)

„Two by four“ – sloupková soustava

Sloupková (rámová) konstrukce vychází z tradičního systému amerických dřevostaveb. Základním prvkem celé stavby jsou dřevěné hranoly s jednotným průřezem – „two by four“, tedy 2 × 4 palce (v přepočtu 5 × 10 cm). Sloupky se kotví do spodního hranolu – prahu – s rozestupem 40 až 60 cm a svrchu jsou přeloženy dalším hranolem s týmiž rozměry. Tím se vytvoří rám vhodný pro dvoupodlažní domy s běžnými rozměry místností. V místě vyššího zatížení se sloupky sdružují, čímž vznikne větší průřez. S jednoduchým materiálem se tak dají vytvářet i nepravidelné a členité tvary domů, výhodou je i nízká spotřeba řeziva. U nízkoenergetické výstavby se používají prvky se složeným průřezem, jejichž rozměry odpovídají potřebné tloušťce izolace. Stěny se oplášťují velkoplošnými deskami (OSB, sádrovláknitými apod.) a prostor v rámu se vyplňuje měkkou tepelnou izolací. Na vnější stranu se doplňuje kontaktní zateplovací systém nebo zateplená odvětraná fasáda s obkladem. Přeruší se tak tepelný most v místě sloupku a zvýší se tepelný odpor stěny, čímž se zabrání kondenzaci v ní. Ze strany interiéru se obvykle přidává tepelněizolační a instalační vrstva, která umožňuje vytvořit vzduchotěsnou rovinu bez přerušení rozvody.

Rychlá výstavba je asi nejvýraznější předností systému z prefabrikovaných dřevěných panelů. Tento systém je nejčastější volbou pro stavbu domu typu bungalov a výstavba se dá zvládnout i svépomocí. (FOTO RD Rýmařov)

Rychlá výstavba je asi nejvýraznější předností systému z prefabrikovaných dřevěných panelů. Tento systém je nejčastější volbou pro stavbu domu typu bungalov a výstavba se dá zvládnout i svépomocí. (FOTO RD Rýmařov)

Dřevostavby z prefabrikovaných panelů na bázi dřeva jsou v Evropě nejrozšířenější.

Výhodou je přesná výroba panelů v chráněném prostředí a jejich rychlá montáž na stavbě.

Prefabrikované panely

Tento systém je asi nejrozšířenější konstrukcí dřevostaveb nejen u nás. Základem prefabrikovaných panelů je dřevěný rám s opláštěním a výplní – princip je podobný jako u sloupkové soustavy. Ačkoliv je podstatou této konstrukce využití možností prefabrikace, zároveň umožňuje velkou rozmanitost. Protože panely se vyrábějí v chráněném prostředí a využívají se při nich moderní postupy, včetně automatizace, jejich předností je vysoká přesnost a kvalita (samozřejmě důležitý je spolehlivý výrobce). Asi největší výhodou tohoto systému je rychlá výstavba – běžný rodinný dům může být smontován za tři až deset dnů. Tím se zároveň minimalizují povětrnostní vlivy, což se projeví na menším výskytu poruch způsobených vlhkostí a delší životnosti stavby.

Panely mohou být ve výrobě dokončeny včetně opláštění a zabudování oken a dveří, nebo nahrubo – jde o tzv. poloprefabrikovanou výstavbu, která spojuje nižší náklady s omezením vlivu povětrnosti. Ve výrobě se připraví nosný rám s jednostranným opláštěním, takže hrubá stavba se rychle smontuje a zakryje střechou. Následně se realizují izolace, obložení a dokončovací práce.

Pro sedání dřeva bývají okna a dveře osazeny do stěny srubu kluzným způsobem tak, aby její konstrukce mohla dilatovat. Spoj se překrývá lištou.

Pro sedání dřeva bývají okna a dveře osazeny do stěny srubu kluzným způsobem tak, aby její konstrukce mohla dilatovat. Spoj se překrývá lištou. FOTO NORA A JAKUB ČAPRNKA

Charakteristické rohové spoje zabezpečují stabilitu srubové stavby a dotvářejí její vzhled. Právě pro něj se sruby hodí hlavně do horských oblastí, ale určitě nepatří do příměstských satelitů.

Sruby

Sruby jsou naší dřevěnou klasikou, u níž si tento materiál můžete vskutku naplno užít. Tato tradiční konstrukce se skládá z otesaných nebo hraněných kmenů uložených na sebe a v rozích stěn spojených typickým tesařským způsobem. Z nosných stěn tak vznikne pevný a stabilní prostorový systém. Rozmístění styků musí být dostatečně husté, aby nedošlo k vybočení stěny, proto není srubová konstrukce vhodná na velké otevřené prostory ani tam, kde chcete mít dlouhé volné stěny. U srubových stěn se musí též počítat se sesycháním na výšku i o několik centimetrů, čemuž se musí přizpůsobit například detaily kolem otvorů nebo ve styku s komínem. Obzvlášť náročná je kombinace srubové stěny se zděnou či s nosnými sloupy.

Dnes se můžete setkat s nehraněnými sruby (tzv. kanadská technologie) a sruby z hraněného dřeva (s rovným vnějším i vnitřním povrchem stěn), které jsou typické pro naše končiny. Od základní suroviny a technologie se odvíjejí i konstrukční detaily. Protože samotná masivní srubová stěna nesplňuje dnešní požadavky na tepelnou ochranu, doplňuje se vrstvou tepelné izolace – buď uprostřed zdvojené spřažené konstrukce srubu, nebo pod vnitřním obkladem.

Přiznané dřevěné stěny jsou typickým rysem domů z pohledových masivních dřevěných panelů. Pro působivou atmosféru, kterou materiál v interiéru vytváří, i konstrukci s mnoha přednostmi je tento systém hitem současných dřevostaveb. (Dům v úžině, Praha, difúzně otevřená dřevostavba z panelů CLT Novatop, autoři Atelier SAEM, foto Filip Šlapal)

Přiznané dřevěné stěny jsou typickým rysem domů z pohledových masivních dřevěných panelů. Pro působivou atmosféru, kterou materiál v interiéru vytváří, i konstrukci s mnoha přednostmi je tento systém hitem současných dřevostaveb. (Dům v úžině, Praha, difúzně otevřená dřevostavba z panelů CLT Novatop, autoři Atelier SAEM, foto Filip Šlapal)

Stavby ze stěnových panelů z lepeného masivního dřeva jsou dnes přímo hitem.

Stěnové prvky z vrstveného dřeva tvoří jejich nosnou konstrukci i pohledové plochy v interiéru.

Stěnové panely z masivního dřeva

Masivní stěnové panely jsou výrazným trendem současných dřevostaveb. Vrstvené dřevěné panely jsou v nich podstatou nosné konstrukce a zároveň základním pohledovým prvkem. To umožňuje vytvářet elegantní, tvarově i filozoficky čisté objekty. Naplno se přitom využívají mnohé přednosti dřeva – například neprůzvučnost a výborná schopnost akumulovat teplo. Protože jde o difúzně propustný a zároveň vzduchotěsný materiál, dá se z něj snadno vytvořit difúzně otevřená skladba obvodových stěn do nízkoenergetických domů, ve kterých je důležitá vzduchotěsnost. K výhodám konstrukce z homogenních dřevěných panelů patří i eliminace tepelných mostů.

K dispozici je více typů masivních velkoplošných panelů. Nejvíce se používají prvky z lepeného lamelového dřeva, nebo z křížem lepeného masivního smrkového dřeva známého jako CLT (cross laminated timber), které vzniknou slepením tří a více vrstev. Jejich montáž je rychlá a suchá, využívají se při ní jednoduché spoje (např. pomocí ocelových úhelníků). Ze stěnových panelů je přitom možné postavit i výškové budovy. Nosné prvky z masivu doplňuje z vnější strany tepelněizolační obklad, ze strany interiéru se obvykle přiznává přirozený vzhled dřeva.

SKELETOVÁ KONSTRUKCE vytvořená z masivních sloupů, dvojice průvlaků a zpevnění navzájem spojených dvojicí svorníků, které vytvářejí pevný spoj. Tento konstrukční systém umožňuje uvolnit interiér a použít v obvodových stěnách velké zasklené plochy. (www.huf-haus.com)


SKELETOVÁ KONSTRUKCE vytvořená z masivních sloupů, dvojice průvlaků a zpevnění navzájem spojených dvojicí svorníků, které vytvářejí pevný spoj. Tento konstrukční systém umožňuje uvolnit interiér a použít v obvodových stěnách velké zasklené plochy. (www.huf-haus.com)

Masivní dřevěný skelet

Tzv. těžký dřevěný skelet patří mezi novodobé systémy dřevostaveb – tato konstrukce totiž umožňuje uvolnit dispozici a vytvořit moderní vzdušný prostor. Nosné prvky z masivního dřeva zároveň dávají architektuře typický výraz. Jde o prostorový nosný systém složený ze sloupů a vodorovných nosných prvků – tzv. průvlaků a ztužovadel ukládaných kolmo na sebe. Protože sloupy i jednotlivé rámy jsou od sebe vzdáleny několik metrů, přenášejí poměrně velké zatížení. Jako nosné prvky se proto používají nejen řezané hranoly, ale i odolnější profily z lepeného lamelového nebo vrstveného dřeva s různými průřezy. Konstrukce těžkých dřevěných skeletů mohou mít několik variant – sloupy i vodorovné prvky mohou být jednodílné nebo dvoudílné a jejich různé kombinace jsou spojeny i s různým zhotovením styků. Zdvojené průvlaky nebo ztužovadla přitom umožňují vytvořit tuhý rámový spoj.

Pomocí skeletu se dají překlenout větší rozestupy. Příčky ani výplně obvodových stěn v tomto systému neplní nosnou funkci. Z toho plynou hlavní výhody této konstrukce – volnost při rozmístění příček a možnost vytvářet otevřené prostory i použít na fasádě velké zasklené plochy.

Tradiční materiál, ale současná technologie, tradiční dispozice, přizpůsobená dnešním představám o bydlení – to je dům v Lučatíně od architekta Jara Krobota. Byl postaven z prefabrikovaných tvarovek švýcarského systému STEKO. Jeho základem jsou „cihly“ z masivního smrkového dřeva, které se mohou plnit různými druhy sypané a foukané izolace. Postup výstavby je rychlý – stěny a krov, včetně izolace a elektrických rozvodů, byly hotovy za pět dnů. (foto Jaro Krobot)

Tradiční materiál, ale současná technologie, tradiční dispozice, přizpůsobená dnešním představám o bydlení – to je dům v Lučatíně od architekta Jara Krobota. Byl postaven z prefabrikovaných tvarovek švýcarského systému STEKO. Jeho základem jsou „cihly“ z masivního smrkového dřeva, které se mohou plnit různými druhy sypané a foukané izolace. Postup výstavby je rychlý – stěny a krov, včetně izolace a elektrických rozvodů, byly hotovy za pět dnů. (foto Jaro Krobot)

Zajímavým typem dřevostaveb jsou konstrukce z dřevěných tvarovek.

Tento systém lze přirovnat ke skládačce nebo ke „zdění z dřevěných cihel“.

Dřevěné tvarovky

Když se řekne dřevostavba, málokdo si představí skládačku podobnou legu. Ale přesně tak fungují stavební systémy z prefabrikovaných dřevěných tvarovek. Připomínají zdění z velkoformátových cihel, jde však o suchý způsob výstavby, při němž se „dřevěné cihly“ spojují buď na pero a drážku, nebo kolíkovými spoji. Základem jsou duté dřevěné tvarovky se standardizovanými rozměry, jejichž dutiny se při výstavbě vyplní tepelnou izolací (z recyklovaného papíru, korku, rostlinných vláken, ovčí vlny či minerálních vláken).

Tvarovky jsou lehké a dobře se s nimi manipuluje – jednoduchá, přesná a výjimečně rychlá suchá výstavba je velkou předností tohoto systému. „Dřevěné cihly“ se dodávají ve dvou vyhotoveních: v pohledové kvalitě, díky níž je možné přiznat v interiéru konstrukci z masivního dřeva, druhá (lacinější) varianta je určena k zakrytí sádrokartonem. Z exteriéru se musí stěny chránit kontaktním zateplovacím systémem nebo zateplenou fasádou s provětrávanou vzduchovou mezerou. Konstrukce tak dosahuje výborných tepelnětechnických i zvukověizolačních parametrů.

TEXT: ERIKA KUHNOVÁ
FOTO: ARCHIV
ZDROJ: časopis HOME

Reklama
Reklama

Komentovat